Tag: sociální dávky

Články k tagu

Ukrajinci v Česku: Stát brzy zkrátí uprchlíkům část pomoci, dávky jim ale zvýší

Česká republika plánuje od příštího roku zvýšit humanitární dávky pro válečné uprchlíky, zejména pro zranitelné skupiny, jako jsou děti, těhotné ženy, senioři nebo osoby se zdravotním postižením. Navýšení podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) reflektuje snahu poskytnout potřebnou podporu těm, kteří to nejvíce potřebují. Naopak už od září se zkrátí doba, po kterou budou moci Ukrajinci využívat bezplatné ubytování.

Příspěvek na bydlení pobírá rekordní počet lidí. Stát už letos rozdal 10 miliard

Na příspěvcích na bydlení vyplatily úřady práce letos v prvním pololetí 9,88 miliardy korun. Je to o pětinu víc než před rokem a téměř třikrát víc než před třemi lety. Peníze od státu na pokrytí nákladů na byt či jiné ubytování dostalo v červnu rekordních 281 200 domácností. Meziročně jich přibylo o pět procent a za tři roky zhruba o tři čtvrtiny. Počet příjemců v pololetí je letos nejvyšší od roku 2012, kdy ministerstvo práce údaje začalo zveřejňovat. Nejvyšší jsou za tu dobu také výdaje za první půlrok.

Horké léto pro peněženky Čechů. Padnout mají rozhodnutí, která se dotknou téměř každého

Zásadní plánované novinky tohoto volebního období zamíří na jednání vlády i pětikoalice a čeká se, zda v nich ještě nastanou zásadní změny. Tvrdé kritice čelí jak důchodová reforma, tak revize sociálních dávek i další z řady novel zákoníku práce. O všem by mělo být podle dřívějších vyjádření ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) jasno v srpnu.

Vyplatí se vůbec pracovat? Vysoké dávky táhnou migranty, do práce nepotřebují

Jak vysoké by měly být sociální dávky a mají na ně mít nárok i ti, kteří do systému nepřispívají? To nyní řeší v sousedním Německu i Rakousku. Země s vysokými sociálními dávkami jsou pro přistěhovalce velkým lákadlem. A také některým Rakušanům a Němcům se spíš vyplatí zůstat doma na dávkách, než chodit každý den do práce. Současný systém se ale do budoucna jeví jako neudržitelný.

Vzniká radikální plán: Migranti dostanou na dávkách méně peněz než Němci

Německo možná změní současný systém rozdělování sociálních dávek. Politici z CDU a CSU kvůli stále rostoucímu počtu zahraničních příjemců státní podpory chtějí podle německého deníku Bild prosadit radikální změny, které by vedly k zavedení dvoustupňového systému sociálních dávek. To v podstatě znamená nižší dávky pro uprchlíky a vyšší dávky pro německé občany.

Invaliditu po čase snížili i beznohému. „Je to absurdní a na pár facek,“ kritizuje Václav Krása

Bývalý dlouholetý ředitel protokolu Kanceláře prezidenta republiky Jindřich Forejt ostře kritizuje praxi posuzování invalidity u žadatelů o invalidní důchody. Pro deník Echo24 situaci popsal jako pocit bezmoci, kdy se přes úřední „razítko“ nelze domoct spravedlivého posouzení zdravotního stavu. Podle předsedy Národní rady osob se zdravotním postižením Václava Krásy nejde o nic ojedinělého, praxi kritizuje roky.

Žádné přitvrzení nenastalo. Dávku na bydlení znovu pobírá rekordní počet lidí

Počet domácností, kterým stát připlácí tisíce měsíčně na bydlení, se po květnovém propadu opět vyšplhal k rekordním částkám. Podle nejnovějších dat ministerstva práce pobírá příspěvek na bydlení aktuálně přes 281 tisíc domácností. Dávka čelí kritice proto, že umožňuje i lidem s vysokými příjmy čerpat tisíce měsíčně na „luxusnější“ bydlení. Vláda přitom od ledna přistoupila k přitvrzení podmínek pro pobírání dávky, na počtu vyplácených příspěvků se to však příliš neprojevilo.

Jurečka neustoupil. Prolomení bankovního tajemství se může týkat až milionu lidí

Na vládu zamíří návrh zákona o sociálních dávkách, který nařídí bankám informovat stát o svých klientech. Prováděcí vyhláška nakonec nebude obsahovat požadavek na detaily o jednotlivých transakcích klientů, které i přes popírání ministerstvo práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) po bankách žádat chtělo. Ministerstvu však nebude nic bránit vrátit tento požadavek do hry pouhou vyhláškou. Banky budou také povinně sdělovat úřadům práce zůstatky na účtech žadatelů o dávky či jejich rodinných příslušníků.

Uprchlíci z Ukrajiny mají dostat víc peněz na bydlení

Vláda chce dostat uprchlíky z Ukrajiny do klasického nájemního bydlení, s blížícím se přitvrzením podmínek pro nouzové ubytování však hrozí, že to pro řadu z nich bude znamenat neřešitelnou situaci. Vyřešit to podle ministerstva práce má navýšení dávek na bydlení. Jenže způsob provedení návrhu se setkává s kritikou. Kupříkladu podle ministerstva financí stát ví, koho přitvrzení podmínek existenčně zasáhne, a vyšší podpora by tak měla mířit pouze k nim.

Rozvrat střední třídy jako cíl

Výborná zpráva. Češi jsou nejméně ohroženi chudobou z celé Evropské unie. Jsou na tom dokonce lépe než Němci či třeba Dánové. Takovou informaci bez dalšího komentáře sdílela nedávno na sociálních sítích vládní ODS. Zřejmě s očekáváním, že voliči pochválí kabinet, jak to dělá dobře. Tvrzení ale, mírně řečeno, pokulhává.

Konec rozdávání dávek na bydlení. Lidé s průměrným pražským příjmem by měli o nárok přijít

Dávka, na kterou si začínají zvykat i Češi s dobrými příjmy, stále trhá rekordy. Podle nejnovějších čísel z dubna stát vyplatil příspěvek na bydlení opět téměř 280 tisícům domácností. Jak ukázaly případy popsané deníkem Echo24, nynější štědré nastavení umožňuje získat vysoké tisíce měsíčně i lidem, kteří žádnou nouzí netrpí. Na nájem tak daňoví poplatníci přispívají i lidem, kterým se kupříkladu nechce stěhovat do menšího či žít ve spolubydlení. To se má od příštího roku změnit.

Česko zažívá boom dávek: „Šla jsem do dražšího bytu. Půlku nájmu mi platí stát“

Ostych je pryč a Česko zažívá „boom“ dávek na podporu bydlení. Vláda v době inflační krize lidi zhusta motivovala k tomu začít se zajímat, na jakou podporu od státu mají nárok. Zdá se, že na toto řešení situace vsází i dál. V březnu pobíralo příspěvek opět rekordních téměř 300 tisíc domácností. Jenže jak ukazují konkrétní případy, na příspěvek nedosahují vždy jen lidé, kteří trpí finanční nouzí. Zjišťují, že jim vláda zkrátka nabízí doplatit komfortnější bydlení.

Milion žádostí. Rusko nestíhá odškodňovat padlé a raněné. Putin tlačí na nápravu

Rusko nestíhá vyplácet sociální podporu účastníkům „speciální vojenské operace“, jak nazývá od počátku válku proti sousední Ukrajině. Upozornil na to samotný ruský prezident Vladimir Putin, který podle státní agentury TASS pověří vládu zrychlením tempa vyřizování nových žádostí. Ve zvláštním fondu Obránců vlasti, který Putin zřídil v minulém roce, se sešel už milion žádostí od veteránů či rodin padlých.

Stále více lidí si zvyká na dávky a výdaje rostou. Další miliardy má spolknout reforma

Mezi největší „hity“ loňského roku patřil raketově rostoucí příspěvek na bydlení. Krize s cenami energií vyhnala počet uživatelů dávky během roku skoro ke třem stovkám tisíc a výdaje vzrostly o miliardu. Trend se však neotočil a pokračuje i nadále, výdaje tak rostou a chystají se změny, které mohou systém ještě výrazně zdražit. Ministerstvo financí tak volá po zárukách, že nepůjde o další výrazný zásah do rozpočtu.

Chcete dávky? Musíte řádně dodržovat protiepidemická opatření, navrhuje Jurečka

Kdo bude chtít dávku, musí splňovat nově definované standardy bydlení. A mezi nimi také dbát na to, aby dodržoval „nařízená protiepidemická opatření“. Navrhuje to ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v návrhu nové „superdávky“, který se nevyhýbá kontroverzím. Bod, který dává vzpomenout na řadu diskutabilních represivních nápadů v době pandemie covidu, vychází podle resortu ze zkušeností sociálních pracovníků.

Bude to zadarmo nebo za osm miliard. Jurečkův návrh nové dávky nezná odpověď

Návrh nové sjednocené sociální dávky má výrazně zjednodušit administrativu i vytvořit motivační systém, který by žadatele nutil aktivně shánět práci. A také by mohl navýšit výdaje na dávky o dalších osm miliard. Problém je, že to ministerstvo práce neví, jaký byl byl výsledek nového opatření. Návrh nabízí odhad dopadů od ušetření pěti procent současných výdajů až po jejich růst o téměř polovinu. Přesně vyčíslení podle resortu není možné, Národní rozpočtová rada však volá po tom, aby se odhad alespoň zpřesnil.

„Zcela nepřípustné.“ Jurečkovo prolomení bankovního tajemství ostře kritizuje i Nejvyšší soud

Nejprve ministerstvo práce pod vedením Mariana Jurečky (KDU-ČSL) tvrdilo, že se nebude zajímat o detaily transakcí na účtech lidí, odmítalo i to, že změny systému dávek míří k prolamování bankovního tajemství. Nyní je vše jinak a k detailům o platbách žadatelů se má stát dostat i v případě návrhu nové „superdávky“, která se může týkat téměř milionu lidí. Kritika se od organizací hájících lidská práva přesunula k oficiálním institucím. Mezi dalšími se tak proti návrhu ostře ohradil Nejvyšší soud, nad návrhem se podivuje i Česká národní banka.

Stát může získat přístup k účtům milionu lidí. Jurečkova „superdávka“ opět prolamuje bankovní tajemství

Ministerstvo práce pod vedením Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dává svými kroky opět za pravdu kritikům. I nový návrh sjednocené „superdávky“ obsahuje paragraf prolamující bankovní tajemství, prováděcí vyhláška pak opět nařizuje bankám vydávat detaily o transakcích klientů úřadům práce. Nová dávka se má přitom týkat téměř milionu lidí. Spojovat má pod sebou příspěvek a doplatek na bydlení, přídavek na dítě a příspěvek na živobytí. Ministerstvo nyní tvrdí, že svůj dva týdny čerstvý návrh upraví.

„Státu není nic do toho, za co platíte.“ Jurečkovo prolomení bankovního tajemství obnaží účty lidí

Ministerstvo práce pod vedením Mariana Jurečky (KDU-ČSL) prosadilo kontroverzní zákon s argumentací, že nikoho nebude zajímat, kolik a za co lidé komu platí. V následném návrhu prováděcí vyhlášky se však ukázal opak. Jak deník Echo24 dlouhodobě upozorňoval, organizace hájící právo na soukromí varovaly před možným zneužitím neurčitého vyznění předlohy, která navíc neprošla řádným zhodnocením dopadů na práva lidí.

Kolik jste poslali, komu a za co? Banky mají povinně posílat státu detaily transakcí

Povinnost bank předávat úřadům práce informace o klientech dostává konkrétnější obrysy. Kdo bude žádat o některé dávky, měl by podle nového návrhu prováděcí vyhlášky počítat s tím, že banka úřadu musí na vyžádání poskytnout detailní výpis transakcí za poslední tři měsíce. Naplňují se tak některé dřívější obavy kritiků, kterým vadilo příliš široké a nezdůvodněné vymezení, které ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) „přilepil“ do zákona skrze pozměňovací návrh.

Desítky miliard pro téměř milion lidí. Jak má vypadat Jurečkova sjednocená „superdávka“

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce od nového roku spustit zásadní změnu sociálních dávek. Vzniknout má jednotná „superdávka“, která pokryje dosavadní čtyři. Kromě zjednodušeného procesu žádostí i vyřizování má zavést také nové povinnosti, složitější pravidla i majetkové kontroly. Změna se podle odhadů může týkat téměř milionu lidí. Čtyři dávky sice zmizí, vniknou místo nich ale čtyři parametry, které budou dávku určovat.

Jurečka představil nový návrh důchodové reformy, její součástí je i dřívější penze pro náročné profese

Ministerstvo práce dokončilo návrh zákona k reformě penzí. Upravuje růst důchodového věku podle doby dožití, minimální důchod ve výši 20 procent průměrné mzdy či dřívější penzi pro náročné profese. Týkat by se mohla zhruba 120.000 lidí, tedy všech pracovníků z takzvané čtvrté kategorie prací a části z kategorie třetí s prací s fyzickou zátěží, vibracemi, v chladu či teple. Podle počtu odpracovaných směn by mohli jít do důchodu až o pět let před důchodovým věkem.

Jurečka ohlásil spojení čtyř dávek do jedné, změny mají začít platit v roce 2025

Ministerstvo práce chystá spojení čtyř sociálních dávek do jedné. Sloučit by se měly příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě. Podávat by se měla jedna žádost. Kvůli nároku na pomoc od státu by se měl vedle příjmu žadatelů víc posuzovat i jejich majetek. Podmínkou pro získání peněz má být práce či její hledání. Změny by měly podle plánu začít platit příští rok. Novou podobu dávek představil dnes na tiskové konferenci ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Barbora, Lara a další novoroční děti. Jejich rodiče obdrží vyšší příspěvky

Rodiče dětí, které se ode dneška narodí, dostanou vyšší rodičovskou. Místo dosavadních 300 000 korun budou moci čerpat o 50 000 korun víc. U vícerčat se pak částka zvedá o 75 000 korun na celkových 525 000 korun. Vyplácení dávky se zároveň zkracuje z maximálně čtyř let na nejvýš tři roky. Začala platit novela o státní sociální podpoře, která to upravuje. První děti, na které se zvýšené příspěvky budou vztahovat, se v Česku narodily jen pár minut po začátku nového roku.

Žadatele o dávky má „proklepnout“ nový Institut pro posuzování zdravotního stavu

Posuzování zdravotního stavu žadatelů o příspěvky na péči či invalidní penze bude zřejmě podřízeno pod nový institut. Přeměnit se v něj má lékařská posudková služba České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Počítá s tím novela o organizaci sociálního zabezpečení, kterou dnes senátní sociální výbor jednomyslně podpořil. Horní parlamentní komora o novele rozhodne na schůzi, která začne tento čtvrtek. Změna má podle jejích zastánců umožnit lepší řízení a urychlit vypracování posudků.

Kdo se vám může dívat na účet: Jurečkovo ministerstvo bude patřit mezi hrstku vyvolených

Pokoutně prosazený návrh ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) prošel hladce Senátem a čeká na podpis prezidenta. Novela zákona o státní sociální podpoře přinese rozšíření výjimek z bankovního tajemství, jmenovitě pustí ministerstvo práce mezi hrstku „vyvolených“ ministerstev, které mají právo žádat jeho prolomení. Úřady práce tak dostanou možnost plošně „podezírat“ každého žadatele o dávky v hmotné nouzi.

Ohrožením bankovního tajemství. Jurečkův návrh už prochází Senátem

Kontroverzní návrh z dílny ministerstva práce už prochází senátními výbory a brzy má zamířit na plénum. Zásadní změna, která má umožnit ministerstvu i úřadům práce prolamovat bankovní tajemství žadatelů o dávky, prošla sněmovnou jako přílepek k novele zákona o státních sociálních službách, která zamířila do Senátu. Mezitím organizace zabývající se ochranou soukromí apelují na senátory, aby předlohu odmítli. Kromě nich pak pochybnosti vyjádřil i Úřad pro ochranu osobních údajů.

„Od prosince to ještě zjednodušíme.“ Příspěvek na bydlení se bude vyřizovat digitálně, řekl Jurečka

Příspěvky na bydlení by mělo být od prosince možné vyřizovat plně digitálně. Vyřizování se tak zjednoduší. V pořadu Partie Terezie Tománkové televize Prima CNN News to v neděli řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Úřady práce vyplatily letos v září podle údajů ministerstva práce zhruba 272.400 příspěvků na bydlení. Před rokem to bylo 188.300 těchto dávek. Podle stínového ministra práce Aleše Juchelky z opozičního hnutí ANO se dá kvůli možnému zdražování energií očekávat růst počtu příjemců.

Výplata podpory v bydlení narostla o miliardu. Další žadatele má přivést změna zákona

Výdaje na sociální dávky s energetickou krizí a vysokou inflací výrazně narostly. V rámci dnes už pozapomenutého „deštníku proti drahotě“ vláda vyzývala občany, ať si zjistí, na jaké příspěvky mají nárok. Výrazně ji pak zjevně nemalá část lidí vyslyšela v případě příspěvku na bydlení. Výdaje v září meziročně vystřelily o miliardu korun. A počet příjemců tak poskočil o dalších téměř sto tisíc.

Nové nástroje ke kontrole lidí: úřady dostanou evidenci všech lidí pracujících na dohodu

Když ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) začal mluvit o evidenci dohodářů, spojoval to s otázkou navýšení limitů pro odvody z těchto typů flexibilních úvazků. Po pár měsících vypadá situace jinak. Limity se nemají zvýšit, ale naopak de facto zpřísnit, zato evidence v rámci konsolidačního balíčku zamířila do Senátu. V debatách o bezprecedentním přitvrzení pracovního práva i nárůstu administrativy ale poněkud zapadl další aspekt, kterým evidenci ministr Jurečka hájil.