Vítězem letošních senátních voleb se letos stala ODS. Z jedenácti jejích finalistů bylo zvoleno deset, bude tak mít 16 senátorů stejně jako KDU-ČSL. Vládní ANO a ČSSD získaly jen po jednom senátorovi a v horní komoře parlamentu dohromady obsadí 20 křesel. Komunisti nezískali žádný mandát.
Senátorkou za Prostějov bude v následujícím šestiletém období bývalá poslankyně Jitka Chalánková. Ta kandidovala jako nezávislá poté, co její kandidaturu na jaře nepodpořila TOP 09, kterou do roku 2017 zastupovala v Poslanecké sněmovně. Se ziskem 60 % hlasů porazila vítězku prvního kola a současnou senátorku Boženu Sekaninovou z ČSSD.
Těsné vítězství z prvního kola senátních voleb na Chudimsku přesvědčivě obhájil kandidát ODS a starosta Havlíčkova Brodu Jan Tecl. V souboji o post senátora porazil bývalého ministra kultury za KDU-ČSL Daniela Hermana. Toho před volbami podpořilo mnoho osobností z řad umělců i politiků. Tecl v Senátu nahradí Jana Velebu (SPO), který mandát neobhajuje.
Nejpozději začátkem příštího roku převede senátor Ivo Valenta svůj veškerý majetek do svěřenského fondu. Jako důvody udává snahu vypořádat se s rodinným dědictvím i to, že jeho hlavním zájmem je politika. Ivo Valenta to řekl serveru iRozhlas.cz.
Druhé kolo voleb slibuje několik zajímavých soubojů, které nakonec rozhodnou o nové podobně horní komory parlamentu. Senátní volby se tak mohou stát i noční můrou pro současného prezidenta Miloše Zemana. V pozici předsedy senátu by se totiž mohl objevit jeho protivník v druhé prezidentské volbě Jiří Drahoš. Jisté křeslo však nemá, na pozici šéfa horní komory se tlačí i předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek či Jaroslav Kubera.
Ústava se měnit nebude. O tom rozhodli voliči do třetiny senátních okrsků už v prvním kole. S předstihem před konečnými výsledky je zřejmé, že středopravicoví kandidáti lidovců, Starostů a občanských demokratů budou mít v novém Senátu přes čtyřicet hlasů. Levicově-populistická většina ve sněmovně může přijít s jakkoli radikálním návrhem všeobecného referenda, s jehož pomocí by bylo možné ústavu změnit na trhací kalendář, její případný pokus je však předem odsouzen k neúspěchu. Druhé kolo senátních voleb ještě rozhodne o novém předsedovi horní komory parlamentu, tedy o zastupující hlavě státu.
Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl novinářům vicepremiér Hamáček.
Blížící se senátní volby slibují zajímavé souboje, do kterých se zapojí bývalý předseda vlády, hokejista, policejní prezident či nepravomocně odsouzený člověk za korupci. Podle sázkových kanceláří se do horní komory parlamentu dostane s největší pravděpodobností Jiří Čunek, Jaroslav Kubera, Pavel Fischer či Mikuláš Bek. Mnoho sázkařů však zatím vyčkává, jak dopadne první kolo voleb, které se uskuteční 5. a 6. října.
Komunální volby o nadcházejícím víkendu budou něčím neobvyklé. Odehrávají se v totiž bezčasí, které nastalo už před rokem po sněmovních volbách.
Největšími favority senátních voleb jsou podle bookmakerů senátoři Jiří Čunek (KDU-ČSL) a Jaroslav Kubera (ODS) a diplomat Pavel Fischer (nezávislý). Kurzy na jejich zvolení nepřesahují 1,03:1. Kurz nižší než 1,1:1 mají ještě bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš (za STAN) a rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek (za STAN). Sázky na volby zatím dosáhly zhruba pět milionů korun, vyplývá to z odpovědí zástupců sázkových kanceláří. První kolo senátních voleb se uskuteční 5. a 6. října.
Právní výbor amerického Senátu v pátek nejtěsnějším poměrem hlasů podpořil kandidaturu Bretta Kavanaugha na místo soudce Nejvyššího soudu. Kavanaugha navrhl prezident Donald Trump, ale proceduru zkomplikovalo obvinění ze sexuálního útoku, které proti kandidátovi vznesla profesorka psychologie Christine Blaseyová Fordová. Hlasování výboru předcházela dramatická debata, pro kandidáta se nakonec vyslovilo všech 11 senátorů z řad republikánů, všech deset demokratů bylo proti. O kandidatuře bude definitivně rozhodovat plénum Senátu.
Osmadvacet senátorů vyzvalo premiéra Andreje Babiše (ANO) ve společném prohlášení, aby Česká republika přijala 50 syrských sirotků. O jejich možném přijetí hovořila europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), Babiš byl ale proti. „Žádáme Vás a vládu České republiky o rychlou pomoc těmto dětským sirotkům žijícím nyní v přelidněných řeckých uprchlických táborech. Učiňte, prosím, urychleně taková opatření, aby Česká republika mohla být jednou z těch zemí, která dokáže účinně a bezodkladně pomáhat v nouzi nejvyšší,“ napsali senátoři v otevřeném dopise premiérovi.
Předvolební průzkumy přisuzují hnutí ANO v Praze slabší preference než v případě Pirátů či koalice TOP 09 a STAN. Do kampaně v hlavním městě proto hnutí investuje nemalé množství peněz do reklam a „sousedských večeří“ – celkem utratí až 50 milionů korun. Je to mnohem víc, než kolik strany plánují vložit celkově do celostátních kampaní – tam se strop pohybuje okolo 30 milionů korun.
Spor mezi prezidentem Milošem Zemanem a předsedou Senátu Milanem Štěchem pokračuje. Na středeční plánované schůzce ústavních činitelů k tématu zahraniční politiky nebude zástupce horní komory. Podle Štěcha je to způsobené dlouhodobě plánovanou pracovní návštěvou ve Francii, při které se potká se svým protějškem Gérardem Larcherem. Hrad v reakci na Štěchovu nepřítomnost odmítl přijmout místopředsedkyni Senátu Miluši Horskou. Účastníci na schůzce tak nebudou kompletní a znovu se objevují hlasy, že zahraniční politika je pro naše partnery velmi nečitelná.
Přímou cestu k likvidaci demokracie nabízí zákon o celostátním referendu, který navrhly extrémní strany SPD a KSČM a který slibuje vládní program. Česko se nemusí obávat, dokud bude Senát fungovat jako ústavní pojistka. O tom rozhodnou voliči o prvním říjnovém víkendu.
Praha 12 je další důkaz toho, jak dobrým odrazovým můstkem je pro volby do Senátu kandidatura v prezidentských volbách. Společně s Jiřím Drahošem, Markem Hilšerem a dalšími je to i Pavel Fischer bývalý zájemce o Hrad, kdo nyní hlásí ambice stát se senátorem. V Praze 12 změří síly s exministrem financí Ivanem Pilným či ústavním právníkem Alešem Gerlochem.
Bývalý premiér Jiří Paroubek musí vysvětlovat, kde se vzalo 3,5 milionu korun v amerických dolarech v jeho bankovním sejfu a vlastně i jejich zmizením. Bývalý předseda ČSSD na čtvrteční tiskové konferenci sdělil, že peníze byly půjčkou od podnikatele Petra Michka, se kterým plánoval investovat na burze. Zároveň nyní řekl, že peníze zmizely s jeho půldruhým milionem korun z bankovního sejfu, do kterého měl přístup pouze on a jeho manželka Petra, se kterou se rozvádí.
Bývalý premiér za ČSSD Jiří Paroubek měl doma v trezoru 3,5 milionu korun v amerických dolarech. Půjčil mu je podnikatel Petr Michek, podle Paroubka to bylo na společné podnikání. Michek chtěl původně peníze vrátit, nyní už je ale nevymáhá. Paroubek řekl, že si u něj půjčku odpracuje. Informoval o tom ve středu Radiožurnál.
Ten, kdo se chce stát senátorem za Prahu 8, musí porazit patnáct soupeřů. V tomto volebním obvodě se sešlo nejvíc kandidátů (o jednoho méně je kandidátů v Chrudimi). Do voleb se zde hlásí exnáměstek někdejšího ministra financí a dnes premiéra Andreje Babiš Lukáš Wagenknecht, tlumočník a překladatel Hayato Okamura nebo další prezidentský kandidát Petr Hannig
Ještě v červenci novinář Jaromír Ostrý, který kandiduje za vládní ANO do Senátu, tvrdil, že se může vrátit do čela brněnského Českého rozhlasu, pokud volby nevyhraje. Právní analýza, kterou si ČRo nechal zpracovat, říká opak. Generální ředitel rozhlasu René Zavoral se nyní rozhodl oproti původnímu plánu Ostrého mandát neprodloužit.
Největšími favority říjnových senátních voleb jsou podle bookmakerů zatím neúspěšný prezidentský kandidát Pavel Fischer (nezávislý) v Praze 12 a současný senátor za Vsetínsko Jiří Čunek s kurzy 1,05:1. Nejvíce peněz, více než půl milionu korun, zatím vsadili klienti Tipsportu na vítězství dalšího neúspěšného kandidáta z lednové prezidentské volby Jiřího Drahoše v Praze 4. Vyplývá to z odpovědí zástupců sázkových kanceláří. Zatím se dá sázet pouze na kandidáty ve vybraných obvodech, nabídka se podle nich bude postupně rozšiřovat.
Herec Vladimír Kratina, spolupracovník exprezidenta Václava Klause Ladislav Jakl, nebo lékař a někdejší zájemce o Hrad Marek Hilšer? Další sledovaný souboj o křeslo senátora se odehrává v Praze 2. Její obyvatelé budou příštího zákonodárce vybírat z devíti kandidátů. Mandát obhajuje pirátský senátor Libor Michálek. V dobrý odrazový můstek pro kandidaturu do Senátu se proměnila kampaň pro prezidentské volby. Lékař Marek Hilšer (nezávislý) se totiž spolu s Jiřím Drahošem, Pavlem Fischerem a dalšími dvěma uchazeči o Hrad nyní hlásí o senátní křeslo.
V říjnových volbách do třetiny Senátu se o 27 křesel v horní komoře bude ucházet 194 mužů a 42 žen. Ženy tak tvoří méně než pětinu kandidátů. Průměrný věk uchazečů je 56 let. Nejstarší i nejmladší kandidát bude o přízeň voličů usilovat v Praze. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, který ve středu zveřejnil seznam kandidátů. Informace převzal od registračních úřadů.
Blízký spolupracovník exprezidenta Václava Klause Ladislav Jakl, který mj. vystupuje v rockové kapele, není jediným kandidátem SPD se zkušenostmi z hudební branže. Do Senátu se chce za Okamurovo hnutí dostat i písničkář Josef Nos, známý jako Pepa Nos. Ten dlouhodobě kritizuje migraci a Evropskou unii. Mezi další známé tváře na kandidátce SPD patří exministr za ČSSD Ivan David nebo exšéf Vězeňské služby Luděk Kula.
Z osmi kandidátů budou v říjnu vybírat senátora lidé z Prahy 4. Do horní komory parlamentu se hlásí někdejší kandidát na post prezidenta Jiří Drahoš, současná senátorka Eva Syková, která vyměnila dres ČSSD za ANO, kritik EU a islamizace, spisovatel Benjamin Kuras či profesionální trenér Martin Dvořák.
Změnu ve volebním systému se chystá prosadit skupina senátorů pod vedením Jiřího Dienstbiera (ČSSD). Návrh počítá s tím, že by se místo dvoukolového systému odehrálo jen jedno kolo volby. V jediném kole by navíc voliči vybírali z více kandidátů najednou a stanovovali pořadí. Senátorské kluby se k navrhované změně staví spíše kriticky a upozorňují na složitost systému i na možnost, že by nahrál populistickým a extremistickým kandidátům.
Kandidatura šéfa brněnského Českého rozhlasu Jaromíra Ostrého do Senátu za vládní hnutí ANO je střet zájmů, shodují se odborníci. Sám rozhlas si nechává zpracovat právní analýzu, aby zjistil, jestli je Ostrého kandidatura v pořádku. Hotová bude do konce srpna. Ředitelem veřejnoprávního rozhlasu nicméně Ostrý zůstává, i když si vzal neplacené volno a nebude v rozhlase vystupovat.
V senátních volbách budou v Praze za SPD kandidovat také někdejší tajemník prezidenta Václava Klause Ladislav Jakl a bývalý sociálnědemokratický ministr zdravotnictví ve vládě Miloše Zemana Ivan David.
O křeslo senátora se na podzim utkají v různých obvodech známí expolitici, expolicista, herec, rektor či právník. V Praze 2 proti sobě kandidují někdejší kandidát na prezidenta Marek Hilšer (nezávislý), herec Vladimír Kratina (ODS) a bývalý ředitel politického odboru kanceláře prezidenta Václava Klause Ladislav Jakl (SPD). Šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek kandiduje v Náchodě, stejně jako někdejší policejní prezident Martin Červíček. Expředsedu Bloku proti Islámu Martina Konvičku zase vyzve v Ostravě bývalý premiér Jiří Paroubek.
Senátory by se letos chtělo stát 233 kandidátů, podobně jako při minulých volbách. Vyplývá to z informací jednotlivých senátních obvodů. Největší výběr by měli mít lidé v Praze 8, kde se přihlásilo 16 adeptů. Nejmenší konkurence asi bude na Náchodsku a Vsetínsku, kde se sešlo jen po šesti přihláškách. Lhůta pro jejich předložení skončila v úterý v 16:00.
