Americký prezident Donald Trump jednal o situaci v Sýrii se svými bezpečnostními poradci, žádné rozhodnutí ohledně případného úderu na tuto zemi kvůli údajnému chemickému útoku na město Dúmá ale zatím neučinil. Oznámil to ve čtvrtek Bílý dům v prohlášení. Trump si podle komuniké bude ještě ve čtvrtek dnes telefonovat s britskou premiérkou Theresou Mayovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Německo očekává, že bude před plánovaným útokem na Sýrii předem informováno. Řekl to šéf německé diplomacie Heiko Maas. Podle něj se musí v této věci spojenci sjednotit. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že se o postupu v Sýrii rozhodne, až bude čas. Zároveň uvedl, že Francie má důkaz o použití chemických zbraní.
Francií otřásl případ vraždy pětaosmdesátileté stařenky Mireille Knollové. Ženu, která v dětství jen těsně unikla transportu do Osvětimi, její pětatřicetiletý muslimský soused ubodal a zapálil.
Ve Francii v úterý naplno vypukla bitva o státní železniční podnik SNCF. Kvůli chystané vládní reformě sektoru vlakové dopravy a práv zaměstnanců stávkují železničáři po celé zemi, přičemž jde o první ze 36 dní stávky, které čekají Francouze do 28. června. Francouzská
Zaměstnanci státního železničního podniku SNCF, pozemní a palubní personál aerolinek Air France, popeláři a lidé pracující v energetickém sektoru. Ti všichni nejspíše budou ve Francii stávkovat první den po velikonočních svátcích, který agentura AFP označila jako „černé úterý“. Zatímco železničáři se bouří proti plánu na reformu odvětví, zaměstnanci Air France chtějí plošné zvýšení platů, ostatní pak speciální opatření ve svých sektorech.
Seznam otázek, na které žádá odpověď od Británie a Francie v souvislosti s případem otravy bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery, zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničí.
Turecko v pátek odmítlo nabídku Francie, že se stane zprostředkovatelem rozhovorů mezi arabsko-kurdskou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) a Ankarou. Podle tureckého místopředsedy vlády Bekira Bozdaga je nabídka, kterou ve čtvrtek zveřejnil Elysejský palác, jednoznačným projevem podpory teroristů.
Francii uchvátil hrdinský čin četníka Arnauda Beltrama, jenž vyšel vstříc smrti, jen aby zachránil život ženy, kterou džihádista, naturalizovaný Maročan Radouane Lakdim, držel v supermarketu.
Emmanuel Macron se netají tím, že jeho ambicí je proměnit EU v přerozdělovací unii, kde mezi bohatými a chudými zeměmi a regiony bude putovat mnohem víc peněz než dnes. Musí proto vytvořit důvěru, že Francie je spolehlivý partner.
Ozbrojenec hlásící se k takzvanému Islámskému státu zavraždil v pátek na jihu Francie tři lidi a dalších zřejmě 16 zranil, z nichž dva jsou v kritickém stavu. V Carcassonne nejdřív zabil jednu osobu a poté zajal několik rukojmích v supermarketu v nedalekém městečku Trèbes. Policie ho po několika hodinách zastřelila. Podle ministra vnitra Gérarda Collomba šlo o teroristický útok, který muž známý jako drobný kriminálník spáchal zjevně sám. Policie v rámci pátrání zadržela družku útočníka.
Francouzská justice ve středu po dvoudenním výslechu předběžně obvinila bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho z toho, že v roce 2007 nezákonně financoval z libyjských peněz svou předvolební kampaň. Také na něho uvalila soudní dohled, uvedl server deníku Le Monde. Za současného stavu ale stále ještě není jisté, zda třiašedesátiletý Sarkozy nakonec stane před soudem.
Francouzská policie v úterý zadržela bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho v souvislosti s vyšetřováním údajně nezákonného financování jeho předvolební kampaně v roce 2007. Podle zpravodajského webu RTL exprezidenta nyní vyslýchá policie na pařížském předměstí Nanterre.
Spojené státy, Francie a Německo ve čtvrtek podpořily Británii, která je přesvědčená, že za útokem nervově paralytickou látkou na bývalého ruského agenta v britských službách Sergeje Skripala a jeho dceru stálo Rusko. Západní země zároveň vyzvaly Moskvu, aby poskytla informace o látce Novičok, která byla údajně při otravě použita. Rusko, které jakoukoli vinu odmítá, zatím neoznámilo, jaká přijme proti Británii odvetná opatření za vyhoštění 23 ruských diplomatů.
Francie zažaluje americké technologické firmy Google a Apple za „nekalé obchodní praktiky“ vůči francouzským začínajícím firmám a vývojářům. Oznámil to francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Podle agentury AFP uvedl, že případnou sankci, kterou by pařížský obchodní soud mohl uložit, odhaduje na „několik milionů eur“. Apple a Google údajně softwarovým vývojářům jednostranně diktují ceny a další smluvní podmínky.
Předsedkyní francouzské krajně pravicové Národní fronty (FN) bude nadále její dosavadní šéfka Marine Le Penová. V neděli o tom jednomyslně sjezd strany, kde se Le Penová o funkci ucházela jako jediná kandidátka.
Plán na reformu eurozóny, který chtěli zástupci Německa a Francie původně představit na summitu Evropské unie koncem března, bude mít zpoždění. Napsal to server německého týdeníku Der Spiegel. Podle jeho informací nemají zatím vyjednavači v ruce žádné konkrétní návrhy, a to zejména proto, že v Německu se až donedávna řešilo hlavně sestavování nové vlády.
Představitelkou Johanky z Arku na jarních slavnostech ve středofrancouzském městě Orléans bude letos poprvé míšenka. Poté, co příslušný úřad v pondělí oznámil, že Pannu orleánskou ztvární sedmnáctiletá dcera beninského otce a polské matky, se na sociálních sítích objevila záplava rasistických urážek. Zabývá se jimi místní prokuratura. Autorům hrozí až pět let vězení, píšou francouzská média.
Francii možná čeká obnovení povinné vojenské služby.
Stovky útočných pušek, brokovnic a pistolí, spolu s ručními granáty a 100 kilogramy munice byly zabaveny majiteli sportovního obchodu ve francouzském městě Boulogne-sur-Mer. Toho zadrželi úředníci na poště v Boulogne, když se snažil poslat balíček do Nizozemska. Zjistilo se, že obsahoval pušku. Píše Local.fr.
Premiér v demisi Andrej Babiš se teď hodně položil do evropské politiky. V rozhovorech se rád chvástá, jak jezdí na slety vrcholných politiků na Světové ekonomické fórum do Davosu nebo prestižní bezpečnostní konferenci Werkunde.
V Paříži sice dva dny sněží, ale to je anomálie a potvrzení toho, že se něco se světovým počasím pokazilo.
Za přísných bezpečnostních opatření začal v pondělí v Bruselu proces se Salahem Abdeslamem, jediným přeživším podezřelým z teroristických útoků z listopadu 2015 v Paříži. V belgické metropoli čelí obžalobě ze střelby na bruselské policisty při zatýkání v březnu 2016. Hrozí mu až 40 let vězení.
Tisíce lidí v sobotu v Německu a Francii demonstrovaly proti turecké ofenzivě do severosyrské oblasti Afrín. Odpůrci vojenské akce se sešli například ve Stuttgartu, Hamburku, Paříži či Štrasburku. Mezi protestujícími byla podle agentury DPA řada Kurdů. V bojích na severu Sýrie v sobotu mezitím padlo osm tureckých vojáků, obětí ofenzivy na straně Ankary je tak podle agentury AP již třináct.
V lednu uplynuly tři roky od masakru v pařížské redakci satirického týdeníku Charlie Hebdo. Bylo při něm zabito osm členů redakce a další čtyři náhodní lidé, kteří se islámským teroristům připletli do cesty. Hodinu a půl po činu se objevuje slogan Je suis Charlie: vymyslel jej art director časopisu Stylist Joachim Roncin a hodil na Twitter, odkud se raketovou rychlostí šířil do světa.
Když nedávno vystoupil francouzský prezident Emmanuel Macron na pařížské Sorbonně s projevem vyzývajícím k prohloubení integrace Evropy snad úplně ve všem od ekonomiky po justici, vypadalo to, že u hospodářských věcí tvrdě narazí na Berlín.
Francie a Německo letos chtějí podepsat novou smlouvu o vzájemné spolupráci, která se zaměří například na oblast hospodářství, ale i na zahraniční politiku a otázky bezpečnosti včetně boje s terorismem. Oznámili to ve společném prohlášení francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová. O chystané dohodě se někdy hovoří jako o „nové Elysejské smlouvě“, ta zpečetila úzké vztahy obou sousedních zemí právě před 55 lety, 22. ledna 1963.
Tradiční francouzský antiamerikanismus je občas k něčemu dobrý. Vybavil francouzské feministky zvýšenou ostražitostí před importem nejnovějších amerických ideologických mód a sehrál roli při vzniku veřejného dopisu.
Francouzská herečka Catherine Deneuve je jednou ze sta žen, které podepsaly otevřený dopis, jenž odsuzuje hnutí #MeToo jako „hon na čarodějnice“ nespravedlivě pronásledující muže. Dopis vyšel ve francouzském La Monde.
Hodnota fúzí a akvizic, v nichž figurovaly francouzské podniky, vloni činila 209,1 miliardy eur (5,3 bilionu Kč) a byla nejvyšší od roku 2007. Počet transakcí ale klesl na 2393 proti 2556 v roce 2016, vyplývá z průzkumu společnosti Dealogic. Bankéři tento vývoj částečně přisuzují politice prezidenta Emmanuela Macrona, který se zaměřil mimo jiné na podporu podnikání, píše list Financial Times.
