Učitelé v americkém státě Florida budou moci nosit do tříd a učeben zbraně, aby mohli zakročit v případě hromadné střelby. Místní zákonodárci schválili návrh nové normy, která je reakcí na loňské krveprolití ve střední škole ve floriském Parklandu. Očekává se, že republikánský guvernér Ron DeSantis zákon podepíše a umožní tak učitelům začleněným do dobrovolnického programu stát se ochránci pořádku na školách.
Čtyři oslovené firmy do čtvrtka podaly žádost o účast v tendru na pořízení 210 pásových bojových vozidel pěchoty (BVP) pro armádu za 52 miliard korun. ČTK o tom informoval ředitel odboru komunikace ministerstva obrany Jan Pejšek. Úřad, pro který jde o největší nákup historie, v nejbližší době podané nabídky vyhodnotí. Ministerstvo chce kromě 210 vozidel koupit 29 servisních a dílenských strojů na kolovém podvozku. BVP musí být schopno přepravit 11 vojáků, mít věž s osádkou nebo kanon ráže 30 milimetrů.
Světové výdaje na zbrojení již druhým rokem rostou. Loni stouply o 2,6 procenta na odhadem 1,82 bilionu dolarů (necelých 42 bilionů Kč), zjistila studie Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI). Vojenské výdaje tak jsou nejvýše od roku 1988, kdy je SIPRI začal sledovat. Investice do armádního vybavení zvýšily Spojené státy a Čína, které zůstávají v čele žebříčku, z jehož první pětky vypadlo Rusko. Výrazně více zbrojí i střední Evropa.
Návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa na novou dohodu o omezení strategických zbraní, která by vedle USA a Ruska zahrnovala i Čínu nebo další země, nepovažuje mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina za reálný. Na okraj pekingského summitu o projektu Hedvábné stezky mluvčí Dmitrij Peskov novinářům řekl, že zamýšlená úmluva by ohrozila podstatu jaderného odstrašení. „Bylo by ideální uklidit celý svět od jaderných zbraní. Ale na druhou stranu bychom přišli o faktor odstrašení,“ řekl Peskov. „Mějte na paměti faktor odstrašení, rovnováhu v odstrašení,“ dodal ke smyslu jaderného arzenálu.
Spojené státy stáhnou svůj podpis ze Smlouvy o obchodu se zbraněmi (ATT), která reguluje mezinárodní obchod s konvenčním arzenálem. Prezident USA Donald Trump to v pátek prohlásil na výročním zasedání vlivné americké Národní asociace držitelů zbraní (NRA), která smlouvu dojednanou pod záštitou OSN kritizuje.
Uherskobrodský výrobce zbraní Česká zbrojovka chce přes dceřinou firmu CZ-USA postavit v Arkansasu továrnu, kde zaměstná 565 lidí. Ve středu to na svém webu oznámila Arkansaská komise pro hospodářský rozvoj (AEDC), která uvedla, že hodnota investice dosáhne až 90 milionů dolarů (dvě miliardy korun). Závod vznikne v arkansaské metropoli Little Rock.
Nedávno uplynulo již pět let od počátku dramatických událostí na východě Ukrajiny, po nichž vypukl rozsáhlý ozbrojený konflikt se skrytou účastí Ruska. Na Donbasu fakticky existují dvě „lidové republiky“ a pod kontrolou Moskvy zůstává i Krym. Na Ukrajině se však opět ozývají hlasy, podle nichž by k ničemu z toho nedošlo, kdyby se Kyjev začátkem 90. let rozhodl jinak a ponechal by si odstrašující potenciál. Mají pravdu?
Ministři zahraničí členských zemí NATO ve čtvrtek ve Washingtonu potvrdili závazek zvýšení obranných výdajů a přijali sérii opatření proti vojenským aktivitám stále "agresivnějšího Ruska". Jednání ministrů, kteří se sešli u příležitosti 70. výročí vzniku NATO, se týkala zejména hrozeb ze strany Ruska, ale i Číny či Íránu. Podle šéfa české diplomacie Tomáše Petříčka Praha potvrdila, že bude nadále podporovat projekty v rámci spolupráce NATO s Ukrajinou.
Spojené státy zastavily dodávky zařízení pro stíhací letouny F-35 do Turecka kvůli Ankarou plánovanému nákupu ruského protiraketového systému. Oznámila to v pondělí agentura Reuters, podle níž jde o první konkrétní projev nespokojenosti Pentagonu s turecko-ruským kontraktem. Turecké straně bylo údajně sděleno, že nedostane další část očekávaného zařízení nezbytného k přípravě převzetí slibovaných amerických letadel.
Italský Senát odhlasoval spornou novelu zákona, která rozšiřuje právo na sebeobranu. Podle nového znění zákona mají soudy napříště vždy považovat za přiměřené, pokud se v případě vloupání nebo napadení oběť útočníkovi brání se zbraní v ruce. Změnu dlouhodobě prosazovala vládní populistická strana Liga, právníci a státní zástupci ale varují, že zákon může být nebezpečný, či dokonce protiústavní.
Nová pásová bojová vozidla pěchoty (BVP) pro českou armádu za asi 50 miliard korun musí uvézt 11 vojáků, mít věž s osádkou nebo kanon ráže 30 milimetrů. Podmínky účasti v tendru ministerstvo obrany předalo čtyřem už dříve vybraným zahraničním firmám. Důležitým kritériem při výběru vítěze největší armádní zakázky v Česku bude i rozsah zapojení českého obranného průmyslu na výrobě vozidel. Musí být minimálně 40 procent z nabídkové ceny zakázky. Novinářům to řekl pověřený náměstek pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Filip Říha.
Ústředí muslimských obcí vypovědělo ze svého středu Leonida Kušnarenka, který jako předseda pražské muslimské obce v polovině března ve videu zveřejněném na svém facebookovém profilu nabídl členům obce pomoc s vyzbrojením. Kušnarenko přestal být předsedou i členem obce. Informovalo o tom ústředí na svém Facebooku.
Na počátku března uplynul rok ode dne, kdy ruský prezident využil projev před parlamentem pro prezentaci nové generace ruských zbraní. Během onoho roku byla zveřejněna řada zpráv o stavu těchto programů a odborníci i fanoušci vášnivě diskutují, zda jde o významné technické posuny, nebo spíše o propagandu. Na stole se samozřejmě nalézá i otázka, proč vlastně Rusko nové zbraně vyvinulo.
Ruská armáda získala od roku 2012 do výzbroje více než 200 nových mezikontinentálních raket odpalovaných ze země i z ponorek. Podle agentury TASS to řekl ministr obrany Sergej Šojgu. V branném výboru dolní komory parlamentu hovořil také o dalším posílení ruských ozbrojených sil.
Ministerstvo obrany letos podepíše smlouvy na vojenskou techniku za 88 miliard korun. Zároveň se bude připravovat zefektivnění a zrychlení akvizičního procesu. V rozhovoru s ČTK a na pracovní snídani ke 20 letům od vstupu do NATO, kterou pořádal Institut pro politiku a společnost, to řekl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí podepsal dekret, jímž pozastavil platnost smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), kterou Moskva a Washington uzavřely v období studené války. Podle ruských médií to oznámil Kreml. Spojené státy své odstoupení od INF ohlásily v únoru a zdůvodnily to tím, že Rusko dokument nedodržuje, což Moskva popírá. Putin tehdy varoval Američany, že na jejich krok bude reagovat zrcadlově.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v pátek na mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval Rusko, aby se vrátilo k naplňování smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního doletu (INF) a zničilo své rakety středního doletu, které mohou nést jaderné zbraně. NATO si podle něj přeje zachování smlouvy, ale připravuje se i na možnost, že se to nepodaří.
V čínském tisku a jako první na jednom indickém webu se objevily informace, že Peking zamýšlí prodat svou první letadlovou loď Pákistánu s cílem zvýšit jeho vojenské kapacity a současně posílit vojenskou spolupráci obou zemí. Konkrétně Čína hodlá Pákistánu prodat svou letadlovou loď Liao-ning. Geopoliticky jde podle některých vojenských analytiků o kroky proti společnému nepříteli - Indii.
Ruské ministerstvo obrany ve čtvrtek obvinilo Spojené státy, že samy porušují smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), což přitom vyčítají Rusku. V této souvislosti vyzvalo USA k likvidaci pozemních víceúčelových odpalovacích zařízení Mk-41 uzpůsobených pro střely s plochou dráhou letu Tomahawk a další výzbroje, jež podle Moskvy INF porušuje.
Rusko rovněž odstupuje od smlouvy s USA o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. Na setkání s ministry zahraničí Sergejem Lavrovem a obrany Sergejem Šohguem to v sobotu řekl prezident Vladimir Putin, informovala agentura TASS. Podle agentury Reuters Putin souhlasí s návrhem ministerstva obrany začít vyrábět nadzvukovou raketu středního doletu. Žádné rakety ve světě ale Moskva podle prezidenta nerozmístí, pokud tak neučiní USA.
Pro rozmístění amerických raket s jadernými hlavicemi v Evropě se vyslovil šéf polské diplomacie Jacek Czaputowicz v německém časopise Der Spiegel. Výňatky z rozhovoru magazín zveřejnil v pátek, kdy Spojené státy oznámily rozhodnutí odstoupit od smlouvy s Ruskem o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987.
Spojené státy odstupují od smlouvy s Ruskem o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. Oznámil to v pátek ministr zahraničí Mike Pompeo. Články smlouvy přestanou být USA vázány s platností od soboty, o svém kroku bude Washington oficiálně informovat Moskvu. Spojené státy pátečním oznámením spustily půlroční výpovědní lhůtu, během níž je ještě možné o osudu dohody jednat.
Speciální policejní komando dnes ráno v Berlíně zahájilo rozsáhlou razii proti mezinárodnímu gangu pašeráků zbraní. Vyšetřování je vedeno proti deseti osobám obviněným z pašování zbraní ze Slovenska, informovala agentura DPA s odvoláním na generální státní zastupitelství v Berlíně. Deník Die Welt, který informace o razii přinesl dříve, píše o zbraních ze Slovenska a České republiky. Zatím byli při razii podle policie zatčeni čtyři lidé. Slovenská policie bez bližších informací potvrdila, že v případu spolupracuje s kolegy z Německa.
Americký prezident Donald Trump se chce se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem sejít koncem února, dějiště vrcholné schůzky bude oznámeno později. Po Trumpově jednání s emisarem KLDR Kim Jong-čcholem to oznámil Bílý dům. První summit se konal loni v červnu v Singapuru a Trump s lídrem KLDR se na něm shodli, že chtějí Korejský poloostrov bez jaderných zbraní. Harmonogram nukleárního odzbrojení si ale nestanovili, což by mohl napravit druhý summit.
Německá vláda schválila export válečné lodě do Egypta. Informoval o tom ve středu německý zpravodajský magazín Der Spiegel. Bezpečnostní rada s obchodem vyjádřila souhlas krátce před Novým rokem, napsal magazín. Německo Egyptu prodá fregatu typu Meko 200 od firmy ThyssenKrupp Marine Systems. Podle dobře informovaných zdrojů stojí taková loď kolem 500 milionů eur (12,9 miliardy Kč).
Rusko ve středu úspěšně vyzkoušelo raketu Avangard, jejíž okřídlená bojová část dosahuje hyperzvukové rychlosti. Zkoušce přihlížel osobně prezident Vladimir Putin jako vrchní velitel ruských ozbrojených sil. Manévrující střela nakonec zasáhla cíl na Kamčatce, uvedla agentura TASS s odvoláním na vyjádření Kremlu. "Putin dorazil do řídicího střediska a vydal rozkaz přistoupit ke zkouškám," uvedl Kreml podle agentury. "Raketu odpálila jednotka raketových vojsk strategického určení ze základny Dombarovskij na cíl na polygonu Kura v Kamčatském kraji.
Ministerstvo obrany Ruské federace v listopadu 2018 rozhodlo o dodavateli nového bojového vrtulníku. Jde o rozhodnutí vskutku příznačné, protože svým způsobem odráží obavy, které se v ruských ozbrojených silách množí a které se týkají techniky nové generace, kam náleží také například tank T-14 Armata nebo stíhačka Su-57 PAK FA. Ačkoli se většina ruských médií stále předhání v chvalozpěvech, mnozí odborníci tvrdí, že se tyto ambiciózní programy změnily na předražené a v praxi nakonec jen málo užitečné „hračky“.
Nedostatečné plnění dohod vůči zahraničním partnerům a dlouhodobé zanedbávání výdajů na obranu. To jsou skutečnosti, které strana TOP 09 vyčítá kabinetu Andreje Babiše při řešení rozpočtu na příští rok. Ten půjde do finálního třetího čtení před poslance příští středu s devadesáti pozměňovacími návrhy. Jedním z nich bude právě posílení financí na bezpečnost země. Výdaje na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu jsou závazkem, který máme vůči NATO splnit do roku 2024.
Ministerstvo obrany oficiálně začíná vybírat dodavatele pásových obrněných vozidel pěchoty (BVP) za více než 50 miliard korun (asi 42,7 miliardy korun bez DPH). Informace o dosud největším českém zbrojním nákupu v pondělí předá vládním kolegům ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Obrana následně osloví čtyři vybrané firmy, aby předložily své nabídky. Podepsat smlouvu chce vedení úřadu v srpnu 2019, sdělil ČTK Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Ruska Marija Butinová zadržená ve Washingtonu pro podezření ze spiknutí proti USA se přiznala, že se snažila proniknout do americké Národní asociace držitelů zbraní (NRA) s cílem získat informace o vlivných Američanech a přes ruského prostředníka je předat do Moskvy. Oznámila to soudu na základě dohody s vyšetřovateli, která jí dává šanci na nižší, nanejvýš údajně půlroční trest vězení.
