Evropská unie v současnosti vyčlenila půl miliardy eur do fondu na vojenskou podporu Ukrajiny, která je ve válce s Ruskem. Některé státy EU však i po ruské anexi Krymu až do roku 2020 do Ruska vyvážely zbraně či vojenskou techniku a náhradní díly. A to přesto, že vývoz zbraní do Ruska zakázala Rada Evropské unie. Data o exportu zmapovala pracovní skupina pro nešíření a vývoj zbraní, která pod radu spadá. Analýzu zveřejnil server Investigate Europe a týká se i České republiky.

Státy EU podle zveřejněných dat do Ruska v letech 2015 až 2020 vyvezly vojenský materiál za 346 milionů eur (v přepočtu za 8,7 miliard korun). Do exportu se zapojily hlavně Francie a Německo. Na seznamu států je ale i Itálie, Rakousko, Bulharsko a Česká republika, uvádí server Investigate Europe.

Prim hrála Francie, která v letech 2015 až 2020 schválila export vojenského vybavení za 152 milionů eur (3,7 miliardy korun). Do Ruska dorazily takto například termokamery, protiletecké systémy, ale i chemické či biologické prostředky, vyplývá z analýzy.

Exportéři takto využili výjimku z embarga vztahující se na kontrakty podepsané před jeho vyhlášením. Podle vyjádření francouzského ministerstva obrany Francie embargo striktně dodržela. „Šlo o zbytkové doběhnutí smluv podepsaných v minulosti, které postupně dojíždí,“ uvedlo francouzské ministerstvo obrany. Z publikovaných dat je jasně patrné, že nejvíce licencí pro export vydala Francie v roce 2015, rok po anexi Krymského poloostrova.

Stejný argument a stejnou výjimku využilo i Německo, které do Ruska exportovalo zbraně v hodnotě téměř 122 milionů eur (3 miliardy korun). Do Ruska exportovalo vozidla a pušky, které ale označilo za zbraně „dvojího užití“, tedy takové, jež lze použít i v civilní formě a embargo se tak na ně podle německých úřadů nevztahuje.

Česká republika exportovala do Ruska ve sledovaném období vojenský materiál v hodnotě 14 milionů eur (téměř 346 milionů korun), jednalo se především o letecké motory, vybavení letadel či drony.