Letadlo Falcon 50 s libyjským náčelníkem generálního štábu Mohammedem Ali al-Haddadem havarovalo poblíž turecké Ankary. Téhož dne se Ali al-Haddad setkal v Turecku s vysokými vojenskými představiteli. Po havárii byl vzdušný prostor nad Ankarou dočasně uzavřen, uvedla agentura Nexta. Francouzský deník Le Figaro napsal, že generál Ali al-Haddad zemřel a kondoloval mu libyjský premiér Abdel Hamid Dbeibah.
Koncem června došlo v hlavním městě Libye, Tripolisu, k incidentu. Konvoj britského velvyslanectví se zde stal terčem střelby. K útoku došlo údajně vlivem rostoucího napětí a sílícího vlivu zahraničních aktérů zejména Ruska a Turecka. O zprávě píše Politico. Ke střelbě došlo 26. června v ranních hodinách, když projížděla dvě vozidla s britskými diplomaty z letiště Mitiga do obytné čtvrti. Diplomaty mělo pronásledovat neoznačené vozidlo Toyota Land Cruiser.
Itálie a Řecko varují evropské spojence před rostoucím nebezpečím z Libye, odkud hrozí další migrační vlna i posilování ruského vlivu. Itálie sleduje kroky Moskvy, která podle ní dodává zbraně, spolupracuje s místními milicemi a plánuje námořní základnu v Tobruku. Řecko nasadilo válečné lodě kvůli prudkému nárůstu migrantů a zároveň vyjadřuje obavy z tureckých aktivit ve východním Středomoří. Pomoc evropských a aliančních partnerů však zatím zůstává jen na papíře.
Libyjští představitelé v úterý nařídili komisaři EU pro migraci Magnusu Brunnerovi a několika vysoce postaveným evropským ministrům, aby opustili zemi. Brunner byl prohlášen za „personu non grata," informuje server Politico. Přesný důvod, proč musela delegace odjet, není zatím přesně známa. Brunner, který byl na diplomatické misi spolu s ministry z Itálie, Řecka a Malty, byl po příjezdu do Benghází obviněn z „porušení pravidel“ a prohlášen za „personu non grata“.
Německá policie poblíž Berlína zatkla libyjského sympatizanta Islámského státu (IS). Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na mluvčí německého nejvyššího státního zastupitelství v Karlsruhe. Mluvčí izraelské ambasády potom agentuře potvrdila informaci deníku Bild, že orgány překazily plánovaný útok na diplomatickou misi. Izraelský velvyslanec Ron Prosor poděkoval německým bezpečnostním složkám „za zajištění bezpečnosti našeho velvyslanectví“.
Jak slábne americký vliv ve světě, Moskva a Peking začínají zaujímat uvolněný prostor. Podle zprávy agentury Bloomberg z tohoto týdne se při své zářijové návštěvě Moskvy libyjský maršál Chalifa Haftar dohodl s prezidentem Vladimirem Putinem na vybudování ruské námořní základny ve východní Libyi, kterou maršál ovládá. Spojené státy berou ruskou základnu na severu Afriky "velmi vážně." Stejná agentura nyní také oznámila, že Čína plánuje námořní základnu v Ománu, aby posílila svůj vliv na Blízkém východě.
Minulý týden zaplavily Lampedusu čtyři tisíce utečenců, jen o třetinu méně, než kolik má tato výspa Itálie u břehů Afriky stálých obyvatel. Prozatím letos Středozemní moře překonalo víc než 100 tisíc lidí, což je proti loňské sezoně dvojnásobek. Jako obvykle se přikročilo k rozboru faktorů, které lidi k tak nebezpečné cestě mohou vést. Sociologové migrace rozlišují tzv. pull faktory, tedy atraktivitu budoucích hostitelských zemí v očích migrantů, a push faktory, které je naopak vyhánějí z vlasti. Vedoucím pull faktorem Evropy zůstává Německo, kam zřejmě směřuje podstatná část letošní vlny, jak z Afriky, tak z východu přes Řecko a přes Balkán.
Po ničivých záplavách v Libyi bylo v severovýchodním městě Darná napočítáno přes 5300 těl, píše agentura Reuters s odkazem na východolibyjské úřady. Očekávají, že bilance dále poroste. Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) v Darná v důsledku záplav přišlo o střechu nad hlavou nejméně 30 000 lidí. Počet mrtvých IOM označila za zatím nepotvrzený.
Záplavy na východě Libye už mají přes 3000 potvrzených obětí a mrtvých by mohlo být až 10 000, uvedl v úterý ministr zdravotnictví libyjské vlády národní stability působící na východě země. Informoval o tom list The Guardian. Představitel Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) Támir Ramadán řekl, že přesný počet mrtvých v důsledku záplav není zatím známý, mohlo by jich ale být i několik tisíc a na 10 000 lidí se pohřešuje.
Italská premiérka Giorgia Meloniová v sobotu přicestovala do Tripolisu, aby jednala s místní vládou o plynu či migraci. Doprovází ji ministr vnitra Matteo Piantedosi a šéf diplomacie Antonio Tajani. Během návštěvy se očekává, že italský energetický kolos ENI podepíše významnou dohodu o těžbě plynu v zemi. Meloniová je první významný představitel země EU, který je na návštěvě v Libyi po krachu jednání o volbách, jež se měly uskutečnit v prosinci roku 2021, píše agentura AP. Nyní si v Libyi nárokují moc dva kabinety.
V Libyi patrně našli ostatky Čecha, Rakušana a čtyř Filipínců, kteří byli v roce 2015 uneseni při útoku teroristů z organizace Islámský stát (IS) na jedno z ropných polí. Později byli zřejmě zavražděni. Rakouský deník Kronen Zeitung dnes informoval, že Čech byl spolu s pěticí dalších osob provizorně pohřben u města Darná. České ani rakouské ministerstvo zahraničí zprávu zatím nepotvrdilo.
Libyjská vláda národní dohody (GNA), uznávaná OSN a držící s pomocí turecké armády Tripolis a západní část země, měla souhlasit s poskytnutím přístavu v Misurátě jako vojenské námořní základny pro Turecko.
Armáda vlády národní jednoty (GNA) z Tripolisu podporované Tureckem se pravděpodobně chystá překročit „červenou čáru,“ za kterou se Egypt plánuje přímo vojensky zapojit do války v Libyi.
Francie se dočasně stáhla z operace NATO pro námořní bezpečnost ve Středozemním moři, dokud nebude vyšetřena její stížnost týkající se incidentu mezi její fregatou a tureckým válečným námořnictvem.
Turecko se začalo zmocňovat veliké strategické letecké základny v západní Libyi.
Ne všichni migranti, kteří míří na gumových člunech do Evropy, se dočkají záchranných kruhů a otevřené náruče z lodí humanitárních organizací. Některé namísto toho zachraňuje libyjská pobřežní hlídka – za posledních několik dní jde o 278 migrantů z různých afrických zemí, uvedl v sobotu mluvčí libyjského námořnictva. Podle německého serveru Deutsche Welle dodal, že pasažéry takto zastavených člunů převezou do detenčních středisek v Tripolisu.
Libyjské úřady se chystají uzavřít tři největší zadržovací střediska pro migranty v Tadžuře, Chomsu a Misurátě. Životní podmínky v těchto střediscích dlouhodobě kritizuje OSN i humanitární organizace. Některé nevládní organizace se však obávají, že nový krok povede k ještě větší přeplněnosti ostatních center a že více migrantů skončí v rukou pašeráků lidí, napsal dnes zpravodajský server BBC.
Desítky mrtvých a raněných si vyžádal nálet, který zasáhl detenční středisko pro migranty na předměstí libyjského hlavního města Tripolisu. Zdravotníci hlásí nejméně 40 mrtvých a okolo 80 raněných, uvedla agentura AP.
Italské námořnictvo ve čtvrtek ve Středozemním moři zachránilo stovku migrantů. Na italský ostrov Lampedusa a na Maltu doplulo z Afriky 178 lidí. Dalších 149 uprchlíků, z toho 65 dětí, bylo evakuováno Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) letecky z Tripolisu. V podvečer přistáli v Římě. Informovala o tom agentura AFP. Řecko hlásí markantní nárůst příchodů migrantů z Turecka tento měsíc, napsala agentura DPA.
Na moři u Libye zachránily lodě libyjské pobřežní stráže, italského námořnictva a neziskové iniciativy Mediterranea přes 250 migrantů. Přes 200 zachráněných se vrátilo k pobřeží severní Afriky, dalších 65 ale čeká na rozhodnutí o svém dalším osudu na palubě italských plavidel. Právě kvůli nim se rozhořel spor mezi italským ministrem vnitra, který migrantům nechce povolit vylodění v italských přístavech, a ministryní obrany, která má záchranné akce námořnictva v gesci.
Jednotky východolibyjského vůdce maršála Chalífy Haftara jižně od Tripolisu sestřelily bojový letoun tamní mezinárodně uznávané vlády. Podle tiskových agentur to uvedla Haftarova Libyjská národní armáda (LNA) a svědci události. Na videu zveřejněném na sociálních sítích údajný pilot tvrdí, že je Portugalec. Portugalská vláda to nepotvrdila a uvedla, že nejde o člena portugalské armády.
Do Evropy by mohlo z Libye přes Itálii zamířit až 800 tisíc uprchlíků. V rozhovoru s italským listem Corriere della Sera to řekl předseda mezinárodně uznávané libyjské vlády Fáiz Sarrádž. Boje, které v této severoafrické zemi začaly 4. dubna, nepřežilo 147 lidí, dalších více než 600 je zraněno. V nové bilanci to dnes oznámila Světová zdravotnická organizace (WHO).
Situace v Libyi, kde tento týden polní maršál Chalífa Haftar, ovládající část země, zahájil tažení na Tripolis, se vyhrocuje. Haftar oznámil, že jeho armáda podnikla svůj první nálet na předměstí libyjské metropole, kde sídlí mezinárodně uznávaná vláda Fáize Sarrádže. Její mluvčí ohlásil rozsáhlou protiofenzivu s cílem „vyčistit všechna města od agresorů a nelegitimních sil“. Podpůrná mise OSN v Libyi (UNSMIL) zveřejnila „naléhavou výzvu“ žádající dvouhodinové „humanitární příměří“ na jižním okraji Tripolisu.
Více než sto migrantů uneslo loď, která je zachránila u libyjských břehů a chtěla se s nimi vrátit do přístavu v Tripolisu. Nyní s ní plují na Maltu či na italský ostrov Lampedusa. S odvoláním na prohlášení italského vicepremiéra Mattea Salviniho o tom ve středu informovala italská tisková agentura ANSA. Zprávu potvrdily i maltské úřady.
Za nemístnou a nepřijatelnou označil dnes libyjský premiér Fáiz Sarrádž kritiku zemí Evropské unie, kterým se nelíbí podmínky v internačních táborech pro migranty v jeho zemi. Především státy, které žádné migranty přijímat nechtějí, nemají podle něj na kritiku právo, uvedla agentura APA. Sarrádž, jenž stojí v čele tripoliské vlády uznané OSN, byl v pondělí na návštěvě ve Vídni. Z Rakouska zamíří do Česka, kde se v úterý setká mimo jiné s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
Libyjské ministerstvo vnitra informovalo, že z masového hrobu na severu Libye byla vyzvednuta těla 34 etiopských křesťanů, které zde v roce 2015 usmrtili bojovníci tzv. Islámského státu (IS). Vyšetřovatelé z úřadu pro kriminální vyšetřování (CID) informace o hrobu získali od zajatých členů teroristické sítě, napsala agentura Reuters. CID zveřejnila letecké záběry masového hrobu, který se podle Reuters nejspíše nachází na farmě u pobřežního města Syrty. Úřady spojují místo s videem nahraným na sociální sítě v dubnu roku 2015, na němž podle všeho bojovníci IS na pláži vraždí křesťany oblečené do oranžových overalů.
Do Libye byli v posledních měsících přepraveni ruští vojáci, včetně příslušníků elitních výsadkových jednotek. V Libyi vystupují jako spojenci generála Chalífy Haftara, jehož armáda ovládá východní část země. S odkazem na nejmenovaný zdroj z ruského ministerstva obrany to na svém webu napsal ruský list RBK.
Rada bezpečnosti OSN ve čtvrtek uvalila sankce na šest osob kvůli podílu na pašování migrantů v Libyi. Opatření bylo schváleno poté, co ho přestalo blokovat Rusko, informovala agentura Reuters. Zmrazení majetku šestici osob a zákaz cestování navrhlo minulý měsíc Nizozemsko podporované Francií, Německem, Británií a Spojenými státy.
Francouzská justice ve středu po dvoudenním výslechu předběžně obvinila bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho z toho, že v roce 2007 nezákonně financoval z libyjských peněz svou předvolební kampaň. Také na něho uvalila soudní dohled, uvedl server deníku Le Monde. Za současného stavu ale stále ještě není jisté, zda třiašedesátiletý Sarkozy nakonec stane před soudem.
Itálie v pátek uspořádala první letecký transfer uprchlíků z libyjských zadržovacích táborů do Říma. Do země dorazilo prvních 162 lidí, na které se vztahuje právo na azyl. Informovala o tom agentura AP, které připomněla, že Itálie čelí kritice mezinárodních humanitárních organizací za to, že pomáhá libyjským pobřežním hlídkám bránit migrantům v cestě přes moře na člunech.
