Zatímco Američané netrpělivě čekají na výsledky jedněch z nejvypjatějších voleb v nedávné historii, vyšli někteří z nich do ulic. Příznivci demokratů požadovali převážně kompletní sečtení všech zbývajících hlasů, v Portlandu se ale část lidí protestujících proti Donaldu Trumpovi střetla s policií, nasazena byla i národní garda.
Konečné počty bude svět znát možná až v pátek po sečtení všech hlasů poslaných poštou, což už teď živí podezřívavost v Trumpově táboře, že soupeřem budou vykouzleny korespondenční lístky z ničeho.
Dalšími poraženými, nebo alespoň otřesenými, by měli být stoupenci politiky identit v podobě, jak ji prosazují hlasatelé tzv. intersekcionality.
Americké prezidentské volby potvrdily rozpolcenost společnosti a politiky. Ta zásadně ničí a oslabuje Spojené státy. Volební výsledek bude nesmírně těsný a riziko politické nestability může ještě výrazně vzrůst, napsal na svých stránkách Institut Václava Klause (IVK). Americký volební systém podle něj není schopen zajistit nespornost voleb, korespondenční hlasování vnímá jako opuštění principu tajnosti voleb. Bývalý prezident Václav Klaus už v úterý poznamenal, že by v Bílém domě radši nadále viděl Donalda Trumpa.
V době uzávěrky je docela dobře možné, že se příštím americkým prezidentem stane Joe Biden, stejně jako Donald Trump. Ale to se podle předpovědí většiny těch, kteří se tím autoritativně zabývají, vůbec nemělo stát.
Arizona, Pensylvánie, Michigan a Wisconsin, čtyři státy, které rozhodnou o výsledku amerických prezidentských voleb. Čtyři státy, jejichž výsledky nejsou známy a ještě nějakou dobu nemusí být známy.
Ostře sledované a vyhrocené americké prezidentské volby zatím místo jasného výsledku přinesly nejistotu. Souboj demokrata Joea Bidena a republikánského obhájce úřadu Donalda Trumpa je nečekaně těsný a současný prezident si stejně jako před čtyřmi lety vede lépe, než předpokládala naprostá většina předvolebních průzkumů.
Od doby, kdy byla lidem dána možnost spolurozhodovat o svém osudu, snažili se je ovlivňovat ti, kteří se ucházeli o jejich přízeň. Již Perikles pronášel plamenné řeči, aby získal podporu athénských občanů. S rozvojem nových technologií se měnil i způsob oslovení voličů. S masovým rozvojem tisku si strany pořizovaly vlastní noviny, nacisté podporovali vývoj levných rozhlasových přijímačů, aby mohli šířit svoji propagandu do každého domu.
Případný odchod současného prezidenta z Bílého domu by tak mohl představovat změnu, jež by pro radikální aktivisty rozhodně nebyla ve všech ohledech příznivá, v něčem by jim zkomplikoval život, jakkoliv si toho sami nemusejí být vědomi.
Podle všech ukazatelů platných ve starých dobrých časech se novým americkým prezidentem stane Joe Biden. Jenže v minulých volbách v roce 2016 Donald Trump všechny konvenční zásady popřel. A tak analytici letos počítají s „faktorem X“ – s tím, že v jejich analytických nástrojích může být něco špatně, i když nevědí co.
Amerika se před prezidentskými volbami rekordně vyzbrojuje.
Události jsou zase jednou v poklusu, kdo chvíli stál, stojí opodál a tak. Ve chvíli, kdy píšu tyto řádky, je Roman Prymula ještě stále ministrem zdravotnictví, ale zbývají mu už jenom minuty, šikmá plocha pod jeho nohama se změnila v kolmou, možná to po dokončení tohoto textu zase bude jinak – v tom případě ho berte jako svědectví o jednom krátkém a historicky už uzavřeném období. Na sociálních sítích je kolem toho pochopitelně šrumec.
Donaldu Trumpovi se podařilo dotlačit Súdán, aby normalizoval své vztahy s Izraelem.
Ulicí procházeli rozzlobení lidé, provolávali protižidovská hesla, napadali židovské obchody a hanobili synagogy. Nejde o výjev z carského Ruska, ale ze Spojených států letošního roku. Třeba z demonstrace hnutí Black Lives Matter v Los Angeles koncem letošního května. Je v tom velký kus ironie. Typický americký Žid je potomkem imigrantů z východní Evropy, kteří prchali před chudobou, ale i nenávistí. I v Americe se stali předmětem předsudků nebo ústrků, podobně jako černoši, i když v menší míře. Ale dostali šanci, využili jí a většinou se brzy vzmohli.
Čína je připravená porazit útočníky a na válku odpoví válkou, naznačil čínský prezident Si Ťin-pching v proslovu u příležitosti sedmdesátého výročí války v Koreji.
Má to být poslední splněný předvolební slib Donalda Trumpa.
Do Česka přijedou v příštím týdnu američtí vojenští lékaři z americké Národní gardy, kteří mají pomoci v boji s koronavirem.
Americké ministerstvo spravedlnosti a s ním 11 států americké unie podaly antimonopolní žalobu na internetovou firmu Google. Viní ji z porušování zákona o zneužití tržní síly za účelem omezení konkurence, uvedla dnes agentura Reuters.
Americký prezident Donald Trump zintenzivňuje útoky proti svému demokratickému rivalovi a bývalému viceprezidentovi Joe Bidenovi, kterého obviňuje z korupce a okrádání.
Středoškolský student byl vyhozen z online vyučovací hodiny poté, co si vyučující všiml vlajky podporující Donalda Trumpa u studenta doma.
Ve středu se Facebook a hlavně Twitter dopustily masivní cenzury, když odmítaly nechat cirkulovat zprávu, která byla nepříjemná pro Joea Bidena. Technologické giganty opravdu nejsou jen neutrálními zprostředkovateli zpráv.
Soudkyně Amy Coney Barrettová byla mezi těmi, z nichž prezident Trump vybíral, když navrhoval soudce Nejvyššího soudu minule, v roce 2018. Nakonec dal přednost soudci Kavanaughovi, prý i proto, že podle názoru některých vlivných senátorů mělo být jeho schvalování v Senátu hladší než u výrazně křesťansky orientované Barrettové. Ta předpověď tedy moc nevyšla.
Americký prezident je stále nejmocnějším člověkem na světě. Jeho volba nerozhoduje jen o tom, kdo bude řídit Spojené státy, má vliv na celou planetu. Kurt Volker je bývalý vysoce postavený americký diplomat, může tedy kvalifikovaně popsat, jak by se mohla změnit americká zahraniční politika v druhém volebním období Donalda Trumpa, nebo v prvním Joea Bidena.
Uprostřed všech starostí, které nám připravují jiní lidé, se snad občas přece jen vyplatí vzhlédnout od špiček vlastních bot a zadívat se na podzimní nebe – aspoň v těch vzácných chvílích, kdy se mraky roztrhají a je vidět hvězdy. Září mezi nimi červená skvrnka jménem Mars, toho času nápadně blízko k Zemi. Pouhých šedesát milionů kilometrů.
Rok 2020 vejde ve Spojených státech do dějin jako jeden nejturbulentnějších. Začal impeachmentem prezidenta, pak přišla pandemie koronaviru a s tím spojený pád ekonomiky, vypukly rasové nepokoje a umřela liberály zbožňovaná soudkyně Nejvyššího soudu Ruth Baderová Ginsburgová. Přitom vrchol roku Spojené státy teprve čeká, prezidentské volby proběhnou ani ne za měsíc. Pozvání k diskusi o nich přijali Američané napříč politickým spektrem.
Člověk by rozhodně mohl z debaty získat pocit, že kdyby o Bílý dům soutěžila Harrisová na vrcholu sil a slušňák Pence, Amerika by se nacházela v mnohem lepší situaci, než když se o něj pokouší dva blázniví senioři.
Český prezident Miloš Zeman nezaslal americkému republikánskému prezidentovi Donaldu Trumpovi přání brzkého uzdravení. Uvedl to v nedělním vysílání Prima CNN News s tím, že se „Trump smál Bidenovi, že nosí roušku, a teď ji nosí on sám“. Americký prezident Donald Trump, který je s koronavirem v nemocnici, ve videu zveřejněném na twitteru řekl, že příští dny budou opravdovou zkouškou. Připustil, že když do nemocnice přijel, nebylo mu moc dobře, nyní se ale prý cítí mnohem lépe. Trumpův osobní lékař Sean Conley upozornil, že šéf Bílého domu ještě není mimo nebezpečí.
Dvaatřicet dní před volbami byli americký prezident a jeho manželka pozitivně testováni na přítomnost nebezpečného viru. To zní jako začátek nějakého politického thrilleru, v jehož finále bude v sázce osud světa či přinejmenším jeho velké části.
Pokud 3. listopadu bude Donald Trump znovuzvolen, je dost možné, že za přelomový moment bude označena smrt soudkyně Nejvyššího soudu Ruth Baderové Ginsburgové. Její skon má totiž potenciál celé klání naprosto zvrátit. Přitom momentální situace nevypadá pro Trumpa nijak růžově.
Včerejší debata měla babišovskou úroveň. Nebo spíš horší – Babiš přece jen zpravidla nechá novináře doříct otázku a často i předřečníka domluvit.
