Teploty v Česku v neděli na třech místech vystoupaly na 25 stupňů Celsia a výše, čímž byla naplněna meteorologická definice letního dne. Nejtepleji bylo ve Vimperku na Prachaticku, kde odpoledne naměřili 26,2 stupně. Padl tam tak rekord pro 30. říjen, podobně jako na většině všech stanic měřících alespoň 30 let.
Česko má za sebou nezvykle teplý říjnový den. Rekordy pro 27. říjen padly na 12 ze zhruba 160 meteorologických stanic, které fungují alespoň 30 let. Nejtepleji bylo v Praze-Karlově, kde naměřili 22,1 stupně Celsia. Vysoké teploty byly i na horách, rekordy tam ale nepadly. Uvedl to Pavel Šimandl z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Prodloužený poslední říjnový víkend bude v Česku provázet inverzní charakter počasí, meteorologové očekávají velké rozdíly v teplotách. Při mlze a nízké oblačnosti vystoupí nejvyšší odpolední teploty jen ke 13 stupňům Celsia, ale při slunečném počasí dosáhnou maxima až 22 stupňů. Srážek bude málo, předpověď od čtvrtka do neděle očekává jen ojedinělé mrholení, vyplývá z aktuálních informací na webu Českého hydrometeorologického ústavu.
Tuzemské zásobníky plynu jsou naplněny z 92 procent a daří se tvořit zásoby. Prohlásil to na twitteru ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN). Například spotřeba plynu i díky teplému počasí minulý týden proti loňskému roku klesla více než o třetinu. Ve srovnání s průměrem posledních tří let Češi spotřebovali o více než čtvrtinu plynu méně. „Stoupající jistota, že Evropa následující zimu zvládne, tlačí dolů také cenu plynu. Ta je nejnižší od června tohoto roku,“ doplnil ministr.
Teploty se v tomto týdnu budou držet zpočátku do 15 stupňů Celsia, postupně se začnou velmi zvolna zvyšovat. Nejteplejším dnem bude zřejmě sobota s odpoledními maximy až 19 stupňů Celsia. V noci a k ránu se ale mohou od středy objevit četné přízemní mrazíky. Meteorologové očekávají v příštích dnech časté přeháňky, na horách budou i sněhové. Vyplývá to z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). O uplynulém víkendu se na horách objevil první sněhový poprašek.
Ukrajinská armáda už se připravuje na zimní válku proti Rusku. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov požádal NATO před několika týdny o zimní výbavu pro 200 tisíc ukrajinských vojáků. Ukrajinské velení s brzkým koncem konfliktu nepočítá. Pomoc s dodáním zimních uniforem, bot a stanů již potvrdily Spojené státy, Kanada, Dánsko a také alianční nováčci Finsko a Švédsko.
Na východě země mohou být bouřky velmi silné s přívalovým deštěm a kroupami. Vydatně pršet tam má až do pondělí. Na Plzeňsku, Rokycansku a také v Praze a jejím okolí hrozí povodně. Výstraha v Plzeňském kraji je s extrémním stupněm nebezpečí. Zároveň už nikde v ČR neplatí varování před požáry, sdělil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Mohutné bouře devastují rozsáhlá území v oblasti jižní a střední Evropy. Vlivem extrémního počasí zemřelo nejméně 12 lidí, tři z nich byly ještě děti. Oběti hlásí Rakousko, Itálie a francouzský ostrov Korsika. O případech informovala BBC, svědectví z ničivých události zaznamenal i The Guardian. Oběti podlehly zraněním převážně ze pádů vyvrácených stromů. Bouře následují po týdnech extrémních veder, která zasáhla většinu kontinentu.
Nevíme, zda výklad, podle něhož za ničivý, už dva týdny trvající požár v národním parku České Švýcarsko s víc než 1000 hektarů shořelé přírody může globální oteplování, dnes představuje oficiální linii státu. Slova premiéra Petra Fialy tu byla zatím neurčitá a dají se vykládat tak či onak („To všechno jsou důsledky určité změny, která tady nastává“; předtím Fiala zmínil vlnu veder a požárů po Evropě včetně toho našeho).
Nastalá horka znovu připomněla pořekadlo, že nic není staršího než včerejší noviny. Sice je míněno k událostem a sděluje, že ty se dějí pořád a že číst si o něčem, jak se to dělo včera, znamená, že nevíme, jak se to děje dnes. Protože jsme za událostmi neustále pozadu a protože jenom nejnovější zprávy nám dávají naději, že za časem kulháme pomaleji, než jsme ochotni si připustit. Jenže ono dávné tvrzení o zastarání novin lze vnímat taky interně, dovnitř médií: to jest tak, že v zavalení informacemi jejich příjemce snadno zapomene, co četl, slyšel nebo viděl v médiích včera, dík čemuž ta mohou produkovat bez jakékoli odpovědnosti cokoli.
Jsme v druhé polovině července a jsou vedra. Dříve fádní popis přírodního koloběhu, dnes prý politický fakt prvního řádu. Hlavní média – od CNN přes BBC po Českou televizi – navozují ve zprávách o extrémech v počasí dojem konce světa: teplotní rekordy v západní Evropě, rozsáhlé požáry na jejím jihu. V Americe prezident Biden zvažuje vyhlásit klimatický stav nouze, poněvadž mu Senát neschválil obří investice do občasných zdrojů energie.
Na Česko se tento týden přiřítila vlna veder, která už několik týdnů sužují velkou část Evropy. Na přelomu týdne zasáhla Španělsko zpráva o tom, že kvůli horku zemřel zaměstnanec madridských veřejných služeb, kterému zaměstnavatel neuzpůsobil pracovní náplň teplotě atakující 40 stupňů ve stínu.
Státy Evropy se potýkají s vlnou silných veder, které si vyžádaly stovky životů, jinde se na veliké horko teprve připravují. V Portugalsku a Španělsku kvůli extrémnímu počasí zemřelo nejméně 300 lidí. Na jihu Evropy hasiči stále bojují s rozsáhlými požáry a v Portugalsku tento týden shořela podobně velká plocha porostu jako za celý loňský rok. Mírnější teploty panují v Řecku, kde ale k šíření požárů přispívá silný vítr. I severněji položená Velká Británie čeká po víkendu „životu nebezpečných“ 40 stupňů Celsia.
Letošní sklizeň obilí bude podle Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR obilovin průměrná, záležet bude hlavně na dalším vývoji počasí. Český statistický úřad (ČSÚ) v pondělí v prvním odhadu uvedl, že úroda základních obilovin bude letos srovnatelná s loňskou, očekává meziroční pokles o necelé procento. Řepky má být naopak meziročně více. Během léta budou statistici odhady zpřesňovat.
Sesuvy půdy a kamení po nočních bouřkách odstraňují silničáři z několika menších středočeských silnic v okolí Prahy, například u Vraného nad Vltavou. ČTK to dnes řekla krajská policejní mluvčí Barbora Schneeweissová. Hasiči měli zvýšený počet výjezdů i kvůli popadaným stromům a zatopeným sklepům, informovala ČTK mluvčí středočeských hasičů Tereza Sýkora Fliegerová. Ve Vraném nad Vltavou u Prahy je nános kamení a půdy na místní silnici.
Meteorologové dnes naměřili dosud nejvyšší teplotu za červen. V Řeži u Prahy bylo rovných 39 stupňů Celsia. Dosavadní rekord z roku 2019, který zaznamenala stanice Doksany v Ústeckém kraji, byl o jednu desetinu nižší, doplnila Marie Odstrčilová z ČHMÚ. Červnový rekord pokořilo deset stanic měřících aspoň 30 let, na 60 stanicích přepisovali rekord pro dnešní den. Nové maximum pro 19. červen má i nejstarší stanice v zemi pražské Klementinum, kde teploměr ukázal 36,9 stupně.
V části Ústeckého kraje a středních Čech včetně Prahy mohou v neděli překročit teploty 37 stupňů Celsia, meteorologové proto v této části země zpřísnili výstrahu před horkem na extrémní. Tropické teploty budou v neděli panovat téměř na celém území Čech a na jihu Moravy, mimořádné vedro s teplotami někde i přes 34 stupňů bude zejména na severozápadě Čech i dnes. Hrozí i značné riziko vzniku požárů, a to v celé zemi.
Obcí Lanžhot na Břeclavsku se v pondělí večer prohnala bouře a poškodila domy v několika ulicích. Starosta obce Ladislav Straka řekl, že bouře zasáhla celou čtvrť. Lidé natočili mobilem vír, který se podobal menšímu tornádu nebo trombě. Tuto možnost připouštějí i meteorologové. Před rokem zasáhlo Břeclavsko a Hodonínsko tornádo, které si vyžádalo šest životů a poškodilo 1200 domů. "V pondělí to taky vypadalo jako menší tornádo nebo tromba, ale nejsem na to odborník,“ řekl Straka.
Stanový tábor, ve kterém je v pražské Troji ubytovaná část uprchlíků z Ukrajiny, poškodila v noci na sobotu silná bouřka. Hasičům se ještě v noci však podařilo provoz tábora plně obnovit, informoval ráno jejich mluvčí Martin Kavka. Kvůli silnému větru vyjížděli hasiči v Praze od pátečního večera k 75 zásahům. Ve stanovém městečku mezi Povltavskou ulicí a městským okruhem je od minulého víkendu ubytovaná část Ukrajinců čekajících na ověření totožnosti. Má kapacitu pro 150 lidí.
Atlantická bouře Eunice v pátek udeřila na západní Evropu s místy rekordními poryvy větru. U jižního pobřeží Anglie dosáhl vítr rychlosti bezmála 200 kilometrů za hodinu. V Anglii zahynuli dva lidé v automobilu, v Irsku jeden muž zemřel při odklízení následků bouře, když ho na něj spadl strom a v Nizozemsku zásah padajícími stromy nepřežili tři lidé. Jednu oběť má bouře i v Belgii. Vítr způsobil také značné komplikace ve všech druzích dopravy a materiální škody; v Haagu a Londýně strhl část střech místních stadionů. V noci na sobotu očekává hlavní úder orkánu sever Německa.
Silné poryvy větru, ale také velmi vysoké teploty neobvyklé pro tuto roční dobu přinesla bouře Ylenia, která dorazila do Česka v noci na čtvrtek. Jak pro deník Echo24 popsal meteorolog Jan Šrámek, takové teploty jsou velmi neobvyklé a počasí i teplá zima souvisejí s hlubokými tlakovými nížemi, které vznikají nad Atlantikem. Bouře Ylenia podle něj odezní během pátku, se silným větrem je však třeba počítat i v dalších dnech.
Česko trápí silný vítr. Okolo 300 000 domácností je bez elektřiny, kvůli větrem porušenému vysokému napětí. Problémy jsou také na tratích, provoz vlaků se na několika místech úplně zastavil kvůli stromům spadaným na kolejiště. V Plzeňském kraji kvůli nim vykolejil vlak a během zásahu hasičů na něj spadl další strom. Nikdo nebyl zraněn. Silný vítr hrozí v celém Česku podle meteorologů až do čtvrteční půlnoci. Větrno bude ale až do konce týdne.
Pět metrů vysoká zeď rozestavěné haly v průmyslovém areálu ve Velkém Přítočně na Kladensku dnes zabila sedmdesátiletého muže. Shodil ji na něj silný vítr. Druhého zavaleného muže převezli záchranáři do nemocnice. Oba muži jsou cizinci. Zeď se na muže zřítila poblíž firmy Stavebniny DEK. Uvedla to policejní mluvčí Michaela Richterová. S vyprošťováním obou mužů z trosek pomáhali také kladenští hasiči. Přivolaní záchranáři jednoho z mužů resuscitovali, muž však na místě zemřel,
Chladné počasí, pošmourno a nedostatek slunce. Kombinace nejen těchto faktorů dělá podle některých názorů z třetího lednového pondělí nejhorší den roku. Letos takzvaný „blue monday“ připadá na 17. ledna. S myšlenkou určit nejdepresivnější den roku přišel v roce 2005 americký psycholog Cliff Arnall, který měl podle vzorce spočítat, že jde o třetí lednové pondělí. O dekádu později však přiznal, že šlo o součást marketingové kampaně jedné britské cestovní kanceláře.
Výbuch sopky na druhé straně zeměkoule se odrazil i na počasí v Česku. Tlaková vlna po sobotním výbuchu podmořského vulkánu u tichomořského souostroví Tonga, vzdáleného od Česka skoro 17 000 kilometrů, způsobila v České republice krátkodobé nárůsty tlaku vzduchu. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podobný efekt měla erupce i na Slovensku. Podmořská sopka Hunga Tonga – Hunga Ha’apai vybuchla podle středoevropského času brzy ráno v sobotu
V Česku dnes meteorologové naměřili dosud nejvyšší novoroční teplotu, 15,7 stupně Celsia v Kopistech na Mostecku překonalo dosavadní rekord 14,5 stupně z Valašského Meziříčí z roku 1936. Maximum pro dnešní den ukázal teploměr na víc než třech čtvrtinách stanic, které měří 30 a více let. Velmi teplá byla také silvestrovská noc, na víc než polovině stanic padly rekordy pro celý leden. Uvedla pracovnice ČHMÚ Petra Sýkorová. Už silvestr byl nejteplejší téměř za 90 let.
Letošní silvestr je nejteplejším v Česku za skoro 90 let. V Děčíně a Českých Budějovicích dnes meteorologové naměřili 15,3 stupně nad nulou. Vyšší teplota byla 31. prosince zaznamenána naposledy v roce 1935. Tehdy bylo v Hradci Králové 16,3 stupně Celsia, což je zatím nejvyšší silvestrovská teplota v historii měření v Česku. Na svém webu to oznámil ČHMÚ. Teplotní rekordy dnes padly na čtyřech pětinách ze 158 meteorologických stanic v zemi, které měří 30 a více let.
Mrazivou noc má za sebou sever Čech, kdy na většině míst bylo pod minus deseti stupni Celsia. Na Jizerce v Jizerských horách při druhém svátku vánočním, který patří svatému Štěpánovu, klesla teplota skoro k minus 27 stupňům. Na stanici Kořenov, Jizerka – Rašeliniště bylo minus 26,8, řekl dnes Martin Hynčica z ústecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.
V noci na sobotu a v sobotu ráno se zřejmě objeví na většině území Česka náledí. V sobotu pak bude hlavně na jihu a západě země sněžit. Napadne místy až 15 centimetrů sněhu. Vyplývá to z výstrahy, kterou v pátek zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Už v pátek ráno se na některých místech Česka objevila ledovka a padal déšť se sněhem. Výstraha před náledím platí od pátečních 21:00 do sobotních 09:00 pro většinu regionů kromě Jihočeského kraje a jižních částí Vysočiny a Plzeňského a Jihomoravského kraje.
Do Česka se vrací zima, od pondělí až do čtvrtka budou odpolední teploty většinou kolem nuly. Na Štědrý den se ale začne oteplovat, sněžení přejde v déšť. Na Boží hod a na Štěpána nebude v nížinách mrznout ani ráno, maximální teploty se odpoledne vyšplhají k sedmi stupňům Celsia. Vyplývá to z týdenní předpovědi počasí a vyjádření Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na facebooku.
