Holanďané volili rozum a odmítli chaos, populistická revoluce se nekoná. Těmito slovy a s ulehčením glosovala výsledek nizozemských voleb většina evropských politiků. Obávali se, že volby vyhraje populista Geert Wilders ze Strany pro svobodu, který nejenže chtěl zavřít hranice přistěhovalcům a zakázat islám, ale také požadoval vystoupení země z eurozóny.
ROZHOVOR S DRAMATIKEM A POLITIKEM FRITSEM BOLKESTEINEM. Někdejší eurokomisař byl ve své dlouholeté politické kariéře předsedou VVD, nadřízeným Wilderse, který v této straně začínal.
Volby v Nizozemsku ukázaly, jak zdravý a očistný vliv na politiku mohou mít při dobré konstelaci strany, kterým je ve veřejné debatě zvykem říkat populisté.
Výsledky nizozemských parlamentních voleb a reakce na ně nejsou měřítkem vitality demokratické a unijní myšlenky, ale naopak hloubky evropské politické krize.
Středeční parlamentní volby v Nizozemsku jasně vyhrála Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho, která ve 150členném parlamentu bude mít 33 křesel. Vyplývá to z takřka konečných výsledků po sečtení zhruba 95 procent volebních okrsků. Na druhém místě s 20 mandáty skončila nacionalistická Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse.
Nizozemci od rána hlasují v parlamentních volbách, které jsou vnímány jako barometr nálad proti imigrantům a establishmentu. Volební místnosti se uzavřou ve 21:00 SEČ. Poténizozemské televize zveřejní odhady výsledků; oficiální výsledky budou k dispozici průběžně během noci. Volební účast by podle průzkumu agentury Ipsos mohla být vyšší než před pěti lety, kdy k urnám přišlo bezmála 75 procent voličů.
Oči Evropy jsou dnes upřeny na Nizozemsko. Holanďané jdou k volbám.
V Nizozemí v úterý vrcholí kampaň před středečními parlamentními volbami. Mezi favority patří Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, vystupující proti Evropské unii i muslimům. Nizozemský premiér Mark Rutte proto v pondělí voliče vyzval, aby pomohli zastavit dominový efekt "nesprávného populismu" ve světě. Předvolební dění výrazně ovlivnila diplomatická roztržka mezi Haagem a Ankarou a tvrdé potyčky policie s tureckými demonstranty v Rotterdamu.
Po Trumpově zvolení prezidentem to budou mít pravicoví populisté Evropy těžké.
Paul Wilders (62) je o devět let starší než jeho bratr Geert Wilders, nizozemský poslanec a šéf Strany pro svobodu (PVV), která je před parlamentním volbami v Nizozemí už dlouhé měsíce na čele popularity polických stran a při hlasování by podle průzkumů získala v dolní komoře Generálních stavů v Haagu nejvíce křesel. V některých prognózách z uplynulých dvou týdnů ale začala ztrácet a umístila by se až na druhé příčce za Lidovou stranou pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho.
Trochu se bojím, že lidé na Západě jsou ochotní zpřetrhat, zrušit a zpřevracet kdeco, protože systém už stejně nefunguje. Nemají ponětí, jak to vypadá, když systém opravdu nefunguje.
Vystoupení Donalda Trumpa využívaná v médiích k výrobě skandálních titulků vzbuzují dojem, že různí pravicoví radikálové, populisté, možná extremisté ovládnou celou západní civilizaci.
Svou předvolební kampaň v sobotu ve Spijkenisse u Rotterdamu zahájil Geert Wilders, lídr nizozemské Strany pro svobodu (PVV). Uskupení, které sází na protievropskou, protiislámskou a protimuslimskou rétoriku, je jedním z favoritů před parlamentními volbami, které Nizozemsko plánuje na 15. března.
Holandský premiér Mark Rutte zveřejnil otevřený dopis, ve kterém vyzývá k obraně národních hodnot. Všechny, kdo je nerespektují, vyzval k odchodu ze země. Lídr konzervativně–liberální Lidové strany pro Svobodu a přímou demokracii (VVD) před nadcházejícími volbami přiostřuje svou rétoriku, aby nalákal voliče. Tím ale popudil předsedu populistické Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, podle kterého Rutte jen vykrádá jeho program.
A to již počtvrté. Lídr nizozemské pravicové parlamentní Strany pro svobodu (PVV) byl politikem roku vyhlášen v pondělí večer, informuje server The Politico. V anketě televizního programu EenVandaag získal Geert Wilders 26 procent z celkových 40 tisíců hlasů. Na druhém místě skončil s 11 procenty šéf zelených Jesse Klaver, následovaný ministrem financí Jeroenem Dijsselbloem se sedmi procenty.
Šéf nizozemské národovecké pravice Geert Wilders se v minulosti ocitl „v hledáčku“ tajných služeb. Politika, který je nyní favoritem nadcházejících parlamentních voleb, prověřovaly kvůli „ovlivnění izraelskými faktory“ a jeho vazbám na tuto zemi. Informoval o tom v neděli izraelský list Haaretz s odkazem na místní média.
Uprchlická krize pomáhá v Evropě radikálům a populistům. Naposledy to bylo s 29 procenty vítězství národovecké Švýcarské lidové strany ve volbách minulou neděli, týden předtím 31 procent pro Svobodné a druhé místo v zemském parlamentu ve Vídni.
