Rusko nepředstavuje pro Českou republiku bezprostřední vojenskou hrozbu, potenciálním rizikem ale je. Reálnější než vojenská je ze strany Ruska hybridní hrozba. ČTK to v rozhovoru řekl bývalý náčelník generálního štábu a předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel, který v pátek strávil poslední den v armádě.
Ukrajinští námořníci zadržení v neděli ruskými silami při incidentu v Kerčském průlivu byli přepraveni do Moskvy. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na dva obhájce 24 Ukrajinců, na které soud v krymském Simferopolu uvalil v uplynulých dnech dvouměsíční vazbu. „Byli přepraveni do věznice Lefortovo v Moskvě,“ sdělil agentuře advokát Džemil Temičev. Odvolal se přitom na informace od „advokátů v Lefortovu“, které je známou věznicí v ruské metropoli.
Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) odmítl, že by se čeští vojáci v Afghánistánu podíleli na smrti zbitého afghánského vojáka Vahidulláha Chána, který byl ve vazbě pro podezření ze zabití českého vojenského psovoda Tomáše Procházky z minulého měsíce. O údajném vyšetřování českých a amerických vojáků informoval list New York Times. Metnar novinářům řekl, že čeští vojáci na misích striktně dodržují humanitární mezinárodní právo.
Ukrajinský parlament po vzrušené několikahodinové debatě schválil výnos prezidenta Petra Porošenka o vyhlášení válečného stavu v zemi po dobu třiceti dnů. Opatření vstoupí v platnost ve středu v 08:00 SEČ a potrvá do 27. prosince. Porošenko v parlamentu oznámil, že změnil své původní rozhodnutí vyhlásit válečný stav na celém území Ukrajiny. Platné bude místo toho jen v deseti ukrajinských oblastech, konkrétně v pobřežních a pohraničních regionech. Parlament rovněž schválil usnesení o datu prezidentských voleb, které se uskuteční 31. března 2019.
Ukrajinské námořnictvo oznámilo, že ruské speciální jednotky zabavily v Černém moři tři její lodě, přičemž při incidentu utrpěli zranění dva členové ukrajinské posádky, uvedla agentura Reuters. Ukrajinci obvinili Rusy, že stříleli na jejich lodě. Ukrajinský prezident Petro Porošeniko kvůli situaci v oblasti svolal schůzku s velením armády a s představiteli dalších bezpečnostních složek, uvedly světové tiskové agentury.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek požádala Nejvyšší soud USA, aby prověřil verdikty soudů nižší instance, které zablokovaly vyloučení části transgenderových osob z armády. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž tak chce prezident předejít federální odvolací soudy, které se věci nyní věnují. Trump chtěl původně zabránit vojenské službě všem transgenderovým osobám, později začal usilovat o zákaz pro ty, kteří podstoupili nebo vyžadují operativní změnu pohlaví.
Ruská Státní duma hodlá schválit rezoluci, která bude rehabilitovat Sovětský svaz za invazi do Afghánistánu v roce 1979. Podle agentury TASS návrh rezoluce předběžně schválili účastníci parlamentního slyšení, které se konalo v Moskvě. Podle rezoluce odsouzení invaze, které roku 1989 odhlasoval tehdejší vrcholný sovětský zastupitelský sbor, bylo „historicky nespravedlivé“.
Mladá generace v Severní Koreji necítí žádnou loajalitu k vůdci Kim Čong-unovi. Japonskému listu Sankei šimbun to řekl severokorejský voják, který pod palbou kulek minulý rok přeběhl přes společnou hranici do Jižní Koreje. Podle zmíněného deníku je uprchlík syn generála. Na základě svého vyprávění útěk předem neplánoval.
Expertní tým prezidenta Miloše Zemana se jednomyslně shodl na navýšení výdajů na obranu na dvě procenta HDP či na podpoře zahraničních misí. Poradci se shodli i na podpoře a ocenění veteránů a na podpoře českého zbrojního průmyslu. Na Twitteru to uvedl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Později dodal, že poradní tým vyslovil podporu i aktivním zálohám.
Nejméně 40 lidí, z toho většina civilistů, zemřelo v sobotu ve východní Sýrii při leteckých útocích mezinárodní koalice vedené Spojenými státy. Podle agentury AP o tom informovala Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Útoky mířily proti poslední baště povstalců z takzvaného Islámského státu v provincii Dajr az-Zaur. Podle SOHR se terčem náletů stala jedna vesnice u města Hadžín poblíž iráckých hranic.
Pátračům se v Atlantském oceánu podařilo nalézt rok pohřešovanou argentinskou ponorku. Podle sobotního sdělení argentinského námořnictva plavidlo objevili asi 800 metrů pod mořem v argentinské části Patagonie u poloostrova Valdés. Ponorka San Juan se se 44člennou posádkou nejspíš potopila po výbuchu na palubě 15. listopadu 2017. Objev byl oznámen pouhé dva dny poté, co pozůstalí zmizelých námořníků zorganizovali v den výročí tragédie smuteční tryznu, připomněla agentura AP.
K myšlence premiéra Andreje Babiše (ANO) na vyslání českých vojáků do bojové mise se politici staví spíše rezervovaně. Odmítavý postoj zaznívá například od Pirátů či hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), komunisté dokonce zmiňují možný konec tolerance vládě. Zástupci dalších stran by se rozhodovali podle požadavků armády či doplňujících informací, ODS nechce dávat vládě „bianco šek“. Jasně pro bojovou misi se vyslovila bývalá ministryně obrany Karla Šlechtová (za ANO).
Pyrotechnické vyčištění muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku bude stát další půl miliardy a potrvá několik let. Podle deníku Právo je to odhad expertů státního podniku Vojenské lesy a statky (VLS). Odminování a ostraha areálu po výbuších z roku 2014 vyšly stát už na stovky milionů, celkový účet pravděpodobně přesáhne miliardu, píše Právo.
Americký prezident Donald Trump se v Paříži setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Prezidenti spolu hovořili den po Trumpově kritice na adresu Macrona ve věci alianční obrany a nákladů na ni. Při „velmi kontruktivním“ rozhovoru se ale toto „nedorozumění“ urovnalo, sdělil podle agentury Reuters nejmenovaný činitel z prezidentského úřadu. „Myslím, že jsme si mnohem blíže, než se zdá,“ řekl podle něj z Trump Macronovi při jejich rozhovoru.
Spojené státy přestanou saúdskoarabským letounům zapojeným do války v Jemenu za letu doplňovat palivo, oznámily v noci na na sobotu Rijád a Washington. Saúdská Arábie a její spojenci údajně po konzultaci s americkou vládou o ukončení této formy pomoci požádali, protože "navýšili svou schopnost provádět tankování za letu nezávisle".
Za velmi urážlivou označil v pátek americký prezident Donald Trump nedávnou výzvu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby vznikla společná evropská armáda, která by dokázala Evropu ubránit před Čínou, Ruskem i USA. Kritiku Trump zveřejnil na twitteru v okamžiku, kdy přiletěl do Francie na návštěvu u příležitosti nadcházejícího výročí konce první světové války. Evropa by podle amerického prezidenta měla spíše než budovat vlastní armádu přispívat svým dílem do rozpočtu Severoatlantické aliance.
Cizinci ze zemí Společenství (Commonwealth) budou moci nově sloužit v britské armádě, aniž by předtím žili několik let ve Spojeném království. Podle televizní stanice Sky News to oznámilo britské ministerstvo obrany. Uchazeči o službu v britské armádě z jiných zemí než ze Společenství nadále přijímáni nebudou.
Předseda zahraničního výboru Sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) by měl podle šéfů opozičních ODS a STAN Petra Fialy a Petra Gazdíka nést důsledky za své výroky o odchodu českých vojáků z Afghánistánu. Nešťastné byly i podle předsedy komunistů Vojtěcha Filipa, byť jeho strana vojenské mise odmítá. Na rozdíl od Gazdíka a Fialy ale Filip souhlasil s kázeňským řízením s generálem Karlem Řehkou, který se vůči Zaorálkovým slovům ohradil.
Trump uštědřil další ránu světovému pořádku. Proces odzbrojení je v ohrožení. Končí symbol budování důvěry mezi velmocemi. Vracíme se do éry studené války. Propuknou nové závody ve zbrojení. Amerika dělá velkou chybu. Evropa je v nebezpečí. Taková a podobná hodnocení a varování se začala množit po prohlášení Donalda Trumpa, který chce vypovědět Smlouvu o likvidaci raket středního doletu (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty, zkráceně jen INF Treaty). Jsou ale takto vážná slova opravdu namístě?
V Afghánistánu v posledních měsících padli čtyři čeští vojáci. Kromě projevů soustrasti a respektu k jejich oběti se ale ozývá i kritika české účasti na afghánské misi. Nejvýrazněji ji formuloval předseda sněmovního zahraničního výboru Lubomír Zaorálek, podle něhož by bylo dobré vést debatu o ukončení mise, která podle něj ztrácí smysl. Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do role okupantů, nedávný zásah proti organizátorům sebevražedného útoku, při němž byli začátkem srpna zabiti tři čeští vojáci, je podle Zaorálka projevem chování imperiální mocnosti. O smyslu a perspektivách konfliktu v Afghánistánu a české účasti na něm Týdeník Echo vedl debatu právě s poslancem Lubomírem Zaorálkem (ČSSD), prorektorem CEVRO Institutu a někdejším diplomatem Tomášem Pojarem a politologem a odborníkem na bezpečnostní studia z Ústavu mezinárodních vztahů Emilem Aslanem.
Premiér Andrej Babiš (ANO) vyloučil stažení českých vojáků z Afghánistánu. Česko bude pokračovat v boji proti terorismu a nezradí své spojence, řekl dnes v Praze na konferenci „Naše bezpečnost není samozřejmost“. Přihlásil se také k závazku vůči NATO zvyšovat výdaje na obranu. Prezident Miloš Zeman ve zdravici zaslané na konferenci vyzdvihl význam NATO jako české bezpečnostní kotvy.
Až 15.000 amerických vojáků by mohlo posílit ostrahu hranice s Mexikem, kam z jihu míří karavana středoamerických migrantů. Novinářům to ve středu řekl americký prezident Donald Trump, podle něhož je ochrana hranice před migranty prioritou americké politiky. Pentagon tento týden oznámil, že vyšle k hranicím 5200 příslušníků armády. Trump během tiskového brífinku v Bílém domě řekl, že "můžeme vyslat až něco mezi 10.000 a 15.000 příslušníky armády", kteří by podle něho mohli posílit pohraniční a imigrační policii a "všechny ostatní na hranicích".
Bojovníci teroristické organizace Islámský stát (IS) zabili na severovýchodě Sýrie přes 40 příslušníků oddílů podporovaných Spojenými státy. Oznámila to v sobotu exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Podle jejích informací se boje odehrály v provincii Dajr az-Zaur od pátečního večera do sobotního rána. Členové IS zaútočili na pozice arabsko-kurdské koalice, která si říká Syrské demokratické síly (SDF). Podle SOHR přišly SDF o 41 lidí. Tyto oddíly podporované USA vybojovaly velkou část území v severní Sýrii, jež předtím ovládl IS.
Izraelští vojáci v pátek při palestinských protestech v Pásmu Gazy u hranice s Izraelem zabili pět Palestinců a 232 dalších zranili, sdělily místní úřady a palestinští zdravotníci. Izraelská armáda dnes večer kromě toho informovala, že z pásma Gazy bylo na izraelské území odpáleno nejméně deset raket.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek sdělil, že povolává na hranice s Mexikem armádu. Vojáci mají hranice ochránit před několikatisícovým zástupem migrantů, který míří k USA ze Střední Ameriky. Trump na twitteru napsal, že pochod migrantů je celonárodním ohrožením a že je třeba jej zastavit. Agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného činitele uvedla, že Pentagon už příslušný rozkaz o nasazení jednotek na hranicích obdržel.
V Norsku ve čtvrtek začíná největší cvičení NATO od konce studené války. Na 50.000 vojáků ze tří desítek zemí při něm bude v také ve Švédsku, Finsku a na Islandu do 7. listopadu trénovat, jak "obnovit suverenitu spojenecké země po vnější agresi". Celkem se do cvičení zapojí na 65 lodí, 250 letadel a 10.000 vozidel.
Na vojenské letiště Praha Kbely krátce před středeční půlnocí přistál vojenský speciál s ostatky vojáka Tomáše Procházky (41), který padl v pondělí v Afghánistánu. Na letištní ploše na něj čekala rodina, představitelé ministerstva obrany a armády, přítomen byl i prezident Miloš Zeman. Na palubě speciálu byli i dva příslušníci speciálních sil, kteří byli zraněni v Afghánistánu tento týden. Do nemocnice je přepravily vrtulníky.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nesouhlasí s tím, aby česká armáda stáhla své vojáky z mise v Afghánistánu. Teror by se podle něj následně přenesl do Evropy. Babiš to uvedl na twitteru. Reagoval tak na dnešní vyjádření některých politiků. Stažení odmítl i ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Čeští vojáci od začátku srpna v Afghánistánu čelili třem vážným útokům, zemřeli čtyři z nich a sedm bylo zraněno.
Čína vyvíjí novou technologii založenou na laseru, s níž mají její satelity odhalit ponorky až v hloubce 500 metrů pod mořskou hladinou. Na Projektu Guanlan má pracovat přes 20 univerzit a výzkumných institutů po celé zemi. Doposud americké satelity dosáhly do hloubky maximálně 200 metrů pod hladinou, píše server Business Insider. Práce na projektu odstartovaly během května v laboratořích v subprovinčním městě Čching-tao. Do vývoje se ale zapojilo více než 20 institucí po celé Číně. Jádrem technologie má být speciální laser, jehož paprsky se dostanou do mnohem větší hloubky než třeba sluneční světlo.
Českého vojáka, který v pondělí padl v Afghánistánu, zabil afghánský spojenec. Řekl to náčelník Generálního štábu armády ČR generál Aleš Opata, který zároveň dodal, že útok nebyl cílen na české vojáky, nýbrž na koaliční síly. Ministr obrany Lubomír Metnar sdělil, že zabitým vojákem je rotný Tomáš Procházka. Podle Opaty nebyl afghánský útočník, který při útoku další dva české vojáky zranil, mentorovaný českými specialisty a po útoku byl zajat Afghánci, kteří jej nyní vyslýchají.
