Rusko nepředstavuje pro Českou republiku bezprostřední vojenskou hrozbu, potenciálním rizikem ale je. Reálnější než vojenská je ze strany Ruska hybridní hrozba. ČTK to v rozhovoru řekl bývalý náčelník generálního štábu a předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel, který v pátek strávil poslední den v armádě.

„Protože Rusko ty schopnosti má a neustále hovoří o tom, že je připraveno je použít, musíme s tím počítat,“ poznamenal. Zároveň připomněl, že Rusko považuje NATO, a tedy i Českou republiku, za bezpečnostní hrozbu.

Za reálnější než vojenské označil ze strany Ruska hybridní hrozby. „Na prvním místě to je poměrně intenzivní kybernetické působení, na dalších místech to je informační, vlivové působení, propaganda či jakýkoli jiný název pro to použijeme,“ řekl. Aktivity v hybridních hrozbách se podle něj každý rok zintenzivňují a ruské a čínské služby jsou velmi aktivní, někdy až agresivní. „Je samozřejmě na místě, že i v těchto oblastech opatření přijímáme,“ podotkl.

Česko je podle něj v této oblasti na správné cestě a dělá správné kroky, ve kterých je potřeba pokračovat a investovat do nich. „A hlavně (je potřeba) mít společné přesvědčení, že tato hrozba reálně existuje, že to není žádná chiméra, že to není naše propaganda,“ dodal.

Působení v informační oblasti považuje za těžko uchopitelné, protože jde o práci s emocemi, nepravdami či překrucováním faktů. Bezpečnostní složky se navíc podle něj opírají o utajované informace, které není možné kvůli ochraně zdroje prozrazovat. Veřejnosti i některým politikům se proto tato záležitost někdy špatně vysvětluje. „Prokazovat pravdu je mnohem těžší než dezinformaci rozšířit,“ poznamenal. Veřejnost také nerada připouští potřebu kvůli bezpečnosti omezit své svobody, dodal.

Pavel je přesvědčen o tom, že většina lidí je ochotna si dělat vlastní názor a přemýšlet o něm, jsou ale zmateni, protože se v množství informací nedokážou zorientovat. Musí proto mít k dispozici dostatek nástrojů, aby si mohli udělat svůj názor, tedy věrohodné zdroje.