Čína vyvíjí novou technologii založenou na laseru, s níž mají její satelity odhalit ponorky až v hloubce 500 metrů pod mořskou hladinou. Na Projektu Guanlan má pracovat přes 20 univerzit a výzkumných institutů po celé zemi. Doposud americké satelity dosáhly do hloubky maximálně 200 metrů pod hladinou, píše server Business Insider. Práce na projektu odstartovaly během května v laboratořích v subprovinčním městě Čching-tao. Do vývoje se ale zapojilo více než 20 institucí po celé Číně. Jádrem technologie má být speciální laser, jehož paprsky se dostanou do mnohem větší hloubky než třeba sluneční světlo.

Tímto způsobem mají satelity odhalovat ponorky, které se skrývají hluboko pod mořskou hladinou. Projekt si mezi veřejností i některými novináři vysloužil přezdívku Hvězda smrti, inspirovanou seriálem Star Wars.

Dosavadní technologie, kterou má na svědomí americká armáda ve spolupráci s NASA a Agenturou ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty, dokázala relativně uspokojivě detekovat třeba lodní miny do hloubky 200 metrů pod mořskou hladinou. V minulých letech činil maximální dosah okolo necelých 100 metrů. 

Projekt Guanlan si od některých zahraničních novinářů vysloužil přízvisko „čínská Hvězda smrti“. Někteří vědci a akademici ale nesdílí tak optimistické vyhlídky a tvrdí, že prorazit s laserem do půlkilometrové hloubky je „nesplnitelná mise“. 

Čínská vláda projektu dala zelenou a potřebné finance k vývoji. V uplynulých letech ve velkém investovala do celé řady dalších vojenských výzkumů – kupříkladu požehnala práce na speciálním podvodním dronu, který by měl být schopný plošně sbírat data v mořských hlubinách, případně detekovat hlubinné miny či vraky.

Jiný satelit osvětlí metropoli

Čínské město Čcheng-tu plánuje do roku 2020 vypustit na oběžnou dráhu satelit, který bude odrážet sluneční světlo a osvětlovat v noci městské ulice. O ambiciózním plánu metropole vnitrozemské provincie S‘-čchuan a jednoho z nejlidnatějších čínských měst informoval mimo jiné deník The Telegraph.

Povrch satelitu dokáže odrazit sluneční světlo a osvětlit plochu o průměru až 80 kilometrů, uvedl předseda soukromého výzkumného ústavu Wu Čchun-feng. Satelit už několik let prochází testy, a pokud se projekt podaří, bude vydávat světlo osmkrát intenzivnější než Měsíc.

Někteří vědci varují, že zařízení může rušit divokou zvěř a narušit satelitní a jiné systémy, které sledují a zkoumají zemskou atmosféru. Vývojáři svůj projekt hájí tím, že „umělý Měsíc“ poskytne světlo podobné tomu za soumraku, a zvěř tak rušit nebude.

Obdobný satelit už v roce 1999 na oběžnou dráhu kolem Země vyslali Rusové. Vědci měli za to, že by se pomocí vesmírných zrcadel mohla osvětlovat sibiřská města. Podstatou experimentu „Znamja“ bylo rozevřít na kosmické nákladní lodi Progress membránu o průměru 25 metrů potaženou kovovou vrstvou. Odrazem slunečního světla v tomto vesmírném zrcadle měla být osvětlena některá místa na Zemi. Zrcadlo se ale Rusům nepovedlo dvakrát rozevřít a od projektu upustili. Progress pak shořel v atmosféře a zbylé úlomky spadly do Tichého oceánu.