Největší obranná zakázka v historii české armády. Ministerstvo obrany stále čeká nákup nových bojových vozidel pěchoty, které nahradí dosluhující BVP-2 československé výroby. O pořízení moderních pásových obrněnců se mluví posledních deset let. Rozjetý tendr ale ministerstvo ještě pod vedením Lubomíra Metnara (za ANO) pozastavilo. Současná ministryně proto řeší, jak se s ním vypořádat.
Na dodávkách vojenského materiálu na Ukrajinu se snažili vydělat podvodníci. Pochybné firmy nabízely například ochranné vesty. Řekl to náměstek ministryně obrany Tomáš Kopečný. Podvodům podle něj zabránily kontroly ministerstva obrany. Úřad ukrajinské ambasádě od počátku ruské agrese pomáhal s koordinací dodávek vojenského materiálu. „Pomáháme ambasádě a ukrajinskému ministerstvu obrany v tom, aby dostaly zboží, které potřebují,“ poznamenal Kopečný.
Ukrajinu v současné době brání proti ruskému agresorovi na 700.000 vojáků. Podle listu Ukrajinska pravda to řekl prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinský generální štáb v aktualizovaném přehledu ztrát nepřítele uvedl, že Rusko od začátku invaze už přišlo téměř o 29.000 vojáků. Podobné informace uváděné oběma válčícími stranami ovšem nelze nezávisle ověřit. Prezident poukázal na to, že země jako Ukrajina potřebuje mnohem více než 250.000 nebo 260.000 vojáků.
Ukrajinské velení dalo v pátek obráncům mariupolského metalurgického komplexu Azovstal rozkaz zastavit odpor proti ruským útokům v zájmu zachování života ukrajinských vojáků. Ve videoprohlášení to uvedl velitel ukrajinského pluku Azov Denis Prokopenko. Velitel také řekl, že těžce ranění vojáci byli z areálu evakuováni a že se plánuje jejich následná výměna za ruské zajatce. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu v pátek řekl, že se již vzdalo přes 1900 obránců mariupolských oceláren.
Rusko v posledních týdnech zbavilo funkce několik vysoce postavených vojenských velitelů, jejichž výkon v počátečních fázích invaze na Ukrajinu byl považován za chabý. Informovalo o tom ve čtvrtek ráno britské ministerstvo obrany v pravidelném hlášení, které se opírá o poznatky zpravodajských služeb. Podle Londýna tak o místo patrně přišel například velitel Černomořské flotily, viceadmirál Igor Osipov. Ten byl podle vojenského zpravodajství zřejmě odvolán po dubnovém potopení křižníku Moskva.
Od pondělí se vzdalo téměř 1000 ukrajinských vojáků, kteří zůstávali v mariupolských železárnách a ocelárnách Azovstal, uvedl ve středu mluvčí ruského ministerstva obrany podle tiskových agentur. Za posledních 24 hodin se vzdalo 694 bojovníků, z nichž 29 bylo zraněno, tvrdí mluvčí Igor Konašenkov. Ukrajinské úřady tuto informaci zatím nepotvrdily a údaje o tom, kolik bojovníků za uplynulý den opustilo hutní komplex, nesdělily. Kyjev v noci na úterý oznámil evakuaci 264 ukrajinských vojáků z Azovstalu.
Ruský prezident Vladimir Putin aktivně zasahuje do rozhodování armády, a to až na úrovni praporů, tedy jednotek o stovkách maximálně jednoho tisíce vojáků. Informaci z více nespecifikovaných armádních zdrojů přinesl list The Guardian. Podle bezpečnostního analytika Lukáše Visngra tato zpráva koreluje s předchozími informacemi o ruském způsobu vedení války a je možné, že tak činí Putin od začátku invaze. O neobvyklosti ruského vedení vojsk jsou přesvědčeny zdroje ze západních armád.
Ruští vojáci Mykolovi Kuličenkovi a dvěma jeho bratrům svázali ruce a nohy a střelili je do hlavy. Těla pak zaházeli zemí. Ale kulka určená Mykolovi poškodila jen měkké tkáně a podařilo se mu přežít. Dostal se z hrobu a došel do nejbližší vesnice, kde mu místní poskytli úkryt, napsal běloruský nezávislý list Naša Niva o příběhu z Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. O případu informovala také ukrajinská a západní média. Trojici bratrů po okupaci jejich vsi Rusové uvěznili. Tři dny je vyslýchali a poté postříleli.
Některé taktické chyby, kterých se dopouštějí ruská vojska na Ukrajině, šokují i ruské vojenské komentátory, uvedl ve svém zhodnocení bojů na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Jednou z nich je například středeční pokus o překročení řeky Siverskyj (Severní) Doněc na západ od Severodoněcku přes pontonový most, při němž ruská motostřelecká brigáda utrpěla zdrcující ztráty. Ruská strategie byla v tomto případě natolik diletantská, že ji podle ISW začali kritizovat i prominentní ruští vojenští blogeři.
Podle britského vojenského zpravodajství je nepravděpodobné, že by Rusko v příštích 30 dnech výrazně urychlilo svůj postup na Ukrajině. Uvedlo to v neděli ráno britské ministerstvo obrany ve svém každodenním hodnocení vývoje války. Západní analytici se shodují na tom, že bitva o město Charkov skončila další ruskou porážkou. „Za současných podmínek není pravděpodobné, že by Rusko dramaticky urychlilo svůj postup během příštích 30 dní,“ konstatují britští vojenští zpravodajci.
Neúspěchy Ruska v invazi na Ukrajině si možná vyžádaly první oběť. Měl by jí být náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov, kterého měl ruský prezident Vladimir Putin údajně odvolat. S informací přišel poradce ukrajinského prezidenta a veterán ukrajinské vojenské rozvědky Oleksij Arestovyč. Informuje zpravodajský web The Daily Mail. V pondělí 9. května se v Moskvě konala tradiční vojenská přehlídka, které se tradičně zúčastňuje ruský prezident Vladimir Putin a jeho nejbližší spolupracovníci.
Ve výzbroji české armády se mohou brzy objevit desítky německých tanků Leopard. Má jít o kompenzaci za těžkou techniku, kterou ČR poslala Ukrajině, především za naše starší tanky. Potvrdila to i ministryně obrany Jana Černochová. Podle dobře informovaného zdroje jedná s Německem o výměně svých starých tanků T-72M1 za novější Leopardy také Slovensko. Koncepce české armády počítá s nákupem nových tanků už delší dobu. Původně se ale počítalo s nákupem až před rokem 2030.
Ruská vojska nadále pokračují v dělostřeleckých a leteckých úderech na areál oceláren Azovstal v Mariupolu, který je posledním útočištěm ukrajinských obránců zmíněného města. V ocelárnách se stále nachází přes 600 zraněných ukrajinských vojáků, informuje BBC. Ruské útoky pokračují i na dalších místech zahrnující město Oděsa a Luhanskou, Charkovskou a Dněpropetrovskou oblast.
Ukrajinští vojáci se už přinejmenším několik týdnů učí zacházet se západními těžkými zbraněmi. Prochází výcvikem v Polsku, Německu i Velké Británii. Dodávky modernějších zbraní totiž začaly střídat původní podporu v podobě techniky sovětského typu, na níž Ukrajinci žádný speciální výcvik nepotřebovali. Výcvikem už mohly projít celé stovky dělostřelců.
Německo pomůže Česku nahradit zbrojní techniku, kterou Praha poskytne Ukrajině čelící ruské invazi. Na tiskové konferenci v Berlíně s českým premiérem Petrem Fialou to ve čtvrtek řekl německý kancléř Olaf Scholz. Podrobnosti uvést nechtěl. Podle Fialy je ale podoba budoucí dohody velmi konkrétní a týká se těžké techniky. "Domluvili jsme se na modernizaci obrany. Naše týmy budou dál jednat o podobě spolupráce," řekl Fiala. "Podrobnosti nebudu říkat," uvedl Scholz.
Kreml ve středu odmítl spekulace, že ruský prezident Vladimir Putin plánuje 9. května, kdy si Rusko připomíná vítězství Sovětského svazu ve druhé světové válce, vyhlásit Ukrajině válku a zahájit národní mobilizaci. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ke spekulacím podle agentury Reuters uvedl: „Nepřichází to v úvahu. Je to nesmysl.“
Ruská válečná mašinerie se opírá ve válce na Ukrajině i o pokročilé západní technologie. Používají je ruské drony, tanky nebo stíhačky a pro ruskou armádu byly doposud nenahraditelné. Vývozu některých komponentů zřejmě zcela nezabránilo ani embargo na vývoz zbraní a vojenského materiálu, které bylo na Rusko uvaleno jako součást sankcí po anexi Krymu v roce 2014. Většina techniky, kterou používají ruská invazní vojska na Ukrajině, obsahuje komponenty dodané vyspělými západními zeměmi.
Rusko od začátku invaze na Ukrajinu nasadilo přibližně dvě třetiny veškerých svých pozemních sil, uvedlo v pondělí britské ministerstvo obrany s odkazem na informace rozvědek. Na východě Ukrajiny pokračují ruské síly v ofenzivě ve směru od Izjumu v Charkovské oblasti na Slovjansk a Barvinkove a na jihu země se soustředí na zlepšení svých pozic v Chersonské oblasti, sdělil v pondělí generální štáb ukrajinské armády.
Během ruské agrese na Ukrajině zemřelo nebo je pohřešováno hned několik zahraničních občanů bojujících na straně napadeného státu. Podle západních médií byl zabit americký bývalý pěšák námořní pěchoty, který bojoval za Ukrajinu. Podle deníku The Times je to první Američan, který padl během ruské agrese na Ukrajině.
Postrach ruských tanků. Ukrajinské jednotce se podařilo zničit čtyři ruské tanky za čtyři minuty. Záběry a fotografie na sociálních sítích ukazují odpálení a ničivou sílu ukrajinského protitankového systému Stugna-P. Na videu je jasně patrné, že pár vteřin po zásahu střelami ruské tanky a vozidla vzplály. Útok se odehrál v obci Izjum nedaleko Charkova.
Tváří v tvář válce na Ukrajině Němci musí konečně konat, když jejich armáda není schopna boje. Již léta se hovoří o naprostém podfinancování německé armády a o tom, že velká část bojové techniky je zcela nefunkční. Ve středu to v debatě o plánované injekci pro Bundeswehr ve výši 100 miliard eur ve Spolkovém sněmu potvrdila ministryně obrany Christine Lambrechtová. Z 51 bojových vrtulníků Tiger může vzlétnout jen děvět, uvedla příklad.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) požádala o zvýšení rozpočtu ministerstva obrany o 1,4 miliardy korun na urgentní nákupy vojenského vybavení. Dopis s požadavkem již předala ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi (ODS), řekla ČTK ve Washingtonu. Obrana zároveň vyčlení ze svého rozpočtu dalších asi 1,4 miliardy korun, celkem tak podle její ekonomické náměstkyně Blanky Cupákové půjde na urgentní nákupy asi 2,8 miliardy korun. Za většinu peněz budou pořízeny nákladní automobily Tatra.
Smíšené ohlasy v médiích a na sociálních sítích vyvolal projev matky ruského výsadkáře, zabitého v bojích na Ukrajině, která za svého mrtvého syna přebírala jedno z nejvyšších ruských vyznamenání. Běloruský opoziční web Naša Niva k tomu psal o „konečném stadiu odlidštění režimu“ prezidenta Vladimira Putina. V oficiálních ruských médiích je výsadkář popisován jako hrdina. Rusko napadlo Ukrajinu na konci února, pokračující agrese si zatím vyžádala desetitisíce mrtvých.
Česká republika i zbrojařské firmy poskytují Ukrajině už několik týdnů těžkou vojenskou techniku, včetně tanků a dělostřelectva. Mezi poslední dodávky patří zřejmě i samohybné pásové houfnice 2S1 Gvozdika (Karafiát). Jde o sovětská pohyblivá děla, která měla dříve i česká armáda. V současnosti je má ve skladech třeba společnost Excalibur Army, která jich ukrajinské armádě odprodala už před invazí desítky.
Česká republika by se měla snažit, aby vojáci měli v budoucnu k dispozici 24 stíhacích letounů, tedy o deset více než nyní. Informovala o tom ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Možnost pořízení nadzvukových strojů ze Spojených států projedná ve Washingtonu se svým americkým protějškem Lloydem Austinem. Mluvit s ním bude i o dalších modernizačních projektech včetně dalšího nákupu vrtulníků nebo tanků. Proberou i otázku uzavření obranné smlouvy mezi ČR a Spojenými státy.
Spojené státy by mohly dodat ukrajinské armádě houfnice M777, mají provést také expresní výcvik ukrajinských dělostřelců. Dále chystají dodávku bezpilotních letounů nebo vojenských terénních vozidel známých jako Humvee. Celkově by americká vláda mohla poslat na Ukrajinu vojenský materiál v hodnotě 750 milionů dolarů (skoro 17 miliard Kč). nHoufnice M77, respektive její novější verze M777A2 s ráží 155 mm, má v reálném boji ověřený dostřel 36 km.
Ruská armáda v noci na dnešek raketami zničila 16 ukrajinských vojenských objektů, oznámilo ruské ministerstvo obrany. Jsou mezi nimi velitelská stanoviště, sklady pohonných hmot nebo munice, uvedl podle agentury TASS mluvčí resortu obrany Igor Konašenkov. Cílení na civilisty stále popírá, humanitární koridory s Ukrajinou ani o víkendu nedomluvila. Ukrajinská armáda tvrdí, že Rusko od začátku invaze na Ukrajinu přišlo už asi o 20.600 vojáků. Moskva uvádí výrazně nižší počty.
Rusko mělo v úmyslu zahájit invazi na Ukrajinu už 22. února a ukrajinské úřady se na útok připravovaly, řekl stanici BBC šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Překvapením podle něj bylo, že ruské jednotky vtrhly do jeho vlasti rovněž z běloruského území. Hlavním cílem Moskvy bylo fyzicky odstranit prezidenta Volodymyra Zelenského, uvedl také Danilov. Dodal, že žádná světová rozvědka nedávala Ukrajině více než 21 dní.
Ukrajinské síly překazily pokusy ruských jednotek ovládnout města Popasna a Rubižne v Luhanské oblasti na východě země, informoval v pátek v situační zprávě ukrajinský generální štáb. Ukrajinští vojáci v tomto regionu a v sousední Doněcké oblasti za posledních 24 hodin odrazili osm ruských útoků. Informace zveřejňované ukrajinským generálním štábem nelze nezávisle ověřit, stejně jako informace poskytované ruským velením.
Ruská invaze na Ukrajinu je první konvenční válka mezi dvěma suverénními státy v Evropě od druhé světové války. Logicky tak zajímá bezpečnostní experty a analytiky, kteří se z ní snaží vyvodit, jak budou vypadat konflikty budoucnosti. Nad tím, jaké poučení z ukrajinské války by si měla vzít česká armáda, debatovali poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáš Pojar, Jan Kofroň z Institutu politologických studií na FSV UK a bezpečnostní analytik a spolupracovník Týdeníku Echo Lukáš Visingr.
