Obyvatelé evropských zemí si pod vlivem nejhorší migrační krize od druhé světové války vesměs myslí, že přistěhovalců je už na kontinentu až příliš. Přitom málokdo se domnívá, že jejich přítomnost má pro jejich země pozitivní přínos. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu veřejného mínění, který ústav Ipsos provedl ve 22 zemích světa.
Rozpačité reakce sklízí premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) kvůli záměru vytvořit evropskou armádu. Obranu Schengenu by mohly podle lidovců stejně dobře zajišťovat jednotky složené z národních armád.
Rakouské úřady poslaly na dva roky do vězení Čecha, který pašoval téměř čtyři desítky uprchlíků. Na dálnici nedaleko Vídně asi šestadvacetiletého muže zadrželi policisté loni v červenci, běžence převážel v nákladním prostoru vozu. Deníku Echo24.cz to potvrdilo české velvyslanectví ve Vídni.
Německo zpřísňuje ostrahu na hranici se Švýcarskem, kam vyslalo dalších 90 členů hraniční stráže a 40 policistů. Spolková republika se tak snaží reagovat na informace švýcarských médií, podle kterých se právě tato trasa může stát novou tranzitní cestou pro běžence směřující do Evropy, informuje server Deutsche Welle.
Nejobtížněji překonatelný strach je úzkost, strach, který žádný konkrétní předmět nemá. Strach z neznámého. Neumíme pochopit to, s čím se nemůžeme střetnout. Každý vetřelec představuje svého druhu ohrožení. Ne proto, jaký je, ale proto, že je vetřelec. Tato biologická reakce, z evolučního hlediska původně užitečná, je v podobě xenofobie, kmenové optiky, rasových předsudků či vypjatého nacionalismu jednou z opakovaně se vynořujících překážek socializace lidského druhu.
Jedním z bodů návštěvy německé kancléřky Angely Merkelové v Praze bude i setkání s prezidentem Milošem Zemanem. Zatímco premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nechce udělat prioritním tématem návštěvy uprchlíky, Zeman se chystá téma migrace s německou kancléřkou probrat.
Rakouský ministr zahraničí a integrace Sebastian Kurz požaduje, aby nezaměstnaní azylanti povinně přijímali veřejně prospěšné práce za symbolickou odměnu. Opatření má zahrnovat připravovaný zákon o integraci. Ministr chce i snížení garantovaného minimálního příjmu pro nově příchozí a přimlouvá se také za zákaz úplného zahalování muslimských žen. Informovala o tom ve čtvrtek agentura APA.
Uprchlíci do Německa nepřinesli islamistický terorismus, problém s těmito extremisty má země už mnoho let. Na předvolebním shromáždění své Křesťanskodemokratické unie (CDU) v severoněmeckém městě Neustrelitz to podle agentury Reuters řekla kancléřka Angela Merkelová. Podle ní také k Německu patří i islám, dokud je vyznáván v souladu s ústavou.
Většina uprchlíků v Německu se hlásí k demokratickému uspořádání státu, podporuje sekularismus a chce se integrovat do společnosti. Zároveň však mnozí z nich volají po silném politickém vůdci a po nasazení síly pro udržení pořádku. Ukázal to průzkum, který mezi běženci provedla berlínská Vysoká škola médií, komunikace a hospodářství (HMKW) a jehož výsledky představil deník Die Welt.
Politický Brusel zívá letní prázdnotou. V zasedacích prostorách Evropské komise (EK) a Evropského parlamentu (EP) to téměř nežije. V příkrém rozporu k termínovému "stand-by" je ale politická debata o soudržnosti EU v otázce uprchlíků, jíž v neposlední řadě rozpoutali němečtí politici. Jádrem diskuse je škrtnutí peněz nesolidárním unijním členům. Jak je přinutit, aby uprchlíky přijímali? Diskuse osciluje mezi "bodáním jehlou a atomovou bombou".
Téměř 200 německých hasičů bojovalo dnes čtyři hodiny s rozsáhlým požárem v ubytovacím zařízení pro migranty v Kasselu ve spolkové zemi Hesensko. Kouře se nadýchalo 16 ubytovaných, tři z nich byli převezeni do nemocnice, sdělil mluvčí místní policie.
Cizinci a především Asiaté okupují Německo, zdá se při pohledu zvenku. Při běžné návštěvě bavorského venkova tomu nic nenasvědčuje. V městečku Schwarzenfeld pár kilometrů za českými hranicemi cizinci nejsou. Do okolních pískoven se chodí koupat jen místní Bavoři, nikoho jiného člověk nepotká ani ve dvou nákupních zónách .
Šéfka německé pravicové strany AfD Frauke Petryová doporučila vládě, aby odmítnuté žadatele o azyl a migranty nelegálně pobývající v Německu posílala na ostrovy mimo Evropu, podobně, jako to dělá Austrálie. V rozhovoru s nejčtenějším německým listem Bild rovněž vyzvala vládu, aby svůj úřad pro uprchlíky přeměnila na emigrační úřad.
Když člověk jen v rychlosti přelétne titulek Co s uprchlíky? Merkelová chce, ať je vezme Siemens, Opel a RWE, může se mu stát, že si řekne, to už tu bylo, ne?
Německá kancléřka Angela Merkelová chce přimět velké firmy, aby zaměstnávaly více migrantů. Pozvala si proto na září do Berlína představitele společností jako jsou Siemens, Opel, Volkswagen či RWE, aby s nimi mluvila o tom, co najímání většího počtu imigrantů brání, napsal dnes německý deník Bild.
Největší obavy z migrace mají v celé Evropě Češi, i když k nim žádní uprchlíci nemíří, a pokud někdo omylem přijde, uteče. Ukázal to nový Eurobarometr, podle kterého 71 procent Čechů odmítá pomoc uprchlíkům.
Poprvé v historii olympijských her soutěží nyní v Rio de Janeiru uprchlický tým. Tvoří ho dva plavci ze Sýrie, dvě džudistky z Konga, jeden lehký atlet z Etiopie a pět s Jižního Súdánu. Všichni v uplynulých letech uprchli ze své vlasti a Mezinárodní olympijský výbor (IOC) z nich vytvořil "Refugee Olympic Team". IOC to zamýšlí jako "znamení naděje" pro uprchlé sportovce. Jako důkaz, jak sport může přispět k integraci.
Německo odmítá na svých hranicích do země vpustit stále více migrantů. Roste také počet deportací neúspěšných žadatelů o azyl. S odvoláním na údaje spolkové vlády o tom informoval list Neue Osnabrücker Zeitung.
Bývalý prezident ČR Václav Klaus opět zvířil vody další z řady svých kontroverzních výroků tentokrát na téma možného přijetí Turecka do EU. Zatímco před lety se při státní návštěvě země vyjadřoval ve smyslu, že by Turecko v unii znamenalo „zatřepání Evropou“, nyní by podle svých výroků v rozhovoru pro Týden Turecko přijal, protože si stejně přeje, aby „EU byla rozbita“.
Sdružení nevládních organizací, které v Česku pomáhají uprchlíkům, se v pátek ohradilo proti výrokům některých politiků o uprchlících. Odmítavé postoje prezidenta Miloše Zemana, vicepremiéra Andreje Babiše (ANO) a ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) vůči migraci jsou podle členských organizací nebezpečné a populistické. Všichni tři politici v poslední době hovořili o rizicích současné migrační vlny.
U migrační krize jsou témata, která se metou pod koberec a nesluší se o nich debatovat. Kdo o nich otevřeně mluví, okamžitě vyfasuje od těch, kdo sami sebe pasovali do role vstřícných k prchajícím, nálepku antihumanisty. Člověka bez empatie k cizímu neštěstí a srdce otevřeného k pomoci.
Od července díky nové legislativě mohou lidé nově nabídnout své služby armádě a přihlásit se na dobrovolná armádní cvičení. Lidé mají podle prvních údajů o rekrutování velký zájem, za první měsíc se jich přihlásilo více než pět stovek.
Deportace neúspěšných žadatelů o azyl zpět do zemí jejich původu bývá mnohdy nejen složitou právní a úřední záležitostí, ale může vyjít i hodně draho. Odsun tří afrických mužů, uprchlíků, přišel letos na jaře vládu německé spolkové země Severní Porýní-Westfálsko (NRW, Nordrhein-Westfalen) na přesně 124 607 eur a 49 centů (zhruba 3,36 mil. Kč). Afričany bylo nutno přepravit do Guineje v pronajatém malém letounu.
Neschopnost řešit uprchlickou krizi, růst nenávistného nacionalismu a další známé problémy popisuje v letošní zprávě o evropské demokracii Freedom House. Pozoruhodný je však závěr: „Jako naléhavé varování, kam Evropa směřuje, by měla sloužit skutečnost, že se Visegrádská skupina 25 let po svém založení změnila ze vzoru jednoty a demokracie na předního zastánce sobectví a omezenosti,“ píše Freedom House s odkazem na chování visegrádských politiků v uplynulém roce.
Ještě zhruba dva měsíce si budou Britové vyměňovat názory, proč je pro jejich zemi výhodnější zůstat v Evropské unii, anebo proč je naopak třeba zařadit zpátečku a coby první země v historii ze společenství vycouvat. Oficiální část kampaně, která názorově rozdělila vládnoucí konzervativce premiéra Davida Camerona, začala teprve v polovině dubna.
Evropská unie trpí zvláštním vztahem ke Spojeným státům – je to komplex lásky a nenávisti. Na jedné straně je antiamerikanismus jediným oficiálně tolerovaným šovinismem zdvořilých evropských kruhů. Odsuzování americké ekonomiky, zahraniční politiky, náboženství či trestního práva je běžnou rétorickou vycpávkou. Někdy řečníci používají jako zaměnitelné pojmy „americký“ a „anglosaský“, jako by už Británie byla z EU vyloučena.
Úsměv na rtech po sečtení volebních výsledků ztuhl dokonce Winfriedu Kretschmannovi, který dosáhl pro Zelené historicky nejlepšího výsledku na celém světě. Zelení se po nedělních volbách ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko stali s třiceti procenty nejsilnější stranou a mohou vybírat partnera do koalice.
Dlouho se zdálo, že na evropském summitu, který se konal minulý týden v Bruselu, bude svedena rozhodující bitva tzv. uprchlické krize.
V 90. letech konvertoval Petr Pelikán k islámu, studoval v arabských a dalších blízkovýchodních zemích. Na začátku února přednášel v íránském Komu o evropském islámu.
Proč se společnost radikalizuje a polarizuje? Mohou za všechno uprchlíci? Zažívají sociální sítě nános chudších? A o co jde agroskinheadům, když přijedou do Prahy?
