Neúspěšná prezidentská kandidátka Danuše Nerudová chce příští rok kandidovat do Evropského parlamentu na listině hnutí Starostové a nezávislí (STAN). Na sociální síti X, dříve twitter, dnes oznámila, že se bude na dnešním zasedání předsednictva STAN ucházet o pozici v čele kandidátky. Dalším z lídrů, o kterém bude užší vedení Starostů rozhodovat, bude bývalý poslanec Jan Farský (STAN).
Elitní jednotka slovenských kriminalistů NAKA zadržela bývalého policejního prezidenta Tibora Gašpara a dalšího někdejšího předního policistu, podle portálu Aktuality.sk je důvodem korupce. Gašpar je v první desítce kandidátní listiny sociálních demokratů (Směr-SD) pro zářijové předčasné volby. Předseda nyní nejpopulárnějšího Směru-SD Robert Fico postup NAKA kritizoval. V čele slovenské policie stál Gašpar v době dřívějšího vládnutí Směru-SD.
Španělsko má za sebou předčasné parlamentní volby, v nichž se očekávalo drtivé vítězství pravice. Nakonec skutečně zvítězili lidovci, nicméně nečekaně dobrý výsledek dosud vládnoucích socialistů situaci natolik zkomplikoval, že Španělé půjdou s největší pravděpodobností volit znovu. Země přitom v současné době předsedá v Radě EU, nicméně španělské priority jsou podle experta Martina Mejstříka tak neambiciózní, že vnitropolitický chaos evropskou agendu příliš neovlivní.
Nedělní parlamentní volby ve Španělsku vyhráli sice opoziční lidovci, ovšem tak těsně, že budou mít podle místních médií velmi těžké sestavit vládu. Podařit se to za jistých okolností, ale také obtížně, může dosavadnímu premiérovi Pedrovi Sánchezovi, jehož socialisté skončili druzí, nicméně oproti předchozím volbám si o dva poslanecké mandáty polepšili. Předvolební průzkumy přitom ukazovaly na jasnější výhru pravice. Podle deníku El País je možné, že se volby budou koncem roku muset opakovat.
Nedělní španělské parlamentní volby vyhráli opoziční lidovci se 33,1 procenta hlasů před vládními socialisty se 31,7 procenta. Vyplývá to z úplných předběžných výsledků zveřejněných na webu televize RTVE. Sestavit vládu ale zřejmě bude složité. Lidová strana (PP) vedená Albertem Núňezem Feijóem, ani socialisté premiéra Pedra Sáncheze totiž nebudou mít většinu, a to ani v případě koalice s jednou z dalších stran. Lidovci budou mít ve 350členné dolní komoře 136 křesel, což je o 47 více než dosud.
Lidovci se v současném volebním obdobím pyšní největším poslaneckým klubem své moderní historie. Paradoxně ho však drží v době, kdy mají dlouhodobě poměrně mizivou podporu, alespoň z hlediska průzkumů volebních preferencí. V koalici Spolu už takto strana vstupovala do posledních sněmovních voleb, před kterými se pohybovala jako samostatný subjekt poměrně hluboko pod pětiprocentní hranicí. Předseda strany a ministr Marian Jurečka tehdy říkal, že čas řešit vlastní preference bude po volbách. O dva roky později jsou lidovci na dlouhodobém minimu.
Páteční volební model agentury Median ledaskoho překvapil nízkou podporou vládní KDU-ČSL, která by si podle něj v červnu sáhla jen na dvě procenta voličů. I když je podpora lidovců podle autorů průzkumu hodně kolísavá, dá se pojmenovat jeden jasný trend – dochází k přesunu zklamaných voličů v rámci předvolebních koalic. Do podoby preferencí také výrazně promlouvají nevoliči, kteří výsledky modelu ovlivňují více, než by se zdálo.
Sněmovní volby by podle aktuálního volebního modelu agentury Median vyhrálo hnutí ANO se ziskem 35,5 procenta hlasů. V dolní parlamentní komoře by tak obsadilo 87 křesel. Strany současné vládní koalice mají v součtu podporu 37,5 procenta lidí. Součet zahrnuje i lidovce, jejichž podpora v průzkumu klesla na dlouhodobé minimum dvou procent a kteří by se v případě samostatné kandidatury do dolní parlamentní komory nedostali. Ve Sněmovně by zasedli zástupci šesti politických stran a hnutí. I bez lidovců by strany nynější vládní koalice měly 92 poslaneckých mandátů.
Kandidát na nominaci Demokratické strany pro americké prezidentské volby Robert F. Kennedy Jr. tento týden na setkání s novináři prohlásil, že Spojené státy mají na Ukrajině biolaboratoře, které mají shromažďovat „ruskou DNA“. Podle Kennedyho Američané vyvíjí biologické zbraně schopné zacílit na jednotlivá etnika. Kennedy na setkání v newyorské restauraci Tony‘s Di Napoli zároveň prohlásil, že virus covid-19 cílí zejména na bělochy a černochy, zatímco nejvíce imunními skupinami jsou Číňané a Židé.
Španělská opoziční konzervativní Lidová strana (PP) má náskok před vládnoucími socialisty (PSOE) premiéra Pedra Sáncheze, na většinu v parlamentu by ale nedosáhla. Vyplývá to ze dvou dnes zveřejněných průzkumů, uvedla agentura Reuters. Parlamentní volby se ve Španělsku konají 23. července. Průzkum agentury GAD3 pro deník ABC provedený mezi 29. červnem a 14. červencem se dotazoval 6501 lidí a ukázal, že by PP mohla získat až 37,2 procent hlasů, což odpovídá 152 křeslům.
Největší oblibě voličů na Slovensku se před zářijovými předčasnými parlamentními volbami nadále těší sociální demokraté (Směr-SD), jejichž podpora stoupla na 20,6 procenta. Strana zároveň mírně zvýšila náskok před konkurenty. Dříve nejpopulárnější straně Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) preference opět klesly. Vyplývá to z nejnovějšího volebního průzkumu agentury NMS Market Research pro list Sme, jehož výsledky deník otiskl. Data agentura sbírala v první polovině července a po skončení termínu pro předání kandidátních listin.
Spojené státy jsou republika, která oficiálně zakázala veškeré šlechtické tituly. To ale neznamená, že americká aristokracie neexistuje. První přistěhovalci, kapitáni průmyslu, podnikatelé, vytvořili vládnoucí vrstvu, jež se tradičně uchází o ty nejvyšší posty v zemi. Morganové, Rockefellerové, Bushové a samozřejmě ten nejznámější americký rod, Kennedyové, to jsou nefalšovaná americká knížata. Každá rodina má nějakou černou ovci. Kennedyové jich mají rovnou několik. Zakladatel rodu Joseph Kennedy byl antisemita, který podporoval appeasement s Hitlerem.
O rozložení sil pro volby do Evropského parlamentu se rozhodne na podzim. Největší otazník zřejmě visí nad tím, jak do voleb půjde koalice Spolu. Nynější předsedkyně poslaneckého klubu ODS v EP Veronika Vrecionová pro Echo24 potvrdila, že by byla radši, kdyby ODS kandidovala sama. Definitivní rozhodnutí má podle Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) padnout do konce září. V čele kandidátky hnutí STAN by měl zájem stát někdejší poslanec Jan Farský, spekuluje se, že na druhém místě by mohla být Danuše Nerudová.
Vládní koalici čeká v evropských volbách tvrdý střet s opozicí včetně hnutí ANO, které od prezidentských voleb přijalo více národovecký narativ než v minulosti. Shodují se na tom politologové oslovení deníkem Echo24. Ačkoliv lze ANO považovat za mírného favorita voleb, s ohledem na velkou volební disciplinovanost voličů vládních stran se nedá čekat výrazný propadák. Volby zřejmě budou ze strany opozice pojaté jako referendum o Petru Fialovi (ODS).
Populistická Alternativa pro Německo (AfD) získala poprvé křeslo zemského rady, což je v Německu šéf okresu. Její kandidát Robert Sesselmann v druhém rozhodujícím kole porazil Jürgena Köppera z konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU). AfD vítězství označuje s odkazem na stranickou barvu jako modrý zázrak v Sonnebergu. Sesselmannovi již pogratulovali oba spolupředsedové strany Tino Chrupalla a Alice Weidelová.
Konzervativní strana Nová demokracie (ND) expremiéra Kyriakose Mitsotakise drtivě vyhrála nedělní parlamentní volby v Řecku a zajistila si většinu v parlamentu, ukazují téměř kompletní oficiální výsledky. Její zisk se i po započítání výsledků z 90 procent volebních okrsků držel těsně nad 40 procenty, což by vzhledem k ziskům ostatních stran stačilo na 158 křesel ve 300členném legislativním sboru. Mitsotakis v povolebním projevu slíbil ekonomický růst a reformy, například ve zdravotnictví.
Slovenští sociální demokraté (Směr-SD) bývalého trojnásobného premiéra Roberta Fica zvýšili před zářijovými předčasnými volbami v zemi svůj náskok v žebříčku preferencí politických stran. Na druhé místo se v polovině června dostalo neparlamentní hnutí Progresivní Slovensko (PS), které na třetí místo odsunulo dříve nejpopulárnější stranu Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) bývalého předsedy vlády Petera Pellegriniho. Do sněmovny by se dostalo celkově osm stran a hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Ipsos pro list Denník N.
Bývalá prezidentská kandidátka a ekonomka Danuše Nerudová vážně zvažuje kandidaturu ve volbách do Evropského parlamentu. Zatím ale není nic jisté a potvrzené. Nerudová oznámila svoji kandidaturu krátce poté, co to oznámil také bývalý prezidentský kandidát Karel Diviš, který kandiduje do europarlamentu jako nezávislý za Svobodné. Nerudová o tom informovala na twitteru poté, co server Euractiv.cz zveřejnil, že kandidovat bude, ale ještě není jisté, za jakou stranu.
Už několik let před parlamentními volbami na podzim 2021 byl v české politice vidět jeden základní trend. Vytvoření červené linie mezi stranami, které později po vítězství koalice Spolu složily současnou vládní většinu, a těmi ostatními. Opozičními ANO a SPD a všemi těmi, kterým se do sněmovny dostat nepodařilo. Sociálními demokraty, komunisty, Trikolórou, stranou Přísaha Roberta Šlachty. Voliči se přesouvali jen uvnitř těchto bloků Česka A a Česka B. Přestupovalo se od Spolu k PirStanu, mezi ODS a Piráty, STAN a TOP 09.
Demokratické senátorce Dianne Feinsteinové je 89 let. Je veřejným tajemstvím, že již není duchem plně přítomná. Od března do května v Kongresu úplně chyběla, oficiálně se vzpamatovávala z pásového oparu. Když se po dvou a půl měsících vrátila do práce, novinářům tvrdila, že nikdy neopustila Washington. Při jiné příležitosti, když viceprezidentka Kamala Harrisová dorazila do Senátu, aby rozhodla vyrovnané hlasování, Feinsteinová se údajně podivovala, co tam dělá. Senilita Feinsteinové má reálné dopady na americkou politiku.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v sobotu složil v parlamentu přísahu na další období ve funkci. Do Ankary kvůli tomu přijely přes dvě desítky lídrů států a vlád, i šéf NATO Jens Stoltenberg, kteří by se měli odpoledne účastnit ceremonie v prezidentském paláci. Českou republiku má zastupovat velvyslanec v Ankaře Pavel Vacek. Erdogan, který zemi vládne už dvacet let, má také v sobotu oznámit složení své nové vlády.
Velký návrat piráta Ferjenčíka. Bývalý poslanec Mikuláš Ferjenčík chce vést příští rok kandidátku Pirátské strany pro volby do europarlamentu. K návratu do aktivní politiky ho přemluvil jeho kolega a ministr zahraničí Jan Lipavský. Kandidátku by rád vedl také stávající europoslanec Mikuláš Peksa, který Ferjenčíkovi připomněl, že o lídrovi kandidátky stále nebylo rozhodnuto. Evropu podle něj čekají klíčové volby, v nichž se „extremisté a populisté pokusí překreslit politickou mapu Evropy.
Turecká lira dnes pokračuje v poklesu a ráno se dostala na další rekordní minimum vůči dolaru. Trh tím reaguje na volební vítězství dosavadního prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Lira zahájila obchodování na 20,05 liry, poblíž pátečního minima, které pak prorazila a spadla na 20,065 liry za dolar. Lira od začátku roku oslabila zhruba o sedm procent a za posledních deset let ztratila více než 90 procent své hodnoty. Turecká ekonomika je v sevření cyklů mezi růstem a poklesem, potýká se s obrovskou inflací a s měnovou krizí.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podle všeho zvítězil v dnešních prezidentských volbách. Po sečtení zhruba 99 procent odevzdaných hlasů si připsal zhruba 52,1 procenta hlasů. Jeho vyzývatel Kemal Kiliçdaroglu dostal podle průběžných výsledků 47,9 procenta hlasů, informovala státní agentura Anadolu. Erdogan už poděkoval voličům za odevzdané hlasy a řekl, že mu Turci svěřili odpovědnost vládnout zemi dalších pět let.
V Turecku dnes voliči rozhodují o tom, zda tuto zemi s 85 miliony obyvatel povede dál prezident Recep Tayyip Erdogan, či ho vystřídá lídr opozice Kemal Kiliçdaroglu. Očekává se opět vítězství devětašedesátiletého Erdogana, který zemi vládne už dvacet let. Hlasování podle místních médií postupuje rychleji než v prvním kole před dvěma týdny, kdy se volil i parlament, a dříve by měly být známy i výsledky. O nich smí turecká média informovat až po 20:00 SELČ, ústřední volební komise je ale nejspíš znovu umožní publikovat dříve.
Republikánské prezidentské primárky můžou doopravdy začít. Zatím jim dominoval bývalý prezident Donald Trump. Sekundovala mu skupinka politických nicot, všichni bez šance jakkoliv jej ohrozit. To se změnilo ve středu, kdy floridský guvernér Ron DeSantis oficiálně ohlásil kandidaturu na prezidenta. Nebyl to start nijak spektakulární.
Ron DeSantis, guvernér amerického státu Florida, oficiálně oznámil svůj vstup do boje o křeslo prezidenta USA. DeSantis je považován za hlavního a podle některých komentátorů jediného vážného konkurenta bývalého prezidenta Donalda Trumpa v souboji o republikánskou nominaci. K Trumpovi má programově velmi blízko, podobný je i jeho politický styl. Vzděláním je právník, také sloužil coby důstojník v americkém námořnictvu a zúčastnil se války v Iráku. Ve USA i ve světě proslul svým tažením proti „woke“ kultuře nebo proti nadnárodnímu zábavnímu molochovi, společnosti Disney.
Guvernér amerického státu Florida Ron DeSantis dnes vstoupil do boje o nominaci Republikánské strany do amerických prezidentských voleb. Čtyřiačtyřicetiletý politik podal příslušné dokumenty, oznámila podle agentury Reuters federální volební komise. Volby se uskuteční na podzim příštího roku a DeSantisovým hlavním soupeřem o republikánskou nominaci bude bývalý prezident Donald Trump.
Národní akreditační úřad (NAÚ) zrušil své dřívější rozhodnutí o odebrání možnosti provozovat doktorské studium na jedné z fakult Mendelovy univerzity v Brně. Deníku Echo24 to v pondělí řekl šéf úřadu Robert Plaga (dříve ANO). Škola podle dřívějšího rozhodnutí nesměla provozovat doktorské studijní programy ekonomika a management v českém a anglickém jazyce na Provozně ekonomické fakultě (PEF) Mendelovy univerzity v Brně. Celá kauza se objevila při prezidentské kandidatuře bývalé rektorky Danuše Nerudové,
V Řecku po sečtení více než 99 procent hlasů získala konzervativní strana Nová demokracie (ND) premiéra Kyriakose Mitsotakise téměř 40,8 procenta hlasů. Před levicovou opoziční stranou SYRIZA expremiéra Alexise Tsiprase má náskok skoro 21 procentních bodů, většinu v parlamentu ale nezískala. Mitsotakis už podle serveru eKathimerini prohlásil, že nebude hledat koaličního partnera, ale bude usilovat o nové volby, které řecká média označují za druhé kolo hlasování.
