Uplynulý měsíc září každoročně představuje také příležitost pro připomenutí vypuknutí druhé světové války, která začala německým útokem na Polsko. Dne 17. září 1939 se k agresi přidal Sovětský svaz a osud pyšné středoevropské země byl zpečetěn. Polsko v konfliktu ztratilo cca šest milionů obyvatel, tzn. pětinu původní populace, a posléze skončilo v sovětské sféře vlivu, v níž pak jako satelit Moskvy fungovalo přes čtyřicet let.
Poláci v neděli volí své radní, starosty a primátory v ovzduší napětí mezi vládnoucími konzervativci a centristickou opozicí okolo soudní reformy, která vyvolala i hlubokou roztržku s Evropskou unii. Příležitost hlasovat má více než 30 milionů voličů. Volební místnosti se otevřely o sedmé ráno a až do jejich zavření, tedy přinejmenším do 21. hodiny, platí i "volební ticho" v médiích pod hrozbou pokuty až milion zlotých (asi šest milionů korun). Krátce po skončení hlasování se očekávají odhady výsledků.
Evropský soudní dvůr vydal příkaz ke zmrazení uplatňování nového polského zákona o Nejvyšším soudu. Informovala o tom agentura Reuters.
V minulých týdnech se hodně četl esej Anne Applebaumové Varování nejen pro Evropu, který vyšel v časopise Respekt. Tento typ článku se obvykle u nás čte jako validace – podívejte, tady říká respektovaná zahraniční autorita to, co jsme si mysleli. Článek lze ale číst i jako jiné varování – před nástrahami, jaké pro nás má svět, když se nevyvíjí podle našich představ.
Maďarská vláda žádá soudní dvůr Evropské unie o zrušení letos přijaté novely směrnice o vysílání pracovníků do zahraničí, která podle ní omezuje princip volného pohybu služeb. Informoval o tom dnes úřad maďarského premiéra. Na novelu si u Evropského soudního dvora stěžuje rovněž Polsko. Směrnice požaduje, aby zaměstnanci vyslaní zaměstnavatelem k dočasnému výkonu práce v jiné členské zemi Evropské unie dostávali stejnou mzdu jako místní pracovníci.
„Víme dopředu, jaký bude výsledek. Nemám o tom nejmenší pochybnosti. Bude to politické rozhodnutí. (...) Oni se dívají jen na to, jestli jste politický spojenec, nebo politický nepřítel. A neexistuje kompromis s těmi, které pokládají za nepřátele. Oni nás považují za nepřátele. A soudní dvůr je stejný. Považují nás za nepřátele. Nelze se poddat bezpráví a toho je stále více.“
O Polsku se často píše jako o společnosti ve stavu silného vnitřního konfliktu – na jedné straně městské a europeizované elity, na druhé tradiční Polsko, především venkovské a katolické. O intenzitě toho střetu vypovídá i polská kinematografie, také tím, jak se v ní jeho strany navzájem zobrazují, jaké charakteristiky si přičítají. Značně nelichotivým portrétem toho „druhého Polska“, jehož výrazem má být i současný režim strany Právo a spravedlnost, je v českých kinech čerstvě premiérovaný film Tvář režisérky Malgorzaty Szumowské.
Evropská komise (EK) žaluje Polsko u unijního soudu kvůli přijetí zákona o polském Nejvyšším soudu, který podle komise porušuje zásadu nezávislosti soudnictví. Oznámila to v pondělí mluvčí komise Mina Andreevová. Komise zároveň žádá soud EU, aby žalobu projednal ve zrychleném řízení a aby v souvislosti s žalobou nařídil předběžná opatření.
Milion zlotých odškodnění (téměř šest milionů korun) a doživotní důchod 800 zlotých měsíčně (asi 4700 Kč) má platit polská katolická církev oběti, kterou jako třináctiletou dívku odvezl od rodičů a po několik měsíců znásilňoval duchovní vyučující náboženství. Informoval o tom list Gazeta Wyborcza, který verdikt soudu označil za „revoluční rozsudek“, podle něhož má platit církev, a ne kněz.
Do Lublinu jsme s historikem Pavlem Zemanem (rozhovor s ním viz Týdeník Echo č. 35/2018) a jeho osmnáctiletým synem Václavem přijeli kvůli Majdanku. Celý pátek jsme chodili po obrovské ploše tábora, který se mírně zvedá k návrší s krematoriem a mauzoleem, kde je navršen popel z tisíců a tisíců lidských těl (odhady obětí jsou od 80 tisíc až po 400 tisíc), a to prosím slovo popel není míněno metaforicky, neboť když se na tu písečnou hromadu podíváte pozorněji, opravdu uvidíte úlomky kostí.
Polský institut v Praze uspořádá během září česko-polský festival sPOLeCZně, který si dal za cíl ukázat společné okamžiky české a polské historie. Návštěvníci mohou od 6. do 14. září debatovat, poslechnout si hudbu nebo zajít na promítání filmu. Vztahům mezi Čechy a Poláky v uplynulých sto letech se také věnuje speciální příloha Týdeníku Echo, která bude k dispozici v prodejnách tisku ve čtvrtek, v elektronické podobě již ve středu večer.
Pomníková komise vídeňské radnice odmítla přijmout a vztyčit k 335. výročí známého vítězství na Kahlenbergu sochu polského krále Jana III. Sobieského, zachránce Vídně před Turky. Pravděpodobně z ohledů na ně: Turků už ve Vídni žije pomalu tolik, kolik jich v tom roce 1683 k městu přitáhlo.
Skoro 30 procent dětí, které loni přišly na svět v Británii, se narodily matkám nepocházejícím ze Spojeného království, což je nejvíce od roku 1969, odkdy se tyto statistiky vedou. První místo mezi matkami-migrantkami opět obsadily Polky, Poláci jako otcové skončili na druhé příčce, uvedla polská zpravodajská televize TVN 24 s odvoláním na údaje britských úřadů. Podle odhadů v Británii žije více než milion Polek a Poláků.
Na cestě do Lublinu jsme měli přenocovat v Sandoměři a já se až v autě od historika Pavla Zemana, znalce temné historie východního Polska, dozvěděl, že v tom městě se odehrává mysteriózní thriller Zrnko pravdy od hvězdy polské „severské detektivky“ Zygmunta Miłoszewského. Kniha byla před třemi lety zfilmována a je v Polsku slavná možná stejně jako knihy Dana Browna.
Socha boha moře Neptuna v Gdaňsku na severu Polska se stala dalším památníkem, který se ocitl v tričku s nápisem Konstytucja (ústava). Jde o součást protestní kampaně, obviňující vládu strany Právo a spravedlnost (PiS) z ničení právního státu, napsala agentura Reuters.
Někdejší vůdce polského protikomunistického hnutí Solidarita a bývalý polský prezident Lech Walesa prostřednictvím facebooku požádal svého někdejšího spolupracovníka a pozdějšího soupeře, šéfa vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského o odpuštění. Současně napsal, že Jaroslawovi i jeho zesnulému bratrovi Lechu Kaczyńskému vše odpouští, dokonce i tu nejhorší podlost v podobě narčení z donašečství komunistické tajné policii.
Už dva a půl roku vládne v Polsku národně-konzervativní strana Právo a spravedlnost. Téměř po celou tu dobu čelí tlaku ze strany Evropské komise, Evropského parlamentu i jednotlivých západoevropských vlád. Vytýkají Polákům soudní reformu, která zeslabuje nezávislost dosud údajně nezávislé justice. Vytýkají jim zglajchšaltování veřejnoprávní televize a rozhlasu, do té doby údajně nezávislých na vládě. Vytýkají Varšavě opozici vůči přijímání migrantů z třetího světa a celkově reakční, prý nacionalistické směřování. Varšava na oplátku a poté, co hlavní vyhlédnutý spojenec v EU, Velká Británie, odchází, více sází na spojenectví s USA a státy Visegrádu. Přesto je rozhovor ministra zahraničí Jacka Czaputowicze pro Týdeník Echo prvním českým rozhovorem s ministrem PiS za celé ty dva a půl roku.
Zájem o účtenkovou loterii, která má mezi lidmi zpopularizovat EET, postupně klesá. Do prvního kola se přihlásilo 452 tisíc hráčů, do posledního 394 tisíc. Stoupá ale počet zaregistrovaných účtenek. Slosování devátého kola se koná v neděli. Ročně plánuje ministerstvo financí vyplatit výhry za 64,8 milionů korun. Mezi kritiky EET má Účtenkovka pověst nástroje buzerace podnikatelů a živnostníků.
Polsko se dopátrá pravdy kolem volyňského masakru, při němž před 75 lety zahynuly počínáním ukrajinských nacionalistů tisíce Poláků. Prohlásil to ve Varšavě polský premiér Mateusz Morawiecki během pietní akce na památku obětí krveprolití z 11. července 1943. Polsko patří k hlavním partnerům Ukrajiny ve snaze o vstup do EU, připomínka masakru však podle polských médií v poslední době vztah obou zemí komplikuje.
Ruská armáda buduje na území Kaliningradské oblasti nové vojenské objekty a obnovuje stávající vojenskou infrastrukturu. Vyplývá to z aktuálních satelitních snímků, napsal server Defense One. Snímky podle serveru ukázaly opravené i nové bunkry ve vojenském objektu poblíž města Baltijsk, ležícího nedaleko polských hranic. Takové objekty většinou slouží pro ukládání dělostřeleckých zbraní, tvrdí analytik Matt Hall.
Polský prezident Andrzej Duda potvrdil, že dosavadní předsedkyně nejvyššího soudu Malgorzata Gersdorfová od středy odchází do důchodu. Stalo se tak na základě sporného zákona, přestože soudkyně argumentovala, že podle ústavy má její funkční období skončit až v roce 2020. Prezidentovo rozhodnutí oznámil podle polských médií zástupce šéfa prezidentské kanceláře Pawel Mucha. Sama Gersdorfová podle mluvčího nejvyššího soudu hodlá ve středu přijít do práce.
Evropská komise zahájila řízení s Varšavou kvůli zákonu o nejvyšším soudu, které může skončit před evropským soudem. Pravidla, která mohou už v úterý způsobit odchod 27 ze 72 soudců, podle názoru komise podkopávají nezávislost soudnictví a Polsko tak porušuje unijní smlouvy.
Mezi radostnější zážitky, které mi přineslo sledování letošního mistrovství světa ve fotbale, určitě patřilo vítězství Kolumbie nad Polskem. Ne snad, že by jeden našim severním sousedům, západoslovanským bratrům a vůbec sympaťákům přál to vyřazení, jež jim drtivá prohra s Kolumbijci přinesla. A pohled na tváře polských hráčů slzících ještě před závěrečným hvizdem by nepohnul jen srdcem z kamene.
Evropská komise (EK) zažaluje Polsko u unijního soudu, a to kvůli kontroverznímu zákonu, na jehož základě bude začátkem července nuceno odejít do důchodu asi 40 procent soudců polského nejvyššího soudu. S odvoláním na nejmenované unijní činitele to ve čtvrtek uvedla agentura Reuters.
Polská vláda po měsících sveřepého boje přece jen ustoupila od záměru trestat až vězením každého, kdo užije termín polské koncentrační tábory nebo připíše polskému národu či státu odpovědnost za nacistické zločiny spáchané třetí říší.
Vy, čtenáři tohoto Salonu Týdeníku Echo, již víte mnohem víc. Víte, jak hrálo v sobotu na mistrovství světa Německo se Švédskem (2:1) a Polsko v neděli s Kolumbií (0:3), tedy jak se těmto týmům (ne)povedlo odčinit porážky z úvodních utkání, Německa s Mexikem (0:1) a Polska se Senegalem (0:2). Dokonce víte i to, jak ve středu hrálo Německo s Jižní Koreou.
Polský Sejm schválil návrh změn v kontroverzním zákoně, který dosud umožňoval trestat vězením za slova o spoluúčasti Polska na nacistických zločinech vůči Židům. Tresty vězení podle schválených změn tak v zákoně nebudou. Informují o tom tiskové agentury. Norma, kterou v únoru podepsal prezident, rozlítila Izrael i Spojené státy
Hnědouhelná elektrárna Počerady ze skupiny ČEZ se jako vedlejší účastník přidala k polské žalobě proti limitům znečištění ovzduší, které schválila Evropská unie v loňském roce. Na záležitost upozornily ekologické organizace a krok potvrdil mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Vláda přitom v lednu rozhodla, že Česko se k žalobě nepřipojí. Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží přes ministerstvo financí asi 70 procent akcií firmy.
Škoda Transportation zvítězila v soutěži na dodávku 45 nových souprav pro varšavské metro. O výsledku soutěže informoval ve středu polský web zaměřený na zprávy týkající se veřejné dopravy. Škoda Transportation podala nejlevnější nabídku 1,077 miliardy zlotých, tedy zhruba 6,5 miliardy korun. Druhý skončil rakouský Stadler s nabídkou 1,109 miliardy zlotých, uvedl web.
