„Obvolávání sto lékáren“ nekončí, lidé stále naráží na nedostatky některých léků a lékárníci musí často sahat k improvizaci. Ačkoliv je podle nich v něčem situace lepší, stále připomíná návrat na podzim minulého roku. A zatímco se jedna věc „zalepí“, jiné léky zase vypadnou. A to včetně například některých antibiotických přípravků pro děti. Komplikace přitom zřejmě jen tak neskončí.
Pojem semaglutid není českému čtenáři obvykle moc známý; podle charakteru slova lze soudit, že jde o chemikálii, a také že ano. Je to účinná látka vyvinutá dánskou farmaceutickou společností Novo Nordisk, která se až donedávna používala hlavně k léčbě diabetu 2. typu. V současné době jej ale užívá daleko více lidí než jen diabetici, a to i přesto, že za něj musejí tvrdě platit a že jde o nedostatkové zboží. Semaglutid čili ozempic čili wegovy, je první poměrně bezpečná látka, která účinně snižuje tělesnou váhu pacientů a zároveň zlepšuje jejich metabolické parametry: tlak, cholesterol, krevní glukózu, na co jen pomyslíte.
Chřipka, RS viry, spála či „starý dobrý“ covid-19. Koktejl infekčních nemocí letos podle lékařů udeřil v nebývalém měřítku a mířil především na dětskou populaci. Za tím může podle dětských lékařů stát netrénovaná imunita po letech pandemie, ale i agresivnější chování virů a bakterií. Těm navíc k odolnosti pomáhá nedostatek léků, který v Česku měsíce panuje, zejména základních antibiotik. Vláda přitom naopak vyšší nemocnost označuje za jeden z důvodů, proč léky chybí.
Původně lék pro diabetiky si poněkud překvapivě získal světovou popularitu i v jiné disciplíně. Objev účinků Ozempicu na „shazování kil“ vedl přes sociální sítě a známé osobností k masovému nárůstu poptávky. Jenže zatímco lidé lék skupují kvůli hubnutí, pro diabetiky může nedostatek tohoto injekčního léku potenciálně znamenat i vážné následky, varuje v rozhovoru s deníkem Echo24 diabetolog a vědecký sekretář České diabetologické společnosti Jan Šoupal.
V Česku dochází v posledních letech k úbytku lékáren a jejich mizení z menších měst či venkovských oblastí. Podle části lékárníků i jejich profesní organizace za tím stojí chybějící regulace vzniku nových lékáren běžná v mnoha evropských zemích, demotivující prostředí pro potenciální provozovatele a proti tomu naopak jdoucí přísně regulovaný ekonomický provoz lékáren. Změnám se však už zcela nebrání ani někteří zástupci velkých řetězců.
Výpadky léků se dlouhodobě projevují i na změnách chování zákazníků. Některé lékárny hlásí „nákupní šílenství“ či „utržení prodejů ze řetězu“ zejména u některých dětských přípravků proti chřipce a horečce. Podobně reagovaly zákazníci na výpadky některých léků už v minulosti, ale například i letos v únoru hlásí on-line Lékárna.cz nárůst zájmu o desítky procent.
V příštím týdnu má do Česka dorazit mimořádná dodávka penicilinových antibiotik a do konce ledna by měly dorazit i desítky tisíc balení dětských antipyretik. Při interpelacích ve Sněmovně to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Situaci na trhu s těmito léky se podle něj daří stabilizovat. Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček minulý pátek řekl, že mimořádná dodávka penicilinu má do ČR přijít již začátkem tohoto týdne a že dodávky na leden a únor jsou zajištěné.
V České republice pokračují potíže s výpadky dodávek některých léků. Po prosincovém nedostatku dětského sirupu lidé obtížně hledají i poměrně běžné léky na úlevu od bolesti s látkou paracetamol, proti kašli nebo při zažívacích obtížích. Nejzásadněji pak chybí antibiotika. Problém se netýká jen tuzemska, podobné zádrhele s dodáváním léčiv hlásí i další evropské státy. Francie kupříkladu preventivně zakázala internetový prodej léků s paracetamolem. Český ministr zdravotnictví Vlastimil Válek kvůli tomu ustanovil speciální pracovní skupinu.
Čína se potýká s rychlým šířením koronavirové nákazy, které vede k širokému nedostatku léků a ukazuje na nepřipravenost režimu, který nedávno zásadně změnil svou proticovidovou strategii. Problémy v lékárnách, které vyprodaly léky proti nachlazení a testy na covid-19, hlásí obyvatelé Šanghaje, Šen-čenu i dalších měst. Na sociálních sítích jsou k vidění fotografie, které dávají do kontrastu dlouhé fronty před lékárnami a jinak prázdné ulice.
Ministerstvo zdravotnictví opět „lepí“ akutní nedostatek léků v sérii letošních problémových výpadků, tentokrát pro děti. Na vině jsou zřejmě „rozbité cesty“ dodavatelů, problémy s výrobou či samotným prodejem a k řešení může vést ještě dlouhá cesta. Nedostatky však vyvolávají stres u rodičů a k ne tak netradičním nákupům Čechů v zahraničí se tak přidává i další položka léků. Na sociálních sítích se objevují i návody či ukázky, jaké nedostupné léky jde objednávat třeba z Polska.
Vyprázdněné zásoby lékáren se mají během listopadu výrazně naplnit alespoň z hlediska klíčového penicilinu, který v důsledku výpadků ve výrobě a distribuci chybí. Ačkoliv se podle zástupců lékáren i státu nemusí lidé obávat, že by se pro ně ve většině případů nenalezla náhrada, situace to není ideální. A například v případě dětí nová „zásilka“ podle šéfa Sdružení praktických lékařů Petra Šonky nepomůže. Pokud se však lidé setkají s tím, že předepsaný lék skutečně nelze sehnat, situace má další řešení.
Spojené státy nakoupily léky za 290 milionů dolarů, které mají sloužit proti následkům z ozáření, způsobené jadernou nebo radiační havárií. Ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb zakoupilo lék Nplate od společnosti Amgen USA In., která se dlouhodobě snaží o "lepší připravenost a záchranu životů" během potencionální radiační katastrofy. USA tak reagují na potencionální ruskou hrozbu, kdy Kreml pohrozil použitím jaderných zbraní na Ukrajině.
Patnáct procent dospělých v ČR užívá rizikově psychoaktivní léky. Češi jsou závislí nejen na benzodiazepinech (lécích na uklidnění), ale roste spotřeba Z-léků (prášků na spaní) a opioidních analgetik. Závislost na lécích začalo v loňském roce sledovat Národní monitorovací středisko pro drogy a závislost. Většina uživatelů sedativ a hypnotik jsou ženy (74 procent) ve věku od 45 let. V roce 2020 bylo hlášeno 38 smrtelných předávkování těkavými a psychoaktivními léky, ve 13 případech šlo o benzodiazepiny.
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) ve čtvrtek doporučila registraci nového léku proti covidu-19 od firmy GlaxoSmithKline (GSK). Protilátkový přípravek sotrovimab, který se podává ve formě nitrožilní infuze a na trhu se objeví pod názvem Xevudy, podle výrobce u pacientů s covidem výrazně snižuje riziko vzniku vážných komplikací, hospitalizace a úmrtí. Jde už o třetí lék na bázi monoklonálních protilátek, který EMA schválila.
Do Česka dorazí v příštích dvou týdnech dvě zásilky léku molnupiravir proti nemoci covid-19. Dohromady bude v zásilkách asi přes 14.000 dávek. Uvedl to ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na Twitteru. Molnupiravir je antivirotikum od americké firmy Merck. Léčivo mělo podle dřívějších údajů firmy asi 50procentní účinnost při předcházení hospitalizaci po nákaze koronavirem. Agentura Reuters ale na konci listopadu uvedla, že podle posledních výzkumů má molnupiravir jen asi 30procentní účinnost.
Viagra, lék používaný pro zlepšení erekce, možná snižuje riziko propuknutí Alzheimerovy choroby. Zjistili to v nové studii vědci z amerického Clevelandu, kteří zkoumali statistická data sedmi milionů pacientů a došli k závěru, že u uživatelů viagry existuje o 69 procent nižší riziko demence. Podle autorů studie jsou výsledky slibné, možný účinek viagry ale musí potvrdit klinické testy.
Země Evropské unie budou moci snížit daň z přidané hodnoty (DPH) u většího množství produktů, než tomu bylo dosud. Na flexibilnějších pravidlech, která umožní výrazně snížit daň například u základních potravin, léků, hygienických potřeb, internetového připojení či klimaticky šetrných produktů, se v úterý shodli unijní ministři financí. Sedmadvacítka navíc zavádí nejnižší daňovou sazbu do pěti procent, kterou by podle ministryně financí Aleny Schillerové mohlo Česko uplatnit například u dětských plen či dámské hygieny.
Není to tak dávno, co ivermectin, odčervovací přípravek proti lidským i zvířecím parazitům, byl hlavním objektem covidovo-kulturní války. Část lidí tvrdila, že jde o zázračný lék chránící proti covidu jako žádný jiný přípravek. Zprávy o jeho účinnosti měla naschvál potlačovat farmaceutická lobby, která si potřebovala nahrabat peníze na vakcínách. Odpůrci ivermectinu se naopak jeho uživatelům vysmívali, že jsou zmanipulovaní hlupáci, kteří do sebe cpou odčervovací přípravek pro koně. Zdá se, že úplnou pravdu neměla ani jedna strana.
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) zahájila hodnocení léku proti covidu-19 od americké farmaceutické společnosti Merck & Co. Podle výsledků klinických testů zveřejněných na začátku měsíce toto nové antivirotikum po nákaze koronavirem snižuje riziko hospitalizace a úmrtí na polovinu. Pokud by EMA schválila použití přípravku molnupiravir, stal by se prvním ústně podávaným lékem proti covidu-19 v Evropské unii.
Každý nakažený covidem-19, jenž je ohrožen těžkým průběhem nemoci, může dostat protilátkové léky. Mezi ohrožené lidi patří například pacienti s nadváhou, cukrovkou, astmatem nebo nemocemi srdce. Řekla to náměstkyně ministra zdravotnictví pro zdravotní péči Martina Vašáková. Aplikovat protilátkové léky může přes 80 nemocnic, které mají urgentní příjem. Denně pro ně přicházejí jen jednotky pacientů, v zásobě jsou přitom desetitisíce dávek.
Spotřeba antibiotik v Česku vzrostla za 30 let více než o pětinu. Většinu antibiotik předepíšou lékaři v ambulancích, přičemž až polovina je podávána nesprávně. Nadužívání antibiotik přispívá k tomu, že bakterie přestávají na účinek těchto léků reagovat a stávají se rezistentní. Uvedla to dnes Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika na Státním zdravotním ústavu (SZÚ). Zastavit nárůst spotřeby těchto nenahraditelných léků a také vzrůstající antibiotickou rezistenci je cílem kampaně, jejíž hlavní část začne letos v litopadu.
Jak vidno, má vakcína proti covidu potenciál vážně ohrožovat politické kariéry (Igor Matovič na Slovensku, u nás aktuálně Jan Hamáček). Kromě toho si různé vlády naobjednaly vakcín tolik, že aby je na podzim nemusely vyhazovat, začíná být veřejnost připravována na očkování teenagerů a dětí nad 11 let, tedy ročníků před covidem dokonale chráněných svou imunitou. Ani to doufejme nebude politicky bez nákladů. Do toho jde z USA zpráva, že výrobce Pfizeru doporučuje třetí injekci někdy před Vánocemi, zatím jen lidem starším a rizikovým.
První dodávka léku na covid-19 od firmy Regeneron by měla v České republice být nejpozději do čtvrtka 25. března. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Ministerstvo zdravotnictví povolilo používání neregistrovaného léku na začátku března, výjimku udělilo pro 12 000 dávek preparátu. Lék je určen pro pacienty, kterým hrozí těžký průběh nemoci covid-19. Jeho použití už dříve doporučil lékový ústav. Povolení platí do konce letošního roku.
Ani jedna studie, na základě kterých se rozhodoval Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), nepotvrdila klinické benefity ivermektinu při léčbě covidu-19. Valná část z nich ani neprošla recenzním řízením, některé navíc obsahovaly statistické chyby. Na tuto skutečnost upozornil výzkumník a odborník na zdravotní politiku Jakub Hlávka, který působí na Univerzitě Jižní Kalifornie v Los Angeles. Použití ivermektinu kritizovala například kvůli chybějícím velkým studiím Fakultní nemocnice Brno a ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
Bezpečnost ani účinnost použití antiparazitického přípravku ivermektin proti covidu-19 nelze zaručit, chybí na to vědecká data. Uvádí to ve zveřejněném stanovisku samotný výrobce léku, farmaceutická společnost Merck. Firemní vědci ve spolupráci s laboratořemi nadále zkoumají účinky možného „kladiva na koronavirus“, zatím ale nemají dostatek uspokojivých poznatků.
Nezařazený poslanec Lubomír Volný v úterý na sociálních médiích zveřejnil tvrzení, že vláda chystá zařídit smrt několika pacientů léčených lékem Ivermektin s cílem tento přípravek zdiskreditovat. Volný své obvinění nepodložil žádnými důkazy. Policie ČR oznámila, že si Volného předvolá k vysvětlení. Hrozí mu obvinění za trestný čin šíření poplašné zprávy, případně neoznámení trestného činu.
Od prvních měsíců koronavirové krize bylo jasné, kdo jsou téměř jistí vítězové. Lidé se přesunuli ze zavřených kamenných obchodů na internet a pod vlivem pandemie se začali ještě mnohem výrazněji než dosud zajímat o své zdraví a životní styl. Z těch trendů bylo vidět, že přichází éra elektronického obchodování se vším možným, léky a nejrůznějšími vitaminy, potravinovými doplňky, high-tech elixíry zdraví a krásy. Když to někdo dokáže spojit vjedno, je to téměř jistý recept na úspěch.
Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv zvažuje rozšíření podávání léku remdesivir i na pacienty s mírným průběhem koronaviru.
Účinný lék na léčbu nemoci covid-19 možná existuje už 50 let. Přípravek Isoprinosine na sobě a svém synovi vyzkoušel vakcinolog a vedoucí lékař Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové, profesor Jiří Beran a prý s velikým úspěchem.
Zatímco se svět snaží najít účinnou vakcínu na nový typ koronaviru, sužující globální společnost, největší producent vakcín na světě, firma Serum Institute v Indii, přitom již zahájila její výrobu.
