Ceny léků se mohou měnit prakticky před očima a co pacient jednou dostane na předpis bez doplatku, může druhý den draze zaplatit. A nejde přitom vždy o drobné, objevily se i výjimečnější případy, kdy rozdíl činil tisíce korun. Taková je realita úhrad a cen léků na českém trhu.
V lékárnách chybějí různá léčiva, táhne se to už přes rok. Premiér Petr Fiala minulý týden ve sněmovně krizovou situaci připustil, ovšem jen pro některá místa republiky. Celorepublikově je prý u nás léků dost. Šli jsme se zeptat předsedy Grémia majitelů lékáren Marka Hampla. Mluvili jsme jak o naléhavé situaci a jejích skutečných příčinách, tak o tom, jak trh s léky u nás funguje a jestli má ministr zdravotnictví pravdu, když říká, že být přijata jeho novela zákona o léčivech, žádný problém už by nebyl.
Výrobci dodají do druhé poloviny listopadu do Česka 300.000 balení penicilinu v tabletách a suspenzích. Mělo by ho tak být dostatek, uvedlo páteční tiskové zprávě zaslané ČTK ministerstvo zdravotnictví. V pondělí přijde 30.000 balení penicilinu od společnosti BB Pharma, která dodávky do Česka v posledním půlroce navýšila o 500 procent, uvedl již před tím předseda představenstva společnosti Jiří Volf na páteční tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví.
Je to symbolický příběh o současném mentálním stavu Evropy. Největší bohatství vynáší vynález léku proti tomu, čím Evropa sama sebe ničí. Proti obezitě a civilizačním chorobám, které vyvolává. A které devastují život a zabíjejí. Nejhodnotnější firmou Evropy se stala dánská farmaceutická firma Novo Nordisk. Její tržní hodnota minulý týden na burze přesáhla 9350 miliard korun. Dostala se tak před nejcennější francouzské módní impérium LVHM druhého nejbohatšího muže světa Bernarda Arnaulta. Zdraví, tedy spíš šance aspoň na částečný návrat k němu, vynáší víc než krása.
Uchránit pacienty před dalšími sezónami bez léků má kontroverzní novela, která hladce prošla prvním čtením ve sněmovně. Kromě ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) o ní však mají prakticky všichni další aktéři na lékovém trhu pochybnosti. Řešit výpadky má totiž určitou represí vůči výrobcům a dodavatelům. Ti naopak reagují tím, že dost možná z nepříliš lukrativního trhu mohou raději odejít.
Výpadky důležitých léků neustávají ani v letních měsících. Ačkoliv nejde o podobně dramatickou situaci jako na začátku roku, na trh se stále nedostávají i některá základní antibiotika. Horší situace se přitom lékárníci stále obávají na podzim a v zimě, kdy opět propukne sezóna respiračních onemocnění a udeří na stále nestabilní dodavatelské a výrobní řetězce. A zatímco ministerstvo zdravotnictví věří v účinky chystané legislativy, ze strany farmaceutického průmyslu zaznívá spíše skepse. A tlak na navýšení cen.
Situace s nedostatkem některých léků je podle premiéra Petra Fialy (ODS) složitá v celé Evropě. Její řešení považuje za jeden ze základních úkolů ministerstva zdravotnictví, řekl na úvod tiskové konference po středečním jednání vlády. Ministerstvo by podle něj mělo intenzivně komunikovat a vysvětlovat. S výpadky některých léků, zejména antibiotik, se Česko potýká od loňského podzimu, v posledních dnech média informovala, že hlavní výrobce přerušil dodávky základního penicilinu.
V Evropě užívá moderní antikoncepci 57 procent žen. A 20 ze 46 zemí ji dokonce hradí z veřejného zdravotního pojištění. Čím více však jdete na východ, tím menší zájem o ni mezi ženami je. Proč, vysvětluje v rozhovoru pro deník Echo24 MUDr. Jan Greguš, autor článku o Antikoncepčním atlasu Evropy. Greguš je vědecký sekretář Sekce pro antikoncepci a reprodukční zdraví České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP.
Spojené státy schválily průlomový lék na zpomalení průběhu Alzheimerovy choroby. K léku se pacietni dostanou až po sérii vyšetření, i tak je o něj ale již nyní velký zájem. Pacienti, kteří o lék Leqembi mají zájem ale mohou čekat až několik měsíců. Ti, co zájem nemají se většinou obávají nežádoucích vedlejších účinků, mezi které patří například otok a krvácení do mozku, informuje o tom agentura Bloomberg. Cena za roční léčbu lékem Leqembi by měla stát zhruba 26 500 dolarů (více než 560 000 korun).
Syntetická droga, která může i v malých dávkách způsobit předávkování a smrt. Padesátkrát silnější než heroin a stokrát účinnější než morfin. Fentanyl se stal celospolečenským problémem hlavně ve Spojených státech, kde je jeho užívání spojeno s vysokým počtem úmrtí především mezi mladými. Levnější náhražka heroinu už se začala objevovat také v Česku. Deníku Echo24 se podařilo zjistit, že Protidrogová jednotka Celní správy v uplynulém měsíci zajistila hned dvě zásilky fentanylu mířící na území republiky.
Výpadky léků znepříjemňují lidem život i v sezóně dovolených. Kromě dlouhodobých výpadku některých nejžádanějších léků se pak možná projevuje i druhotný efekt výpadků, tedy preventivní hromadění zásob. Zájem o některé sezónně typické přípravky, kterými se lidé zásobují před výjezdem na dovolenou, narůstá meziročně i o desítky procent. V případě léků na předpis pak mohou situaci „zachránit“ lékárny v zahraničí, které si lze následně nechat proplatit od pojišťovny.
Druhou fází klinických testů ve Spojených státech prošly dva nové léky na obezitu, mají být levnější i účinnější než injekce proti obezitě, které jsou dnes na trhu, píše časopis Nature. Obě látky společnosti Eli Lilly s anglickými názvy Orforglipron a Retatrutide imitují přirozený hormon produkovaný v lidském zažívacím traktu, který zpomaluje průchod potravy a snižuje chuť k jídlu. Látky nyní dostupné na trhu pod obchodními názvy Wegovy, Mounjaro nebo Ozempic patří do skupiny sloučenin nazvané peptidy.
Evropa je ve výrobě léků závislá na Číně a Indii, kam se s rostoucími regulacemi i cenovými tlaky přesunula velká část výroby. A objevují se tak varování před možnými hrozbami. Cesta „zpět“ by ale nesla značné náklady. „Musela by být masivně finančně podpořena z veřejných prostředků,“ říká v rozhovoru s deníkem Echo24 výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel.
„Obvolávání sto lékáren“ nekončí, lidé stále naráží na nedostatky některých léků a lékárníci musí často sahat k improvizaci. Ačkoliv je podle nich v něčem situace lepší, stále připomíná návrat na podzim minulého roku. A zatímco se jedna věc „zalepí“, jiné léky zase vypadnou. A to včetně například některých antibiotických přípravků pro děti. Komplikace přitom zřejmě jen tak neskončí.
Pojem semaglutid není českému čtenáři obvykle moc známý; podle charakteru slova lze soudit, že jde o chemikálii, a také že ano. Je to účinná látka vyvinutá dánskou farmaceutickou společností Novo Nordisk, která se až donedávna používala hlavně k léčbě diabetu 2. typu. V současné době jej ale užívá daleko více lidí než jen diabetici, a to i přesto, že za něj musejí tvrdě platit a že jde o nedostatkové zboží. Semaglutid čili ozempic čili wegovy, je první poměrně bezpečná látka, která účinně snižuje tělesnou váhu pacientů a zároveň zlepšuje jejich metabolické parametry: tlak, cholesterol, krevní glukózu, na co jen pomyslíte.
Chřipka, RS viry, spála či „starý dobrý“ covid-19. Koktejl infekčních nemocí letos podle lékařů udeřil v nebývalém měřítku a mířil především na dětskou populaci. Za tím může podle dětských lékařů stát netrénovaná imunita po letech pandemie, ale i agresivnější chování virů a bakterií. Těm navíc k odolnosti pomáhá nedostatek léků, který v Česku měsíce panuje, zejména základních antibiotik. Vláda přitom naopak vyšší nemocnost označuje za jeden z důvodů, proč léky chybí.
Původně lék pro diabetiky si poněkud překvapivě získal světovou popularitu i v jiné disciplíně. Objev účinků Ozempicu na „shazování kil“ vedl přes sociální sítě a známé osobností k masovému nárůstu poptávky. Jenže zatímco lidé lék skupují kvůli hubnutí, pro diabetiky může nedostatek tohoto injekčního léku potenciálně znamenat i vážné následky, varuje v rozhovoru s deníkem Echo24 diabetolog a vědecký sekretář České diabetologické společnosti Jan Šoupal.
V Česku dochází v posledních letech k úbytku lékáren a jejich mizení z menších měst či venkovských oblastí. Podle části lékárníků i jejich profesní organizace za tím stojí chybějící regulace vzniku nových lékáren běžná v mnoha evropských zemích, demotivující prostředí pro potenciální provozovatele a proti tomu naopak jdoucí přísně regulovaný ekonomický provoz lékáren. Změnám se však už zcela nebrání ani někteří zástupci velkých řetězců.
Výpadky léků se dlouhodobě projevují i na změnách chování zákazníků. Některé lékárny hlásí „nákupní šílenství“ či „utržení prodejů ze řetězu“ zejména u některých dětských přípravků proti chřipce a horečce. Podobně reagovaly zákazníci na výpadky některých léků už v minulosti, ale například i letos v únoru hlásí on-line Lékárna.cz nárůst zájmu o desítky procent.
V příštím týdnu má do Česka dorazit mimořádná dodávka penicilinových antibiotik a do konce ledna by měly dorazit i desítky tisíc balení dětských antipyretik. Při interpelacích ve Sněmovně to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Situaci na trhu s těmito léky se podle něj daří stabilizovat. Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček minulý pátek řekl, že mimořádná dodávka penicilinu má do ČR přijít již začátkem tohoto týdne a že dodávky na leden a únor jsou zajištěné.
V České republice pokračují potíže s výpadky dodávek některých léků. Po prosincovém nedostatku dětského sirupu lidé obtížně hledají i poměrně běžné léky na úlevu od bolesti s látkou paracetamol, proti kašli nebo při zažívacích obtížích. Nejzásadněji pak chybí antibiotika. Problém se netýká jen tuzemska, podobné zádrhele s dodáváním léčiv hlásí i další evropské státy. Francie kupříkladu preventivně zakázala internetový prodej léků s paracetamolem. Český ministr zdravotnictví Vlastimil Válek kvůli tomu ustanovil speciální pracovní skupinu.
Čína se potýká s rychlým šířením koronavirové nákazy, které vede k širokému nedostatku léků a ukazuje na nepřipravenost režimu, který nedávno zásadně změnil svou proticovidovou strategii. Problémy v lékárnách, které vyprodaly léky proti nachlazení a testy na covid-19, hlásí obyvatelé Šanghaje, Šen-čenu i dalších měst. Na sociálních sítích jsou k vidění fotografie, které dávají do kontrastu dlouhé fronty před lékárnami a jinak prázdné ulice.
Ministerstvo zdravotnictví opět „lepí“ akutní nedostatek léků v sérii letošních problémových výpadků, tentokrát pro děti. Na vině jsou zřejmě „rozbité cesty“ dodavatelů, problémy s výrobou či samotným prodejem a k řešení může vést ještě dlouhá cesta. Nedostatky však vyvolávají stres u rodičů a k ne tak netradičním nákupům Čechů v zahraničí se tak přidává i další položka léků. Na sociálních sítích se objevují i návody či ukázky, jaké nedostupné léky jde objednávat třeba z Polska.
Vyprázdněné zásoby lékáren se mají během listopadu výrazně naplnit alespoň z hlediska klíčového penicilinu, který v důsledku výpadků ve výrobě a distribuci chybí. Ačkoliv se podle zástupců lékáren i státu nemusí lidé obávat, že by se pro ně ve většině případů nenalezla náhrada, situace to není ideální. A například v případě dětí nová „zásilka“ podle šéfa Sdružení praktických lékařů Petra Šonky nepomůže. Pokud se však lidé setkají s tím, že předepsaný lék skutečně nelze sehnat, situace má další řešení.
Spojené státy nakoupily léky za 290 milionů dolarů, které mají sloužit proti následkům z ozáření, způsobené jadernou nebo radiační havárií. Ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb zakoupilo lék Nplate od společnosti Amgen USA In., která se dlouhodobě snaží o "lepší připravenost a záchranu životů" během potencionální radiační katastrofy. USA tak reagují na potencionální ruskou hrozbu, kdy Kreml pohrozil použitím jaderných zbraní na Ukrajině.
Patnáct procent dospělých v ČR užívá rizikově psychoaktivní léky. Češi jsou závislí nejen na benzodiazepinech (lécích na uklidnění), ale roste spotřeba Z-léků (prášků na spaní) a opioidních analgetik. Závislost na lécích začalo v loňském roce sledovat Národní monitorovací středisko pro drogy a závislost. Většina uživatelů sedativ a hypnotik jsou ženy (74 procent) ve věku od 45 let. V roce 2020 bylo hlášeno 38 smrtelných předávkování těkavými a psychoaktivními léky, ve 13 případech šlo o benzodiazepiny.
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) ve čtvrtek doporučila registraci nového léku proti covidu-19 od firmy GlaxoSmithKline (GSK). Protilátkový přípravek sotrovimab, který se podává ve formě nitrožilní infuze a na trhu se objeví pod názvem Xevudy, podle výrobce u pacientů s covidem výrazně snižuje riziko vzniku vážných komplikací, hospitalizace a úmrtí. Jde už o třetí lék na bázi monoklonálních protilátek, který EMA schválila.
Do Česka dorazí v příštích dvou týdnech dvě zásilky léku molnupiravir proti nemoci covid-19. Dohromady bude v zásilkách asi přes 14.000 dávek. Uvedl to ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na Twitteru. Molnupiravir je antivirotikum od americké firmy Merck. Léčivo mělo podle dřívějších údajů firmy asi 50procentní účinnost při předcházení hospitalizaci po nákaze koronavirem. Agentura Reuters ale na konci listopadu uvedla, že podle posledních výzkumů má molnupiravir jen asi 30procentní účinnost.
Viagra, lék používaný pro zlepšení erekce, možná snižuje riziko propuknutí Alzheimerovy choroby. Zjistili to v nové studii vědci z amerického Clevelandu, kteří zkoumali statistická data sedmi milionů pacientů a došli k závěru, že u uživatelů viagry existuje o 69 procent nižší riziko demence. Podle autorů studie jsou výsledky slibné, možný účinek viagry ale musí potvrdit klinické testy.
Země Evropské unie budou moci snížit daň z přidané hodnoty (DPH) u většího množství produktů, než tomu bylo dosud. Na flexibilnějších pravidlech, která umožní výrazně snížit daň například u základních potravin, léků, hygienických potřeb, internetového připojení či klimaticky šetrných produktů, se v úterý shodli unijní ministři financí. Sedmadvacítka navíc zavádí nejnižší daňovou sazbu do pěti procent, kterou by podle ministryně financí Aleny Schillerové mohlo Česko uplatnit například u dětských plen či dámské hygieny.
