Americký prezident Donald Trump při pátečním setkání s britskou premiérkou potvrdil, že stoprocentně stojí za Severoatlantickou aliancí a že NATO je základem společné obrany. Novinářům to řekla Theresa Mayová, která jako vůbec první státník od Trumpova nástupu do funkce jednala v Bílém domě s jeho novým šéfem.
Na litevskou vojenskou základnu Rukla dorazili první příslušníci armádního praporu NATO, který má zmírnit obavy pobaltských států z rostoucí militarizace Ruska. Jednotka o 1200 mužích je složena z vojáků z Německa, Nizozemí, Belgie a Norska.
Nový americký ministr obrany James Mattis v pondělí, kdy byl první celý den v úřadu, ujistil při telefonickém hovoru s šéfem NATO Jensem Stoltenbergem, že aliance a evropští spojenci mají pro něj velký význam. Uvedly to v úterý zahraniční agentury s odvoláním na mluvčího Pentagonu.
Bývalý francouzský premiér François Fillon, který kandiduje za tradiční pravici na prezidenta, se vyslovil pro vznik evropské obranné aliance. V rozhovoru v denících Le Monde a Frankfurter Allgemeine Zeitung zdůraznil, že Evropa musí budovat vlastní obranu, a to nezávisle na postoji Spojených států, jejichž prezidentem je nyní Donald Trump. Ten zpochybnil potřebu existence Severoatlantické aliance.
Nejvyšší polští představitelé v sobotu oficiálně uvítali příslušníky amerických jednotek, které mají posílit východní křídlo Severoatlantické aliance. To je podle tvrzení Bruselu ohroženo agresivní politikou Ruska. Do země přijeli vojáci z coloradské základny Fort Carson a rozmístěni budou na západě Polska.
Členské státy Evropské unie by měly zvýšit spolupráci v obraně a bezpečnosti, protože není zaručeno, že vztahy s USA zůstanou neměnné. Řekla to ve čtvrtek německá kancléřka Angela Merkelová během návštěvy Belgie a Lucemburska, kde se setkala s premiéry Charlesem Michelem a Xavierem Bettelem. Merkelová také řekla, že lepší ochrana vnějších hranic EU je podle ní předpokladem pro spravedlivější rozdělování uprchlíků v unii.
Prezidenti, zákonodárci a osoby z veřejného života ze zemí střední a východní Evropy napsali otevřený dopis nově zvolenému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Varovali ho před spojenectvím s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který podle nich „neudělá Ameriku znovu velikou“. Dopis podepsali i Karel Schwarzenberg a Alexandr Vondra.
Přestože se vztahy mezi Ruskou federací a zeměmi NATO aktuálně nachází na bodě mrazu, v dohledné budoucnosti by mohlo dojít k oteplení. Vedoucí jednoho z odborů ruského ministerstva zahraničí totiž před pár dny nečekaně prohlásil, že Rusko musí znovu vybudovat vztahy se Západem, jaké mělo dříve.
Největší armádní náklad od dob pádu Sovětského svazu připlul v pátek z USA do severoněmeckého přístavu Bremerhaven, píše BBC. V Německu byly vyloženy první z celkem 87 tanků a 144 amerických vojenských strojů, které doprovodí na 3 500 vojáků. V polské Vratislavi také v sobotu přistálo prvních 250 amerických vojáků, dorazili jen s lehkými osobními zbraněmi.
Bývalý premiér David Cameron se chystá vrátit do práce. Podle britských médií se o Cameronovi uvažuje na pozici generálního tajemníka NATO. Podle listu Daily Telegraph je vnímán jako nejpravděpodobnější britský uchazeč.
Jak bude příští americký prezident Donald Trump dělat každodenní politiku, není zatím jasné. To platí i pro roli, jakou budou USA hrát uvnitř NATO a ve vztahu k Evropě, což souvisí i s válkou v Sýrii a konfliktem kolem Ukrajiny. Při pohledu z Ruska vypadá celá situace poněkud jasnější, domnívá se Andrej Kolesnikov, politický analytik Carnegieho centra v Moskvě (Carnegie Moscow Center). Přinejmenším trochu. Rusko se dle něj aktuálně ocitá mezi podobně smýšlejícími, píše v ruském opozičním týdeníku The New Times.
Americká armáda je na cestě s těžkou technikou, včetně tanků a obrněných vozidel, do Evropy. Poté, co jejich lodě přistanou v Nizozemsku, zamíří na východní hranice Evropy s Ruskem. Do Evropy v lednu dorazí 4000 amerických vojáků. Akce má ukázat sílícímu Rusku, že Spojené státy jsou se spojenci NATO připraveni Evropu bránit, píše NBC.
Ruské ministerstvo obrany plánuje v nadcházejícím roce výrazně navýšit armádní transporty na území svého běloruského souseda. Podle informací ministerstva se Moskva chystá k transportu svého armádního vybavení do Běloruska využít 4126 vagonů, což je 83krát větší číslo než v roce 2016, informuje Deutsche Welle.
Česko opět odmítne při očekávané debatě evropských lídrů o společném azylovém systému EU automatický mechanismus pro přerozdělování migrantů mezi jednotlivé státy. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) ve středu senátorům řekl, že Česká republika bude podporovat princip efektivní solidarity.
Ruský prezident Vladimír Putin přivedl Severoatlantickou alianci jednoduchým návrhem o zvýšení letové bezpečnosti nad Baltem do rozpaků. Jako ideálního partnera k tomu, aby pozlobil NATO, si vybral Finsko. Tato země nepatří do NATO a trvá na své vojenské neutralitě, třebaže se kvůli napětí mezi Západem a Moskvou cítí mnoho Finů ohroženo.
Moskva plánuje postavit nový radar poblíž hranic s Norskem a Finskem. Ten by měl odhalit vzdušné hrozby až do vzdálenosti 6 000 kilometrů. Podle ředitele Radiolokačních a informačních systémů Sergeje Bojeva bude údajně levnější a účinnější než již fungující radar v Kaliningradu, píše server Russian Beyond the Headlines.
Komunističtí poslanci chtějí, aby Česká republika vystoupila z NATO. Zákonodárci KSČM by rádi, aby o setrvání Česka v Severoatlantické alianci rozhodli lidé, proto chtějí vyhlásit referendum. Jejich kontroverzní návrh má na své příští schůzi projednat Poslanecká sněmovna, ovšem poslanci z opozičních i koaličních stran takový nápad odmítají a nečekají, že jej sněmovna schválí. Návrh, ke kterému vydala zamítavé stanovisko vláda, je podle nich jen dalším důkazem protidemokratického směřování KSČM.
Napětí v Pobaltí sílí. Důvodem je posilování ruských jednotek na základně v Kaliningradu, stejně tak i změna prezidenta ve Spojených státech. Podle známého akademika Paula D. Millera, který předpověděl anexi Krymu, by současná situace ve světě mohla soužit jako živná půda pro ruskou agresi a vznik III. světové války.
>Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg v pátek telefonicky jednal s nastupujícím americkým prezidentem Donaldem Trumpem o budoucnosti NATO a o tom, jak je důležité, aby členské země zvýšily výdaje na obranu.
Náznaky zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa, že USA se mohou zříct svých závazků v rámci NATO, nelze brát vážně, protože smlouva je tak závazná a důležitá pro Ameriku a její spojence, že si žádný prezident netroufne ji změnit. Agentuře AP to v kanadském Torontu řekl šéf Vojenského výboru aliance generál Petr Pavel.
Když chtějí The New York Times přiblížit svým čtenářům, o co jde ve volbách v jakési malé neznámé zemi v jihovýchodní Evropě s latinskoamericky znějícím názvem Montenegro (Černá Hora), použijí v titulku jednoduché zkratky: „Prozápadní strana zvítězila.“ Nebo: „Západ a Rusko se přou v Černé Hoře.“
Okresní soud v Písku udělil osmiměsíční podmíněný trest s dvouletou zkušební lhůtou válečnému veteránovi z mise v Bosně a Hercegovině Martinu Holkupovi. Holkup loni v reportáži České televize (ČT) uvedl, že pokud vojáky vláda donutí válčit pod vlajkou NATO, bude se nejprve „střílet ve Strakově akademii (sídle vlády) a v Parlamentu“. Proti trestu se Holkup na místě odvolal. Státní zástupce si ponechal zákonnou lhůtu na rozmyšlenou.
Ruská a syrská letadla neútočí na severosyrské město Aleppo už devět dní. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany. Obavy Severoatlantické aliance, že se ruské lodě směřující do Středozemního moře připojí k útokům na Aleppo, jsou podle ruského ministerstva zahraničí absurdní. Dětský fond OSN (UNICEF) se domnívá, že středeční nálet v provincii Idlib, při kterém byla zasažena škola a zabito několik desítek civilistů, je vůbec největším útokem na školu v Sýrii od začátku války v roce 2011.
Vícenárodní prapory NATO, které mají od příštího roku existovat v Pobaltí a Polsku jako součást alianční reakce na asertivní ruské chování, získávají konkrétní podobu. Své konkrétní příspěvky do nich ve středu na jednání ministrů obrany NATO oznámily některé státy.
Rusko stáhlo žádost, aby jeho válečné lodě v čele s letadlovou lodí Admirál Kuzněcov plující k Sýrii mohly ve španělské enklávě Ceuta v severní Africe doplnit palivo. Ve středu to oznámilo ruské velvyslanectví ve Španělsku. To zprvu s dotankováním souhlasilo, později ale kvůli kritice od spojenců uvedlo, že rozhodnutí ještě přehodnotí. Jádrem sporu je ruská letadlová loď, z níž mohou startovat letadla i k bombardování Aleppa či civilních cílů.
Na první den Dnů NATO a Dnů Vzdušných sil Armády ČR v sobotu dorazilo na letiště v Mošnově nedaleko Ostravy 45 000 lidí. Oproti loňsku, kdy v sobotu přišlo 155 000 lidí, byla návštěvnost výrazně nižší, důvodem bylo špatné počasí. Větší návštěvnost se tak dá očekávat v neděli, kdy má být hezky. Novinářům to řekl předseda sdružení Jagello 2000 Zbyněk Pavlačík.
Tisíce lidí v sobotu vyrazily na Dny NATO a Dny Vzdušných sil Armády ČR, které začaly na letišti v Mošnově nedaleko Ostravy. V okolí letiště se tvoří kolony, situace je ale klidnější než v předchozích letech. ČTK to řekl operátor speciální policejní linky Michal Tichý.
Ruská federace v současné době intenzivně zbrojí, aby byla kolem roku 2030 připravena na velkou válku. Do té doby si Moskva žádné větší vojenské dobrodružství dovolit nemůže, říká ruský vojenský analytik Pavel Felgenhauer.
Turecko umožní začátkem října návštěvu německých poslanců na své letecké základně Inçirlik, odkud startují mimo jiné německá letadla k operacím proti bojovníkům takzvaného Islámského státu (IS) v Sýrii a v Iráku, informovala agentura DPA.
Češi podporují členství své země v EU méně než Slováci a Maďaři, naopak nejnižší podpora NATO je ze zmiňovaných tří středoevropských zemí na Slovensku. Vyplývá to z průzkumů veřejného mínění, které si objednala slovenská nevládní organizace Globsec policy Institute a jejichž výsledky zveřejnila ve středu.
