Polští farmáři a zemědělci se vydali protestovat po celé zemi proti dodávkám ukrajinských potravin, Green Dealu a zelené politice EU, která poškozuje jejich podnikání. Zemědělci se dožadují obnovení obchodních omezení pro Ukrajinu a úpravu Green Dealu, jenž ovlivňuje jejich zemědělství, píše server Euractiv.
Německo prožívá dosti nervózní časy. Poté, co náměstí německých měst zabraly traktory protestujících zemědělců, se přes ně o minulém víkendu převalila vlna demonstrací proti tzv. pravicovému extremismu. Touto těžko snímatelnou nálepkou se v Německu obvykle označuje ta část společnosti, jíž se nelíbí vývoj a proměna její země v posledním desetiletí. A kteří dokonce volají po jakémsi návratu do stavu před tím, než k oné proměně došlo. V prvé řadě je to ta proměna, která byla způsobena masovým přistěhovalectvím v důsledku politiky otevřených hranic. Nesouhlas s ní je v Německu okamžitě a lehce cejchován jako nahnědlé pravičáctví a vykazován mimo slušnou společnost, ba kriminalizován.
Stovky lidí se v Praze zúčastnily demonstrace před ministerstvem spravedlnosti, na které účastníci požadovali spravedlnost pro oběti sexuálního násilí. Protest zorganizovaly neziskové organizace Konsent a Amnesty International v souvislosti s případem muže, který byl usvědčen z opakovaného znásilnění nevlastní dcery, ale odvolací soud mu nedávno tříletý trest zmírnil na podmíněný. Rozsudek podle protestujících reprezentuje chybný systém, který je nutné změnit.
Zemědělci z unijních zemí od Nizozemska přes Rumunsko a Německo až po Francii protestují. Sužují je mimo jiné ceny pohonných hmot, ukrajinská konkurence a evropská omezení. Na jihu Francie v souvislosti s protesty došlo v úterý ráno k nehodě, kdy do protestujících zemědělců a balíků slámy blokujících silnici N20 vjelo osobní auto. Při nehodě zemřela jedna žena, její manžel a dcera byli převezeni s vážnými zraněními do nemocnice, informoval ve vysílání rádia RMC předseda zemědělských odborů FNSEA
Víkendových demonstrací proti pravicovému extremismu a na ochranu demokracie se v asi 83milionovém Německu zúčastnilo více než 900.000 lidí. V pondělí o tom podle agentury DPA informovalo spolkové ministerstvo vnitra. "Podle toho, co sečetla spolková policie, se demonstrací o víkendu zúčastnilo asi 910.600 lidí," řekl mluvčí ministerstva vnitra Maximilian Kall. V sobotu se svůj odpor vůči pravicovému extremismu do ulic různých německých měst vydalo dát najevo okolo 360.000 lidí, v neděli demonstrace přitáhly 550.000 účastníků.
Strojvůdci německých drah Deutsche Bahn (DB) v osobní dopravě budou od středečního rána do pondělního večera stávkovat, v nákladní dopravě začne protest už v úterý večer. V pondělí to oznámily odbory GDL. Protest, kterým se odboráři snaží vymoci vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky, zastaví dopravu nejen v Německu, problémy budou mít i spoje s Českou republikou.
Pořadatel demonstrace proti pravicovému extremismu a straně Alternativa pro Německo (AfD) v Mnichově odvolal akci kvůli přeplněnosti. Policejní mluvčí řekl německé agentuře DPA, že na akci dorazilo nejméně 80.000 účastníků a nebylo již možné zaručit jejich bezpečnost. Organizátoři mluví až o 250.000 demonstrantech. Demonstrace se konají v celém Německu. Již v pátek musela být kvůli velkému množství lidí odvolána demonstrace proti AfD v Hamburku.
Ve čtvrtek v podvečer vyšli Slováci opět do ulic, demonstrovat proti vládě. Podle organizátorů byly opoziční a občanské protivládní protesty svolány do 24 měst, v Bratislavě dav zaplnil jedno z velkých náměstí a podle opozice se tam shromáždilo 26 tisíc lidí, což by znamenalo nejvyšší účast v nynější vlně protivládních shromáždění. Stalo se tak v den, kdy vládní návrhy ve slovenské sněmovně kritizovala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, kterou premiér Robert Fico označil za mluvčí opozice.
Demonstrace nákladních dopravců dnes narušila dopravu v centru Berlína, přerušeno je také několik autobusových linek. K protestu se přidali rovněž zemědělci, kteří zablokovali dálniční nájezdy na braniborské dálnici A15 spojující Berlín s polskou hranicí. Dopravci demonstrují proti zvyšování mýta a poplatku za emise oxidu uhličitého.
Pokud vláda nezmírní daňovou zátěž zemědělců, budou protesty pokračovat. V pondělí to na velké demonstraci v Berlíně proti chystaným vládním škrtům prohlásil šéf Svazu německých zemědělců (DBV) Joachim Rukwied. Před rozzlobené farmáře předstoupil také spolkový ministr financí Christian Lindner, který po celou dobu svého projevu čelil pískotu. Lindner řekl, že rozhořčení zemědělců chápe, ale že on jako správce rozpočtu odmítá další zadlužování, které by bylo i na úkor farmářů.
Němečtí zemědělci protestující proti vládní politice ve čtvrtek večer zablokovali vicekancléře a ministra hospodářství Roberta Habecka na trajektu u břehů Severního moře. V pátek o tom informovala agentura DPA. Rolníky rozzlobila chystaná úsporná opatření spolkové vlády, a to navzdory tomu, že je kabinet ve čtvrtek zmírnil. Policie uvedla, že zemědělci zablokovali místo pro přistání lodě v Schlüttsielu v Severním Frísku. Habeck se proto musel vrátit na ostrov Hallig Hooge, odkud pak k pevnině doplul jiným trajektem.
V Bělehradě v sobotu začal mohutný protest iniciativy „ProGlas“ v reakci na údajné nesrovnalosti či podvody v prosincových komunálních volbách. Tisíce protestujících se sešlo před kašnou na náměstí Terazije v hlavním srbském městě, demonstrace pak pokračovala pochodem k Ústavnímu soudu. Iniciativa v prohlášení „kvůli zrazené volební vůli občanů“ požaduje, aby se volby anulovaly a nové parlamentní a místní volby v Srbsku konaly do šesti měsíců, a to po zásadní změně volebních pravidel.
Srbský soud ve středu nařídil vzít do vazby čtyři demonstranty zatčené během nedělního protivládního protestu v Bělehradě. Vyhověl tak žádosti prokuratury, která část zadržených podezřívá z pokusu o násilné svržení ústavního pořádku. Informoval o tom ve středu srbský státní rozhlas a televize RTS. Proevropská opozice sdružená v koalici Srbsko proti násilí spolu se studenty již řadu dní protestují proti výsledkům parlamentních a místních voleb ze 17. prosince, v nichž opět zvítězila vládnoucí strana prezidenta Aleksandara Vučiče.
Srbský prezident Aleksandar Vučić na pozadí protivládních protestů už čtyřikrát od neděle vystoupil s veřejným prohlášením. Ve videu zveřejněném na svém oficiálním instagramovém účtu odmítl obvinění, že se v noci z neděle na pondělí skrýval před davem protestujících, který se snažil dostat do budovy radnice v Bělehradě. V neděli se poprvé protesty proti výsledkům komunálních voleb, které ovládla prezidentova Srbská pokroková strana (SNS), zvrhly v násilnosti.
Napětí v Srbsku po proběhlých komunálních volbách podle všeho graduje. Do hlavního města Bělehradu se v pondělí podle místních médií sjíždějí studenti, kteří požadují přepočítání volebních výsledků. V opačném případě hrozí blokádou. V neděli se poprvé protesty proti výsledkům voleb, které ovládla Srbská pokroková strana (SNS) prezidenta Aleksandara Vučiče, zvrhla v násilnosti. Skupina studentů, která se účastní protestů proti údajným volebním podvodům z 17. prosince
Stovky lidí se v neděli večer snažily vniknout do sídla radnice v Bělehradě během protestu proti výsledku komunálních voleb, které byly podle opozice zmanipulované. Proti demonstrantům použila policie slzný plyn, píše agentura AP. Prezident Aleksandar Vučić, jehož Srbská pokroková strana (SNS) celostátní hlasování vyhrála, pochybení odmítá. Srbská premiérka Ana Brnabićová poděkovala ruské rozvědce, že informovala vládu v Bělehradě co se chystá.
Slovenská metropole v úterý zažila třetí protivládní demonstraci za poslední necelé dva týdny. Protestů, které se postupně rozšířily také do dalších měst v zemi, se podle médií opět zúčastnily tisíce lidí. Shromáždění organizuje opozice kvůli vládním návrhům změn v trestním právu včetně zrušení úřadu speciální prokuratury (ÚSP), který dohlíží také na vyšetřování několika kauz z doby dřívějšího vládnutí strany Směr-sociální demokracie již čtyřnásobného premiéra Roberta Fica.
Někteří lékaři ani po pátečním podpisu dohody mezi zdravotníky, ministerstvem zdravotnictví a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou nechtějí vzít zpět své výpovědi z přesčasové práce. Kritizují, že se celý konflikt mezi ministerstvem a lékaři stočil pouze na mzdové ohodnocení. Podstatou a základním impulsem k protestům ale byla neúnosnost přesčasové práce. Novinářům to řekl kardiolog Jan Alexander Mohr z Městské nemocnice Ostrava. Podle něj lékaři tamní kardiologie přesčasy v prosinci sloužit nebudou.
Protest mladých lékařů proti nízkým mzdám a velkému množství přesčasů začíná ztrácet podporu i mezi jejich staršími kolegy. Řada lékařů se na sociálních sítích distancuje od požadavku na výsluhy, který zazněl během jednání o řešení situace. Požadavek si v listopadu odhlasovala Česká lékařská komora na svém zasedání. Nyní zaznívají názory, že takový požadavek je nesmysl, či že se ČLK nesmí stát odborovou organizací. Někteří lékaři volají po rezignaci prezidenta komory Milana Kubka.
Za veřejné schvalování válečných zločinů dnes Obvodní soud pro Prahu 1 potrestal Jakuba Jaška půlroční podmínkou s odkladem na 2,5 roku. Trestného činu se podle nepravomocného rozsudku dopustil tím, že měl na květnové protivládní demonstraci na Václavském náměstí na batohu nášivku s logem ruské Wagnerovy skupiny. Jašek se dnešního jednání nezúčastnil. Za nošení nášivky byl souzen i v minulosti, i tehdy ho soud potrestal podmínkou. Odvolací soud ale tehdejší rozsudek zrušil a případ vrátil policii k došetření.
Pražský magistrát zakázal propalestinskou demonstraci, protože byla zaměřena na obhajobu protiizraelského hesla. Jde o heslo "From the River to the Sea Palestine will be free" (Od řeky k moři Palestina bude svobodná). Ministerstvo vnitra už dříve uvedlo, že provolávání tohoto hesla může být považováno za trestný čin. Magistrát v odůvodnění zrušení akce na úřední desce napsal, že toto heslo poukazuje na zničení Izraele. Na zrušení akce upozornil server SZ, podle kterého chtějí aktivisté na magistrát kvůli zákazu protestu podat žalobu.
Do ulic Londýna vyšly tisíce lidí, aby protestovaly proti antisemitismu. Ministři i metropolitní policie zdůraznili, že je třeba, aby se britská židovská komunita cítila v ulicích bezpečně, a to v souvislosti s rostoucím napětím vyvolaném konfliktem v Gaze. Pochodu se zúčastnilo kolem 40 000 až 50 000 lidí, informoval server The Independent. V jeho průběhu byl zatčen aktivista a bývalý vůdce pravicového uskupení Tommy Robinson, který dlouhodobě patří k odpůrcům islámu v Británii.
V Dublinu se po útoku na děti poblíž školy v noci na pátek sešly davy lidí. V převážně přistěhovalecké čtvrti poté demonstrující, které policie označila za chuligány, zapalovali policejní automobily několik obchodů. Policie je označila za pravicové radikály a násilné protesty tvrdě odsoudila. Irští politici také odsoudili „strašlivý“ útok u školy. Policie zatkla přes 30 lidí a hlásí 11 zničených vozidel. V pátek ráno jezdí část městské dopravy mimo centrum a policie výrazně posílila přítomnost ve městě.
Ve Španělsku už více než dva týdny probíhají protesty proti nové levicové vládě premiéra Pedra Sanchéze. Ta získala důvěru v parlamentu i díky podpoře ze strany katalánských separatistů. Těm slíbila rozsáhlou amnestii a udělení milosti separatistům, kteří se pokusili uspořádat nelegální referendum o nezávislosti Katalánska. V ulicích Madridu se v sobotu sešly desítky až stovky tisíc lidí, kteří proti plánovanému udělení amnestie demonstrovali. Informuje například agentura Reuters.
Dva mladí aktivisté ze skupiny Just Stop Oil v pondělí zaútočili kladivy na obraz španělského barokního malíře Diega Velázqueze Venušina toaleta v londýnské Národní galerii. Snažili se rozbít ochranné sklo a zakřičeli pár plamenných vět. Později je zatkla policie. Výběr díla, jež se stalo předmětem útoku, nebyl náhodný. Stejný obraz poničila v roce 1914 sufražetka Mary Richardsonová, mělo se tak stát v reakci na zatčení jiné bojovnice za volební právo žen Emmeline Parkhurstové.
Zhruba 200 až 300 lidí přišlo v neděli na pražské Malostranské náměstí na shromáždění vyjadřující podporu Palestincům v konfliktu s Izraelem. Někteří demonstranti s sebou mají transparenty a palestinské vlajky, řečníci připomínali utrpení palestinských dětí a volali po ukončení zabíjení. Na akci dohlíželi policisté a kolem 15:15 se účastníci shromáždění vydali průvodem centrem Prahy na Václavské náměstí. Shromáždění začalo ve 14:30, kdy bylo na místě kolem 60 lidí, později přišli další.
V uplynulých dnech bylo lze sledovat v našich pražských končinách poučný příběh lidské arogance a následné zbabělosti: na tuzemskou propalestinskou demonstraci si jedna z protestujících oblékla mikinu s nápisem „1972 Olympics“ a zároveň si ústa přelepila páskou s nápisem „Free Gaza“. Oba nápisy dohromady si kdekdo ve vzpomínce na palestinský atentát na jedenáct izraelských olympioniků pochopitelně vyložil jako podporu palestinského terorismu na Izraelcích a na Židech, ergo jako podporu řádění Hamásu před měsícem sedmého října.
Pražská policie se začala zabývat středeční demonstrací na podporu Palestinců v konfliktu s Izraelem. Jedna z účastnic protestu totiž na sobě měla triko s nápisem odkazujícím na tragické události olympiády v Mnichově v roce 1972, která se stala terčem palestinských extremistů. Policisté teď prověřují, jestli tím žena neporušila zákon. K případu se vyjádřil i ministr vnitra Vít Rakušan. Protizákonné naopak podle policie nebyly plakáty, podle nichž je premiér Petr Fiala „hledán pro zločin genocidy“.
Do londýnských ulice v sobotu opět vyšel dlouhý pochod propalestinských demonstrantů, kteří požadují zastavení izraelského bombardování Pásma Gazy a vznik svobodné Palestiny. Minulou sobotu se v Londýně sešlo na podporu Palestinců podle policie na 100.000 lidí, v sobotu organizátoři akce podle médií očekávají stejnou či ještě větší účast. Propalestinská demonstrace se ve stejný den konala také například na Novém Zélandu a v Istanbulu svolala manifestaci na podporu Palestinců turecká vládní strana.
Kvůli rozsáhlému protestu proti válce mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás muselo být v pátek večer místního času (v noci na dnešek SELČ) uzavřeno centrální nádraží v New Yorku. Informovala o tom agentura Reuters. Server listu The New York Times (NYT) napsal, že šlo o jeden z největších protestů v New Yorku od začátku války a organizovala ho židovská organizace. Podle serveru listu Haarec policie zadržela přes 300 demonstrantů.
