Rusko ve středu přiznalo, že jeho armádní letoun, po němž jihokorejská letadla v úterý vypálila výstražné výstřely, se v „nezamýšleném prostoru“ ocitl kvůli „poruše“. Oznámila to ve středu jihokorejská agentura Jonhap s odvoláním na informaci prezidentské kanceláře v Soulu.
Letadla jihokorejské armády v úterý vypálila stovky varovných výstřelů poté, co vzdušný prostor této východoasijské země dvakrát narušil ruský vojenský letoun. S odvoláním na místní armádu o tom informovala agentura AP. Vojenské letadlo Ruské federace narušilo podle mluvčího armády jihokorejský vzdušný prostor vůbec poprvé. Ruské ministerstvo obrany naopak porušení jihokorejského vzdušného prostoru popřelo a tvrdí, že jihokorejské letouny ohrozily bezpečnost ruských strategických bombardérů.
Čínskému komunistickému režimu se povedlo uvěznit jedno celé etnikum bez většího povšimnutí světa. V autonomní oblasti Sin-ťiang žije zhruba deset milionů Ujgurů, jejichž většinovým náboženstvím je islám. Někdy v roce 2014 čínská vláda začala přesouvat Ujgury do „přeškolovacích“ táborů. Podle americké vlády jsou v nich umístěny až tři miliony lidí. Ti Ujguři, kteří zůstávají na svobodě, jsou podrobeni neustálému sledování a omezování práv.
Orchestr PKF – Prague Philharmonia žádá Prahu a ministerstvo kultury, aby mu nahradily výpadek příjmů způsobený tím, že Čína zrušila jejich plánované turné. Filharmonici to oznámili v tiskové zprávě s tím, že od obou institucí cítí vstřícnost. Praha podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) poskytne orchestru významnou slevu z pronájmu Obecního domu na zahajovací koncert sezony, o pomoci jedná i ministerstvo kultury. Čína rozhodla o zrušení turné kvůli kladnému postoji magistrátu k Tchaj-wanu a k Tibetu.
Čína se zlobí na vedení Prahy. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Geng Shuang totiž ve středu na tiskové konferenci v Pekingu prohlásil, že Čína naléhá na městské úřady v Praze a na primátora Zdeňka Hřiba, aby „svévolně nepoškozovaly celkovou situaci vztahů mezi Čínou a Českem.“
Několik týdnů trvající protest obyvatel Hongkongu proti kontroverznímu zákonu umožňujícímu vydávání podezřelých k trestnímu stíhání i do pevninské Číny se opět vystupňoval, když demonstranti obsadili budovu místního parlamentu.
Čínská společnost Huawei Technologies kvůli restrikcím na nákup amerických součástek zrušila uvedení nového notebooku na trh. Pozastavila také výrobu v divizi osobních počítačů, napsal ve středu s odvoláním na zdroj obeznámený se situací ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Huawei je druhým největším výrobcem chytrých telefonů na světě. Aktivity podniku v oblasti osobních počítačů jsou však relativně malé a nové.
Statisíce lidí v Hongkongu protestovaly proti návrhu zákona, který by umožnil vydávat osoby podezřelé ze spáchání trestného činu do pevninské Číny. Očekává se, že masová účast zvýší tlak na vládu této zvláštní správní oblasti Číny, aby od přijetí zákona ustoupila. Organizátoři tvrdí, že do ulic vyrazilo přes milion lidí, což by znamenalo, že účast byla větší než při protestu z 1. července 2003, kdy lidé demonstrovali proti spornému zákonu o národní bezpečnosti. Policejní odhady jsou ale výrazně nižší.
Začíná týden velkých výročí. V úterý je 30 let od masakru na náměstí Nebeského klidu v Číně a také 30 let od prvních polosvobodných voleb v komunistickém světě. Ve čtvrtek pak následuje 75 let od vylodění v Normandii. Všechny tři události mají společné to, že se odehrály za obrovského vypětí lidských sil. Takové si dnes jen těžko představíme.
Čínská společnost, která působí v Česku, uspořádá od pátku do neděle výstavu tradiční čínské keramiky v Praze na Žofíně. Chtěla při té příležitosti předat dar Národnímu muzeu, jehož hodnotu vyčíslila na více než pět milionů korun. Mluvčí muzea Kristina Kvapilová ČTK řekla, že muzeum dar nepřijme a ani se nikdo akce na Žofíně nezúčastní. Pořádající agentura totiž není transparentní, existuje obava, že je placená čínským ministerstvem propagandy.
Rozhodnutí Spojených států zařadit čínskou technologickou firmu Huawei na černou listinu ministerstva obchodu se promítne i do životů běžných zákazníků. Nejenže si možná v budoucnu už na západních trzích chytré telefony této společnosti nekoupíme poté, co Google čínskou firmu dočista odstřihne od svého, světově nejrozšířenějšího operačního systému Android. Už nikdo z majitelů smartphonů Huawei ani nemůže počítat s aktualizacemi softwaru telefonu, a to ani s bezpečnostními záplatami.
Je to něco přes rok, kdy Donald Trump vyděsil svět vlnou cel na zboží dovážené do Ameriky. Skeptici se obávali, že je to začátek globální obchodní války, která ukončí éru volného obchodu a zničí prosperitu hned na několika kontinentech. Tyto obavy se zatím nenaplňují. Poslední události na obchodně válečné frontě naopak ukazují, že Donald Trump se soustřeďuje v této chvíli na jediný terč. Čínu. Severoamerická linie je vyřešena. V Evropě čeká Trump na nové partnery k vyjednávání, jež do Bruselu dosadí volby do Evropského parlamentu.
Skupina Home Credit zřejmě chystá vstup na akciovou burzu v Hongkongu. S odkazem na své zdroje to ve čtvrtek uvedla agentura Reuters. Firma, která se zaměřuje na spotřebitelské úvěry, by z primární veřejné nabídky (IPO) akcií chtěla získat alespoň jednu miliardu amerických dolarů (přes 23 miliard Kč). Home Credit už podle zdrojů vybral banky, které vstup na burzu zorganizují. Akcie by mohly být na trhu ještě letos.
Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek na Pražském hradě přijal čínské delegace z banky Industrial and Commercial Bank of China (ICBC) a z východočínské provincie Če-ťiang. Zástupci banky podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka přislíbili financování projektů čínských investorů v České republice a českých v Číně. Delegace z provincie Če-ťiang jednala především o ekonomice a železničním spojení.
Zimbabwe prodalo za šest let do Číny a Dubaje celkem 97 slonů, za zvířata utržilo 2,7 milionu dolarů (téměř 62 milionů Kč). Slonů je v zemi přebytek, úřady je ale nemohou nechat odstřelit, protože jim to zakazuje mezinárodní dohoda. Výdělek plánuje vláda použít na financování programů na ochranu zvířat. Informoval o tom zpravodajský server BBC.
Peking se rozhodl od 1. června uvalit nová cla na americké zboží, jehož roční dovoz do Číny dosahuje hodnoty 60 miliard dolarů (zhruba 1,4 bilionu Kč). Reaguje tak na nedávné zvýšení amerických cel na čínské zboží. Oznámila to čínská vláda během pondělí. Cla budou podle vlády činit až 25 procent a budou se týkat více než 5000 amerických produktů, včetně baterií, kávy či špenátu, uvedla agentura AP.
Prezident USA Donald Trump nařídil Úřadu amerického obchodního zmocněnce (USTR), aby zahájil proces vedoucí k uvalení cel na téměř veškerý zbývající dovoz z Číny. Informoval o tom dnes podle agentury Reuters v prohlášení obchodní zmocněnec Robert Lighthizer.
Spojené státy počínaje půlnocí místního času (6:00 SELČ) zatížily dovoz čínského zboží v ročním objemu 200 miliard USD (4,6 bilionu Kč) clem ve výši 25 procent místo nynějších deseti. Čína podle agentury Reuters vyslovila nad zvýšením cel politování a uvedla, že bude nucena učinit odvetné kroky. Ve Washingtonu mezitím pokračují americko-čínské obchodní rozhovory, které za čínskou delegaci vede vicepremiér Liou Che.
Český prezident Miloš Zeman v rozhovoru zveřejněném v pondělí ruskou agenturou RIA Novosti označil za „naprosté idioty“ politiky, kteří jej považují za agenta ruského prezidenta Vladimira Putina. V interview také varoval před novou studenou válku a také prohlásil, že není proti účasti ruských firem v soutěži na výstavbu nových reaktorů v jaderné elektrárně Dukovany. Konflikt na východě Ukrajiny, který Kyjev vnímá jako agresi Ruska, znovu označil za „občanskou válku“.
Prezident ČR Miloš Zeman po své mejnovější návštěvě Číny věří, že nyní už nic nestojí v cestě slibovaným miliardovým investicím. Čínští představitelé firmy CITIC podle něj vyjádřili zájem o stavbu českých dálnic a nedělá jim problém vyslat do Česka projekční tým, uvedl v neděli pro Blesk TV. Dále také nastínil, že by se v roce 2022 rád podíval na zimní olympiádu v Pekingu a rozloučil se s čínským prezidentem před koncem svého mandátu.
Spojené státy přehodnotí sdílení informací se zeměmi, které budou v budoucích sítích 5G využívat technologii čínské firmy Huawei. Podle agentury Reuters to prohlásil přední americký diplomat pro kybernetickou politiku Robert Strayer. Zároveň dodal, že nevidí rozdíl, pokud se zařízení nespolehlivého výrobce použije ve strategických či nestrategických částech sítí.
Před padesáti roky přinesla média po celém světě nejasné zprávy o ozbrojeném konfliktu mezi Sovětským svazem a Čínou někde na Sibiři. Boje sice trvaly jen krátce, avšak vztahy Moskvy a Pekingu byly napjaté poměrně dlouho, což hodně kontrastuje s tím, že se dnes Rusko a Čína tváří jako nejbližší spojenci. Za touto clonou se ale nachází velice komplikovaná realita, která nabízí spoustu důvodů pro pochyby o této alianci.
Česká republika by podle prezidenta Miloše Zemana neměla být jediná země Evropské unie, která v kauze Huawei vystupuje razantně a servilně. Věří v lepší vztahy s firmou, řekl v Pekingu českým novinářům. Vedení firmy ujistil svojí osobní solidaritou. USA už dříve obvinily Huawei, že její zařízení pro telekomunikační sítě by mohla čínská vláda využívat ke špionáži. Koncem loňského roku před technologiemi Huawei varoval český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.
Prezident Miloš Zeman se dnes v Pekingu setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Na jednání, které trvalo asi 20 minut, ho doprovodila skupina českých ministrů, v delegaci byli také finančníci Pavel Tykač a Jiří Šmejc nebo hokejista Jaromír Jágr s bývalým fotbalovým reprezentantem Pavlem Nedvědem.
Prezident Miloš Zeman v sobotu v Číně vyjádřil naději, že se společnost Huawei bude v České republice podílet na digitalizaci, včetně sítí páté generace (5G). Po schůzce s výkonným ředitelem firmy Žen Čeng-fejem také zopakoval názor, že obviňování této společnosti není podloženo důkazy. V tiskové zprávě to uvedl prezidentův mluvčí.
Čínský prezident Si Ťin-pching během soboty vyzval další státy, aby se připojily k projektu takzvané nové Hedvábné stezky. Na setkání vedoucích představitelů tří desítek zemí se prezident snažil také rozptýlit kritiku, že iniciativa dělá málo pro rozvoj afrických a asijských zemí, které za pomoci čínských úvěrů budují přístavy, železnice a další projekty. Prezident v závěrečném projevu řekl, že na summitu byly podepsány kontrakty za více než 64 miliard dolarů (1,5 bilionu Kč), uvedla agentura Reuters.
Prezident Miloš Zeman se na konferenci v Pekingu věnované projektu nové Hedvábné stezky krátce sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Sdělili to v sobotu Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček. Prezidenti se v sobotu účastní summitu, který probírá spolupráci zemí v rámci čínského projektu Hedvábné stezky. Setkání se podle Ovčáčka uskutečnilo mezi dvěma bloky zasedání před oficiálním obědem. Mluvčí na twitteru zveřejnil fotografii obou státníků, kteří sedí v křeslech a povídají si.
Americká tajná služba se domnívá, že čínskou společnost Huawei Technology financují čínské bezpečnostní orgány. Napsal to v sobotu britský list The Times. Huawei obvinění označila za neopodstatněné.
Prezident Miloš Zeman v pondělí na Hradě příjme budoucí ministry Karla Havlíčka a Vladimíra Kremlíka. Odcházející členové kabinetu Dan Ťok a Marta Nováková se však mohou v závěru svého působení těšit na návštěvu Číny, kam se vypraví právě po boku prezidenta Zemana. Prezident Miloš Zeman by měl přijmout kandidáta na ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka v pondělí ve 14:00. Ještě před ním by se s prezidentem podle České televize měl setkat Vladimír Kremlík, který má nahradit ministra dopravy Dana Ťoka.
Spojenectví prezidenta Miloše Zemana s premiérem Andrejem Babišem dostává stále více trhlin. Oba politici se v poslední době názorově rozcházejí hned v několika zásadních otázkách. Babiš před Zemanovou cestou do Číny připomíná špatnou obchodní bilanci. Zeman zase upozorňuje na Babišovu roli v kauze Nikulin. Vysocí ústavní činitelé se neshodnou ani na tématech povýšení ředitele BIS Michala Koudelky na generála či sňatků homosexuálů.
