Tag: Čína

Články k tagu

Pravda na čínský způsob

Momentálně ve světě řádící koronavirus pochází z wuchanské laboratoře, oznámil americký ministr zahraničí Mike Pompeo. V rozhovoru pro televizi ABC prohlásil, že má k dispozici „obří důkazy“. Podpořil tak slova svého šéfa Donalda Trumpa, který pár dnů předtím tvrdil to samé. Do toho se v amerických médiích, především v těch nakloněným současnému prezidentovi, jako je televize Fox News nebo magazín Washington Examiner, objevila zpráva, že většina ze 17 amerických špionážních agentur se domnívá, že virus unikl z laboratoře.

Bruno Maçães chce ven z bubliny

Ve známé dichotomii „lidí odněkud“ („somewheres“) a „lidí odnikud“ („anywheres“) je Bruno Maçães „anywhere“ k pohledání. Portugalec, který studoval na Harvardu, učil v Berlíně a sloužil své zemi jako ministr pro evropské záležitosti, dnes žije hlavně v Istanbulu se svou tureckou manželkou, má úvazek na univerzitě v Číně, u konzultantské firmy sídlící v Londýně a nerezidentní pozici v americkém think-tanku. Jeho názory jsou však od typického západního „anywhere“ dnešní doby velmi odlišné. Ne že by byl konzervativec nebo reakcionář. Ale hledá jinou „diverzitu“ než tu, kterou běžné pojetí globalizace nabízí. Tři knihy, které vydal, jeho komentáře v časopisech a na Twitteru spojuje přesvědčení, že historie neskončila, ale naopak po krátké pauze začíná s novou energií. Tuto změnu nesleduje se znepokojením jako „konec Západu“, ale naopak dychtivě zkoumá.

Zeman si volal s čínským prezidentem. Děkoval za pomůcky a dostal pozvání do Číny

Prezident Miloš Zeman dnes telefonicky mluvil s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Ten mu poděkoval za českou humanitární pomoc. Si Ťin-pching zároveň pozval Zemana na oficiální návštěvu Číny. Český prezident potvrdil účast na summitu 17+1, které se účastní středo- a východoevropské země a Čína. Konat by se měl pravděpodobně letos na podzim. Pražský hrad to uvedl na svém webu.

Dvojí čínský virus

Ta dvě videa jsou téměř totožná. První, vydané na podporu Trumpova znovuzvolení do čela země, ukazuje jeho soupeře, bývalého viceprezidenta Joea Bidena, jak si připíjí šampaňským s čínskými představiteli, chválí čínskou politiku a tvrdí, že Trumpova politika vůči říši středu je xenofobní. Do toho hlas dramaticky vysvětluje, že Biden „během americké krize zohledňoval čínské národní cítění“. Druhé video natočili Bidenovi lidé. Od prvního se v podstatě neliší, jen role jsou v něm prohozené. Téměř stejný dramatický hlas tvrdí, že „Trump před Číňany uhnul, vzal je za slovo“ a „v lednu a únoru je patnáctkrát chválil, i když se koronavirus šířil světem“. Je jasné, že hlavním tématem listopadových prezidentských voleb bude pandemie koronaviru a čínská odpovědnost za ni. Postavit se Číně již považují za nutné obě dvě americké strany. Střet s Pekingem je zřejmě nevyhnutelný.

Zátěžová zkouška národů

„Pandemie jsou ultimátní zátěžovou zkouškou národů,“ tvrdí britský novinář Ed West na webu Unherd. Koronavirus je světová krize, jaká tu nebyla od 11. září nebo od pádu železné opony. Jenže konec komunismu se brzy ukázal jako pozitivní vývoj a teroristické útoky nezasáhly tak hluboce do každodenního života. Naopak mantrou se stalo tvrzení, že pokud budeme panikařit, tak teroristé již vyhráli. Proti nemoci však takový postup nelze uplatnit. Základní starostí každého státu je postarat se o bezpečí svých občanů a historie dokazuje, že nejlepším způsobem, jak zvládnout epidemii nemoci, na kterou není lék, je nekompromisní karanténa. Jenže takto drastická metoda je mnoha státům proti srsti. Každý tak přistupuje k problému po svém a zkouší najít vhodnou rovnováhu mezi zasahováním do života občanů a ochranou jejich zdraví.