Pouhých několik dní po předčasném odchodu do výslužby zemřel náměstek královéhradeckého krajského policejního ředitele Jiří Karásek. Bývalý policejní prezident Jan Švejdar míní, že k jeho odchodu došlo za podivných okolností. „Jirka neodešel dobrovolně, byl donucen,“ uvedl Švejdar s tím, že to nenechá být. Královéhradecký policejní ředitel nechce Švejdarova slova komentovat.
Po strašných zločinech, jako bylo vraždění na FF UK, se často apeluje na to, aby nevedly k zásadní změně života společnosti, aby logická snaha zabránit tomu, aby se něco podobného už neopakovalo, nevedla k tomu, že se dominantními organizačními principy společnosti stanou strach a paranoia. Bezpečnost nesmí být posilována na úkor svobody, zaznívá často. „... jako společnost musíme především překonat strach. Nemůžeme si nechat vzít radost ze života a naději v lepší časy. (...) Můžeme zlepšit zákony, kontroly a opatření, ale nemůžeme se kvůli strachu vzdávat svobody,“ řekl prezident Pavel.
Jednou z okolností tragické střelby na filozofické fakultě, která byla silně probírána veřejností, bylo i to, jakým způsobem si student vysoké školy mohl dovolit pořídit si tak velký arzenál zbraní a munice. Podle informací Mladé fronty Dnes si 24letý student na pořízení zbraní vzal úvěr ve výši přes milion korun. Kdo mu úvěr poskytl není jasné. Policie bude příští týden hovořit o nových poznatcích k vyšetřování, komentovat by měla i policejní postup.
Tragická událost na filozofické fakultě v Praze má nevratné následky. Kvůli obavám z opakování prosincové masové střelby na půdě univerzity se na vysokých školách diskutuje o zavedení nových bezpečnostních pravidel. Podobná bychom našli ve Spojených státech, kde k takovým událostem dochází častěji, ačkoli i tam se pravidla napříč jednotlivými státy nebo oblastmi různí.
Krizový štáb Univerzity Karlovy se sejde i v úterý, bude se zabývat koordinací aktivit akce Měsíc pro fakultu, informacemi o postupu oprav v hlavní budově filozofické fakulty nebo informacemi o výdeji osobních věcí z této budovy, uvedl šéf krizového štábu univerzity Otomar Sláma. V budově fakulty na Palachově náměstí, kde před Vánocemi student zastřelil 14 lidí, podle něj už v úterý zasedlo její vedení, začíná se tam pohybovat i administrativní personál.
Česko zažilo tragédii, jakou dosud nepoznalo. Připravila o život nevinné lidi, vyvolala šok a přinesla strach do společnosti, která žila v přesvědčení, že je v poměrně klidné zemi před podobným otřesným útokem v bezpečí. Kromě toho však bezprecedentní situace vyvolala zcela přirozeně i řadu otázek, jak se mohlo něco takového stát a zda se v dané situaci postupovalo opravdu nejúčinněji.
Silvestrovské oslavy otřásly několika evropskými metropolemi. Kromě Berlína se objevily nepokoje spojené s pyrotechnikou a oslavami i v Nizozemsku. Nizozemská policie v pondělí uvedla, že více než 200 lidí bylo po celé zemi zatčeno v souvislosti s nepokoji, při kterých byly zraněny desítky policistů. Kromě pyrotechniky způsobily jejich zranění i kameny. Hořelo více než 100 aut. Policie byla po celé zemi zaměstnána vandalismem, žhářstvím a výtržnostmi. Zatčeno bylo odhadem kolem 200 lidí.
Dva lidé na různých místech Německa zemřeli při silvestrovských oslavách kvůli výbuchu zábavní pyrotechniky. Na Nový rok o tom informovala agentura DPA. Jeden smrtelný případ je hlášen z města Koblenz v Porýní, druhý z bavorské obce Eschlkam nedaleko hranic s Českem. V německé metropoli policisté v noci na dnešek zadrželi asi 300 lidí, uvedl mluvčí berlínské policie. Patnáct jejích členů utrpělo zranění. Neštěstí v Koblenzi se odehrálo, když mladík zábavní pyrotechniku zapaloval.
Výjezdů k požárům měli hasiči mírně méně než před rokem, hořely hlavně stromy a keře a kontejnery s odpadem, ale také auta, garáže a kuchyňská linka na vysokoškolských kolejích. Zřejmě silně opilého muže na Písecku zavalil nakladač, se kterým se převrátil. „Vyjma opilce, který se v jižních Čechách rozhodl řídit bagr, převrátil jej a bohužel pod ním zemřel, jsme v rámci silvestrovských oslav neřešili nic výjimečného a z našeho pohledu se jednalo o jedny z těch klidnějších novoročních oslav,“ napsala policie na sociální síti X.
Silvestrovské oslavy v Praze byly klidnější než před rokem. Zdravotnickým záchranářům ubylo proti loňsku událostí zhruba o desetinu. Z centra odvezli do nemocnic 13 lidí, sedm úrazů bylo pyrotechnikou. Od ní bylo také 46 požárů, loni 55. Vyplývá to z informací zdravotnických záchranářů a hasičů na sociální síti X. Velmi klidný byl silvestrovský večer v Praze podle policie. "Celkem jsme za noční zpracovali a realizovali 229 událostí, ve srovnání s loňským rokem byl počet o cca deset procent nižší," uvedli záchranáři na síti X.
Berlínské úřady zakázaly silvestrovské propalestinské shromáždění, podle policie by totiž s sebou neslo riziko trestných činů včetně projevů antisemitismu či oslavování násilí. Demonstrace na podporu Palestiny byla svolána na silvestra v berlínské čtvrti Neukölln, píše web Deutsche Welle. Němečtí policisté jsou rovněž připraveni v rámci silvestrovských oslav tvrdě zakročit proti případným násilnostem nebo útokům proti strážcům pořádku, které se děly minulý rok, prohlásila spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová.
Čtvrteční tragická střelba v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a především zásah policie nepřestávají vyvolávat otázky. Střelbou se mimo jiné zabývá Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), angažovat se pak mohou i politici, v jejichž moci je například svolat jako v minulosti speciální sněmovní vyšetřovací komisi. Po té volá například bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, který se v době útoku nacházel v budově.
Policie až na výjimky zatím nesděluje podrobnosti k průběhu vyšetřování tragédie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v Klánovickém lese. Vyhodnocení případu má podle mluvčího pražské policie Jana Daňka proběhnout v druhém týdnu v lednu. "Ačkoliv bude celý případ vzhledem ke smrti podezřelého s největší pravděpodobností odložen, musíme my, stejně jako veřejnost, znát veškeré odpovědi na relevantní otázky," uvedl pro Echo24 Daněk.
Obraz události, jako byla hromadná vražda na pražské filozofické fakultě, si lidé jako jednotlivci i coby společnost sestavují z fragmentů, které postupně skládají do nějakého příběhu. Dělá se to tak odedávna a má to také smysl, příběh je skvělý způsob, jak zachytit svět a člověka v něm, ukázat třeba i to, co se vzpírá analytickému či vůbec racionálnímu popisu. Je potřeba se – aspoň v nějaké míře – shodnout na příběhu toho zločinu a příběhu jeho pachatele. Ve vztahu k těm příběhům jsme publikum i vypravěči. To vyprávění samo ale probíhá specifickým způsobem.
Týden po masakru na filozofické fakultě v Praze veřejnost stále diskutuje o policejním postupu při zásahu proti střelci, který se rozhodl během několika minut ukončit 14 lidských životů. Policie zasáhla rychle, bohužel ale stačilo málo k tomu, aby byla ve správný čas na správném místě. Policejním postupem při zásahu na filozofické fakultě se v současné době zabývá jak Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), což je obvyklý postup
Brutální řádění masového vraha na filozofické fakultě v Praze nevyvolává otázky pouze v široké společnosti, ale také přímo na akademické půdě. Deník Echo24 získal přímé svědectví z řad studentů, kteří zažili tragickou událost na vlastní kůži a tvrdí, že zásah policejního útvaru mohl být lépe koordinovaný. Student historie Jakub Magaram, který se nacházel během útoku v budově, byl jedním z prvních, kteří postup policie kritizovali a jeho příspěvky na sociálních sítích vyvolaly bouřlivé reakce a také kritiku.
Bariéry, kontrolní rámy a stanoviště nejsou podle mezinárodního policejního instruktora Pavla Černého řešením, které by do budoucna zabránilo opakování případů podobných střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) z minulého týdne. Fronty, které by u nich vznikaly, by byly také terčem, popřípadě by si útočník vybrat jiné cíle v okolí, řekl Černý v rozhovoru. Řešení podle něj neznamenají ani zákazy držení zbraní nebo plošné psychotesty pro držitele zbrojních průkazů.
Středočeská policie se zabývá dvěma případy podněcování a schvalování tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze. Obdobný případ vyšetřují policisté z Jablonecka v Libereckém kraji. Ve středu policie uvedla, že se v celém Česku zabývá zhruba šesti desítkami případů, které souvisí s tragickou střelbou. Střelbu na sociálních sítích schvalovali ve středních Čechách dva muži, z Kolínska a Mladoboleslavska.
Policejní inspekce prošetřuje postup v souvislosti se čtvrteční tragickou střelbou. Vychází přitom i z podnětů veřejnosti, které se v souvislosti se zásahem začaly objevovat jak ze strany některých expertů, tak například i od lidí, kteří se v době útoku nacházeli v samotné budově na náměstí Jana Palacha. Otázky, které mohou být zásadní pro vyhodnocení toho, zda v budoucnu nelze podobným tragickým událostem lépe bránit, vyplývají v řadě případů z časové osy policejního postupu.
Policisté při ohledání místa činu v Hostouni na Kladensku, kde měl pachatel střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a vrah z Klánovického lesa zabít svého otce, našli dopis, ve kterém dotyčný přiznal vraždu v Klánovicích. Informaci Deníku N pro Echo24 potvrdil mluvčí pražské policie Jan Daněk. Co bylo kromě přiznání ke klánovické vraždě 32letého muže a jeho dvouměsíční dcery v dopise uvedeno, policie nesdělila.
Čtvrteční tragickou střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze se zabývá Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Nyní analyzuje informace a vyhodnocuje podněty od veřejnosti, sdělila ve středu mluvčí inspekce Ivana Nguyenová. Ohledně zásahu na univerzitě se objevila kritika zejména na sociálních sítích, kde lidé upozorňovali například na možné podcenění situace ze strany policie. Deník Echo24 již před Vánoci upozornil na pochybnosti kolem policejního zásahu, který mohl být lépe koordinovaný.
Policie řeší přes 60 případů souvisejících se čtvrteční tragickou střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze. Týkají se například schvalování činu na sociálních sítích. U 30 případů zná totožnost lidí. Uvedla to dnes na síti X. "V souvislosti s útokem na FF UK sledujeme dění na sociálních sítích, a to ve vztahu ke schvalování, adorování a následování tohoto hrůzného činu. K dnešnímu dni se v ČR zabýváme více než 60 takovými případy a u 30 z nich již známe totožnost konkrétních osob," napsala policie.
Policie řeší v současné době více než pět desítek nejrůznějších poznatků v souvislosti s čtvrteční tragickou střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Řekl to mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán. Týkají se například šíření poplašné zprávy, nebezpečného vyhrožování nebo schvalování trestného činu. Na pietní místa v centru Prahy přišly uctít památku obětí desítky lidí, truchlící k budově fakulty na náměstí Jana Palacha i ke Karolinu na Ovocný trh přicházeli po celou dobu vánočních svátků. Zapalovali svíčky a pokládali květiny.
Řádění masového vraha na Filozofické fakultě v Praze otřáslo Českem a stále vyvolává otázky. Množí se pochybnosti, otázky a tvrzení, že postup policejních složek mohl být lépe koordinovaný. Policie čelí kritice kvůli tomu, že nedokázala tragické střelbě předejít, přestože evidentně měla hned několik indicií a stop vedoucích k vrahovi. Policisté už věděli, že student z Hostouně má velký arzenál dlouhých i krátkých zbraní, zabil svého otce, v domě zanechal výbušné zařízení a byl mezi podezřelými z Klánovického lesa.
Rozlehlý Klánovický les, jemuž se dříve říkávalo Vidrholec, se v minulosti stal dějištěm mnoha tragédií. Před týdnem Klánovicemi otřásla brutální vražda otce a několikaměsíčního dítěte v kočárku, která se stále vyšetřuje. Podle dosavadních informací policie to vypadá, že zabíjel masový vrah, který 21. prosince střílel na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pozoruhodnou náhodou je fakt, že střelec z pražské univerzity pochází z obce Hostouň na Kladensku, kde žil další vrah David Lubina.
Česko zažívá černý týden. Nejprve chladnokrevná vražda dvouměsíční holčičky s dvaatřicetiletým otcem v Klánovickém lese a téměř na hodinu přesně šest dnů nato bezprecedentní střelba na pražské filozofické fakultě. Masový vrah má mít podle policie na svědomí obě události a všech 17 obětí. Sama policie ale čelí kritice kvůli tomu, že nedokázala tragickým událostem na univerzitě předejít. Věděla, že útočník má zbraně a nejspíš zabil svého otce. Místo hlavního sídla fakulty se ale soustředila pouze na evakuaci budovy v Celetné ulici.
Ve čtvrtek Česko zažilo snad nejčernější den své novodobé historie. Šílený střelec na Filozofické fakultě zavraždil třináct lidí. Následující dny a týdny se celá země bude vypořádávat s touto tragédií. Budou se hledat cesty, jak zabránit opakování takového zločinu. Bude do detailů rozpitváván zásah policie. Na internetu se debata přetvoří v kulturní války v americkém stylu, na sociálních sítích se to již děje. Přitom nejlepší taktikou je zachovat se jako Efeští k ničiteli svého chrámu a odsoudit vraha k věčnému zapomnění.
Deník Echo24 má přímé svědectví ženy, která byla v budově filozofické fakulty na Palachově náměstí na chodbě krátce po třinácté hodině. Viděla několik uniformovaných policistů, kteří však nevybízeli k opuštění budovy a podle všeho později odjeli. V té době už policie hledala muže, který se podle jejích informací chtěl zabít. Onen muž poté v budově vraždil. Krajský policejní ředitel na dotaz deníku Echo24 řekl, že nebyly indicie k vyklízení jiné budovy než té v ulici Celetná.
Policie v případu dvojnásobné vraždy z Klánovického lesa z minulého pátku vytypovávala široký okruh podezřelých a prováděla „filtraci osob“, které chtěla prověřovat. Útočník z filozofické fakulty byl mezi nimi, řekl vedoucí oddělení vražd pražské policie Aleš Strach. „Chybělo nám pár dní k tomu, abych předešli této tragické události, která se stala včera,“ řekl Strach na policejní tiskové konferenci v pátek.
Střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nepřežila ředitelka Ústavu hudební vědy Lenka Hlávková. Ústav o tom se svolením rodiny informoval na svém Facebooku. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ráno uvedl, že policie identifikovala 13 ze 14 obětí. Čtvrteční útok v budově filozofické fakulty v centru Prahy je nejtragičtějším případem střelby v historii České republiky. Mrtvý je i střelec, zranil 25 lidí.
