Ohromný propad sociálních demokratů z 21 procent před čtyřmi lety na třetinu plus nejslabší výsledek komunistů od listopadu 1989 napovídá, že Andrej Babiš je po čtyřech letech tam, kam vždycky patřil – na levici. Získal famózních 30 procent a přímo z jeho úst i z jeho tábora slyšíme útěšné řeči, že se nemáme děsit, že to neznamená konec liberální demokracie.
Každý věštil v roce 2013 definitivní konec tuzemské pravice, tentokrát je na řadě levice, jak jsme ji znali v posledních pětadvaceti letech.
Suverénním vítězem letošních voleb do Poslanecké sněmovny je vládní hnutí ANO Andreje Babiše. Druhá skončila ODS s osmnáctiprocentním odstupem, což je nejvyšší rozdíl mezi dvěma nejsilnějšími stranami v historii Sněmovny. Na třetí místo dosáhli Piráti, kteří dosud neměli zastoupení v dolní komoře. Výrazně zabodovalo také hnutí Svoboda a demokracie Tomia Okamury, naopak pro dosud nejsilnější vládní stranu ČSSD jsou výsledky debaklem. Pohoršili si také komunisté a lidovci. Pětiprocentní hranici nutnou pro zisk poslaneckých křesel těsně překonali ještě TOP 09 a Starostové a nezávislí (STAN).
S velkou pozorností sledují světové tiskové agentury výsledky parlamentních voleb v České republice. Francouzská AFP o jasném vítězství hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše píše jako o vzestupu českého Donalda Trumpa, agentura Reuters sídlící v Londýně se zase pozastavuje nad neschopností dosud vládní sociálnědemokratické ČSSD zúročit ve volbách nynější hospodářskou prosperitu země. Americká AP uvedla, že výsledek znamená ránu pro tradiční politické strany.
České parlamentní volby podle zahraničních médií hrozí nasměrovat zemi k ještě většímu euroskepticismu kvůli posílení moci Andreje Babiše. Ten může podle průzkumů zvítězit, píše server Politico. S americkým prezidentem Donaldem Trumpem má přitom společného víc, než by bylo milé, píše o šéfovi hnutí ANO německá verze serveru Huffington Post.
Na dnešní české politice je zoufalé tempo její holandizace. Tím nemyslím proslulý pragmatismus Holanďanů, ale politickou roztříštěnost.
Volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek bude žádat v pondělí na zasedání vlády, aby byl odvolán z funkce šéf finanční správy Martin Janeček kvůli údajnému zneužití zajišťovacích příkazů k likvidaci firem, jak o nich informovala média. Chce, aby odešla také náměstkyně ministra financí Alena Schillerová. O případu hodlá hovořit i s náměstkem pro státní službu Josefem Postráneckým.
Fenoménem nadcházejících voleb bude s velkou pravděpodobností úspěch dvou protestních stran: antiislámské a nacionalistické SPD Tomia Okamury a České pirátské strany, oscilující mezi doprava laděným individualistickým liberalismem a levicovými ekonomickými recepty. Ztrácí se význam pravolevého dělení? Mají obě partaje kromě výrazných lídrů i další styčné body? Pozvání do Salonu Týdeníku Echo přijal marketingový stratég kampaně Pirátů Jakub Horák, ředitel konzervativního Občanského Institutu Roman Joch a anarchista a programátor Daniel Steigerwald.
Za twitterovým účtem Julius Šuman stojí temná skupina dezinformátorů, která s námi hraje podivné hry a vytváří paralelní realitu s cílem ovlivnit volby. Někoho takového je třeba vypátrat, označit a – proč ne – nějakým způsobem potrestat. Tento výklad v uplynulém týdnu nabídlo hned několik titulů z mediálního domu Economia, který patří miliardáři Zdeňku Bakalovi.
Pokud bude chtít hnutí ANO po volbách sestavit vládu, v níž by figuroval Andrej Babiš, bude mít zřejmě problém najít partnery. Poté, co slovenský Ústavní soud vrátil ve čtvrtek k projednání kauzu Babišovy spolupráce s někdejší komunistickou Státní bezpečností, vylučují příští vládu s obviněným Babišem i jeho dosavadní koaliční partneři ČSSD a lidovci.
Podivná shoda náhod sugerující účelové kontrolování živnostníků se odehrála minulý týden na Lovosicku. V pondělí odpoledne jela místní občanka Hana Stuchlíková kolem areálu chemičky Lovochemie Preol, kde ji zaujal nápadně žlutý dým z komína doprovázený zápachem. Vyfotila si jej a večer fotku publikovala na svém Facebooku, kde kolem ní následně proběhla krátká debata. Dočkala se však kontroly živnostenského úřadu, který „vede“ hnutí ANO.
Vláda ve středu zamítla návrh hnutí ANO zrušit memorandum o těžbě lithia, které uzavřel ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) s australskou těžařskou firmou. Ministr zahraničí a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek novinářům řekl, že pro zamítnutí dohody hlasovali pouze zástupci ANO.
Místopředseda Evropského parlamentu (EP) Pavel Telička ukončil spolupráci s hnutím ANO, za které byl do EP zvolen. Ve středu to napsal server E15.cz s odvoláním na předsedu ANO Andreje Babiše. Telička měl už dříve neshody s Babišem, vzdal se pozice experta ANO na zahraniční politiku a nepodílel se ani na kampani před nadcházejícími volbami do Sněmovny.
Ještě v ten samý týden, kdy Babiš oznámil, že kupuje Mafru, vyvolal sám miliardář první skandál. Choval se jako slon v porcelánu.
V zahraničí žije až půl milionů Čechů, k volbám ale chodí jen něco kolem dvou až tří procent z nich. Zúčastnit se voleb totiž není pro řadu z nich vůbec jednoduché, musí se totiž dostavit osobně na ambasádu nebo konzulát, což často znamená překonat i stovky kilometrů. Korespondenčně nepůjde volit ani tentokrát. Některé ale volby v Česku už nechávají chladnými a volit ani nechtějí.
Státní zástupce obdržel usnesení o zahájení trestního stíhání v souvislosti s padesátimilionovou dotací na stavbu farmy Čapí hnízdo. V pátek to řekla mluvčí Městského státního zastupitelství Štěpánka Zenklová. K počtu lidí, jichž se usnesení týká, ani k jejich jménům se nevyjádřila. Hlavním obviněným v kauze byl ale měl být předseda hnutí ANO a bývalý ministr financí Andrej Babiš.
Favoritem sněmovních voleb je podle nejnovějšího modelu agentury Median stále hnutí ANO, jeho podpora ale stagnuje okolo 27 procent hlasů. Druhá ČSSD by získala 13,5 procenta hlasujících, jen o jedno procento méně pak komunisté. Okamurova SPD má šanci získat až 10 % hlasů. Průzkum se konal v poměrně dlouhém období, od 28. srpna do 25. září.
„Historický propad hnutí ANO, lidé nevědí koho volit. Ze zoufalství zkoušejí Okamuru, Piráty a nejmenší strany.“ Těmito slovy by šlo interpretovat průzkum CVVM, který proběhl v první polovině září.
Podle nejnovějšího předvolebního modelu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) by hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše mělo ve volbách získat téměř 31 procent hlasů. Až daleko za ním by měla zůstat ČSSD se cca 13 procenty. Měsíc před čtyřmi roky, před volbami v roce 2013, se ale právě tato společnost výrazně „sekla“. Prorokovala totiž ČSSD výsledek nad 30 procenty a suverénní vítězství. Hnutí ANO mělo skončit na třetí příčce s 14 procenty. Nakonec obě strany dělila méně než dvě procenta.
Velkým favoritem říjnových voleb do Poslanecké sněmovny je podle bookmakerů stále hnutí ANO s kurzem 1,1:1 – 1:13:1. Na jeho vítězství jde také zhruba polovina sázek. Zatímco ještě koncem června sázkové kanceláře považovaly za téměř jisté překročení 27 procent (1,45:1), nyní už je podle nich tato varianta velmi nepravděpodobná (až 4,6:1). Vyplývá to z vyjádření oslovených sázkových kanceláří. Za ANO následují ČSSD (8:1 – 9:1) a KSČM (11:1 – 13:1).
Robert Pelikán a Ivo Ištvan jsou fyzicky vzato dvě různé osoby, ale fakticky působí jako jeden.
Opoziční ODS kritizuje soukromé televize za to, že neplánují předvolební debaty, ve kterých by mohl předseda ODS Petr Fiala přímo konfrontovat předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. V tiskové zprávě se šéf volební kampaně ODS Zbyněk Stanjura ohradil proti tomu, že Nova odvysílá pouze duel lídrů Lubomíra Zaorálka (ČSSD) a Babiše, a televize Prima přeložila Fialu z plánované debaty s šéfem ANO do pořadu, kde vystoupí spolu se Zaorálkem. Prima odvysílá tři předvolební Partie, hosty pozvala podle speciálního klíče. Ke konkrétním hostům se televize nevyjádřila.
Přibližně měsíc před volbami se koaliční strany ještě stačily dostat do potyčky. Na vině je koncepce rodinné politiky, kterou těsnou většinou ve vládě prosadilo hnutí ANO se sociálními demokraty. To se ale nelíbí lidovcům. Jejich šéf Pavel Bělobrádek ji označil za útok na rodiny, čímž dost překvapil svoji koaliční partnerku ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou (ČSSD), která je autorkou dokumentu.
Lidé si možná tolik nepřejí vládu pevné ruky, v každém případě chtějí posílit stát, na jehož území žijí. To platí také v Česku, kde pod heslem „silný stát“ proběhnou za měsíc volby. Silnější ochranu shora nabízejí ANO, ČSSD i KSČM, první tři strany žebříčku preferencí, současnou míru svobody chtějí nějak omezit i strany z druhé linie, jen výjimečně ji chtějí zachovat.
Projekt Jeden svět na školách přinesl velký průzkum mezi studenty gymnázií, středních škol a odborných učilišť zaměřený na společenské a politické otázky.
Přijmout, nebo nepřijmout euro? Podzimní sněmovní volby by mohly mimo jiné pomoci rozřešit i tuhle otázku. Diskuzi o tom ve středu rozvířil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, když řekl, že by členové Evropské unie měli, až na výjimky, společnou evropskou měnu mít. Tomu ale není dvakrát nakloněný Andrej Babiš, jehož hnutí ANO je pasováno do role pravděpodobného výherce voleb.
Před čtyřmi lety bodovali, pro letošní parlamentní volby se ale ocitli na nevolitelných příčkách. Od některých poslanců hnutí ANO se ozývají nespokojené hlasy. Nelíbí se jim, že je na stranických kandidátkách předběhli nováčci, kteří nemají žádné zkušenosti z vysoké politiky.
Sněmovna ve středu dala souhlas s ratifikací hospodářské a obchodní dohody CETA mezi EU, jejími členskými státy a Kanadou. Odstraňuje většinu cel a průmyslových poplatků, které omezují obchodování mezi unijními zeměmi a Kanadou. Má také pomoci k většímu uplatnění českých podnikatelů na kanadském trhu. Evropský parlament dohodu schválil v polovině února, Senát ji schválil v dubnu.
Poslanec Starostů a nezávislých Jan Farský (za TOP 09) neprosadil ve Sněmovně návrh, aby dolní komora projednala návrh na devítiměsíční odklad spuštění závěrečných dvou fází elektronické evidence tržeb (EET). Požadavek na zařazení předlohy, kterou připravili poslanci KDU-ČSL a STAN, zablokovaly kluby ČSSD a ANO.
Přidat učitelům mohla vládnoucí koalice už dávno, ale nechala to na dobu těsně před volbami. To podle opozice svědčí o tom, že se jedná jen o předvolební tah a ne skutečnou prioritu. Zarážející je podle ní i nezodpovědný způsob, kterým to sociální demokraté, hnutí ANO a lidovci udělali. Peníze totiž prakticky „vyčarovali“ odnikud.
