Už čtvrt roku uběhlo od chvíle, kdy prezident Zeman uvedl Andreje Babiše do úřadu premiéra, měsíc od prvního hlasování o důvěře a zřejmě budou muset uběhnout ještě dva měsíce, než nějaká regulérní vláda vůbec vznikne. Ministři vlády bez důvěry zatím vyměňují vysoké státní manažery pro ztrátu důvěry.
Démonem tuzemské politiky a hlavním nebezpečím pro demokracii se stal Tomio Okamura.
Sociální demokraté se podle předsedy Jana Hamáčka nechystají revokovat usnesení sjezdu proti účasti Babiše ve vládě, jak to ve čtvrtek zmínil prezident Miloš Zeman v souvislosti s otevřením rozhovorů o zapojení ČSSD do druhé vlády premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO). ČSSD minulou neděli na sjezdu vyzvala ANO, aby nenominovalo do vlády trestně stíhané osoby, čímž mířila na Babiše stíhaného kvůli kauze Čapí hnízdo. Sjezd nicméně nehlasoval o přísnějším návrhu, který měl označit trestně stíhané osoby za zásadní překážku vstupu do vlády.
Premiér Andrej Babiš se s Radou řemeslných cechů dohodli, že do osnov základní školy znovu připíšou dílny a pozemky. Poslední dobou se děje hodně překvapivých věcí, ale pro takový nesmysl se těžko hledá konkurence.
Na sjezdu strany se minulý týden uzavřel konflikt mezi „jestřábem“ Chovancem a „holubicí“ Hamáčkem ve věci obnovené spolupráce s ANO. Jistě, jde o zásadní věc. Nad způsobem, jak byla prezentována, zůstává ovšem rozum stát.
Ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar (ANO) odvolal generálního ředitele České pošty Martina Elkána ke konci února. Podle Metnara chybí smysluplná vize fungování podniku, kterou by bylo možné skutečně rozvíjet. Metnar na místo ředitele vypíše výběrové řízení, zatím povede Českou poštu ředitel divize poštovní provoz a logistika Vít Bukvic. Podle ministra Metnara odchází Elkán po vzájemné dohodě.
Čeští komunisté zažívají dobré časy. Po historickém propadáku ve sněmovních volbách to může působit paradoxně. Ale až teď se na dohled přiblížilo naplnění jejich dlouhodobého úsilí – stát se respektovanou a plně etablovanou stranou.
Po prvním „zahřívacím“ kole jednání ANO s novým vedením sociálních demokratů se podle Andreje Babiše rýsuje koalice ANO a ČSSD s podporou komunistů. Bylo by to tak poprvé od listopadu 1989, kdy by se vláda otevřeně opírala o hlasy komunistů. Kabinet hnutí ANO a ČSSD s podporou KSČM je nyní „jedinou variantou na stole“, řekl po úterním jednání s nově zvoleným vedením sociální demokracie premiér Andrej Babiš.
Kabinet hnutí ANO a ČSSD s podporou KSČM je nyní „jedinou variantou na stole“, řekl po středečním jednání s nově zvoleným vedením sociální demokracie premiér v demisi a předseda ANO Andrej Babiš. Předseda ODS Petr Fiala, s nímž ve středu Babiš debatoval o zahraniční politice, vládu s ANO i toleranci menšinové vlády ANO podle premiéra opět odmítl.
Vláda v demisi chce změnit zákon o státní službě. Plánuje uvolnit pravidla pro přijímání a odvolávání náměstků ministrů, kteří nyní spadají pod státní službu. V praxi by ministrům změny umožnily snáze odvolat odborné náměstky, v úvahu připadá i zrušit politické náměstky. Opozice kabinet kritizuje, že takto důležitý zákon by vůbec měnit neměla, když vládne bez důvěry a v demisi. Kabinet novelu projedná ve středu.
Předsedou sociální demokracie se stal Jan Hamáček, kariérní politik, který od svých třiadvaceti pracuje ve stranických funkcích. Pro úkol, který na nového předsedu čeká, by byl lepší Tom Cruise.
Hnutí ANO Andreje Babiše při svém vstupu do politiky hlásalo konec klientelismu. Politická praxe však silně zavání protěžováním příbuzných a právě s tím spojeným klientelismem. Úterní Hospodářské noviny přišly s podrobným přehledem rodinných vazeb na úřadech ovládaných hnutím ANO. O některých vazbách se již dříve psalo. Například o rodině ministryně Aleny Schillerové. Jiné vazby doteď zůstávaly bez povšimnutí.
Premiér v demisi Andrej Babiš před středečním jednáním o vládě vzkazuje ČSSD, že chce zachovat jednobarevnou vládu ANO, ve které by zůstal předsedou. Je však připraven jednat s novým předsedou sociálních demokratů Janem Hamáčkem o možnosti odborných ministrů a náměstků nominovaných za ČSSD. Server iDnes.cz dokonce přinesl informaci, že by Babiš mohl Hamáčkovi a jeho místopředsedovi, Jiřímu Zimolovi, nabídnou ministerské posty.
Nové vedení ČSSD se tento týden setká se zástupci ANO. Nedělní sjezd vstup sociálních demokratů do vlády s trestně stíhanou osobou nevyloučil. Delegáti pouze vyzvali ANO, aby takové lidi do vlády nenominovalo. Podle nového předsedy ČSSD Jana Hamáčka je ale účast trestně stíhané osoby ve vládě zásadní problém.
Novým předsedou Rady ČTK zvolili radní dosavadního místopředsedu Miroslava Augustina (1958). Nahradil Tomáše Mrázka, kterému vypršel mandát pro členství v radě. Vyplývá to z výsledků jednání rady. Mrázek byl členem rady ČTK od roku 2013. Jejím předsedou byl zvolen loni v červenci.
Na konci tohoto týdne by mohlo být trochu jasněji, jak bude vypadat příští vláda. Na scéně se objevil vážný zájemce o jednání s ANO o vládě, sociální demokraté. Premiér v demisi Andrej Babiš se ale sejde i s hnutím STAN, které minulý týden překvapilo ochotou jednat o podpoře kabinetu. Dveře se netrhnou ani na Pražském hradě. S prezidentem Milošem Zemanem chtějí hovořit šéfové SPD a KSČM.
Na 40. sjezdu sociální demokracie byl za předsedu zvolen Jan Hamáček před Jiřím Zimolou. Toho ale neúspěch nemusel mrzet. Delegáti ho v následující volbě zvolili statutárním místopředsedou strany. Nové vedení bylo také pověřeno, aby vyjednávalo o případné vládě s hnutím ANO za podmínky, že se kabinet nesmí opírat o hlasy hnutí Svoboda a přímá demokracie. Strana současně vyzvala hnutí ANO, aby nenominovalo do vlády trestně stíhané osoby.
Českou stranu sociálně demokratickou (ČSSD) povede dosavadní místopředseda strany a místopředseda Poslanecké Sněmovny Jan Hamáček. V druhém kole hlasování na dnešním mimořádném sjezdu strany v Hradci Králové získal potřebný nadpoloviční počet hlasů a porazil bývalého jihočeského hejtmana Jiřího Zimolu. Už v prvním kole neuspěl dosavadní úřadující šéf strany Milan Chovanec. Straníci od nedělního rána diskutují o příčinách volebního propadáku či o tom, zda by se měla ČSSD zapojit do vlády.
Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) označil projev prezidenta Miloše Zemana na sjezdu ČSSD za pravdivý, trefný a vtipný. Předseda ODS Petr Fiala se Babišovu hodnocení nediví, podle něj Zemanova doporučení směřovala ke zničení ČSSD a jejímu nahrazení hnutím ANO. Zeman v projevu mimo jiné vyzval ČSSD, aby jednala s ANO o podpoře vlády, neusilovala ale o ministerské pozice. Zemanova slova na sjezdu kritizovali například předseda TOP 09 nebo exministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).
ODS chce nastavit mantinely jednobarevné menšinové vládě hnutí ANO v demisi. O usnesení, kterým by poslanci vymezili, co by neměla dělat vláda v demisi, chce jednat s ostatními opozičními stranami. Podle předsedy ODS Petra Fialy jde o reakci na to, že premiér v demisi Andrej Babiš dostal na jednání o dalším kabinetu od prezidenta Miloše Zemana neurčitě dlouhou dobu. Oba politici tím buď nerozumějí, nebo nechtějí rozumět duchu ústavy, říká Fiala.
Starostové a nezávislí chtějí zabránit podílu KSČM a SPD na vládě a jsou ochotní jednat s ANO o podmínkách pro podporu vlády. Nesmí v ní být ale extrémisté, trestně stíhané osoby a musí mít prozápadní směřování. „Za cenu bolestných kompromisů se posouváme z našich pozic. Na začátku jsme říkali, že s ANO jednat nebudeme. Ale při vývoji, který se děje, se hranice posouvají,“ říká v rozhovoru pro Echo24 šéf poslaneckého klubu STAN Jan Farský.
Celostátní výbor Starostů a nezávislých ve čtvrtek odsouhlasil, aby hnutí jednalo s ANO o podmínkách pro podporu vlády. Chce tak zabránit podílu KSČM a hnutí Svoboda a přímá demokracie na vládě. Předseda STAN Petr Gazdík novinářům řekl, že mezi podmínky patří prozápadní směřování republiky, programová shoda či neúčast trestně stíhané osoby ve vládě. Podle toho, kolik podmínek bude splněno, by se odvíjela forma případné podpory, vysvětlil. Starostové dosud podporu kabinetu odmítali, ve Sněmovně mají šest poslanců.
O odvolání šéfa SPD Tomia Okamury z pozice místopředsedy dolní komory by mohli poslanci rozhodnout už 27. února, kdy se schází sněmovna. Pouze ale v případě, že se povede sehnat 80 podpisů na zařazení bodu na program schůze. Proti návrhu KDU-ČSL na Okamurovo odvolání je ale většina hnutí ANO, komunisté a SPD.
Pražská primátorka Adriana Krnáčová se chce sejít s premiérem v demisi Andrejem Babišem (oba ANO) kvůli problémům taxislužby. Řešit s ním chce situaci kolem společností sdílené ekonomiky Uber a Taxify. Premiéra žádá, aby firmy vyzval k dodržování zákonů, což podle ní nyní nedělají. Vyplývá to z dopisu, který Krnáčová odeslala Babišovi a který má ČTK k dispozici. Odpověď zatím nedostala. Babiš se ve středu sejde se zástupci taxikářů.
Ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO) podpoří návrh poslanců ODS na zrušení povinnosti školek přijímat dvouleté děti, která by podle platné normy měla nastat od roku 2020. Řekl to v úterý novinářům po jednání se zástupci spolku Pedagogická komora. Nesouhlasí ale se zrušením povinného předškolního vzdělávání pětiletých dětí, které ODS rovněž navrhuje.
Do hospod by se mohly vrátit kuřárny. Návrh na zmírnění protikuřáckého zákona, v jehož čele je Marek Benda (ODS), by umožnil samotným majitelům barů, kde se nevaří, aby se rozhodli, zda se v baru smí kouřit nebo ne. Návrh získal 86 podpisů poslanců z osmi poslaneckých klubů, výjimkou byli lidovci.
Návrh ministerstva financí zrušit superhrubou mzdu a zavést dvě sazby daně z příjmu fyzických osob ke snížení daňové zátěže nepovede. Alespoň si to myslí ekonomický expert ODS, poslanec Jan Skopeček. Podle něj se hnutí ANO snaží „trestat“ lidi, kteří více vydělávají a nebo jsou vzdělanější. Návrh totiž zvyšuje progresivní zdanění. Daňové zatížení by se ale podle něj v době ekonomického růstu, který nyní Česko zažívá, mělo snížit.
Podzimní komunální volby do zastupitelstev obcí by mohly být poznamenány nezájmem „kandidujících“ a to především na malých městech či vesnicích. Stovky současných komunálních politiků zvažují, že na své funkce kandidovat znovu nebudou. Na vině je zákon o střetu zájmů, kvůli kterému musí od září minulého roku zveřejňovat svůj majetek na internetu. Odradit to přitom může nejen současné představitele samospráv, ale i nováčky, kteří mají zájem kandidovat.
Poslankyně za hnutí ANO a někdejší ministryně spravedlnosti to včera přitom řekla docela jasně: o změnách ústavy bude vítěz voleb vyjednávat s kýmkoliv, třeba i s SPD Tomia Okamury nebo s komunisty.
