Energetická společnost E.ON od září zlevní plyn všem svým stávajícím zákazníkům, kteří nemají fixovanou cenu. Týkat by se to mělo přibližně 140 000 klientů. Oproti současnosti jim klesnou ceny o 16 procent, vůči vládnímu cenovému stropu pak budou nižší až o čtvrtinu. Firma zároveň do dalších týdnů zvažuje i možné úpravy cen elektřiny. Ceny energií postupně snižují i ostatní dodavatelé v Česku.
Dosavadní předseda představenstva Pražské plynárenské Martin Pacovský skončil ve funkci, na svém pondělním zasedání ho odvolala dozorčí rada společnosti. Důvodem jsou podle rady rozdílné názory na vedení a fungování podniku. Nový šéf firmy vzejde z připravovaného výběrového řízení. Pražská plynárenská o tom informovala na svém webu. Pacovský byl v čele Pražské plynárenské od ledna 2021.
Svět se změnil. Hodně a ne zrovna k dobrému. Po éře globalizace, otevírání a privatizace přichází časy deglobalizace, zestátňování a sklonů k soběstačnosti. Globalizace a privatizace přinesly do té doby nevídanou prosperitu. Trendy, které nastupují teď, hrozí tím, že přinejmenším do části Evropy a České republiky zvlášť přinesou stagnaci a úpadek. Zlom přišel geopoliticky. Změnou kurzu Číny, která Západem přestala být brána jako spolehlivý obchodní partner. A pak především když Rusko napadlo Ukrajinu a Západ se od něj ekonomicky odřízl.
Státní provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS koupí od německé společnosti RWE provozovatele šesti tuzemských zásobníků plynu za 360 milionů eur, tedy přes 8,68 miliardy korun. Dnes obě společnosti uzavřely kupní smlouvu. ČEPS o tom informoval ČTK v tiskové zprávě. Transakci ještě musí schválit regulační orgány, dokončena by měla být do konce roku. O nákupu zásobníků rozhodla ve středu vláda. Podzemní zásobníky mají dohromady kapacitu 2,7 miliardy metrů krychlových a měly by zajistit asi 36 procent roční spotřeby.
Stát chce do svých rukou získat společnost provozující plynovody na českém území Net4Gas. Konkrétně se o firmu zajímá státní provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS, v němž vykonává akcionářská práva MPO. Podle expertů by stát ale neměl za výrazně zadluženou firmu utrácet miliardy, její reálná hodnota je podle nich v současnosti téměř nulová. ČEPS i MPO v této věci mlčí. Ve vzácné shodě s koalicí je přitom i opozice, podle exministra Karla Havlíčka (ANO) by stát neměl příležitost prováhat.
Ani krizi nazmar. To si zjevně řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. A snaží se naplno využít tu energetickou z loňského roku dřív, než začne další podzimní sezona a s ní by se znovu mohly vrátit obavy. Na vládu se v nejbližších dnech chystá předložit návrh, aby stát získal kontrolu nad zásobníky plynu a plynovody, které vlastní firma Net4Gas. Ta je dostala pod kontrolu poté, co bylo podle evropské regulace nutné rozdělit tranzit plynu od obchodu s ním. Net4Gas vlastní rovným dílem společnost Allianz Infrastructure Luxemburg a Borelias Novum Parent.
Pražská energetika (PRE) oznámila výrazné zlevnění plynu i elektřiny pod vládní cenový strop. Může za to vývoj na trhu s energiemi a pokles cen, který už dávno nepřipomíná hrozivé výkyvy z minulého roku. Znamená to také postupný návrat k běžné tržní soutěži o zákazníka bez státních zásahů. A to je podle odborníků šance pro některé zákazníky, kteří by měli začít jednat nyní a tlačit na nižší ceny. Topná sezóna se povážlivě blíží a s dlouhými výpovědními lhůtami se tak nemusí vyplatit otálet.
Tuzemské zásobníky plynu jsou nyní naplněny z 90 procent, je v nich přes 3,1 miliardy metrů krychlových plynu. Plyne to z vyjádření ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) na twitteru a informací na webu ministerstva. Podle Síkely jsou tak zásoby plynu v Česku rekordní, a to i bez jeho dovozu z Ruska. „S velkým předstihem jsme tedy splnili nařízení Evropské unie, ze kterého tato povinnost kvůli posílení energetické bezpečnosti před zimou vyplývá,“ doplnil ministr.
Jak moc se toho může změnit za jediný rok. A jak rychle se může podařit něco, co bylo v atmosféře toho roku předchozího považováno skoro za nemožné i pro velké optimisty. Před necelým rokem se cena plynu v Evropě dostala na historický rekord a všechny vyděsila. Třiadvacátého srpna se plyn v nizozemském uzlu TTF, pro Evropu referenčním, prodával za 336 eur za MWh. Blížil se podzim. Řada zemí v čele s Německem měla v lepším případě poloprázdné zásobníky. Evropa se snažila v rámci sankcí o odstřižení od ruského plynu. Vypadalo to ale spíš jen jako zbožné přání než realita.
Vývoz plynu od ruské plynárenské společnosti Gazprom do Evropy prostřednictvím plynovodů v prvním pololetí dosáhl zhruba 12,1 miliardy krychlových metrů, zatímco v celém loňském roce činil 62 miliard krychlových metrů. Informovala o tom dnes agentura Reuters, která se odvolává na své výpočty vycházející z údajů o dodávkách přes Ukrajinu a prostřednictvím plynovodu TurkStream. V samotném červnu se export podle těchto údajů meziměsíčně zvýšil o 3,6 procenta na 66,8 milionu krychlových metrů denně.
Situace na trhu s energiemi je optimistická, příští topnou sezónu Česko zvládne zřejmě bez větších komplikací. Problém ale mohou mít lidé, kteří v čase extrémně vysokých cen a nízké nabídky na trhu v druhém pololetí minulého roku podepsali smlouvy na dva či dokonce tři roky. Těm totiž cenu na relativně přijatelné úrovni drží vládou stanovený cenový strop, který ale platí jen na letošní rok. Ministerstvo průmyslu pro Echo24 sdělilo, že situaci aktivně řeší.
Po náročné zimě s vysokými cenami energií čeká evropské domácnosti další šok. Evropská komise chce od roku 2029 zákaz prodeje současných plynových kotlů. Podle představ Evropské komise by EU měla přejít na tzv. hybridní kotle s využitím tepelných čerpadel či solárních panelů. Nová technologie by si od domácností podle některých odhadů vyžádala investice kolem v přepočtu na jednu domácnost přes 100 000 korun. Celkem se tak může jednat o miliardy.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh ve čtvrtek poprvé od června 2021 klesla pod 30 eur (zhruba 712 Kč) za megawatthodinu (MWh). Dolů ji tlačí vysoká úroveň zásob a rostoucí teploty, které snižují poptávku, píše agentura AFP. Od začátku letošního roku již cena plynu pro evropský trh klesla o více než 60 procent, ve srovnání s dřívějšími lety však stále zůstává na vysoké úrovni. V roce 2020 se pohybovala kolem 15 eur za MWh, upozornila AFP.
Evropa se nyní prostřednictvím dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) snaží kompenzovat výpadky v dodávkách z Ruska. Podle agentury Bloomberg je nicméně možné, že plány na výstavbu nových evropských terminálů pro dovoz LNG již zašly příliš daleko. Kapacity terminálů by po roce 2030 mohly výrazně převyšovat poptávku, protože evropské země budou čím dál více využívat energii z obnovitelných zdrojů. Hrozí tak, že infrastruktura v hodnotě miliard eur se stane zbytečnou, píše Bloomberg.
Premiér Petr Fiala (ODS) se se zástupci příslušných úřadů kvůli statistikám o cenách plynu sejde v příštím týdnu nebo v přespříštím. Podle mluvčího vlády Václava Smolky metodika, kterou zvolil Eurostat a z níž vyšlo, že se v Česku ve druhém pololetí loňského roku zvedly ceny plynu nejvíce v Evropské unii, neodpovídá reálným cenám na trhu. Mluvčí Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jan Cieslar pro Echo24 řekl, že data Eurostatu vycházejí z konceptu nabízených cen v daném období. Podle některých kritiků Fiala ohrožuje nezávislost úřadů.
Premiér Petr Fiala (ODS) se ve středu ostře pustil do českých i evropských statistiků poté, co Eurostat zveřejnil data o cenách plynu za loňské druhé pololetí. Data označil premiér za mylná, chce si pozvat představitelé úřadů a „odhalit ty, kteří udělali chybu“. Fiala nicméně za svou reakci schytal ostrou kritiku. Exministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) pro Echo24 řekl, že Česko zareagovalo na krizi příliš pozdě. Podle ekonoma Lukáše Kovandy zase vláda podobnými postoji poškozuje důvěru veřejnosti v nezávislé úřady.
Základ důvěryhodnosti země stojí a padá s tím, zda se dá věřit statistickým datům, která o sobě zveřejňuje. Pro investory je to základní kompas, který rozlišuje země civilizované a méně civilizované. Málokdo dnes věří datům, která třeba o inflaci přichází z Ruska. Ale nemusíme chodit až tak daleko na divoký východ. Stačí návrat před rok 2010, kdy se ocitlo na hraně státního bankrotu Řecko. Člen Evropské unie a eurozóny.
Statistiky, podle kterých ceny plynu v Česku ve druhém pololetí loňského roku vzrostly nejvíce z celé Evropské unie, označil premiér Petr Fiala (ODS) za „matení veřejnosti“. V následujících týdnech si hodlá pozvat zástupce organizací, které čísla tvoří. O rapidním meziročním zvýšení cen plynu informoval evropský statistický úřad Eurostat.
Ceny plynu pro domácnosti se loni ve druhém pololetí v České republice zvýšily meziročně nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Růst činil 231 procent, zatímco například na Slovensku dosáhl 18 procent a byl druhý nejnižší v unii, uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Pokud se cena vyjádří v eurech, nejlevnější plyn měly domácnosti v Maďarsku. Růst cen elektřiny pak byl v České republice druhý nejvyšší z celé EU, meziročně dosáhl 97 procent. Nejméně elektřina zdražila v Lucembursku, kde růst činil tři procenta.
Ceny energií už nejsou na maximech jako loni, platí vládou zastropované ceny, přesto mohou mít někteří lidé pocit, že jejich měsíční zálohy na elektřinu či plyn jsou neúměrně vysoké jejich spotřebě. Dodavatelé běžně mění rozpis až na nové fakturační období, kdy vycházejí ze spotřeby za uplynulý rok. Během roku zákazníkům výši zálohy většinou jen tak neupravují. Domácnosti musí být v tomto směru aktivní samy. Jak si tedy zálohy změnit a vyhoví vám vždy dodavatel?
Energie zlevňují, katastrofické scénáře z loňského roku jako by byly zapomenuty. Ceny elektřiny a plynu se dostaly hluboko pod vládní stropy a zdravá konkurence na trhu znovu ožívá, obchodníci přicházejí s výhodnými nabídkami. Také vzkazují, že pokud budou velkoobchodní ceny energií nadále klesat, jsou připraveni ještě zlevňovat. Nelze sice predikovat další výrazný pokles cen a předpokládá se, že na tak nízké hodnoty jako před třemi lety se už nevrátí. Platí, že fixovat si odebíranou elektřinu a plyn na dlouhou dobu se nyní nemusí příliš vyplatit.
Německé pojišťovny Allianz a Munich Re obnovily krytí poškozeného plynovodu Nord Stream 1. Agentuře Reuters to v minulých dnech potvrdilo pět zdrojů obeznámených se skutečností. To by mohlo naznačovat, že obnova strategického plynovodu z Ruska do Německa a tudíž i dodávky ruského plynu nejsou do budoucna znovu vyloučeny. Pojištění dvou největších německých pojišťovacích společností je rozhodující pro jakoukoli dlouhodobou budoucnost plynovodu
Vedoucí představitelé německých koaličních stran Zelených, SPD a FDP se dohodli, že nepodpoří návrh ministra hospodářství Roberta Habecka (Zelení), který od roku 2024 chtěl v Německu zavést zákaz nových topných systémů na topný olej a zemní plyn. Informuje o tom v úterý německý deník Bild. Rozhodnutí padlo v úterý krátce po 20. hodině po více než třicetihodinovém jednacím maratonu tří koaličních stran. K „tvrdému“ zákazu vytápění fosilními palivy se tedy vláda neuchýlí.
Česko z energetického hlediska zvládlo zimu, hlavní roli přitom hrálo snížení spotřeby plynu. Zásobníky jsou nyní naplněné více než z poloviny, asi třikrát víc než loni touto dobou. Při zopakování loňské spotřeby budou na příští zimu opět plné, řekl v úterý novinářům ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Zdůraznil také, že od začátku roku do Česka nepřitekl žádný zemní plyn z Ruska. "Nikdo z nás si nedovedl představit, že na konci zimy bude situace s plynem tak dobrá," řekl Síkela.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dále snižuje. Ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku dnes klesla pod 40 eur (asi 959 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ocitla se tak nejníže od července 2021. Hlavním důvodem je slabší poptávka kvůli teplejšímu počasí v zimních měsících a plné zásobníky. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v dubnu v TTF klesla o zhruba šest procent. Sestoupila tak až na 39,65 eura za MWh.
Podle nových zpravodajských informací, které mají k dispozici američtí představitelé, by za loňský výbuch plynovodu Nord Stream 2 mohla stát proukrajinská skupina napojená na kyjevskou vládu nebo ukrajinské bezpečnostní složky. Nejsou však zprávy o tom, že by o operaci měl vědět ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nebo další členové vlády. Píše o tom list NY Times. Američtí představitelé uvedli, že pachatelé měli být odpůrci ruského prezidenta Vladimira Putina.
Ministerstvo průmyslu a obchodu zaznamenalo podle ministra Jozefa Síkely (za STAN) několik desítek stížností na ucpání plynových kotlů a v několika případech i poškození kotlů přičítaných změně v dovozu plynu. Ten teď firmy a domácnosti odebírají z Norska nebo z terminálů pro LNG. Ministr řekl, že záležitost bere vážně. Na tiskové konferenci po jednání zástupců vlády, zaměstnavatelů a odborů Síkela také uvedl, že při kontrolách na vstupu plynu do Česka žádné anomálie v jeho složení odhaleny nebyly.
Celkově zvládl Západ rok po Putinově útoku na Ukrajinu lépe, než sám loni touto dobou doufal. Smutné na tom roce je, že potvrdil, že svět míří do éry po globalizaci, kdy se namísto volného obchodu bude uzavírat do obchodních bloků, v nichž budou jen ti, kdo si věří. Evropa zvládla válku na Ukrajině a odstřižení od Ruska mnohem lépe, než sama doufala. Sýčkové věštící, jak bez ruského plynu budou Evropané mrznout a postupně, pod tíhou hospodářské krize, drahoty, nedostatku plynu a elektřiny a naopak návalu uprchlíků, budou chladnout v podpoře napadené Ukrajině, se naštěstí velmi zmýlili.
Loňská spotřeba plynu v Česku byla nejnižší za posledních osm let. Celkově ho Češi spotřebovali 7,544 miliardy metrů krychlových, což bylo meziročně o pětinu méně. Při přepočtu na dlouhodobý teplotní normál pak byla nejnižší minimálně od roku 2001. V pátek o tom informoval Energetický regulační úřad (ERÚ). V loňském roce podle úřadu klesla rovněž spotřeba elektřiny, meziročně o 3,9 procenta. Spotřeba plynu v tuzemsku meziročně klesala ve všech měsících loňského roku,
Pražská plynárenská od 1. května sníží své prodejní ceny zemního plynu a elektřiny pod vládou stanovený limit. Zlevnění bude platit pro základní tarify i roční smlouvy s fixací. Vyplývá to z webových stránek společnosti, upozornil na to ve středu Ekonomický deník. Ceny pod vládním maximem už začali v reakci na klesající ceny energií na trhu snižovat i další dodavatelé. Pražská plynárenská patří mezi největší tuzemské dodavatele energií, plynem a elektřinou zásobuje zhruba 425.000 odběrných míst. Kolika zákazníků se zlevnění bude týkat, společnost neuvedla.
