Ruský plynárenský gigant Gazprom podepsal s Maďarskem memorandum o možném zvýšení prodeje plynu. S odkazem na sdělení firmy o tom informovala agentura Reuters. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ve čtvrtek navzdory válce na Ukrajině a západním sankcím vystoupil na ruském energetickém fóru v Petrohradu. Tlaku ze strany EU se kvůli svým návštěvám Ruska nebojí, řekl Szijjártó podle ruských tiskových agentur.
Na Jesenicku poničeném záplavami budou v zimě bez plynu tisíce odběratelů z domácností i firem, povodeň v tomto horském okrese před dvěma týdny poničila desítky kilometrů plynového potrubí. Stát tam podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) pomůže zajistit náhradní řešení. V úvahu připadá provizorní zásobování plynem či větší využití elektrických přímotopů při vytápění.
V souvislosti se zestátněním zadlužených plynovodů Net4Gas se nám teď rýsují dvě zajímavé věci.
Tuzemští zákazníci budou v příštích letech přispívat zadlužené společnosti NET4GAS, kterou loni koupil státní podnik ČEPS, přispívat 5,9 až 6,1 miliardy korun ročně. Je to o téměř dvě miliardy více, než kolik má firma povoleno vybrat v letošním roce. S odkazem na nové regulační tabulky Energetického regulačního úřadu (ERÚ) to napsal server Seznam Zprávy. Podle webu se kvůli tomu domácnostem zvýší faktury za plyn o desítky korun měsíčně.
Vládní koalice už vymyslela trik, jak do české legislativy vloží směrnici týkající se rozšíření emisních povolenek na benzin, naftu, plyn a další paliva, tedy jejich cílené zdražování. To současná vláda odsouhlasila loni na Radě EU a také europarlament, ale špatně se jí to potom přiznávalo. Implementaci každopádně udělá chytře, to nejhorší, tedy zdražování u koncových spotřebitelů, prakticky přehodila na další volební období. Ještě větší absurditu z celé věci udělaly víkendové výroky ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) o tom, že boj proti Green Dealu a zeleným opatření je v ruském zájmu.
Němečtí vyšetřovatelé obviňují Polsko z toho, že sabotovalo snahu Berlína o vyšetřování výbuchů plynovodů Nord Stream, ke kterým došlo téměř před dvěma lety. Podezřelým je podle nich ukrajinský instruktor potápění, který se měl zdržovat nedaleko Varšavy. Ten nicméně před zatčením uprchl do vlasti. Podle Němců Polsko nevyhovělo zatýkacímu rozkazu, který vydal Spolkový soudní dvůr. Varšava to odmítá.
Ruský prezident Vladimir Putin přiletěl na dvoudenní návštěvu Mongolska, oznámily tiskové agentury. Putinovo letadlo přistálo v Ulánbátaru asi hodinu před pondělní půlnocí a v úterý má naplánované schůzky s místními politiky. Mongolsko leží na trase plánovaného nového plynovodu spojujícího Rusko s Čínou, poznamenala agentura Reuters. Místo aby Mongolsko zatklo ruského prezidenta, na kterého vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykač, tak mu vláda přichystala velkolepou ceremonii.
Energetická skupina ČEZ dokončila převzetí většinového podílu v největším tuzemském distributorovi plynu GasNet. Touto akvizicí ČEZ podporuje přechod teplárenství od uhelné energetiky k zemnímu plynu a vodíku, oznámila firma. Za 55,21 procenta v distribuční firmě ČEZ zaplatil 846,5 milionu eur (zhruba 21,2 miliardy Kč). Prodávaný podíl dosud spravovala společnost Macquarie Asset Management.
Poškození plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře byl zločin, který musí být vyšetřen. To je podle německého vládního mluvčího postoj spolkového kancléře Olafa Scholze. Mluvčí Steffen Hebestreit tak na dnešní tiskové konferenci odpověděl na otázku novinářů, zda německá vláda sdílí postoj prezidentů Česka a Polska, podle kterých by případná ukrajinská akce proti plynovodu z Ruska mohla být legitimním cílem.
Země Evropské unie téměř naplnily své zásobníky plynu v rámci příprav na zimu a na případné zastavení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu. Zásobníky jsou nyní naplněny z 90 procent. Druhým rokem za sebou se tak podařilo dosáhnout cílového limitu 90 procent již v srpnu, tedy s dostatečným předstihem před listopadovým termínem. Uvedla to dnes Evropská komise. Německo, které má největší zásobníky v EU, je naplnilo na 93 procent kapacity.
Rusko si formálně stěžovalo Německu kvůli vyšetřování poškození plynovodů Nord Stream. V Moskvě podle vyjádření zástupce ruského ministerstva zahraničí panují obavy, že Berlín vyšetřování uzavře, aniž by identifikoval zadavatele útoku na podmořské plynovody z roku 2022, uvedl server RBK. Němečtí představitelé zatím na ruskou stížnost nereagovali. Oleg Ťapkin z ruského ministerstva zahraničí podle agentury RIA Novosti uvedl, že Rusko v této otázce usiluje o jednání s Německem.
V posledních dnech se znovu objevují informace, že za výbuchem a zničením strategického plynovodu Nord Stream z Ruska do Německa a západní Evropy stojí údajně Ukrajinci, Německo dokonce vydalo první mezinárodní zatykač. Psali jsme o tom zde a zde. Právě z Německa přišla další zpráva a to z úst bývalého šéfa tajné služby BND Augusta Hanninga, který věří, že ve věci útoku na plynovod došlo k „dohodě mezi nejvyššími představiteli Ukrajiny a Polska“.
Výbuchy na plynovodech Nord Stream ze září 2022 byly výsledkem ukrajinské tajné operace. S odvoláním na řadu ukrajinských a západních představitelů to napsal list The Wall Street Journal (WSJ), podle kterého měla sabotážní počin na svědomí šestičlenná posádka malé jachty. Plán původně schválil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj; později se operaci snažil zastavit, ale neúspěšně, tvrdí WSJ. List se v obsáhlém materiálu odkazuje mimo jiné na čtyři vysoce postavené ukrajinské činitele
Kolem bombového útoku na podmořský plynovod Nord Stream se po téměř dvou letech objevují nové informace. Podle německého deníku Bild byl vydán mezinárodní zatykač na Ukrajince, který údajně žije v Polsku a měl se účastnit útoku na podmořské potrubí. Podezřelým je instruktor potápění Volodymyr Z. a polským vyšetřovatelům se ho zatím nepodařilo dopadnout. Muž měl být v roce 2022 součástí potápěčského týmu, který zničil plynovod.
Ze zisků daňový poplatník nic neměl, o ztráty se podělíme a zaplatíme je všichni. Tak lze mluvit o situaci s nevýdělečnými plynovody Net4Gas. Stát je zcela nepochopitelně koupil v době, kdy už dávno Rusko válčilo na Ukrajině, Evropa na něj uvalila sankce a toky ruského plynu do Evropy se proměnily. Vláda podnik pořídila už když byl ztrátový a zadlužený a s vyhlídkou, že tranzit plynu přes Česko bude silně omezený.
Stát loni během vlny zestátňování podniků za doprovodu velké kritiky koupil za osm miliard zadlužené plynovody Net4Gas. Obchod prosadil ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN), který nyní velmi pravděpodobně zamíří na post eurokomisaře. Nákup obhajoval jako strategickou investici v podobě kritické infrastruktury. Jenže trubky dříve přepravovaly ruský plyn do Německa, což už se po ukončení kontraktů s Gazpromem neděje. Objednávky na tranzit plynu nejsou a plynovody nemá co téct.
Elektřina i plyn zdraží. Zatím jen málo, o desítky korun ročně. Ale je to jen začátek. Ke zdražení energií v tuto chvíli dojde kvůli tomu, že ministerstvo průmyslu navrhuje zvýšení poplatků za činnost Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Zatím ho vláda neschválila, lze ale čekat, že tak brzy učiní. Řeč je o zdražení regulované složky elektřiny, u které je nutné počítat s tím, že na rozdíl od samotné silové elektřiny nevyhnutelně poroste. Její poměrně masivní navýšení jsme už zažili počátkem letošního roku. A platby v rámci regulované složky porostou dál, kvůli dekarbonizaci a rozvoji zelených obnovitelných zdrojů se totiž bude muset do sítě ohromně investovat. Na éru zelené energetiky založené na občasně vyrábějících zdrojích, do které EU vstoupila, totiž rozhodně není stavěná.
Ceny plynu v Evropě ve středu vyskočily na zatím nejvyšší hodnoty v letošním roce. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh ve středu stoupla na téměř 39 eur (985 Kč) za megawatthodinu (MWh). Nárůst je podle všeho způsoben obavami z přerušení dodávek plynu kvůli rusko-ukrajinským bojům v blízkosti klíčového tranzitního bodu pro ruský plyn, uvedl server tradingeconomics.com nebo agentury Reuters a Bloomberg.
Bombový útok na plynovod Nord Stream neustále vyvolává podezřelé otázky a spekulace. Přestože od jedné z největších sabotážních akcí v dějinách poválečné Evropy uplynuly už dva roky, tak stále nevíme, co se přesně stalo a kdo za útokem stojí. Německá vláda stále odmítá zveřejnit výsledky průběžného vyšetřování, přestože se opozičníci z AfD dožadují odpovědí, píše deník Berliner Zeitung. Záhadná exploze v Baltském moři ukazuje na americké tajné služby, ukrajinské komando, ale také na polské a ruské stopy.
Německo bere vážně české obavy ze zásobování plynem, o kapacitách ale rozhodují příslušné plynárenské a transportní společnosti, řekla mluvčí spolkového ministerstva hospodářství a ochrany klimatu, která tak reagovala na otázku o výrazném snížení kapacity exportního plynovodu na česko-německé hranici v Brandově. Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela se kvůli tomu dopisem obrátil na komisařku Evropské komise pro energetiku Kadri Simsonovou a německého ministra hospodářství Roberta Habecka.
Uhlí v energetice má skončit, protože výroba z něj je ztrátová. Sami jsme si to zavinili působením drahých emisních povolenek. Nic se ale neděje, nahradíme ho plynem, dalšími obnovitelnými zdroji, dovozem ze zahraničí a někdy v daleké budoucnosti možná produkcí z nových jaderných bloků. S tím počítá vláda. Proč to v současnosti celé vůbec nedává smysl, vysvětluje v rozhovoru pro Echo Stanislav Mikeska, který se v tuzemské energetice pohybuje už téměř čtyři desetiletí.
Česká republika obvinila Německo, že si hromadí plyn určený Česku. Berlín podle Prahy snižuje kapacitu exportního plynovodu právě v době, kdy se region potýká s problémem nahrazení dodávek z Ruska. S odvoláním na dopis ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely to píše agentura Bloomberg.
Český prezident Petr Pavel se v americkém Houstonu v pátek setkal se zástupci energetických společností. Diskutovali o možnostech alternativních zdrojů dodávek ropy a plynu z neruských zdrojů, řekl novinářům na místě. "Chtěli jsme s nimi prodiskutovat otázky, které souvisí s naší energetickou bezpečností, s možnostmi alternativních zdrojů dodávek ropy a plynu z neruských zdrojů," řekl Pavel. Česká delegace jednala například se zástupci firem Chevron nebo ExxonMobil.
V případu exploze plynovodu Nord Stream 2 vycházejí najevo výbušné informace, píše německý deník. Svědci v parlamentním vyšetřovacím výboru pro vyšetřování Nadace pro ochranu klimatu a životního prostředí (SKU) v zemském parlamentu spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko prohlásili, že USA koordinovaly činnost tajných služeb v Německu, aby zabránily výstavbě německo-ruského plynovodu. Informuje server deníku Berliner Zeitung.
Pražská energetika (PRE) od začátku září zlevní energie téměř 700 000 odběratelům bez fixace. Ceny elektřiny oproti současnosti klesnou až o 20 procent, ceny plynu pak o 16 procent. Dnes o tom informovala Pražská energetika. Energie letos postupně zlevňují i další dodavatelé, reagují tak na pokles velkoobchodních cen energií. Změny cen dodavatel provede automaticky.
V Evropě se mění postoje vůči sankcím proti ruskému plynu. Členské státy Evropské unie otáčí ve své deklarované snaze rychle a brutálně omezit dodávky zemního plynu z Ruské federace. EU chce nyní jednat o prodloužení pronájmu plynovodů i dodávek zemního plynu do Evropy. Podle zpravodajské agentury Bloomberg, která se odvolává na několik zdrojů obeznámených se situací, se země EU snaží zajistit, aby dodávky zemního plynu z Ruska pokračovaly i příští rok.
Doba bez uhlí jako záložního zdroje elektřiny se blíží. Vláda konečně poskytla alespoň nějaké obrysy toho, jak mohou vypadat různé kritické scénáře při hrozícím nedostatku energie a kdy a jaký provoz by stát dotoval. Jisté je, že budeme potřebovat jako nový záložní zdroj plyn, protože zelené upřednostňované zdroje a jádro (nové bloky jsou navíc velmi vzdálenou budoucností) po celý rok poptávku rozhodně neutáhnou. Plynové elektrárny jsou ale právě kvůli jejich nestálému využití pro investory nerentabilní.
V České republice je zřejmě významné množství plynu původem z Ruska. Podle ministerstva průmyslu a obchodu ruský plyn nadále nepotřebujeme, nicméně v dodávkách na českém území by se mohlo jednat o desítky procent. Plyn z Ruska by se do Česka měl dostávat především ze Slovenska. Podle ministerstva průmyslu velkou roli hraje německý poplatek za uskladnění, který ale bude od příštího roku zrušen.
Rusko v květnu zvýšilo průměrný denní vývoz plynu potrubím do Evropy meziročně o 39 procent, proti dubnu pak nárůst činí 7,3 procenta. S odkazem na své výpočty to v pondělí uvedla agentura Reuters. Monopol na vývoz plynu potrubím má v Rusku společnost Gazprom. Ta zatím letos do Evropy dodala zhruba 13 miliard metrů krychlových suroviny. V Česku se na přelomu roku dovoz plynu původem z Ruska výrazně zvýšil.
Německo projevilo solidaritu, když po uzavření kohoutků s ruským plynem začalo nakupovat do zásoby v té době extra drahý neruský plyn. Podle Němců z toho pak unijní státy těžily a pomohlo to k zabezpečení dodávek a stabilizaci cen. Není to ale zadarmo. Za pokrytí nákladů na ukládání plynu v zásobnících Němci zavedli přirážku, která zkapalněný zemní plyn ještě zdražuje. Přirážka se má ještě zvýšit, což už Česko společně se Slováky, Rakušany a Maďary odmítlo akceptovat, a tlak na Evropskou komisi, aby zasáhla, se vystupňoval. Nyní Německo téměř přes noc oznámilo, že poplatek zruší úplně. Ale až od příštího roku.
