Lidé by si měli opět připlatit na účtech za elektřinu. Vláda totiž po devíti letech zvýšila poplatek Energetickému regulačnímu úřadu. Zvýšení hájí inflací či růstem povinností úřadu, který byl v posledních letech dotován ze státního rozpočtu. Úřad by si zvýšením poplatku, který platí každý odběratel elektřiny a plynu měl přijít místo 280 na 465 milionů a nemusel by tak být dotován ze státního rozpočtu.
Evropská unie uvažuje, že v rámci snahy o ukončení dovozu ruského plynu do Evropy by mohla prosadit opatření, které by firmám umožnilo ukončit s ruskými firmami dosud platné kontrakty na plyn bez sankcí. Dalším opatřením by mohl být zákaz podepisování nových kontraktů. Jedná se o jedny z možných návrhů opatření, kterými chce EU ukončit evropskou závislost na ruském plynu do roku 2027. Plán však vzhledem k cenám plynu a geopolitickému vývoji několikrát odložila.
V zákulisí americké politiky se odehrává zásadní debata, která by mohla znamenat radikální změnu v přístupu Spojených států k válce na Ukrajině i k energetické politice vůči Rusku. Bílý dům zvažuje zrušení sankcí na ruská aktiva plynovodu Nord Stream 2. Klíčovou roli nyní hraje Steve Witkoff, zvláštní vyslanec Bílého domu, který se má v pátek setkat s Vladimirem Putinem v rámci mírových jednání. O zprávě informuje Politico.
Přes veškeré politické napětí a válku, kterou Rusko proti Ukrajině vede a ukrajinskou rétoriku, Kyjev nadále nepřímo odebírá ruský plyn. Přiznal to ukrajinský poslanec a místopředseda energetického výboru parlamentu Oleksij Kučerenko v nedávném televizním rozhovoru. Od roku 2025 je plynovod TurkStream jedinou přímou cestou, jak dostat ruský plyn do Evropy – kromě dodávek zkapalněného plynu (LNG) po moři.
Před měsícem severočeská společnost Sokolovská uhelná ohlásila odstavení svého posledního velkorypadla na těžbu hnědého uhlí v lomu Jiří. Označila to za konec jedné éry a milník v historii hornictví tamějšího regionu. Milník je to i pro devadesát zaměstnanců, tedy už bývalých, kteří v důsledku ukončování těžby přišli o práci. Úplný konec těžby na Sokolovsku má nastat v roce 2030. Výroba uhlí a tepla ale může v důsledku uměle nastavených netržních podmínek skončit ještě dřív. Společnost tedy stojí s nataženou rukou před státem a doufá v dotace.
Evropští představitelé upustili od myšlenky prosadit do sedmnáctého balíčku sankcí proti Rusku zákaz dovozu ruského zkapalněného plynu (LNG) do Evropy. Krok totiž naráží na odpor některých vlád zemí EU a zároveň panuje nejistota ohledně alternativních zdrojů, uvedla agentura Reuters. I podle diplomatických zdrojů ČTK se o zákazu dovozu ruského LNG nyní neuvažuje, balíček je zatím "slabý", omezení se budou týkat lodí z ruské stínové flotily a na sankční seznamy přibudou nová jména.
Česko se na sto procent odstřihlo od ruské ropy. S těmito slovy ve čtvrtek vrcholní představitelé vládní koalice v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) oslavovali rozšíření západního ropovodu TAL, které se podařilo dokončit s předstihem. Naopak expremiér Andrej Babiš (ANO) vládu kritizuje za to, že podle komentáře zveřejněného agenturou Reuters dále posílá Kremlu miliardy za plyn. Podle Babiše je Česko na ruském plynu závislejší než kdy dřív.
Ještě před rokem byla taková slova nemyslitelná. Tváří v tvář prudké a obtížně čitelné celní ofenzivě amerického prezidenta Donalda Trumpa se však začínají ozývat: šéfové velkých evropských firem považují alespoň částečný dovoz zapovězeného ruského plynu za „dobrý nápad“. Přílišná závislost na zkapalněném zemním plynu (LNG) ze Spojených států by se totiž podle nich mohla stát novým zranitelným místem, píše agentura Reuters.
Podle agentury Reuters chtějí Spojené státy převzít kontrolu nad "plynovodem Gazprom" vedoucím přes Ukrajinu do Evropy. Napsala to agentura Reuters s odkazem na další americko-ukrajinské rozhovory o dohodě o minerálech, které se uskutečnily v pátek a v sobotu. O jaký konkrétní plynovod nebo plynovody ale není jasné.
Podobně jako náš provozovatel přenosové soustavy (ČEPS) vydává svou každoroční zprávu o hodnocení zdrojové přiměřenosti (MAF), hodnotí z celoevropského hlediska dostatek zdrojů i Evropská síť provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E). K přečtení zde či zde. A stejně jako poslední česká MAF 2023, ani evropská zpráva nenabízí žádné veselé čtení. Nad oběma visí otázka: Kde v příštích letech vezmeme elektřinu, aby byla pro všechny, když budou chybět stabilní zdroje?
Premiér Petr Fiala natočil další díl krátkého vysvětlovacího pořadu Čísla a data. Tentokrát na téma ceny energií. Pomiňme teď, jaké všechny vládní „úspěchy“, které prý zajistily „nezávislost na Rusku a stabilitu cen“, Fiala vyjmenovává. Stačí, když premiér tvrdí, že současná vláda rozhýbala dostavbu Dukovan a stavět se začne v roce 2029. Vzhledem k tomu, co se teď kolem jaderného tendru děje a jak beznadějně to vypadá s podílem českého průmyslu, se tomu už asi zdráhají věřit i nejvěrnější voliči.
Ruská plynárenská skupina Gazprom od úterý výrazně zvýší dodávky zemního plynu na Slovensko prostřednictvím plynovodu TurkStream, který vede přes Turecko a další země. Novinářům to řekl generální ředitel slovenských plynáren SPP Vojtech Ferencz. SPP jako největší dodavatel plynu na Slovensku má s Gazpromem uzavřenou smlouvu do roku 2034. Gazprom původně dodával plyn na Slovensko přes Ukrajinu, která ale na začátku letošního roku tranzit suroviny ukončila.
Německá politická scéna se ocitla uprostřed ostré debaty o budoucnosti plynovodů Nord Stream. Diskuzi odstartovali poslanci Křesťanskodemokratické unie (CDU), kteří uvítali údajnou americkou iniciativu opravit a znovu zprovoznit plynovody Nord Stream spojující Rusko a Německo po dně Baltského moře. Návrhu vyjádřili podporu také představitelé Alternativy pro Německo (AfD). Podnětem k debatě bylo vyjádření ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova.
Sergej Lavrov, ruský ministr zahraničních věcí, potvrdil, že USA a Rusko vedou v současnosti tajná jednání o osudu plynovodů Nord Stream. Nord Stream leží po neobjasněných explozích poškozený na dně Baltského moře. V ruské státní televizi Lavrov uvedl, že diskuse o Nord Streamu probíhají už delší dobu ve Švýcarsku a že „normální dodávky energií pro Evropu“ jsou v zájmu obou stran, tedy jak Ruska, tak i Spojených států. O zprávě informují agentura Reuters i německý Bild.
Dovoz ruského plynu do Evropské unie se loni zvýšil o 18 procent, a to navzdory plánu regionu dodávky fosilních paliv z Ruska do roku 2027 postupně ukončit. Podíl na růstu měly hlavně Itálie, Česká republika a Francie, uvádí ve své analýze institut Ember. Ceny plynu v EU pak byly podle zprávy loni o 59 procent vyšší než v době před ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu. Dovoz loni vzrostl, i když poptávka po energii se nezvýšila.
Evropská unie hledá nové řešení, jak zmírnit napětí mezi Slovenskem a Ukrajinou, které vzniklo po ukončení smlouvy o tranzitu ruského plynu přes ukrajinské území. Jedním z návrhů je zapojení rozsáhlých ukrajinských podzemních zásobníků plynu do nového energetického plánu. Informuje Politico s odkazem na své zdroje. Evropská komise čelí tlaku poté, co přislíbila Slovensku řešit problém výpadku příjmů z tranzitu ruského plynu.
Spojené státy jednají s Ruskem o možnosti budoucí spolupráce s ruským Gazpromem na mezinárodních projektech, uvedla agentura Bloomberg tento týden s odkazem na evropské a ruské představitele. Spolupráce by se údajně měla týkat jak Evropy, tak Asie. Tomu by odpovídala i zpráva, podle které se Rusko chystá na obnovy plynovodů Nord Stream. Plynový byznys by měl být dalším krokem k navázání užších vztahů Washingtonu s Kremlem.
Podle investigativního serveru Važnyje istorii existují nepřímé náznaky, že se Rusko chystá na obnovy plynovodů Nord Stream. Ačkoli odborníci tuto možnost stále považují za nepravděpodobnou, několik faktorů podle serveru naznačuje, že se Moskva touto variantou seriózně zabývá. Obnova plynovodu se stala v posledních týdnech tématem i v Evropě, deník Financial Times přinesl zprávu o tajných jednáních o obnově Nord Streamu 2 do Evropy s podporou amerických investorů, Německá vláda pak na začátku března takové úvahy odmítla.
Cena plynu v posledních týdnech znatelně klesá a tento trend může pokračovat. Podle oslovených analytiků v současné chvíli hraje roli především roli mírnější počasí a konec strachu o nedostatek plynu v zásobnících. Roli podle Jiřího Gavora může hrát i současné geopolitické napětí.
Rapidní geopolitické změny posledních týdnů se začínají projevovat i v otázce energií. Podle zpráv například serveru Politico se do závěrečného komuniké dnešního summitu o další podpoře Ukrajiny a nutných změnách v evropské obranné politice dostala i pasáž o obnovení dodávek ruského plynu, a to v reakci na tlak slovenského premiéra Roberta Fica. Plyn na evropských trzích v posledních týdnech setrvale zlevňuje, a to v očekávání obnovení ruských dodávek, upozorňuje Bloomberg.
Japonsko, Jižní Korea a další země chtějí spolupracovat se Spojenými státy na výstavbě plynovodu na Aljašce, jednoho z největších na světě. V úterý to v projevu v Kongresu řekl americký prezident Donald Trump. Půjde podle něj o gigantický projekt za biliony dolarů. Japonsko uvedlo, že vyšší dovoz energií z USA prospěje oběma zemím, informovala agentura Reuters.
Už týdny se spekuluje o možném otevření plynovodu Nord Stream 2 pod Baltským mořem pod kontrolou Spojených států. Podle nedělní zprávy deníku FT se o tom vedla jednání ve Švýcarsku. Psali jsme o tom zde. Německá vláda však podle deníku Handelsblatt takové úvahy rozhodně odmítá. List si klade otázku, zda tak nehrozí další americko-německý spor. „Nezávislost na ruském plynu má pro německou vládu strategický význam z hlediska bezpečnostní politiky a toho se drží,“ řekla Handelsblattu mluvčí spolkového ministerstva hospodářství.
Slovenský premiér Robert Fico pohrozil zablokováním čtvrtečního summitu Evropské unie ohledně schvalování finanční a vojenské pomoci Ukrajině. Hodlá tak učinit v případě, že státníci evropského bloku nepodpoří požadavek Bratislavy, aby EU vyzvala Kyjev obnovit tranzit zemního plynu přes své území. Fico, který se kvůli přepravě plynu už dříve dostal do sporu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, to v pondělí řekl novinářům. Připustil ovšem i možnost kompromisu v uvedené záležitosti.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí zvyšuje. Vzhůru ji tlačí nejistota ohledně mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou a silná poptávka, uvedla agentura Reuters. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v příštím měsíci ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku si kolem 12:30 SEČ připisovala přes čtyři procenta a nacházela se nad 46 eury (zhruba 1160 Kč) za megawatthodinu (MWh).
Německý byznysmen, který pracoval pro ruský Gazprom, se snaží oživit ruský plynovod Nord Stream 2 do Evropy s podporou amerických investorů, píše deník Financial Times (FT). Podle několika osob obeznámených s jednáními stojí za plánem Matthias Warnig, bývalý důstojník východoněmecké tajné služby Stasi, který až do roku 2023 vedl mateřskou společnost Nord Stream 2 ruského plynárenského giganta Gazprom.
Vývoz ruského zemního plynu do Evropy prostřednictvím plynovodu TurkStream v únoru dosáhl historicky nejvyšší úrovně, přičemž denní objem dodávek překročil 55 milionů krychlových metrů. Podle agentury Reuters se meziročně zvýšil o téměř 31 procent a oproti letošnímu lednu vzrostl o 10 procent. Tento trend přichází v době zásadních změn v energetické infrastruktuře Evropy, kdy po desetiletích skončil tranzit ruského plynu přes Ukrajinu a energetická bezpečnost se stala jedním z klíčových témat evropské politiky.
Britská energetická společnost BP definitivně opouští strategii snižování produkce uhlovodíků a na těžbu ropy a plynu se teď naopak zaměří více. Investice do těžby zvýší na deset miliard dolarů (240 miliard Kč) ročně. Firma to uvedla ve své aktualizované dlouhodobé strategii, která znamená zásadní změnu vůči dosavadním plánům. Firma v roce 2020 ve své tehdejší dlouhodobé strategii nastínila nejambicióznější plány ze všech firem v odvětví.
Mrazivé počasí z posledního týdne výrazně zvýšilo spotřebu energií. Odběr zemního plynu oproti průměru v topné sezoně vzrostl o 58 procent, až o pětinu stoupla také spotřeba tepla. Mírněji vzrostla i spotřeba elektřiny, a to ve srovnání s předchozím týdnem o více než pět procent. Chladné dny v kombinaci se slunečným počasím zvýšily i výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, která v posledních dnech vzrostla až o 30 procent. Dodávky energií tak pokračují bez problémů, sdělily společnosti ČEZ a GasNet.
Obnovení dodávek ruského plynu do Evropy rozhodně může být součástí dohody s Ruskem, je to dokonce velmi pravděpodobné. To by ovšem bylo špatně zas pro Trumpa, který chce, aby Evropa odebírala co nejvíce LNG z USA. A na ruském plynu samozřejmě neměla být založena jen německá Energiewende, měl na něm fungovat celý evropský Green Deal. Ten tedy stále počítá s tím, že plyn má fungovat jako hlavní „přechodné“ palivo, než bude Evropa „plně bezemisní“.
Energetická mapa Evropy se v posledních letech změnila. Tradiční plynovody vedoucí z Ruska přes Ukrajinu ustoupily novým trasám a význam alternativních dodávek, například zkapalněného zemního plynu (LNG), výrazně vzrostl. Kudy dnes proudí plyn do Evropy, které státy jsou klíčovými dodavateli a jak se změnily přepravní trasy po roce 2022?
