Německo zřejmě čeká tichá, ale zásadní energetická revoluce. Podle průzkumu sdružení komunálních služeb VKU chce každé páté město, respektive místní podnik veřejných služeb (19 %), nejpozději do roku 2045 zcela odstavit svou plynovou síť. A téměř polovina provozovatelů (46 %) ještě neví, zda přejde na takzvaný zelený (ekologický) plyn, nebo infrastrukturu úplně zruší. Pouze osm procent měst mimo jiné už nyní ví, že chce infrastrukturu upravit pro dodávky zeleného plynu pro domácnosti. Dle odborníků z VKU hrozí, že náklady na energetický přechod ponesou především zákazníci.

„Kdo v roce 2045 nebude moci topit plynem ani olejem, musí mít jistotu, že existují dostupné alternativy,“ uvedl pro deník Bild šéf VKU Ingbert Liebing. Podle něj musejí být do té doby běžně dostupné tepelné čerpadla, dálkové vytápění a zelené plyny. VKU tak vyzývá k rychlému plánování.

Energetický přechod ale nebude levný. A hrozí, že náklady zůstanou především na zákaznících, varuje VKU. Odborníci ze sdružení odhadují, že výměna topení a úpravy domů mohou stát desítky tisíc eur na domácnost. Přechod se dotkne i průmyslu – na plynové rozvody je připojeno asi 1,4 milionu malých a středních firem. Je třeba urychleně proto nastavit jasný právní rámec, uvádí VKU.

Některá německá města už každopádně mají jasno. Mannheim chce plyn odpojit do 2035, Augsburg, Hannover a Würzburg do 2040, Mnichov a Řezno nejpozději do 2045. Celkem jde o síť dlouhou zhruba 550 tisíc kilometrů.

Zatímco města hledají cesty, jak se plynu zbavit, federální vláda jde opačným směrem a spoléhá na něj při především budoucí výrobě elektřiny. Ministryně hospodářství Katherina Reiche oznámila plán na výstavbu plynových elektráren s výkonem 20 gigawattů, které mají sloužit jako záloha pro obnovitelné zdroje a být později přestavitelné na vodík. Tento plán ale může mít zásadní problém. Podle Euronews Evropská unie zvažuje podporu jen zhruba pro 12 až 12,5 GW.