Saúdská Arábie se rozhodla přerušit rozhovory o možné normalizaci vztahů s Izraelem, důvodem jsou boje mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás. Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na zdroj blízký vládě v Rijádu. Saúdská Arábie o rozhodnutí už informovala americké představitele. V zemi je dnes na návštěvě ministr zahraničí USA Antony Blinken.
Izraelský vzdušný úder v noci na dnešek zabil v Pásmu Gazy velitele vzdušných sil radikálního palestinského hnutí Hamás Muráda abú Muráda. Podle deníku The Times of Israel to oznámila izraelská armáda. Murád abú Murád se velkou měrou podílel na organizaci masakrů spáchaných bojovníky Hamásu během jejich útoku na Izrael z minulého víkendu a také na výcviku těchto radikálů, sdělily také podle izraelského tisku izraelské síly.
Pozemní část operace Izraele proti teroristickému hnutí Hamás je zřejmě na spadnutí. Ve chvíli, kdy čtete tyto řádky, možná již začala. Krátce před páteční půlnocí tamějšího času Jeruzalém oznámil, že obyvatelé Gazy se mají co nejrychleji přesunout do jižní části území, jasný signál, že se začne o sever bojovat. Je to tažení, do kterého se Izraeli zřejmě vůbec nechce. Boj v hustě zastavěné oblasti je nesmírně složitý a nebezpečný.
Izraelská armáda v pátek uvedla, že její pozemní jednotky s tanky v posledních 24 hodinách provádí lokální operace za hranicí Pásma Gazy, napsal server The Times of Israel (ToI). Cílem je vyčistit pohraniční oblast od bojovníků palestinského hnutí Hamás, informují izraelská média. Podle deníku Haarec vojáci také hledají osoby, které členové Hamásu unesli při sobotním útoku na Izrael. Jednotky nevstoupily hlouběji do vnitrozemí Pásma Gazy, uvádí izraelská média.
Za složitý úkol označil v pátek Bílý dům izraelský požadavek, aby se asi milion obyvatel severní části Pásma Gazy během jednoho dne přesunul na jih zóny kontrolované radikálním hnutím Hamás. Podle nejmenovaného amerického činitele citovaného agenturou Reuters se při čtvrteční schůzce amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem mluvilo též o potřebě vytvořit v Gaze bezpečné zóny pro evakuované.
V souvislosti s ohlášeným dnem „hněvu“, ke kterému vyzývá hnutí Hamás začali němečtí politici mluvit o možnosti deportací lidí, kteří vyjádří antisemitské projevy. Například ministr hospodářství Robert Habeck. Viceprezidentka izraelsko německé společnosti Gitta Connemannová vyzvala k okamžitým a rychlým řízením s účastníky těchto demonstrací Kancléř Olaf Scholz už v minulých dnech uvedl, že antisemitismus v Německu nemá místo. informuje například deník Bild.
Izraelská armáda oznámila, že v noci na dnešek v palestinském Pásmu Gazy provedla zhruba 750 vzdušných úderů na pozice islamistického hnutí Hamás, které oblast ovládá a které minulou sobotu zaútočilo na jižní Izrael. Dnes izraelská armáda vyzvala civilní obyvatelstvo severu Pásma Gazy k evakuaci na jih. Podle listu The Times of Israel to naznačuje, že se po šesti dnech bombardování schyluje k pozemní operaci.
Izraelská armáda ve čtvrtek pozdě večer informovala OSN, že 1,1 milionu Palestinců v Pásmu Gazy by se mělo v příštích 24 hodinách přesunout do jižní části tohoto úzkého pobřežního pásu, uvedl mluvčí OSN. Tento krok by podle agentury Reuters mohl být předzvěstí izraelské pozemní ofenzivy. V pátek ráno izraelská armáda vyzvala k evakuaci civilních obyvatel města Gaza na jih, oznámil Reuters.
Svět netrpělivě očekává zprávy o zahájení pozemní invaze izraelské armády do pásma Gazy. Ohlášená operace má eliminovat další útoky islámských radikálů z teroristického hnutí Hamás, které od soboty zabily tisíce lidí. Izrael už zahájil blokádu a leteckými údery si připravuje půdu pro pozemní invazi do Gazy, s níž ale zatím vyčkává. Jak bude vypadat další postup a hrozí na Blízkém východě eskalace konfliktu?
Ve dnech, kdy se rozpohybovaly dějiny, těm, kdo ten pohyb sledují zdálky, nezbývá než o nich debatovat – zapáleně, analyticky, nějak. Co tak dělat jiného, když se děje něco tak enormního a děsivého, s tak velkou potencí ovlivnit svět? Soudobá debata má ale taky svoje zákonitosti a zvyky a je někdy, mírně řečeno, udivující pozorovat, jak to vypadá, když je v jejich duchu zpracovávána událost tak ohromná a svou krutostí tak daleko přesahující hranice představitelného.
Podobně jako mnoho a mnoho dalších lidí jsem prožil větší část víkendu u monitoru ve snaze udělat si co nejpřesnější obraz toho, co se v Izraeli děje. Nejvíc času jsem trávil na Twitteru, dnes X. Je to dost hrozná končina virtuálního světa, ideální pro uživatele, který z nějakých důvodů potřebuje ztratit víru v lidstvo a potřebuje to rychle. Ve chvílích, kdy se rozběhnou dějiny, je ale v něčem spolehlivější než velké zpravodajské organizace.
Británie vyšle do východního Středomoří dvě lodě svého námořnictva a zahájí pozorovací lety nad Izraelem v rámci vojenské podpory svého spojence, napsal dnes britský deník The Times. Do regionu podle jeho informací zamíří dvě plavidla britské flotily pomocných lodí RFA Argus a RFA Lyme Bay, která budou součástí pobřežní reakční skupiny.
V záplavě informací o válce v Izraeli a mezinárodní reakci na ni by nemělo zapadnout to skutečně důležité – vlajky. Izraelské vlajky vyvěšené na domech. A hlavně světelné instalace v barvách izraelské vlajky, jimiž jsou osvětleny či září ikonické budovy. I Praha se připojila s modrobílou Petřínskou rozhlednou. Samo modrobílé nasvícení popravdě není tak výjimečné, a proto si zřejmě zvláštní uznání zaslouží berlínská Braniborská brána, na níž nesvítí pouhá kombinace modré a bílé, ale přímo izraelská šesticípá hvězda.
Izraelské armádě se nepodařilo ochránit občany před ozbrojenci palestinského Hamásu, připustil ve čtvrtek náčelník generálního štábu izraelských obranných sil (IDF) Herci Halevi v prvním veřejném projevu od sobotního útoku palestinských ozbrojenců z Pásma Gazy na jižní Izrael. Věc se bude vyšetřovat, nyní je ale čas k válce, zdůraznil velitel. Pásmo Gazy podle něj už nikdy nebude stejné jako dosud.
Sociální síť X od soboty odstranila stovky účtů napojených na palestinské hnutí Hamás a stáhla nebo označila desetitisíce příspěvků. Ředitelka sítě X Linda Yaccarinová to uvedla v reakci na výzvu eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, aby vedení X zakročilo proti dezinformacím. Hamás v sobotu zahájil z Pásma Gazy rozsáhlý útok na Izrael, který reagoval odvetnými nálety. Střety už mají tisíce obětí na obou stranách války.
Nejvyšší politický představitel sudetských Němců Bernd Posselt kritizoval někdejšího českého prezidenta Miloše Zemana za to, že Izraeli navrhuje inspirovat se při řešení sporu s Palestinci odsunem sudetských Němců z Československa. Zeman ve středečním rozhovoru s Parlamentními listy takovou variantu nevyloučil a řekl, že ji kdysi při návštěvě Izraele zmínil.
Americký prezident Joe Biden ve středu večer varoval Írán, aby byl v současné situaci kolem Izraele opatrný. Útok Hamásu na Izrael, při němž o víkendu zemřelo na 1300 lidí, odsoudil jako nejhorší pro Židy od doby holokaustu. O Bidenových slovech pronesených v Bílém domě k představitelům židovské komunity informovaly agentury AP a Reuters.
Hraný film o izraelské ministerské předsedkyni Goldě Meirové (1898–1978), který se nyní promítá i ve zbylých českých kinech, by stál za pozornost i bez nečekané – a šílené – aktualizace. Jak už ví i ten, kterému se všechny ty izraelské války poněkud pletly, tak ta, o kterou v tom filmu jde, tedy ta jomkipurská, začala právě v sobotu před padesáti lety. A sobotní útok muslimských teroristů z Hamásu byl pravděpodobně k tomuto jubileu naplánován a izraelský stát jím byl zaskočen právě jako onoho 6. října 1973.
Zmatek a chaos, tak působila reakce EU na útok teroristů z hnutí Hamás. Alespoň co se týká financování palestinské samosprávy. Po útoku nejdříve maďarský komisař Olivér Várhelyi uvedl, že EU platby zastavuje, aby několik hodin poté došlo k upřesnění, že prochází revizí a stejně žádné finanční toky nebyly v nejbližší době plánované. Financování samosprávy zastavují i některé evropské státy. A například Česká republika už neposílá palestinské samosprávě finance šest let. Od uzavření dohod z Osla poslala EU palestinské samosprávě přes 8,5 miliardy eur.
Jak kdysi řekl senátor John McCain, politika je jen showbyznys pro ošklivé lidi – a na jeho bonmot si bylo opět možné vzpomenout při adoraci, jaké se dostalo našemu ministru zahraničí za jeho návštěvu Izraele. V jakém jiném oboru lidské činnosti by mohl Jan Lipavský vybudit tak silné pozitivní parasociální vztahy, jak zní odborný termín pro intenzivní jednostrannou vazbu, jakou navazují fanoušci ke svým popkulturním idolům?
Během 24 hodin odletí tři vládní speciály do Izraele k evakuaci občanů, kteří se chtějí vrátit do Česka a v zemi uvázli po sobotních teroristických útocích palestinských radikálů. Po jednání vlády to ve středu oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Prvním letem se v noci na středu s ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) vrátilo prvních 34 Čechů.
Pozornost si za poslední dny získal komplikovaný případ českých sourozenců, které unesl jejich palestinský otec do Pásma Gazy, kde právě probíhají intenzivní boje. Otec děti odvezl během rozvodového řízení se svou českou manželkou, již měl dlouhodobě týrat. Jejich cesty vedly nejdříve do Dubaje, kde s dětmi čas pobýval, a následně do Pásma Gazy. Odtud se však od propuknutí bojů nemůže nikdo dostat a neplatí zde žádná mezinárodní smlouva, nařizující vrácení dětí do České republiky. Matka se, ve snaze získat své děti zpět, obrátila na české úřady. Její úsilí bylo však neúspěšné.
Spojené státy chtějí podle televize NBC News vytvořit koridor, který by civilistům z Pásma Gazy umožnil odejít do Egypta, a vyhnout se tak nebezpečí, které jim v Gaze hrozí. Izrael na pásmo, v němž žije 2,3 milionu lidí, útočí v reakci na víkendové masakry spáchané palestinským radikálním hnutím Hamás.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý podle agentury Reuters kritizoval Spojené státy za to, že poslaly jednu ze svých letadlových lodí blíže k izraelským břehům. Loď podle něho provede "závažné masakry" v Pásmu Gazy, odkud v sobotu bojovníci radikálního palestinského hnutí Hamás podnikli překvapivý útok na izraelské území.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský přiletěl na neočekávanou návštěvu Izraele. Setkal se se svým izraelským protějškem Eli Cohenem i s prezidentem Izraele Jicchakem Herzogem.
V situaci, kdy je Izrael ve válečném stavu, není na místě debata o přesunu českého velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Uvedl to prezident Petr Pavel ve vyjádření, které poskytl odbor komunikace Hradu. Za nutné nyní považuje především zachovat jednotu v podpoře Izraele.
Od sobotního zahájení útoku Hamásu na Izrael zahynulo přes 3300 lidí, vyplývá z údajů zveřejněných oběma stranami. Při palestinských útocích na izraelském území podle izraelské armády přišlo o život více než 1000 lidí, zatímco zdravotnické úřady v Hamásem ovládaném Pásmu Gazy hlásí 830 obětí izraelských protiúderů. Izraelské ozbrojené síly zároveň oznámily, že na izraelském území dosud nalezly na 1500 těl ozbrojenců Hamásu.
Španělsko a Francie oznámily, že jsou proti tomu, aby Evropská unie pozastavila finanční pomoc Palestincům po útoku radikálního hnutí Hamás na Izrael. Evropská unie odvolala dřívější prohlášení jednoho z komisařů EU, že blok „okamžitě“ pozastavuje rozvojovou pomoc palestinským orgánům. Kvůli krvavému útoku Hamásu na Izrael Evropská komise (EK) urychleně přezkoumá, zda nebyly peníze zneužity, píše agentura AP. „V tuto chvíli nedojde k žádnému pozastavení plateb,“ uvedla EK.
Pro přestěhování českého velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma nejsou v tuto chvíli splněny tři základní podmínky, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Bylo by to podle něj v rozporu s mezinárodním právem a rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, zároveň by takový krok nebyl v souladu s jednotným postojem Evropské unie. V dnešní bezpečnostně rozbouřené době navíc Lipavský nepovažuje za rozumné, aby na sebe Česko přitáhlo pozornost mezinárodního společenství razantním krokem v otázce izraelsko-palestinského konfliktu.
Izrael byl zcela šokován akcí palestinských teroristů a dočkal se silné podpory ze strany evropských států a USA, kteří uznávají jeho právo na sebeobranu. Írán podle očekávání podpořil činy Hamásu, k jehož hlavním podporovatelům patří. Řada světových či regionálních hráčů však reagovala nečekaně neutrálně. Například Rusko a Čína v bezprostřední reakci vyzývali k deeskalaci. Turecký prezident Recep Erdogan mluví souvislosti s masovým útokem na Izrael o nutnosti dvojstátního řešení.
