Ozbrojené íránské lodě se ve středu v Hormuzském průlivu pokusily zadržet britský tanker. S odvoláním na dva americké představitele obeznámené s podrobnostmi incidentu to uvedl server CNN. O neúspěšném pokusu íránských lodí zastavit britské plavidlo následně informovala i britská vláda. Íránci se nakonec stáhli, když je varovala loď britského námořnictva HMS Montrose, která tanker doprovázela. Teherán tuto verzi incidentu odmítá.
Minulý čtvrtek se svět ocitl deset minut od další války v Perském zálivu. Podle vojenských zdrojů New York Times americké bombardéry již směřovaly na íránské cíle. Americký prezident Donald Trump tvrdí, že útok odvolal deset minut před startem letounů. Přesný sled událostí je celkem nepodstatný. Důležité je, že Trump se rozhodl nepotrestat Írán za nedávné provokace v Ománském zálivu.
Spojené státy rozhodnutím postihnout sankcemi íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího trvale uzavřely cestu diplomacie.
Íránští poslanci během nedělního zasedání parlamentu vykřikovali heslo „Smrt Americe“ a místopředseda sněmovny obvinil Spojené státy, že jsou „skutečným teroristou“. Stalo se to v době, kdy napětí mezi oběma zeměmi vzrostlo poté, co Írán ve čtvrtek sestřelil nad Hormuzským průlivem americký bezpilotní letoun. Už ve čtvrtek USA navíc provedly kyberútok na íránské počítačové systémy, uvedla americká média.
Možnost vojenského řešení íránské krize je stále na stole, na cestě jsou další sankce, které Teheránu znemožní mít jaderné zbraně. Prohlásil to podle agentury Reuters prezident USA Donald Trump. Doufá, že Írán je dostatečně soudný a na jeho lidech mu záleží. Mezi Trumpovými přáteli je prý spousta Íránců, jsou to „velmi kvalitní lidé“.
Bílý dům se podle amerických médií ocitl na křižovatce, kdy váhá mezi okázalou demonstrací síly a slibem vyhnout se ozbrojeným konfliktům. Prezident Donald Trump zatím volí zdrženlivost, ale s rostoucí agresivitou Teheránu nemusí být takové stanovisko konečné, píší komentátoři. Trump ve čtvrtek při setkání s kanadským premiérem Justinem Trudeauem řekl, že americký dron mohl být tento týden v Ománském zálivu sestřelen bez vědomí íránského vedení. Právě tento incident je v pozadí nejnovějšího napětí. „Netvrdím, že chybu udělala země.
Americký prezident Donald Trump v noci na dnešek zastavil útok proti Íránu, protože by šlo o reakci neúměrnou závažnosti sestřelení nepilotovaného dronu. Napsal to na twitteru. Podle listu The New York Times se USA chystaly zasáhnout několik cílů v Íránu v odplatě za to, že íránské revoluční gardy tento týden sestřelily americký bezpilotní stroj.
Íránské revoluční gardy ve čtvrtek sestřelily americký bezpilotní stroj.
Blízký východ je černou dírou světové geopolitiky. Vsakuje pozornost politiků, diplomatů a generálů přes jejich úpornou snahu oblast ignorovat. To se týká i Donalda Trumpa. Ten je považován za následovníka zahraničněpolitické tradice prezidenta Andrewa Jacksona. Jacksonovci jsou izolacionisté, kteří se brání zapojování USA v zahraničí. Ve chvíli, kdy je ale v ohrožení bezpečnost Spojených států, jsou ochotni chovat se agresivně a nebojí se vojenských řešení.
Spojené státy dnes zveřejnily záběry, které podle nich dokazují íránskou vinu na útoku na dvojici tankerů v Ománském zálivu.
Ohrožení morálních hodnot, nenásledování islámských principů i pouštění zakázané západní hudební tvorby. Tím vším se provinilo 547 teheránských restaurací, které íránská policie zavřela během rozsáhlé desetidenní operace na závěr ramadánu. Zatkla také 11 lidí, nejspíše šlo o provozovatele vybraných podniků informuje televize Al-Džazíra.
Íránský prezident Hasan Rúhání ve čtvrtek v Teheránu prohlásil, že Írán nepodlehne tlaku Spojených států a nevzdá se svých cílů ani v případě, že by byl bombardován. Úřadující americký ministr obrany Patrick Shanahan dnes mezitím potvrdil, že Pentagon v souvislosti s rostoucím napětím s Íránem zvažuje posílení americké vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Konkrétní počty vojáků nicméně Shanahan nepotvrdil. Americký prezident Donald Trump dnes řekl, že je připraven zvážit možnost vyslání dalších amerických vojáků na Blízký východ, ale nemyslí si, že to bude zapotřebí.
Spojené státy uskutečnily v Arabském moři námořní vojenské cvičení, do kterého byla zapojena úderná skupina, jejíž součástí je letadlová loď, kterou Spojené státy vyslaly do Perského zálivu jako varování Íránu. S odvoláním na nedělní sdělení amerického námořnictva o tom informovala agentura AP. Cvičení se uskutečnilo v pátek a sobotu a jeho cílem bylo podle námořnictva podtrhnout schopnost USA reagovat na hrozbu a zároveň mělo sloužit jako odstrašující prostředek.
Čeští vojáci zůstávají i přes zhoršenou bezpečnostní situaci v Iráku. Armáda přijala adekvátní opatření a v případě potřeby je připravena reagovat. Řekl to mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Kvůli sílícímu regionálnímu napětí přerušila svou výcvikovou misi v Iráku německá armáda. Ke stejnému kroku se rozhodla i nizozemská vláda. V zemi působí asi šest desítek českých vojáků.
Americké ministerstvo zahraničí ve středu nařídilo všem méně důležitým diplomatům a vládním pracovníkům USA v Iráku, aby zemi ihned opustili.
Íránský prezident Hasan Rúhání dnes oznámil, že se jeho země rozhodla zastavit plnění „některých závazků“ plynoucích z mezinárodní jaderné dohody podepsané v roce 2015. Stalo se tak rok poté, co od dohody odstoupily Spojené státy.
Spojené státy vysílají na Blízký východ letadlovou loď jako varování určené Íránu, uvedl v noci na pondělí bezpečnostní poradce amerického prezidenta John Bolton. Následně během dne to na twitteru potvrdil i ministr obrany Patrick Shanahan, který rozhodnutí označil za reakci na íránskou hrozbu.
Íránský parlament schválil zákon, který označuje armádu Spojených států za teroristickou. Informoval o tom server televize Al-Džazíra. Washington v pondělí zesílil tlak na Írán, když oznámil, že žádný stát nebude mít výjimky z amerických sankcí, pokud bude nadále kupovat íránskou ropu. Dokument, který dnes schválili íránští zákonodárci, je přísnější než ten z minulého týdne, který označoval za teroristické pouze americké vojáky na Blízkém východě.
Spojené státy se chystají zařadit íránské revoluční gardy na seznam zahraničních teroristických organizací. O tomto kroku, který by výrazně zvýšil tlak na tuto polovojenskou organizaci, informoval v pátek list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na členy americké administrativy. Podle jeho zdrojů oznámí Washington své rozhodnutí v pondělí. Teherán vzápětí pohrozil stejným odvetným krokem, informovala agentura Reuters.
V říjnu 1971 se v rozvalinách antické Persepole sešla velmi vybraná společnost: králové, princové a emíři reprezentující 27 monarchií, prezidenti a viceprezidenti dalších desítek států. Byli mezi nimi i Ludvík Svoboda a Josip Broz Tito. Bylo zde pro ně připraveno luxusní stanové městečko, stoly přetékaly lahůdkami. Jedla se křepelčí vajíčka plněná kaspickým kaviárem, račí ocásky, pečené jehněčí s lanýži a pávi nadívaní foie gras, pilo se šampaňské a koňak značky Princ Evžen.
Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf v pondělí odstoupil z funkce, rezignaci oznámil na instagramu, napsala agentura Reuters. Následně to potvrdila i íránská státní tisková agentura IRNA. Ve vzkazu na sociální síti se Zaríf omluvil za své chyby a poděkoval íránskému lidu. Jak poznamenala agentura AP, důvod Zarífovy rezignace není znám.
„Ve jménu Božím sděluji všem statečným muslimům světa, že autor Satanských veršů, textu sepsaného a vydaného proti islámu, prorokovi islámu a koránu, spolu se všemi vydavateli a nakladateli, kteří vědí o jeho obsahu, jsou odsouzeni k smrti. Volám všechny odvážné muslimy, ať jsou ve světě kdekoli, aby je bez prodlení zabili, aby se už nikdo více neodvážel urážet svatou víru muslimů. Kdokoli při této činnosti zemře, bude z vůle Boží mučedníkem. Kéž je s vámi mír a požehnání Alláhovo. Ruholláh al-Musáví al-Chomejní.“
Írán navzdory sílícím americkým sankcím dodržuje limity jaderné dohody, kterou vedle Teheránu podepsaly Spojené státy, Čína, Francie, Německo, Rusko, Británie a Evropská unie. Informovala o tom v pátek agentura Reuters s odvoláním na Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE), která na plnění dohody dohlíží. Cílem dohody z roku 2015 bylo pozastavit íránský jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí. USA od dohody loni v květnu odstoupily, zbylí signatáři si ji přejí zachovat.
Když slavil zdejší komunistický režim svých čtyřicet let, bylo to v roce 1988 a zbýval rok do jeho pádu. Teokratický režim v Teheránu slaví svých čtyřicet let v těchto dnech a pravděpodobně s jeho rychlým koncem nikdo nepočítá. Lidé, kterým je kolem padesáti, mají v živé paměti televizní záběry z tehdejšího Teheránu, ulice plné mužů v černých bundách a džínách, kteří nesou velké portréty zachmuřeného vousatého muže, pálí americké vlajky a při tom něco bouřlivě skandují. Pamatují také na scény odletu šáha Rezáa Pahlavího a jeho krásné manželky Farah do exilu, jež byly v této zemi o to pikantnější, že rok předtím byli s velkými poctami přijati v Praze a šáh dekorován Gustávem Husákem Řádem bílého lva.
Davy Íránců přišly v mnoha íránských městech na shromáždění pořádaná ke 40. výročí islámské revoluce. Prezident Hasan Rúhání v projevu na teheránském náměstí Svobody řekl, že Írán odolá americkým sankcím, i když občany kvůli nim čekají problémy.
Saúdové zřejmě vyvíjejí balistické rakety schopné nést jaderné hlavice. Alespoň to usuzují američtí analytici, kteří zkoumali satelitní snímky saúdské vojenské základny. Poukazují na to důkazy z fotografií, sdělili tiskové agentuře AP. Saúdská Arábie přitom dlouhodobě kritizuje Írán a obviňuje jej z vlastnění jaderných zbraní.
Íránské ministerstvo zahraničí popřelo tvrzení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že Izrael za poslední dva roky zasáhl "stovky" íránských cílů v Sýrii. Teherán rovněž odmítl informace o své vojenské přítomnosti v regionu, informoval izraelský zpravodajský server Ynet. "Izraelská tvrzení jsou neopodstatněná a falešná. Jde jen o pokus sionistů utajit jejich pokračující selhání v regionu," uvedl mluvčí íránského ministerstva zahraničí Bahrám Ghasemí.
Írán vyšle svá nová bojová plavidla na pětiměsíční misi v Atlantském oceánu. Oznámila to v sobotu íránská agentura Fars. Kontradmirál Hasani Moghadam řekl agentuře IRNA, že chystaná mise bude spuštěna koncem března a stane se největší takovou operací íránského vojenského námořnictva za posledních deset let.
Americké sankce nebudou mít dopad na íránskou politiku doma či v zahraničí. Na konferenci v katarském Dauhá to prohlásil íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf. Pokud jde o válku v Jemenu, šéf íránské diplomacie znovu popřel, že by Teherán ozbrojoval šíitské povstalce z klanu Húsíů, kteří bojují proti jemenské vládě.
Íránský prezident Hasan Rúhání varoval západní země, že pokud Írán oslabí obnovené americké sankce, hrozí jim teroristické útoky, příliv migrantů i nárůst problémů s drogami. Informují o tom agentury.
