TERORISTICKÝ ÚTOK V MOSKVĚ

Írán varoval Kreml před „velkým teroristickým útokem“. Pár dní před masakrem

TERORISTICKÝ ÚTOK V MOSKVĚ
Írán varoval Kreml před „velkým teroristickým útokem“. Pár dní před masakrem

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Írán varoval Rusko před možností „velké teroristické operace“ jen pár dní před útokem na koncertní halu v Krasnogorsku na předměstí Moskvy, při němž zemřelo 144 lidí a další stovky byly zraněny. O možnosti „islamistického“ útoku měly Moskvu varovat také Spojené státy. Informuje o tom agentura Reuters.

Teroristický útok na koncertní halu Crocus City Hall v Krasnogorsku na předměstí ruské metropole byl jedním z nejtragičtějších v Rusku za desítky let. Podle poslední bilance si vyžádal 144 mrtvých a stovky zraněných.

„Několik dní před útokem v Rusku Teherán sdílel s Moskvou informace o možném velkém teroristickém útoku uvnitř Ruska, které získal při výsleších osob zatčených v souvislosti se smrtícími bombovými útoky v Íránu,“ uvedl jeden ze zdrojů agentury Reuters.
Írán v lednu zatkl 35 osob, včetně velitele afghánské odnože Islámského státu ISIS-Chorásán (ISIS-K), které byly podle něj spojeny s dvojím bombovým útokem 3. ledna ve městě Kermán, při němž zahynulo téměř 100 lidí.

Spojené státy rovněž předem varovaly Rusko před pravděpodobným útokem islamistických ozbrojenců, ale Moskva, která hluboce nedůvěřuje záměrům Washingtonu, tyto informace podle agentury Reuters bagatelizovala.

Pro Rusko je však těžší odmítnout zpravodajské informace o útoku od diplomatického spojence Íránu, což rovněž vyvolalo otázky ohledně účinnosti ruských bezpečnostních služeb. Moskva a Teherán, které jsou obě pod západními sankcemi, prohloubily spolupráci během dvouleté války na Ukrajině. Problém byl nicméně podle dalšího zdroje v tom, že informace, kterou Írán poskytl, neobsahovala specifické informace ohledně času a cíle útoku.

Podezřelí z Tádžikistánu

Čtyři podezřelí z útoku pocházejí z Tádžikistánu. Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) s odkazem na ruské úřady napsalo, že ruské bezpečnostní složky provedly po útoku rozsáhlé kontroly migrantů v zemi a soudy v Petrohradu tento týden rozhodly o deportaci více než čtyř stovek cizinců. Cizinci byli zadrženi ve druhém největším ruském městě během rozsáhlých prohlídek vozidel podél hlavních dopravních tepen, píše rádio a dodává, že kontroly zahraničních pracovníků provádějí i další města.

Soustrast ruskému lidu vyjádřilo krátce po útoku mnoho zemí. Západ však odmítá tezi Moskvy, podle které útočníci dostali finanční podporu od lidí na Ukrajině. Kyjev jakékoliv zapojení do útoku na civilisty odmítá a tvrdí, že Rusko chce porazit pouze na bojišti. Spojené státy uvedly, že za čin je odpovědná pouze teroristická organizace Islámský stát, která se k útoku několikrát přihlásila na sociálních sítích.

Ruské ministerstvo tvrdí, že vyšetřování nedávných útoků na jeho území ukázalo, že „všechny stopy ohledně těchto zločinů vedou na Ukrajinu“. Vedle březnového útoku v Krasnogorsku u Moskvy ruská diplomacie zmiňuje také bombový útok v kavárně v Petrohradu, při kterém zemřel proválečný bloger známý jako Vladlen Tatarskij, útoky na Krymský most spojující jižní Rusko s okupovaným ukrajinským poloostrovem, či útok, jehož obětí se stala dcera nacionalistického ideologa Alexandra Dugina Darja.

Západní tisk se domnívá, že se ukrajinské tajné služby mohly podílet na některých z útoků, které o víkendu zmínilo ruské ministerstvo zahraničí. V říjnu loňského roku deník The Washington Post například napsal s odkazem na své zdroje, že Ukrajina se podílela na útoku, jehož cílem měl být pravděpodobně Dugin a při kterém zemřela jeho dcera, či na útoku na Krymský most.

 

jkr

1. dubna 2024