Zelená vodítka pro investory, takzvaná ESG kritéria, kterými už nyní firmy musejí prokazovat svou udržitelnost, jsou pro byznysové prostředí už skoro normálem. Plněním povinností týkajících se snižování emisí může být i to, jak moc zelenou energii firmy odebírají. Mohou si proto za pevnou cenu domluvit dlouhodobou dodávku elektřiny z obnovitelného zdroje.
Výstavba nového ruského plynovodu Síla Sibiře 2 do Číny, jejíž zahájení se očekává letos, se může zpozdit, řekl mongolský premiér Luvsannamsraj Ojun-Erdene. Informoval o tom dnes list Financial Times (FT). Čína a Rusko se ještě musí dohodnout na klíčových detailech tohoto obřího projektu, vysvětlil šéf mongolské vlády. Jednání podle něj zkomplikovaly rekordně vysoké ceny plynu v posledních dvou letech. Dotčené strany se zatím k věci nevyjádřily.
Chtěl bych, aby se jaderná fúze stala praktickým zdrojem energie. Poskytlo by to nevyčerpatelné dodávky energie bez znečištění nebo globálního oteplování, prohlásil Stephen Hawking, anglický teoretický, kvantový fyzik, kosmolog. Jak jistě víte, zemřel na amyotrofickou laterální sklerózu, 14. března 2018 v Cambridgi, kde se konal soukromý pohřeb. Na náhrobku má vytesáno: „Tady leží to, co bylo smrtelné ze Stephena Hawkinga". Je tam i rovnice související s jeho výzkumem černých děr.
Do koaličního soužití přichází po dvou letech život. Ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan ve videoklipu slibuje, že začne premiéra tlačit k pořádné politice, což hlavně v ODS vyvolává údiv. Přímo uvnitř koalice Spolu je živo především u lidovců. Jejich šéf Marian Jurečka čelí vnitrostranickému tlaku, aby rezignoval po lžích kolem večírku na jeho ministerstvu neblahého 21. prosince. V pozadí nespokojenosti s Jurečkou jsou ovšem i nízké preference strany. Za možného z Jurečkových vyzývatelů je pokládán ministr životního prostředí Petr Hladík.
Už téměr dvacet let žijeme v systému emisních povolenek, tedy speciálních daní, které se platí za vypouštění škodlivých plynů do ovzduší. Dávno je neplatí jen velké průmyslové podniky, ale vztahují se i na dopravu či budovy. Stahování povolenek z trhu, na kterém se obchodují, a spekulování s nimi vyhnalo jejich cenu mnohem výše, než se čekalo. Co se s výnosy z povolenek, které by letos měly dosahovat přes 40 miliard, děje, a kam celé přerozdělování spěje?
Evropský solární průmysl čelí nebývalé krizi. V souvislosti s čínskou expanzí a dalšími tržními vlivy nevídaně klesla cena solárních panelů a evropským firmám se výroba nevyplácí. Na podzim před problémem varovaly některé solární asociace a obracely se na Evropskou komisi s žádostí o pomoc a s varováním, že současná situace může tento důležitý průmysl pro ekonomickou transformaci na zelenější technologie zcela zlikvidovat. V posledních měsících už oznámila přesun z Evropy či bankrot řada evropských firem v oboru.
Povinná výměna nebo odpojení. Od září bude v Česku zakázáno topit starými kotli na dřevo a uhlí, které nesplňují alespoň třetí emisní třídu. Řada domácností ale výměnu odkládá. Podle údajů ministerstva životního prostředí by stále mohlo být v provozu asi 150 tisíc takových kotlů. Od září přitom hrozí lidem za topení v nich i pokuty.
Stále ještě jsme co se týče elektřiny exportní zemí, už brzy ale může být situaci jiná. Podíl českého vývozu je totiž stále menší, což způsobilo především to, že produkce elektřiny z uhlí je v útlumu. Tím, že cena elektřiny na trhu klesá a emisní povolenky jsou stále drahé, výroba se elektrárnám nevyplácí a prodělávají. Energie z uhlí tedy může skončit ještě dřív, než se očekávalo, a náhrada zatím není.
Národní památkový ústav odmítá plánovanou stavbu tří vysokých větrných elektráren u hradu Rožmberk nad Vltavou. Elektrárny by výrazně poškodily památkové a krajinářské hodnoty hradu, který je národní kulturní památkou, uvedli památkáři na webu. Elektrárny by měly být vysoké skoro 250 metrů, nejvyšší v ČR, řekl dnes Josef Urbich, zástupce firmy Meridian Nová energie, jež elektrárny plánuje. Výši investice neuvedl. Město do konce března vypíše referendum, aby se v něm obyvatelé ke stavbě vyjádřili, řekl místostarosta Daniel Hovorka (Rožmberk Žije).
Řada ruských měst se uprostřed lednových mrazů musí potýkat s rozsáhlými výpadky dodávek tepla. V Novosibirsku, třetím největším ruském městě, a v tichomořském přístavu Vladivostok praskly rozvody teplé vody, v důsledku čehož bylo tisíce lidí odříznuto od vytápění. Největší havárie se však neudála na Dálném východě, ale přímo v srdci ruského státu. Na předměstích Moskvy se bez tepla octlo asi dvacet tisíc lidí poté, co v místní muniční továrně vypověděl službu bojler, který generoval teplo i pro okolní zástavbu.
Česká republika zůstala i v loňském roce vývozcem elektřiny do zahraničí, podíl exportu se však snižuje. Celkem v roce 2023 exportovala devět terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziročně o pět TWh méně. I přesto bylo Česko loni čtvrtým největším exportérem elektřiny v EU. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno. Podíl exportu bude podle analýzy kvůli útlumu uhlí dál klesat, za několik let se tak ČR může stát dovozcem.
Německo zpřísnilo emisní hodnoty i u domácích krbů. Od příštího roku se kvůli nařízení omezující znečištění jemným prachem budou domácnosti muset zbavit svých starších kamen a krbů, nebo si do nich koupit nákladné separátory částic, které je vyjdou i na 1000 eur.
Dva roky obrovských výkyvů na energetických trzích už skončily a ceny elektřiny i plynu se stabilizují. Zlevňování bude pokračovat i v následujícím roce, je však nutné pamatovat na to, že na tak nízkou úroveň jako před rokem 2021 už se energie nikdy nevrátí. I dodavatelé budou přicházet s lepšími nabídkami, ti ale nemají vliv na regulovanou složku, která tvoří skoro 40 procent konečné částky, kterou za elektřiny lidé platí. Regulovaná složka se totiž zvedne razantně, což téměř vymaže pokles ceny silové elektřiny na trhu.
Stát se letos pustil ve velkém do nákupů energetické infrastruktury. V posledních měsících tak vláda rozhodla o koupi například firmy Net4Gas, která provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic, společnosti RWE Gas Storage, která vlastní většinu podzemních zásobníků na zemní plyn či sítě čerpacích stanic RobinOil. Experti na energetiku pro deník Echo24 postup vlády zhodnotili.
Velká část domácností, které jsou připojeny na centrální vytápění, si v příštím roce za teplo připlatí až stovky korun měsíčně. Zdražovat budou především uhelné teplárny, které navýší ceny i o desítky procent. U plynových tepláren se ceny tepla změní spíš mírně nebo zůstanou stejné, někteří dodavatelé ceny tepla dokonce sníží. I přesto bude teplo z uhlí nadále levnější, rozdíl se proti letošnímu roku ale výrazně zmenší. Podívejte se, jaká změna čeká domácnosti v jednotlivých městech. Praha
Společnost Tameh Czech řízeně ukončí provoz do středy. Do té doby využije uhlí, které jí dodá OKD, uvedl mluvčí Tamehu Patrik Schober. Znamená to, že Tameh přestane dodávat energie hutní společnosti Liberty Ostrava, která na zaslané dotazy nereagovala. Předseda základní organizace OS KOVO Liberty ČR Petr Slanina řekl, že koksovna huti půjde do teplého útlumu. Tameh na sebe minulý týden podal insolvenční návrh, protože mu Liberty, jeho jediný zákazník, za služby neplatí.
Čím dál častěji můžete slyšet, že se penzisté stěhují z Česka do zahraničí. Někdy jen na zimní měsíce, jindy odcházejí dokonce natrvalo. Důchod si nechávají od státu posílat k moři a koupí si tam za něj víc než doma. Místo chladného počasí si pak celou zimu užívají spokojeně tepla a slunce. To je realita, kterou může českým důchodcům nabídnout řada zemí. Jejich seznam je dlouhý a je z čeho vybírat. Co strávit zimu na Kanárských ostrovech, v Portugalsku, Itálii, nebo Thajsku a ještě k tomu ušetřit?
Máme tu první vlaštovky čehosi, co když nebude zastaveno, může vyústit ve velkou krizi českého průmyslu. První na řadě je samozřejmě průmysl takzvaně energeticky náročný. V lednu zavře sklárna ve Květné na Uherskohradišťsku, což majitel zdůvodnil růstem cen energií. Drtivá většina produkce této tradiční sklárny jde na vývoz, a vinou drahé elektřiny a plynu v České republice ta produkce přestala být konkurenceschopná. Včera byla oznámena okamžitá odstávka velké hutě Liberty v Ostravě. Podnik dluží svému dodavateli energií přes dvě miliardy korun.
Firma Tameh se odvolala proti individuálnímu moratoriu v případě hutní společnosti Liberty Ostrava, které Tameh dodává energie. Huť dluží dodavateli energií 1,2 miliardy korun po splatnosti a Tameh se snaží dokázat, že je Liberty v úpadku. Napsal to ve středu server Hospodářské noviny (HN) podle informací advokátní kanceláře, která Tameh zastupuje. Individuální moratorium zajišťuje ochranu Liberty právě před společností Tameh, ostravský krajský soud ho vyhlásil koncem listopadu. Liberty Ostrava zaměstnávající 6000 lidí pracuje na optimalizačním plánu.
Zástupci téměř 200 zemí světa se na klimatické konferenci COP28 v Dubaji dohodli na potřebě postupného omezování globální spotřeby fosilních paliv s cílem odvrátit ničivé klimatické změny. Česká republika má v energetickém mixu stále výrazné zastoupení uhlí, její přechod na obnovitelné zdroje a jádro tak bude nejspíš muset proběhnout nejprve přechodem uhlí na plyn, uvedl pro Echo24 ekonom Štěpán Křeček. Jak rychle se bude České republice tento přechod dařit není jasné, výroba elektřiny z uhlí je podle Křečka už nyní stále méně výhodná
Chceme udělat z Česka centrum jaderné energetiky. Pomoci má i výroba malých modulárních reaktorů (SMR) ve spolupráci s britskou firmou Rolls-Royce. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS) po jednání se šéfem právě této společnosti. Mluvčí skupiny ČEZ pro Echo24 řekl, že první malý modulární reaktor má doplnit český energetický mix již v roce 2032. Premiér Fiala v pondělí jednal se šéfem společnosti Rolls-Royce Holdings Tufanem Erginbilgicem.
Státní podnik ČEPS dokončil nákup a převzetí společnosti NET4GAS Holdings, která v Česku provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic. Obchod potvrdily tuzemské i evropské regulační úřady, dnes obě strany podepsaly převodní listiny. ČTK o tom informovala společnost ČEPS. Za zadluženou společnost zaplatí maximálně pět miliard korun, konečná suma však bude záviset na hospodaření podniku a splnění nastavených ekonomických parametrů.
Kotle na fosilní paliva v EU mají být zcela vyřazeny do roku 2040, dotace na ně se sníží od roku 2025 a evropského fondu „klimaticky neutrálních budov“ bychom měli dosáhnout do roku 2050. K potvrzení konce kotlů na fosilní paliva jako je zemní plyn, ropa či uhlí, dospěli zákonodárci EP na základě revize Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD). Cílem je klimaticky neutrální evropský fond „zelených budov“ do roku 2050 v souladu s Evropskou unií, která chce do poloviny století dosáhnout nulových emisí.
Vláda se do zestátňování pustila razantně. Poté, co stát ovládl provozovatele plynovodů a koupil plynové zásobníky, plánuje nově vznik státního obchodníka. Ten by nakupoval plyn a dával by pozor na to, aby nebyl z Ruska. Vládní plán je totiž reakcí na zjištění, že ruský plyn k nám teče dál a někteří obchodníci ho nakupují. Podle původních tvrzení vlády přestal ruský plyn do Česka téct od začátku letošního roku, kdy ho stát nahradil plynem z Norska a zkapalněným plynem LNG z terminálů v Nizozemsku a Belgii.
Ropný kartel OPEC+ v uniklých dopisech "nanejvýš naléhavě varoval své členské země, aby nepodlehly nátlaku klimatické konference v Dubaji, protože „tlak na omezení fosilních paliv by mohl na COP28 dosáhnout bodu zvratu s nevratnými důsledky.“ Informovaly o tom agentury Reuters a Bloomberg, přičemž uvedly, že ropné státy by měly na konferenci odmítnout jakýkoliv text, který by se zaměřoval na fosilní paliva. Progresivistické vlády jsou postojem OPEC pobouřeny.
Více než čtyřem pětinám lidí by vadilo, pokud by se Česko stalo závislé na dovozu elektřiny. Aby zůstalo soběstačné, mělo by podle nich investovat do výstavby dalších elektráren. Dvaasedmdesát procent občanů podporuje stavbu obnovitelných zdrojů energie a 61 procent si myslím, že by měla v republice i po roce 2033 pokračovat výroba elektřiny z uhlí. Nicméně jen 17 procent lidí by bylo ochotno platit vyšší ceny elektřiny kvůli podpoře obnovitelných zdrojů. Vyplynulo to z průzkumu agentury Ipsos pro platformu Datarun.
Slovenský Úrad pre reguláciu sieťových odvetví (ÚRSO) v týdnu rozhodl o zvýšení cen plynu pro domácnosti o 125 %. S tím má problém premiér Robert Fico, podle kterého je tento krok sabotáží jeho vlády vládou minulou. Uvedl to v relaci Sobotné dialógy na RTVS, kde se mimo jiné opřel přímo do předsedy ÚRSO Andreje Jurise. Ficovi, který má ambici vyhrát volby i za další čtyři roky, nečekaný krok regulačního úřadu, značně zkomplikoval práci.
Pokud vláda nezastropuje ceny energií a bude dlouhodobě kompenzovat peníze firmám, rozpočet se za několik let může zhroutit. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News to řekl poslanec Radim Fiala (SPD). Podle ekonoma a místopředsedy Poslanecké sněmovny Jana Skopečka (ODS) je nutné stanovit hranici pomoci firmám a pomoc by měla být návratná.
Ceny elektřiny a plynu na evropském trhu padají. Elektřina nyní stojí kolem 120 eur za MWh. Loni ve stejné době to bylo kolem 450 eur za MWh. Skoro čtyřikrát víc. Ceny elektřiny a plynu pro české domácnosti a firmy ale tentokrát nečeká pokles, nýbrž růst. Mnohé výrazný. U domácností účty porostou v průměru o 12 procent. Ten rozptyl dopadů je ale obrovský. Někomu se cena téměř nezmění, jinému stoupne o desítky procent. Záleží, kdy a na jak dlouho si odběratelé ceny elektřiny zafixovali.
Právě odlétám na klimatickou konferenci – napsal včera Petr Fiala, nebo spíše jeho PR tým, na síť X (Twitter), a vzbudil tím očekávatelný posměch. Každý let znamená emise skleníkových plynů, letos každoroční konference ve Spojených arabských emirátech hostí rekordních 70 tisíc účastníků, prakticky všichni přiletí. Ale světová konference má ten vrozený rys, že pokud se na ní mají sejít lídři odevšad, velká většina nikdy nemá šanci přijet vlakem, na kole nebo po vzoru Grety Thunbergové bezemisní jachtou.
