Tag: prezident

Články k tagu

Finalisté slovenské prezidentské volby jsou proevropští, zní z Česka. Okamura o zničení tradiční rodiny

Do finále volby slovenského prezidenta postoupili podle českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) kandidáti, u nichž je záruka, že budou bojovat proti extremismu a nenávisti. Čeští politici si všímají také toho, že oba finalisté jsou proevropští. Vítězství právničky Zuzany Čaputové v nynějším prvním kole vesměs očekávali. Čaputová dostala asi dvě pětiny hlasů, druhý postupující, místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič přibližně polovinu jejího zisku.

Poděkování za volby. Prezident Zeman opět vyráží do krajů, jako první na Karlovarsko

Prezident Miloš Zeman příští týden zahájí další kolo návštěv krajů, které loni slíbil svým voličům jako poděkování po prezidentských volbách. Jeho poslední loňská cesta směřovala koncem září do Olomouckého kraje. Letos první Zemanova cesta míří do Karlovarského kraje, kde od úterý do čtvrtka navštíví například hospic v Nejdku, Císařské lázně v Karlových Varech a několik obcí a měst.

VIDEO: Homosexualita, křesťanství, média... Šefčovič se už v první TV debatě vymezil vůči Čaputové

Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič se už v první televizní debatě po sobotním prvním kole voleb prezidenta Slovenska vymezil vůči právničce Zuzaně Čaputové, s níž bude 30. března soupeřit o hlasy voličů v rozhodujícím kole výběru příští hlavy státu. Šefčovič poukázal na liberální názory Čaputové, která se ziskem 40,57 procenta hlasů sobotní hlasování přesvědčivě vyhrála. Pro Šefčoviče hlasovalo 18,66 procenta voličů.

Slovenské prezidentské volby ovládla Čaputová. Do 2. kola jde s Šefčovičem

První kolo slovenských prezidentských voleb jasně vyhrála právnička Zuzana Čaputová. V druhém kole hlasování se 30. března střetne s místopředsedou Evropské komise Marošem Šefčovičem. Vyplývá to z předběžných výsledků oznámených statistickým úřadem po sečtení hlasů ze všech okrsků. Čaputová získala v sobotních volbách 40,57 procenta hlasů, Šefčoviče podpořilo 18,66 procenta voličů. Volební účast dosáhla podle upřesněných údajů 48,74 procenta.

Obavy z alžírského jara. Buteflika už kandidovat nebude, prezident ustoupil masovým protestům

Alžírský prezident Abdalazíz Buteflika po masových protestech oznámil, že nebude znovu kandidovat na post hlavy státu. Zároveň odložil volby plánované na 18. dubna a slíbil i změny ve složení vlády a politické a ekonomické reformy. Svou rezignaci podle místní televize vzápětí oznámil premiér Ahmad Ujahjá. Dvaaosmdesátiletý Buteflika, který trpí od roku 2013 následky mrtvice, se měl o svůj mandát v dubnu ucházet už popáté.

Církev zasahuje. Propagovat kandidátku Čaputové je těžký hřích, varuje slovenský arcibiskup

Prezident Miloš Zeman by podpořil posílení mise Severoatlantické aliance v Afghánistánu. Řekl to u příležitosti 20. výročí vstupu Česka do NATO. Kritizoval také mírové rozhovory s afghánským hnutím Tálibán, přirovnal je k politice appeasementu, kdy mocnosti před druhou světovou válkou ustupovaly nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi.

Slovenská prezidentská kampaň se vyhrocuje. Šefčovič a Kiska si vyměňují ostré až výhružné vzkazy

Prezidentský kandidát vládní strany Smer a místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič se v pátek po debatě kandidátů ostře vymezil proti současnému prezidentovi Andreji Kiskovi. Odpoledne Šefčovič před novináři zaujal kritické stanovisko vůči Zuzaně Čaputové, kterou Kiska podporuje, za její výroky o případném udělení milosti Kiskovi, pokud by byl nynější prezident po skončení v úřadu odsouzen v daňové kauze jeho firmy. Šlo o první otevřenou kritiku Šefčoviče vůči hlavní soupeřce. Kiska v reakci na to natočil video a pohrozil Šefčovičovi, aby „myslel víc na svou pověst úspěšného kariérního diplomata v případě neúspěchu“.

Bude mít Slovensko prezidentku? Novou favoritku voleb podpořil Kiska i Mistrík

Jeden z favoritů nadcházejících přímých prezidentských voleb na Slovensku, vědec Robert Mistrík, se vzdal kandidatury. Zároveň podpořil jinou kandidátku Zuzanu Čaputovou, jejíž popularita podle posledních průzkumů veřejného mínění roste. Mistrík i Čaputová se již dříve vymezili vůči nejsilnější vládní straně Směr-sociální demokracie (Směr-SD), která před volbou hlavy státu podporuje Maroše Šefčoviče.

Trump má prvního vyzývatele z řad republikánů. O nominaci se uchází exguvernér Weld

Někdejší guvernér amerického státu Massachusetts William Weld se stal prvním republikánem, který se rozhodl v prezidentských volbách v roce 2020 kandidovat proti současnému republikánskému šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi. Informovala o tom v pátek agentura AP. Trump zájem ucházet se o druhý prezidentský mandát formálně oznámil 17. ledna 2017, tedy ještě před složením prezidentské přísahy.

VIDEO: Druhá volba Václava Klause, která ve výsledku rozhodla o Zemanovi

Zákulisní přetahování kolem poslední nepřímé volby prezidenta znechutilo veřejnost natolik, že s radostí přijala možnost přímé volby. Druhé zvolení Václava Klause na společné schůzi obou komor parlamentu v únoru 2008 tak paradoxně vedlo ke zvolení Miloše Zemana o pět let později. Přímou souvislost v minulosti přiznala i dřívější Zemanova pravá ruka Miroslav Šlouf. Během složité volby padaly výroky jako: „Ty seš schopnej zabít bobra, abys zachránil strom,“ které posléze zlidověly.

Fronta před Bílým domem se prodlužuje. Chce do něj i demokratka Warrenová

Demokratická senátorka Elizabeth Warrenová v sobotu oficiálně oznámila, že se chce stát prezidentkou Spojených států. Voličům slíbila, že bude bojovat za udržení a pokračování amerického snu a že vyhlásí tažení zmanipulovanému politickému systému. Aby se Warrenová mohla ve volbách v roce 2020 postavit republikánskému šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi, musí se nejdříve stát oficiální demokratickou kandidátkou.

Madurova vláda přehodnotí vztahy se zeměmi, jež uznaly prezidentem Guaidóa. Tedy i s Českem

Venezuelská vláda Nicoláse Madura přehodnotí vztahy s evropskými zeměmi, které v pondělí uznaly šéfa parlamentu Juana Guaidóa úřadujícím prezidentem Venezuely. Informovala o tom agentura EFE s odvoláním na venezuelské ministerstvo zahraničí. Opozičního lídra Guaidóa, který složil přísahu jako dočasný prezident při protivládních protestech 23. ledna, uznalo během pondělí více než deset zemí EU. Připojily se ke dvěma desítkám dalších států, včetně USA, které Guaidóa uznaly už v předchozích dnech.

První sloužící venezuelský generál přeběhl od Madura. K podpoře opozice vyzývá armádní kolegy

Vysoce postavený generál venezuelského letectva Francisco Yanez oznámil, že neuznává autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a za vůdce země považuje předsedu parlamentu Juana Guaidóa. Vyplývá to z videozáznamu, který se objevil na twitteru. Jde o prvního ze sloužících generálů, který uznal Guaidóa od 23. ledna, kdy se prohlásil úřadujícím prezidentem, poznamenala agentura Reuters.

Guaidóva přísaha jako prezidenta mnohé opoziční lídry překvapila: Nyní za ním ale stojí

Předseda venezuelského parlamentu Juan Guiadó minulý týden mnohé lídry místní opozice překvapil, když během demonstrací složil přísahu jako úřadující prezident. Řekl to ve čtvrtek v rozhovoru se zahraničními novináři populární opoziční lídr Henrique Capriles, podle něhož takový sled událostí nebyl předem naplánován. Opozice totiž nevěřila v tak širokou mezinárodní podporu. Nyní je nicméně opozice jednotná a stojí pevně za Guaidóem. Informoval deník El Nuevo Herald.

Hlavou Slovenska má být jeden z 15 kandidátů. Průzkumy favorizují Šefčoviče nebo Mistríka

Celkově 18 Slováků projevilo zájem o kandidaturu na slovenského prezidenta v březnových přímých volbách. Předepsané podmínky pro kandidaturu ale několik zájemců nesplnilo, o hlasy voličů by se podle slovenských medií mělo ucházet 15 kandidátů. Lhůta na podání kandidátek skončila ve čtvrtek, několika uchazečů o nejvyšší politickou funkci v zemi ještě čeká na oficiální přijetí své kandidatury šéfem sněmovny. Současný prezident Andrej Kiska již loni ohlásil, že se o znovuzvolení ucházet nebude.

Šéf venezuelské opozice Guaidó představil plán obnovy země. Pak řešil policii u sebe doma

Šéf venezuelského parlamentu ovládaného opozicí Juan Guaidó, kterého řada zemí i Evropský parlament v posledních dnech uznala za úřadujícího prezidenta Venezuely, ve čtvrtek na univerzitě v Caracasu představil plán národní obnovy. Takzvaný Plán země má zejména stabilizovat kolabující hospodářství a dostat k Venezuelanům okamžitou humanitární pomoc. Plán je součástí kroků, jimiž chce opozice donutit autoritářského prezidenta Nicoláse Madura k odstoupení. Jejím cílem jsou svobodné volby.

Kdo měl být prezidentem? Pan režisér Kvapil

Před pár dny uběhl rok od druhého kola prezidentských voleb, což vedle jiných bolestných vzpomínek připomněla též pražská premiéra filmu režiséra Robina Kvapila Máme na víc. Sleduje v něm rok kampaně Michala Horáčka, do níž se sám režisér aktivně zapojil, přičemž se u toho též natáčel. Pohledem do zamyšlené tváře režiséra, který právě hledí do monitoru, film začíná i končí. V jeho výrazu jako by člověk četl: Co se to stalo? Jak se to mohlo stát? Co to zase ti lidé provedli? Jak nám to mohli udělat? Vždyť jsem se tak snažil. Kdo vlastně? Horáček, nebo Kvapil?

Porošenko bude obhajovat prezidentský mandát. Chce dostat zemi do EU

Ukrajinský prezident Petro Porošenko hodlá v březnových prezidentských volbách obhajovat svůj mandát. Očekávané oznámení o kandidatuře obsahoval úterní prezidentův projev k účastníkům konference v Kyjevě. Třiapadesátiletý politik, jeden z nejbohatších ukrajinských podnikatelů, na konferenci rovněž prohlásil, že Ukrajina podá za pět let přihlášku do Evropské unie.

Guaidó odmítl dialog s Madurem, chce jeho odstoupení. Vojákům nabídl amnestii výměnou za pomoc

Venezuelský opoziční lídr a šéf parlamentu Juan Guaidó odmítl možnost dialogu s autoritářským prezidentem Nicolásem Madurem a vyzval k dalším demonstracím. Od neděle chce také zahájit kampaň mezi vojáky, jimž nabídl amnestii, když mu pomohou v zemi obnovit demokracii. Guaidó vystoupil na veřejnosti poprvé od středy, kdy při demonstracích složil přísahu jako úřadující prezident.

Guaidóovo prohlášení prezidentem je státní převrat, uvedla armáda. Venezuele hrozí občanská válka

První den se dvěma prezidenty prožila Venezuela poté, co se vůdce opozice a předseda venezuelského parlamentu Juan Guaidó ve středu prohlásil úřadující hlavou státu. Dosavadní prezident Nicolás Maduro, který zahájil další funkční období 10. ledna, Guaidóův krok označil za pokus o státní převrat, což je postoj, který podle čtvrtečního prohlášení ministra obrany Vladimira Padrina zastává také venezuelská armáda.

Místopředseda Evropské komise Šefčovič bude kandidovat na prezidenta Slovenska

Místopředseda Evropské komise (EK) Maroš Šefčovič bude kandidovat na slovenského prezidenta v březnových přímých volbách. Oznámil to dnes na tiskové konferenci v Bratislavě. Přijal tak nabídku nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica. Podle bookmakerů patří Šefčovič k favoritům za zvolení hlavou státu.

Zálusk na šéfa Bílého domu má první Hispánec. Texaský demokrat Castro oznámil svou kandidaturu

Někdejší ministr bytové výstavby ve vládě Baracka Obamy Julian Castro v sobotu oficiálně oznámil kandidaturu na prezidenta USA. Texaský demokrat a syn mexických přistěhovalců je prvním Hispáncem, který usiluje o nominaci pro volby, do nichž zbývá 22 měsíců. "Kandiduji na prezidenta, neboť je čas na nového vůdce, je čas na novou energii a je čas znovu se zasadit o to, aby měli všichni Američané tytéž příležitosti, které jsem dostal já," prohlásil v sobotu v San Antoniu 44letý vnuk přistěhovalců z Mexika.

Babiš a Zeman budou řešit rekonstrukci vlády na zvláštní schůzi, dohodli se na obědě

Premiér Andrej Babiš (ANO) s prezidentem Milošem Zemanem při čtvrtečním novoročním obědě nemluvili o možné rekonstrukci vlády. Babiš to novinářům řekl po schůzce, která trvala necelé dvě hodiny. Pokud by změny nastaly, zřejmě by to bylo až ve druhém čtvrtletí tohoto roku, dodal. Vzhledem k účasti manželek nechali podle Babiše státníci některé politické záležitosti až na další jednání, ve čtvrtek hovořili o rodinách či uplynulých vánočních svátcích.

Prezidentské volby v Afghánistánu budou 20. července. Čekají se opět velké problémy, i technické

Afghánské prezidentské volby, které se měly původně konat 20. dubna příštího roku, se uskuteční 20. července. V neděli o tom informoval předseda nezávislé volební komise. Ve stejný den budou i provinční a místní volby, stejně jako parlamentní volby v provincii Ghazní, jež byly v říjnu odloženy kvůli politickému a etnickému napětí. Důvodem odkladu jsou podle afghánské volební komise technické problémy, které se objevily při říjnových parlamentních volbách.

Snídaně, která vešla do dějin. Před 30 lety Mitterrand pohostil české disidenty

V prosinci 1988 navštívil tehdejší komunistické Československo francouzský prezident François Mitterrand, jenž se tehdy stal vůbec prvním prezidentem Francie, který oficiálně navštívil Československo od jeho vzniku v roce 1918. Návštěva ale měla ještě daleko hlubší význam. Mitterrand totiž 9. prosince 1988 posnídal v malostranském Buquoyském paláci, sídle francouzského velvyslanectví, s českými disidenty v čele s Václavem Havlem.

Barbara Bushová: „obyčejná“ první dáma

Barbara Bushová byla první dámou jen čtyři roky, přesto se do amerických dějin zapsala výjimečným způsobem – byla totiž nejen manželkou, ale i matkou prezidenta, což se kromě ní poštěstilo pouze Abigail Johnsonové v 18. století. Neuvěřitelných třiasedmdesát let trvající manželství s Georgem H. W. Bushem ukončila až její smrt v dubnu 2018. Bývalý prezident ji přežil o osm smutných měsíců. Jejich svazek byl tak staromódní jako jejich smrt – oba zemřeli v kruhu rozvětvené rodiny, kterou tvoří pět žijících dětí, sedmnáct vnoučat a sedm pravnoučat. Těžko se hledá lepší vizitka pro leckdy vysmívané a údajně „nežitelné“ konzervativní hodnoty, které snad nepřinášejí tolik okamžitých požitků jako jejich moderní náhražky, zato nabízejí trvalé a smysluplné životní ukotvení.

George Bush a hvězdná hodina establishmentu

Kontrast mezi Georgem Bushem, zemřelým jedenačtyřicátým prezidentem Spojených států, a jeho současným nástupcem je takovým vtipem, kterým z nás historie dělá blbce. Psát o Bushovi a nepropadnout syndromu, že „všechno je o Trumpovi“, je těžké, stejně jako vyhnout se celému katalogu dalších klišé. Ale není vyhnutí.