Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí složil v parlamentu přísahu na své další funkční období. V zemi také oficiálně začal platit prezidentský systém, který voliči těsnou většinou schválili v loňském referendu. Prezident rovněž oznámil složení své nové vlády, která podle nové ústavy už nepotřebuje premiéra. Jedním z ministrů se stal i Erdoganův zeť.
Polský prezident Andrzej Duda potvrdil, že dosavadní předsedkyně nejvyššího soudu Malgorzata Gersdorfová od středy odchází do důchodu. Stalo se tak na základě sporného zákona, přestože soudkyně argumentovala, že podle ústavy má její funkční období skončit až v roce 2020. Prezidentovo rozhodnutí oznámil podle polských médií zástupce šéfa prezidentské kanceláře Pawel Mucha. Sama Gersdorfová podle mluvčího nejvyššího soudu hodlá ve středu přijít do práce.
Manuel López Obrador, bývalý starosta metropole Mexika, se pravděpodobně po desetiletích stane prvním levicovým prezidentem země se 124 miliony obyvatel. Vyplývá to z průzkumů společnosti Parametria, podle nichž v prezidentských volbách získal 53 až 59 procent hlasů. Lopez Obrador (64) slibuje, že politiku a obchod země očistí od narůstajícího násilí, nekontrolované korupce a politických skandálů a že sníží hospodářskou závislost země na Spojených státech.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan obhájil svůj mandát už v prvním kole voleb. Po sečtení více než 97 procent hlasů jeho vítězství ohlásila turecká volební komise, informují světové zpravodajské agentury. Zbytek hlasů už prý nemůže vyústění změnit. Erdogan se prohlásil za vítěze už o několik hodin dříve, opozice ale jeho slova zpochybnila.
Výbuch na mítinku prezidenta Zimbabwe Emmersona Mnangagwy poranil několik lidí včetně obou viceprezidentů země. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž vyvázl prezident bez újmy a byl převezen do bezpečí. Mnangagwa, který bude za měsíc úřad obhajovat v prezidentských volbách, označil výbuch za „zbabělý čin“. Po původci exploze zatím úřady pátrají.
Levicový kandidát Gustavo Petro uznal porážku v nedělním druhém kole prezidentských voleb v Kolumbii. Získal 41,8 procenta hlasů, zatímco jeho pravicový soupeř Iván Duque 54 procent. Sečteny už přitom byly téměř všechny hlasy. Petro uznal, že v prezidentském souboji prohrál.
Sestavování vlády, spor o výroky v otázce výroby jedu novičok či ponechání vyšetřovaného šéfa čínské CEFC ve funkci poradce řešil prezident Miloš Zeman během prvních 100 dnů svého druhého funkčního období v roli hlavy státu.
Prezident Miloš Zeman svolal na čtvrteční odpoledne tiskovou konferenci. Téma, ke kterému se bude chtít hlava státu vyjádřit, Pražský hrad tají.
Málokdo byl v Americe 60. let populárnější než Robert „Bobby“ Kennedy – schopný, zkušený a usměvavý senátor s nejvyššími ambicemi. Na popularitě mu přidával i fakt, že jeho starší bratr John Fitzgerald zemřel v listopadu 1963 v nejvyšším úřadě „mučednickou smrtí“. A Bobby měl nakročeno k dokončení jeho práce. Místo pokračování ságy o úspěchu a moci klanu Kennedyů se ale stal dalším aktérem tragédie této rodiny. Bobby zemřel na následky zranění 6. června 1968 v pouhých 42 letech.
Ruský prezident Vladimir Putin dal najevo, že za šest let nemíní kandidovat potřetí za sebou na hlavu státu. Putin letos na jaře s drtivou převahou vyhrál prezidentské volby, čímž si zajistil druhý šestiletý mandát za sebou. V čele státu má setrvat do května 2024.
Pokud prezident při výkonu své funkce někomu způsobí újmu, například svým výrokem zasáhne do osobnostních práv, lze žalovat stát a žádat náhradu. Justice má spory řešit podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, plyne z publikovaného verdiktu Nejvyššího soudu (NS) v kauze výroků prezidenta Miloše Zemana o novináři Ferdinandu Peroutkovi.
Vladimir Putin, který se oficiálně stal počtvrté ruským prezidentem, přijel na inauguraci v moskevském Kremlu novou ruskou limuzínou projektu Kortež (česky průvod, kolona). Vývoj nového automobilu stál více než 12 miliard rublů (asi čtyři miliardy Kč), uvedl hospodářský list Vedomosti.
Kandidatura finalisty prezidentské volby Jiřího Drahoše na post hlavy státu stála jeho sponzory téměř 50 milionů korun. Vyplývá to ze zpráv o financování volební kampaně, které kandidáti poskytli Úřadu pro dohled nad financováním politických stran. Část uchazečů o Hrad zatím svou povinnost nesplnila, čas mají do pondělní půlnoci.
Novým prezidentem Kuby se stal Miguel Díaz-Canel. Oznámil to předseda kubánského parlamentu, podle něhož dosavadní viceprezident dostal 603 hlasů ze 604 možných. Sedmapadesátiletý politik, který ve čtvrtek v parlamentu složil prezidentskou přísahu, nahradil ve vrcholné státní funkci o tři desetiletí staršího Raúla Castra, jenž zůstává šéfem vládnoucí komunistické strany.
Novým prezidentem (předsedou státní rady) Kuby by se měl stát dosavadní viceprezident Miguel Díaz-Canel. Formálně to ve středu navrhli kubánští poslanci. Pozorovateli již dříve favorizovaný Díaz-Canel by nahradil Raúla Castra, který spolu s bratrem Fidelem reprezentoval komunistický karibský stát několik desetiletí. Raúl Castro není na seznamu kandidátů do státní rady, tohoto nejvyššího orgánu státu, uvedla agentura Reuters.
Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí nařídil prodloužení výjimečného stavu v zemi na další tři měsíce. V dekretu zveřejněném v sobotu v oficiálním věstníku dal armádě a policii tuto lhůtu na to, aby přijaly všechna nezbytná opatření k potírání hrozeb terorismu a udržení bezpečnosti v zemi.
Prezident Miloš Zeman přijme v neděli odpoledne v Lánech premiéra v demisi a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Na Twitteru to v pátek uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Babiš by měl Zemana informovat o aktuálním vývoji ve vyjednávání o vládě. O den později se představitelé ANO setkají s vedením ČSSD, kdy budou debatovat o svých představách příští vlády.
Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí zůstane podle očekávání ve funkci, když stejně jako před čtyřmi lety získal v nedávných volbách 97 procent hlasů. Oficiální výsledek v neděli oznámila egyptská volební komise. K volebním urnám minulý týden přišlo jen 41 procent voličů, což je méně než při poslední volbě prezidenta.
Miloš Zeman se při znovuzvolení do prezidentského úřadu dočkal řady gratulací. Od prezidenta Spojených států Donalda Trumpa však nepřišla ani po dvou měsících, i když k tomu byl dostatek příležitostí. Podle bývalého tiskového mluvčího Václava Havla se však jedná o formalitu. „Něco jiného jsou velká diplomatická gesta. Příkladem je nepřijetí třetího muže Spojených států,“ řekl pro deník Echo24 Ladislav Špaček.
V Rusku skončily prezidentské volby. Vyhrál je Vladimir Putin. Získal přes 76 % hlasů, hlasovat přišlo 67 % oprávněných voličů. Pro Putina z nich hlasovalo 56 milionů. Tento výsledek nikoho nijak zvlášť nepřekvapil.
Francouzská policie v úterý zadržela bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho v souvislosti s vyšetřováním údajně nezákonného financování jeho předvolební kampaně v roce 2007. Podle zpravodajského webu RTL exprezidenta nyní vyslýchá policie na pařížském předměstí Nanterre.
Miloš Zeman zaslal gratulaci Vladimiru Putinovi ke znovuzvolení. V telegramu mimo jiné píše, že Putinovo vítězství očekával, a není tak pro něj překvapením. Rusové podle něj volili „stabilitu, předvídatelnost a perspektivnost“.
Ruský vůdce Vladimir Putin s přehledem obhájil mandát. Po sečtení 99 procent volebních lístků získal 76,65 procent odevzdaných hlasů. Volilo jej přes 55 milionů Rusů. Ústřední volební komise dále informovala, že volební účast byla po sečtení 95 procent hlasů 63,7 procent. "(Volební účast) přesáhne 67 procent," řekl agentuře TASS místopředseda ústřední volební komise Nikolaj Bulajev.
Ruská prezidentská kandidátka Xenija Sobčaková ohlásila založení nové politické strany. Společně s bývalým poslancem dumy Dmitrijem Gudkovem tak chce sjednotit roztříštěnou liberální opozici, prohlásila podle agentury DPA na předvolebním mítinku v Moskvě.
Vážený pane prezidente Miloši, při prvním setkání v roce 2009 jsi mně, ač mnohem mladší, začal tykat, tak u toho zůstaňme. Byli jsme oba čeští komunisté, než nás s pomocí tanků vyloučili ze strany KSČ ti moskevští.
Prezident Miloš Zeman ve svém ve čtvrtečním inauguračním projevu ve Vladislavském sále Pražského hradu ostře a obsáhle zaútočil na podnikatele Zdeňka Bakalu, média patřící do jeho vydavatelského domu, ale i na Českou televizi. V pohledu do budoucna uvedl, že plánuje podporovat aktivní občanství včetně přímé demokracie. Pozitivně hodnotil své cesty do krajů a setkávání s občany z posledních pěti let. Hodlá pokračovat v tom, co dělal v minulosti.
Pozvánku na čtvrteční inauguraci prezidenta Miloše Zemana dostali nakonec všichni hejtmani a rektoři. Novinářům to řekl předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO). Vondráček dodatečně pozval rektory a hejtmany, kteří nedostali pozvánku od kanceláře prezidenta. Na seznamu hostů chyběly osobnosti, které měly se Zemanem spory, nebo při volbách podpořily jiného kandidáta. Chybějící pozvánky označil Vondráček za administrativní pochybení.
Komunistická strana Číny navrhuje vyškrtnout z ústavy klauzuli omezující výkon funkce prezidenta a viceprezidenta na dva po sobě následující mandáty, tedy na deset let. Podle světových tiskových agentur tak vládnoucí komunisté chtějí otevřít stávajícímu prezidentovi (předsedovi ČLR) Si Ťin-pchingovi cestu k udržení se u moci i po vypršení jeho druhého funkčního období v roce 2023. Bez dalších podrobností informovala o chystaném návrhu ústředního výboru čínských komunistů agentura Nová Čína.
Novým prezidentem Jihoafrické republiky ve čtvrtek zvolil parlament viceprezidenta a předsedu vládní strany Cyrila Ramaphosu. Ve funkci nahradí Jacoba Zumu, jenž ve středu pod tlakem korupčních afér odstoupil.
Jihoafrický prezident Jacob Zuma ve středu oznámil, že se rozhodl s okamžitou platností po devíti letech u moci rezignovat na svou funkci. Učinil tak po tlaku vládní strany Africký národní kongres (ANC), která ho vyzvala k okamžitému odstoupení. V projevu k národu prezident provázený řadou korupčních skandálů uvedl, že je hrdý na to, že za ANC bojoval proti „staletí trvající brutalitě bělošské menšiny“.
