Přestože prvních 19 200 vakcín od firmy AstraZeneca dorazily do Česka již v sobotu ráno, ministerstvo zdravotnictví naplánovalo jejich distribuci až na pondělí. Kvůli několikadennímu zpoždění distribuce tolik očekávaných očkovacích látek se na ministerstvo snesla vlna kritiky. „Vakcíny se musí vždy před distribucí prohlédnout,“ bránil se úřad Jana Blatného (za ANO) na Twitteru.
Celé složité lidské tělo má počátek v jedné buňce. Svaly, šlachy, srdce, plíce i mozek s jeho miliardami spojů, to všechno se v matčině děloze vyvíjí z oplozeného vajíčka. První fáze našeho vývoje, embryo, je plné buněk, které se mohou vyvinout v libovolnou lidskou tkáň. Kvůli této schopnosti se jim říká „pluripotentní“. Kolem studia a případného použití embryonálních buněk existuje etická kontroverze, protože k jejich zisku je potřeba vytvořit a následně zničit vyvíjející se lidské embryo.
Do centrálního dispečinku společnosti Avenier v Říčanech u Prahy v sobotu ráno dorazila první dodávka vakcíny od firmy AstraZeneca, kterou pro použití v EU schválila Evropská komise minulý týden. Podle informací ČTK se jedná o 19 200 dávek, které se nyní vyloží a jejich rozvoz do očkovacích center začne v pondělí. Distribuci prvních dodávek prozatím zajistí firma Avenier ze skupiny Agel.
V pátek přibylo v Česku 8559 potvrzených případů covidu, zhruba o 500 víc než před týdnem. Počet zemřelých s koronavirem přesáhl hranici 17 000. V nemocnicích bylo před víkendem 5756 nakažených, asi o 180 méně než předchozí den a o 150 méně než minulý pátek. Ve vážném stavu bylo 1018 pacientů, o něco méně než o den dřív a také méně než před týdnem. Vyplývá to z aktuálních údajů na webu ministerstva zdravotnictví.
Počet nových případů koronaviru v Česku stoupá. Ve středu laboratoře odhalily 9567 nakažených, což je o téměř 1100 více než před týdnem. Proti úterý je nárůst vyšší zhruba o 400. Nemocniční péči vyžadovalo ve středu 5811 pacientů s covidem-19, což bylo podle aktualizovaných dat na webu ministerstva zdravotnictví v mezitýdenním srovnání zhruba o 250 pacientů méně. Proti předchozímu dni činil pokles asi 180. Ve vážném stavu je 985 pacientů.
Přirovnávání vakcín ke zboží na polici supermarketu je snad tím nejhloupějším rétorickým trikem posledních dnů. Má tu výhodu, že je to způsob, jak si trochu plivnout na země, jež mají s očkováním úspěch. Jiří Hlavenka napsal minulý týden na Facebooku, že Izrael „předběhl ve frontě na banány“. Prý „přivezli kamion banánů, pro každého pět kilo, víc jich není. Izrael šel zadem, uplatil řidiče a vyložil si půl kamionu jenom pro sebe.
Země Evropské unie očkují příliš pomalu. Za současného tempa by nestihly do podzimu proočkovat plánovaných 70 procent dospělé populace, jak si kladla za cíl Evropské komise. Naopak by členské státy neměly „hotovo“ ani na Vánoce, zatímco Velké Británii stačí současná rychlost k tomu, aby proočkovala potřebné procento obyvatelstva už do konce léta, ukazují aktualizovaná data serveru Politico.
Nové mutace koronaviru mohou zásadně změnit přístup k celé pandemii. Kromě britské, jihoafrické a brazilské varianty se objevila také „mutace mutace“, která do jisté míry může pomoct koronaviru se šířit rychleji a obelstít imunitní systém. Britská mutace již řádí na českém území, podle vakcinologa a bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly je možné, že se budou očkovací látky v budoucnu upravovat, aby zvýšily účinnost vůči novým variantám koronaviru.
Počet potvrzených případů nemoci covid-19 v Česku za celou epidemii přesáhl jeden milion. V úterý přibylo 9057 nakažených, zhruba o 130 méně než před týdnem. Podíl zaznamenaných případů nákazy na počtu provedených testů byl ale zhruba stejný jako předchozí úterý, a to 29,1 procenta. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Množství hospitalizovaných v úterý oproti předešlému týdnu kleslo o zhruba čtyři stovky na 5811, z nichž asi 1000 je ve vážném stavu.
Vláda stále otálí v otázce podpory pro zaměstnance v karanténě. Nakažení se podle průzkumů obávají testovat i hlásit rizikové kontakty, protože nechtějí sebe či své kolegy připravit o značnou část příjmu. Pro některé rodiny podle sociologa Daniela Prokopa znamená karanténa propad hluboko pod hranici příjmové chudoby. Vláda o možné motivaci jedná už minimálně od začátku prosince, rozhodnutí zatím odsunula na příští týden. Proti návrhům se ostře staví zaměstnavatelé.
Index epidemického rizika PES stoupl k pondělí o tři body na 73 bodů. Za zhoršením je růst takzvaného reprodukčního čísla na hodnotu 1,01. V neděli přibylo 2 540 nově nakažených, což je proti minulé neděli o 146 lidí víc. Naopak dál ubývá pacientů v nemocnicích, kde se jich aktuálně s koronavirem léčí 5 301.
Očkovací plány v celé Evropské unii se potýkají se stejnými problémy – chybí vakcíny. Výrobci očkovacích látek redukují dodávky a hlásí zpoždění, což má vliv na tempo očkování rizikových skupin. Nejinak tomu je u vakcíny od britsko-švédské firmy AstraZeneca, která byla schválena v pátek. Ta již dříve hlásila, že sníží objem dodávek až na čtvrtinu, což rozlítilo některé evropské státy a zvýšilo napětí mezi EU a Velkou Británií. Jednak mělo být sérum od AstraZeneky původně první, které se mělo dostat do oběhu, jednak se s ním ve velkém počítá v očkovacích strategiích.
Počet lidí hospitalizovaných v českých nemocnicích s onemocněním covid-19 v sobotu klesl o 476 na 5391. Méně pacientů s novým koronavirem bylo v nemocnicích naposledy 27. prosince, tedy před více než měsícem. Tuto sobotu přibylo 4025 nově prokázaných případů covidu, o zhruba 200 méně než před týdnem. Pozitivních bylo 28 procent otestovaných vzorků. Index epidemického rizika PES pro neděli stoupl ze 68 na 70 bodů.
Dlouhodobé následky po prodělání covidu-19 jako dušnost, únava či problémy se spánkem budou monitorovat plicní lékaři. Ti odhadují, že se s dlouhodobými následky potýká až 10 % vyléčených pacientů. Nejpozději v únoru by proto měl vzniknout registr, do nějž budou lékaři péči o pacienty zaznamenávat. Řada lidí se podle lékařů i po prodělání covidu-19 potýká s obtížemi a to většinou plicního rázu.
Německá očkovací komise ve čtvrtek doporučila, aby se vakcína proti covidu-19 farmaceutické firmy AstraZeneca podávala jen osobám mezi 18 a 64 lety. Není podle ní totiž k dispozici dostatek dat o účinnosti u lidí nad 65 let. Německá média v pondělí informovala, že je účinnost u seniorů jen osmiprocentní. AstraZeneca to ve čtvrtek popřela a britský premiér Boris Johnson, jehož země už používání vakcíny schválila, řekl, že britská léková agentura vakcínu považuje za velmi dobrou a účinnou a že poskytuje vysoký stupeň ochrany.
Ministerstvo zdravotnictví od čínského výrobce objednalo téměř dva miliony stříkaček s pevnou jehlou, které podle zjištění Radiožurnálu a serveru iROZHLAS.cz nejsou pro vakcinaci vhodné. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) rozhlasu potvrdil, že stříkačky nejsou vhodné pro vakcínu firem Pfizer/BioNTech, ale pro látky jiných výrobců ano. V Česku zatím převažuje vakcína Pfizer/BioNTech. Novináři také zjistili, že v případě stříkaček s pevnou jehlou je aplikace bolestivější, hrozí i riziko zánětu a složité je odhadnout správné množství natahované látky.
Koronavirus se ve středu v Česku prokázal u 8452 lidí, nových případů je zhruba o 240 víc než před týdnem. V mezitýdenním srovnání přitom nakažených v posledních dvou týdnech ubývalo. Hospitalizovaných s nemocí covid-19 je po dvou dnech znovu méně než 6000 a pod tisíc klesl také počet pacientů ve vážném stavu. Úmrtí za poslední den do statistik přibylo 153 na 15.944. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.
Očkování proti covidu-19 v České republice doprovázela po celou středu série chaotických a zmatečných prohlášení. Vše odstartovalo doporučením ministerstva zdravotnictví, že se má přerušit očkování první dávkou a pozastavit rezervace. O něco později ale takový pokyn trochu mdle vyvrátil sám ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). O žádném takovém doporučení pak nevěděl premiér Andrej Babiš (ANO), označil to za nedorozumění.
Nedostatek vakcín nejen v krajských očkovacích centrech znovu otevřelo debatu, zda by nebylo vhodné pozdržet podání druhé dávky očkovací látky. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) není vhodné jít za hranici 28denního rozestupu od první dávky, exministr Roman Prymula (za ANO) mluvil až o několikaměsíční prodlevě. Pfizer ve vyjádření pro Echo24.cz nadále doporučuje 21 dní, Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) dodává, že v klinické studii bylo definováno časové okno na 19 až 42 dní. Mimo tento rámec neexistují data o bezpečnosti aplikace nebo možných vedlejších účincích.
Evropa včetně Česka se potácí ve třetí vlně uzavřené ekonomiky kvůli šíření čínského koronaviru. Za cestu z pasti ničivých izolací a uzavírání společnosti se považuje vakcína. Vyspělý svět se předhání, kdo rychleji naočkuje tak velkou část společnosti, aby přestalo hrozit riziko zhroucení zdravotního systému a lidé se mohli vrátit k normálnímu životu bez omezení. Země Evropské unie zaostávají v očkování za Izraelem, USA, Británií. Česko zaostává za většinou zemí EU. Kdo musí být naočkován, abychom se mohli vrátit k životu bez omezení? Kolik je takových lidí? Dokdy je zvládneme naočkovat?
Ministerstvo zdravotnictví se pere s množstvím personálních změn, přestože patří mezi klíčové resorty pro zvládnutí pandemie covidu-19. V úterý oznámil svůj odchod náměstek pro zdravotní péči Aleksi Šedo kvůli neshodám s ministrem Janem Blatným (za ANO), v pondělí se zase ze zdravotních důvodů vzdal funkce národní koordinátor očkování Zdeněk Blahuta. „Je to marné, je to marné, je to marné,“ okomentoval situaci v rezortu. V prosinci rezignoval i národní koordinátor testování Marián Hajdúch s tím, že „nechce poskytovat odborné krytí pro politická rozhodnutí, se kterými nesouhlasí“.
Vědci v Česku úspěšně otestovali protilátku na covid-19, která v budoucnu může pomoci prevenci i léčbě nemoci. Protilátku vyvinuli vědci z biomedicínského výzkumného ústavu v Bellinzoně (IRB) ve Švýcarsku. Její účinnost pak v preklinické studii ověřovali výzkumníci v českobudějovickém Biologickém centru Akademie věd ČR (BC AV). Za BC AV o tom v úterý informovala Daniela Procházková v tiskové zprávě.
Účelem krize je prý přicházet na to, na co nepřišli kontroloři účtů. Ve velmi podobném smyslu dnes rozjezd očkování proti covidu-19 ukazuje věci, na které nepřijdete jen prostým pohledem na výši HDP na osobu.
Nekončící lockdown se s postupem času stává víc a víc i právní krizí. Specialista na zdravotnické právo Ondřej Dostál na jaře úspěšně napadl stav, kdy v zastoupení za vládu vydávalo zákazy omezující normální život ministerstvo zdravotnictví. Po zásahu Městského soudu v Praze pak vláda musela přejít na nouzový stav. Nicméně Dostálovi se nelíbí ani způsob, jakým si vláda nechává nouzový stav parlamentem prodlužovat.
Národní koordinátor vakcinační strategie Zdeněk Blahuta odchází z funkce. Sám důvod sdělit odmítl. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného se jedná o zdravotní důvody. „Vyšel jsem dnes vstříc panu doktoru Blahutovi, který se s ohledem na svůj zdravotní stav vzdává funkce národního koordinátora pro vakcinaci. Panu doktorovi tímto děkuji za vykonanou práci. Funkcí jsem pověřil Kateřinu Baťhovou, která se danou agendou rovněž zabývá,“ reagoval Blatný.
Máme ministra zdravotnictví, který patří k zastáncům tvrdého lockdownu, když mu jeho vlastní Protiepidemický systém řekne, že nás má pustit do mírnějšího stupně, drží republiku v nejvyšším, pátém stupni, který včera oznámil, že minimálně další tři týdny nemůže být o uvolnění ani řeči.
BBC nazývá svůj pořad o zahradničení vlajkovou lodí, protože v Británii se nějakou formou zahradničení zabývá kolem 27 milionů lidí a toto číslo roste překvapivě i mezi mileniály. V některých částech anglického venkova se udává, že počet lidí starajících se o zahradu vzrostl za tři roky až o 70 %. Pochopitelně k tomu v tomto roce přispěl i koronavirus. Pojďme se v obrovském zahradním sortimentu zaměřit na dva sblížené typy zahrad – na zahrady přírodní a léčivé.
Německá vláda nakoupila protilátkový "koktejl", kterým se léčil z koronaviru například americký exprezident Donald Trump od společnosti Regeneron. Za 200 000 dávek utratila 400 milionů eur, což odpovídá zhruba 10,4 miliardám korun. Německo zakoupilo tento medikament jako první ze států Evropské unie (EU). Informoval o tom Spiegel.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) si stojí za svým výrokem z tohoto týdne ohledně vykazování zemřelých s koronavirem. Podle něj k vysokým počtům zemřelých přispívají také zemřelí například při autonehodách, kteří byli pozitivně testovaní na SARS-CoV-2. Jan Blatný v Otázkách Václava Moravce řekl, že se za svá slova nebude omlouvat. Trvá na tom, že přímo na covid zemřela jen třetina z evidovaného počtu zemřelých s covidem. Statistiky uvádějí dosud více než 15 tisíc těchto lidí.
V posledních týdnech vzbudilo pozornost hned několik jmen lidí, kteří byli přednostně naočkovaní, přestože nespadají do prioritních a rizikových skupin. Na seznamu figurují například ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek, již odvolaná náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová, restauratér a televizní kuchař Zdeněk Pohlreich či starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová. V zahraničí se pod palbou kritiky za přednostní očkování dostali například španělský generál Miguel Angel Villaroya nebo slovenská tenistka Dominika Cibulková.
