Severoatlantická aliance plánuje v oblasti Baltského moře po nedávných incidentech s drony v Dánsku pokračovat v posilování své bdělosti. V oblasti nasadí nejméně jednu protiletadlovou fregatu, posílí zde také své platformy pro sledování a průzkum. Aliance to uvedla v prohlášení, ze kterého citovala agentura Reuters. „Budeme ještě více posilovat ostražitost pomocí nových prostředků v regionu Baltského moře,“ informovalo NATO.
Mezinárodní paralympijský výbor (IPC) obnovil členství paralympijských výborů Ruska (PKR) a Běloruska v organizaci. Toto rozhodnutí bylo přijato na valném shromáždění IPC v Soulu. Účast sportovců z těchto zemí na březnových paralympijských hrách v Itálii však bude záviset na rozhodnutí mezinárodních federací šesti paralympijských sportů. Informuje o tom ruská státní agentura TASS i například britská BBC.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal v úterý při jejich jednání šéfa Bílého domu Donalda Trumpa o střely Tomahawk, aby donutil Rusko k míru. Napsal to dnes server Axios s odvoláním na nejmenované zdroje. Zelenskyj v rozhovoru s tímto portálem připustil, že Trumpa požádal o další zbraňový systém, který by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina přimět k zahájení mírových rozhovorů. Zbraň tehdy nespecifikoval.
Prohlášení západních zemí o sestřelování ruských letadel jsou neuvážená a nebezpečná, řekl dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle státní agentury TASS. Agentura Reuters v souvislosti s jeho vyjádřením upozornila na dřívější zprávu agentury Bloomberg, která ve čtvrtek napsala, že evropští diplomaté varovali Moskvu, že NATO je připraveno reagovat na další narušení vzdušného prostoru členských zemí aliance plnou silou, včetně sestřelením ruských letadel.
Polsko se chystá přijmout zákon, který jeho armádě umožní sestřelovat ruské drony směřující do Polska již nad Ukrajinou. A to i bez konzultace se spojenci. Zákon sice navrhla vláda v červnu, po nedávném proniknutí skoro dvou desítek ruských dronů do polského vzdušného prostoru ho nyní chce prosadit ve zrychleném řízení. Cílem je posílit schopnost rychle reagovat na hrozby a zamezit dalším incidentům, kdy bezpilotní stroje pronikají do polského vzdušného prostoru.
V době, kdy Dánsko řeší sérii podivných letů bezpilotních prostředků nad letišti a vojenskými objekty, zjistila dánská média, že u pobřeží Dánska se již několik dní pohybuje nekomunikující ruská výsadková válečná loď Aleksandr Šabalin. Informuje například dánský list Ekstra Bladet či německý Welt. Novináři na místo asi 12 kilometrů od dánského pobřeží vyrazili na základě tipů od zdrojů. Loď se nacházela mezi ostrovy Langeland a Lolland.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyjve středu uvedl, že je připraven opustit úřad, jakmile skončí ruská invaze. Připustil také možnost konání voleb během příměří a zdůraznil, že jeho hlavním cílem je ukončit válku, nikoli ucházet se o druhé funkční období. „Pokud dokončíme válku s Rusy, jsem připraven nejít do druhého funkčního období, protože to není můj cíl – volby,“ řekl Zelenskyj v rozsáhlém rozhovoru.
Americké stíhačky byly ve středu vyslány k identifikaci a zachycení čtyř ruských vojenských letadel, která vstoupila do aljašské identifikační zóny protivzdušné obrany (ADIZ). Informovalo o tom Severoamerické velitelství protivzdušné obrany (NORAD) ve svém oficiálním prohlášení. Přestože ruská vojenská aktivita v oblasti není neobvyklá a není považována za bezprostřední hrozbu, jedná se o další vniknutí ruských letounů do prostoru zemí NATO za poslední dobu, informoval web CBS News.
Evropská unie by mohla Ukrajině poskytnout „reparační půjčku“ v objemu až 130 miliard eur (přibližně 3,32 bilionu korun). Uvedli to vysocí představitelé EU blízcí jednáním. Konečná částka má být stanovena až po hodnocení potřeb Ukrajiny ze strany MMF pro roky 2026 a 2027. Myšlenku půjčky založené na hotovostních zůstatcích ruských aktiv zmražených na Západě po invazi Moskvy na Ukrajinu v roce 2022 předložila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová 10. září.
Novorossijsk, hlavní základna ruského Černomořského loďstva, se dnes ocitl pod útokem ukrajinských dronů. Informoval o tom na svém telegramovém účtu starosta města Andrij Kravčenko, který vyhlásil poplach. Podle dostupných informací útok zasáhl centrum města, způsobil materiální škody na obytných domech a hotelu a ruské úřady už hlásí první oběti. Také v Soči byla hlášena hrozbo útoků a úřady vyzvali lidi, aby opustili pláže.
Rusku nezbývá, než pokračovat ve válce proti Ukrajině, jde o budoucnost země, uvedl ve středu mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. Výsledky sblížení se Spojenými státy jsou blízké nule, řekl dále mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury AFP v reakci na poslední obrat postoje amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nyní v ostrém vyjádření zaútočil na Rusko a podpořil bránící se Ukrajinu.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že Ukrajina je s podporou EU a NATO schopna získat zpět celé své území. Napsal to na síti Truth Social poté, co se v New Yorku setkal s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ten uvedl, že ukrajinské ozbrojené síly za poslední měsíc osvobodily 360 km² území a obklíčily tisíc ruských vojáků. Trump ve svém příspěvku napsal, že je podle něj Ukrajina schopna „bojovat a vyhrát celé území ve své původní podobě“.
Americký prezident souhlasí se sestřelením ruských letounů, pokud naruší vzdušný prostor zemí NATO. Šéf Bílého domu to řekl na okraj setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v New Yorku. Podle Trumpa bude podpora Spojených států členským zemím NATO při takovém kroku záviset na konkrétních okolnostech. „Ano, souhlasím,“ odpověděl Trump na otázku ohledně narušení vzdušného prostoru spojenců NATO ze strany Ruska.
Jak vyplývá ze zpráv prodejců pohonných hmot, Rusko začíná pociťovat nedostatek některých druhů paliv. Mohou za to mimo jiné ukrajinské dronové útoky, které omezují provoz rafinérií, ale přispívá k tomu i fakt, že soukromé čerpací stanice si kvůli vysokým nákladům na půjčky nemohou dovolit skladovat větší množství paliva, píše agentura Reuters. Ukrajina v posledních týdnech zintenzivnila dronové útoky na ruskou energetickou infrastrukturu, přičemž se zaměřila na rafinérie.
Rusko nese plnou zodpovědnost za nedávná narušení evropského vzdušného prostoru, uvedla dnes Severoatlantická aliance. Podle NATO takové chování ohrožuje životy, vyostřuje situaci a proto musí přestat. NATO to uvedlo po dopoledním setkání Severoatlantické rady, která se sešla na základě žádosti Estonska po narušení jeho vzdušného prostoru a aktivaci článku 4 Severoatlantické smlouvy.
Od počátku války na Ukrajině uplatňuje Západ na Rusko sankce, jejichž cílem je mimo jiné omezit jeho zisky z prodeje ropy. V současnosti EU chystá další sankční balíček, který cílí na další lodě z tzv. ruské stínové flotily. S pomocí této flotily Rusko stále úspěšně obchází západní sankce a profituje z vývozu ropy. Někteří odborníci varují, že by tento trend mohl přetrvat i po skončení války, píše list New York Times.
Pokud ruské letadlo nebo raketa znovu naruší vzdušný prostor členských států NATO, mohou být bez varování sestřeleny. Důrazné varování adresoval v pondělí Moskvě polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN svolaném kvůli narušení estonského vzdušného prostoru třemi ruskými stíhačkami MiG-31. Rusko narušení vzdušného prostoru popřelo.
Německá armáda začíná vytvářet plány, jak ošetřit potenciálních 1000 zraněných vojáků denně v případě vypuknutí rozsáhlého konfliktu mezi NATO a Ruskem. Řekl to dnes agentuře Reuters velitel Ústřední lékařské služby Ralf Hoffmann. Už v minulých týdnech informovala německá média, že berlínské nemocnice dostaly za úkol připravit se na válku s tím, že právě Berlín by měl být centrem, kam by se sváželi ranění vojáci z bojů s Rusy. Nyní Bundeswehr zvažuje používat nemocniční vlaky a autobusy.
Rusko je připraveno o rok prodloužit rusko-americkou odzbrojovací smlouvu Nový START, která stanovuje limity na strategické jaderné zbraně a jejich nosiče, pokud Spojené státy učiní totéž. Prohlásil to dnes ruský prezident Vladimir Putin. Platnost smlouvy má skončit 5. února příštího roku. Smlouvu prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv podepsali v roce 2010 v Praze. Je poslední zbývající dohodou o snižování počtu jaderných zbraní mezi dvěma největšími jadernými mocnostmi.
Ukrajinci slaví úspěch. Poprvé v historii se jim na Krymu podařilo zneškodnit dva vzácné ruské obojživelné letouny Be-12 „Čajka“. Podle Hlavního zpravodajského ředitelstva (HUR) ministerstva obrany Ukrajiny k zásahu došlo 21. září a představuje významný úder proti klíčové námořní letecké výzbroji Ruska.
Tři lidé přišli v noci na život při ruském vzdušném útoku na ukrajinské Záporoží. Na svém telegramovém účtu to sdělil Ivan Fedorov, šéf vojenské správy tohoto regionu, kterým prochází fronta. Dva lidi ruské útoky v noci na dnešek zranily v Kyjevské oblasti a severoukrajinských Sumách. Ruské úřady v neděli večer informovaly o třech mrtvých po dronovém útoku na Krymu. Ruské letectvo na Záporoží shodilo nejméně pět leteckých bomb, uvedl Fedorov.
Americký prezident Donald Trump dnes ujistil, že Spojené státy by se podílely na obraně Polska a pobaltských zemí, pokud by Rusko situaci v regionu vyhrotilo a zintenzivnilo zde své vojenské aktivity. Řekl to dnes podle agentury AFP v odpovědi na novinářský dotaz. "Ano, udělal bych to, udělal bych to," odpověděl americký prezident na otázku novináře, zda by pomohl bránit tyto čtyři členské země NATO, pokud by Rusko ještě více zintenzivnilo své akce v regionu.
Ruský generál Alexandr Lapin, bývalý velitel vojenských skupin Střed a Sever, byl podle informací ruských médií v neděli oficiálně propuštěn z armády. Televizní stanice RBC Rusko o jeho odchodu informovala s odvoláním na zdroj obeznámený s personálním rozhodnutím, o zprávě píší Kyiv Post a Reuters. V srpnu 2025 byl Lapin nahrazen ve funkci generálporučíkem Jevgenijem Nikiforovem. Ruský server Lenta uvedl, že Lapin rezignoval kvůli zdravotním problémům, zatímco někteří prokremelští blogeři jeho odchod oslavili jako pozitivní krok pro ruskou armádu.
Narušením estonského vzdušného prostoru třemi ruskými stíhačkami se bude v pondělí na mimořádném zasedání zabývat Rada bezpečnosti OSN, uvedla dnes podle agentury AFP estonská diplomacie, která o svolání rady požádala. Ruští piloti nepředstavovali „vojenskou hrozbu“, řekl podle agentury AP plukovník Ants Kiviselg, velitel estonského Vojenského zpravodajského centra. Český prezident Petr Pavel se v sobotu vyslovil pro sestřelení ruských stíhaček, které vnikají do vzdušného prostoru NATO.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že od Spojených států očekává uvalení silných sankcí na Rusko. Evropa podle něj svůj příslib zvýšit tlak na Rusko plní. Evropská komise v pátek představila nový, devatenáctý sankční balík proti Rusku. Zavádí v něm sankce na dalších 118 lodí z takzvané ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Omezení se poprvé zaměří také na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti.
Evropská unie zvažuje zavedení obchodních opatření vůči dovozu ruské ropy na Slovensko a do Maďarska prostřednictvím ropovodu Družba, pokud tento dovoz nebude postupně ukončen. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na osoby obeznámené se situací. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová dříve tento týden uvedla, že EK chce navrhnout urychlení postupného ukončení dovozu ruských fosilních paliv.
Drony ukrajinské tajné služby SBU a armádních speciálních sil zasáhly v noci na dnešek přečerpávací stanice ruského ropovodu Kujbyšev-Tichoreck ve Volgogradské a Samarské oblasti Ruska. Tento ropovod se používá k vývozu ropy přes přístav Novorossijsk na jihu evropského Ruska. Uvedl to dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na své nejmenované zdroje. „V důsledku útoku ukrajinských dronů se zastavila práce (napadených) stanic a přerušila přeprava ropy,“ napsal server.
Současné provokace Ruska a jeho opakované narušování vzdušného prostoru NATO je podle českého prezidenta Petra Pavla ze strany Ruska mimořádně nezodpovědné a může to vést až k sestřelu ruských letadel. Na porušování pravidel podle něj musíme adekvátně reagovat, a to i vojensky. Pavel připustil, že je to balancování na hraně konfliktu, ustupovat zlu vak podle něj není možné. Prezident to uvedl v České televizi na Dnech NATO v Ostravě.
Na škále 1 až 10, kde 1 je pevný mír a 10 je válka, se blížíme číslu 8, řekl v sobotu náčelník generálního štábu armády Karel Řehka v rozhovoru pro ČT během Dnů NATO v Ostravě. Reagoval tak poté, co Rusko opakovaně narušilo vzdušný prostor evropských zemí, kromě Polska v pátek v Estonsku. Řehka uvedl, že česká armáda čelí nedostatku vojáků, zastaralé technice a mezerám ve schopnostech. Podle něj je nutné zvýšit výdaje na obranu, modernizovat vybavení a posílit personální kapacity.
Rusko během noci vyslalo proti Ukrajině 40 raket a střel a 580 dronů. Nejméně tři lidé byli zabiti, desítky dalších utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram. Dříve ukrajinské úřady informovaly o jednom mrtvém a 26 raněných v Dněpropetrovské oblasti a o další oběti a dvou raněných v Chmelnycké oblasti. Podle Zelenského ruským úderům čelily i další regiony. Ruská obrana během noci zničila 149 ukrajinských dronů, tvrdí ruské ministerstvo obrany.
