Telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl velmi dobrý a produktivní, uvedl na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Potvrdil také dohodu na okamžitém příměří, pokud jde o útoky na energetickou infrastrukturu. Chce, aby se brzy podařilo uzavřít příměří úplné. Kreml zdůraznil, že ruský prezident v telefonátu „potvrdil svou principiální oddanost mírovému vyřešení konfliktu“.
Budování bezpečnostní architektury Evropy na důvěře vůči Rusku nemá smysl, dokud Rusko nepřestane krást cizí území. V úvodu úterní konference Naše bezpečnost není samozřejmost to na Pražském hradě řekl premiér Petr Fiala (ODS). Mír na Ukrajině nelze zajistit pouhým vyjednáváním s Kremlem, diplomacie bez podpůrných ekonomických a vojenských argumentů nefunguje, doplnil předseda vlády.
Po zrušení prvního kola prezidentských voleb v Rumunsku a následném zákazu účasti favorita voleb Cailina Georgesca se politickou Evropou šíří tichý šok. Smíme vylučovat politické síly z voleb kvůli údajně manipulativní kampani na sítích? „Pravicový populista“ Georgescu v pozadí toho rozhodnutí vidí Evropskou komisi. Fakt je, že bývalý evropský komisař Thierry Breton použil nedávno obrat „Udělali jsme to v Rumunsku“. Tato zápletka zapadá i do ideologického střetu mezi Bruselem a USA. O tom všem jsme mluvili s kolegyní Bretona a spolubojovnicí proti neomezené svobodě projevu na internetu Věrou Jourovou.
Někteří ukrajinští vojáci přirovnali k hororovému filmu své zážitky při nynějším ústupu ze západoruské Kurské oblasti, do níž ukrajinská armáda vpadla v rámci ofenzívy v srpnu loňského roku. Napsala to dnes BBC s odvoláním na vyjádření pěti bojovníků, kteří se stanicí komunikovali pod podmínkou zachování anonymity prostřednictvím sociálních sítí. Ukrajinští vojáci popisovali nedostatek munice, jídla i vody, útočící roje dronů, a desítky kilometrů dlouhý pěší ústup.
Podmínky, které si klade Rusko pro souhlas s příměřím ve válce na Ukrajině, ukazují, že Moskva ve skutečnosti nechce mír, řekla novinářům šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová před dnešním jednáním ministrů zahraničí bloku v Bruselu. Česko na zasedání zastupuje ministr Jan Lipavský, který chce se svými protějšky probrat i téma dalšího vysílání rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), s jejímž financováním končí americká vláda.
Rusko odmítá, aby byly na Ukrajině po ukončení války rozmístěny jakékoliv zahraniční vojenské jednotky, nejen ze zemí NATO. V mírové smlouvě bude Moskva požadovat neutralitu Ukrajiny a vyloučení jejího přijetí do NATO. Podle agentury Reuters to uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Gruško v listu Izvestija.
Prezident Donald Trump by měl tento týden jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o zprostředkování příměří na Ukrajině. Trumpův zahraniční vyslanec Steve Witkoff v neděli uvedl, že očekává pozitivní a konstruktivní diskusi, která by mohla vést k dosažení dohody o příměří během několika týdnů, uvádí CNN News.
Spojené státy jednají s Ruskem o možnosti budoucí spolupráce s ruským Gazpromem na mezinárodních projektech, uvedla agentura Bloomberg tento týden s odkazem na evropské a ruské představitele. Spolupráce by se údajně měla týkat jak Evropy, tak Asie. Tomu by odpovídala i zpráva, podle které se Rusko chystá na obnovy plynovodů Nord Stream. Plynový byznys by měl být dalším krokem k navázání užších vztahů Washingtonu s Kremlem.
Rusko se připravuje na summit Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Řekl to podle agentury TASS poradce Putina Jurij Ušakov s tím, že jednání o summitu probíhají i s Američany a setkání se bude se konat, jakmile to bude potřeba. "Připravujeme se na setkání a bude zorganizováno, jakmile to bude potřeba," uvedl Ušakov.
Ukrajinské síly se stáhly z města Sudža v Kurské oblasti, "aby obsadily výhodnější pozice". Svědčí o tom zpráva dnešní zpráva ukrajinského generálního štábu, uvedla agentura Unian. Odvážný vojenský gambit Ukrajiny skončil, napsal list WSJ. Na oficiální mapě operace v Kurské oblasti je Sudža označena pod ruskou kontrolou. Toto je oficiální potvrzení stažení ukrajinských sil z města, uvedla agentura.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov během telefonického rozhovoru projednali další kroky k obnovení rusko-amerických diplomatických kontaktů. Informovalo o tom v noci na neděli americké ministerstvo zahraničí. Od inaugurace Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta to byl Rubiův třetí rozhovor s ruským ministrem zahraničí.
Dosavadní vyslanec Bílého domu pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg bude nadále jednat jen s ukrajinskými představiteli. V sobotu to na své sociální síti Truth Social oznámil americký prezident Donald Trump. Původně měl Kellogg za úkol jednat i s ruskými představiteli, což podle nejmenovaných zdrojů amerických médií Moskva odmítala s tím, že generál ve výslužbě je příliš zaujatý ve prospěch Kyjeva.
Jednotky Ozbrojených sil Ukrajiny byly podle Rusů po dobytí obce Rubanščina ruskými silami zablokovány v Kurské oblasti. Uvedla to v sobotu ruská státní agentura TASS s odvoláním na ruské bezpečnostní složky. Obec Rubanščina se nachází na západním okraji města Sudža, nedaleko silnice Sudža – Junakovka, která měla sloužit jako zásobovací trasa pro ukrajinské síly. Ukrajinci tvrzení Rusů o obklíčení jejich jednotek v posledních dnech odmítají.
Podle investigativního serveru Važnyje istorii existují nepřímé náznaky, že se Rusko chystá na obnovy plynovodů Nord Stream. Ačkoli odborníci tuto možnost stále považují za nepravděpodobnou, několik faktorů podle serveru naznačuje, že se Moskva touto variantou seriózně zabývá. Obnova plynovodu se stala v posledních týdnech tématem i v Evropě, deník Financial Times přinesl zprávu o tajných jednáních o obnově Nord Streamu 2 do Evropy s podporou amerických investorů, Německá vláda pak na začátku března takové úvahy odmítla.
Rusko v noci na sobotu podniklo vzdušný úder na Ukrajinu 178 drony a dvěma balistickými střelami Iskander-M, oznámilo ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana podle něj sestřelila 130 bezpilotních letounů a dalších 38 strojů, které označuje za imitace útočných dronů, zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. Ruské ministerstvo obrany oznámilo zničení 126 ukrajinských dronů nad šesti ruskými regiony, konkrétně nad Volgogradskou, Voroněžskou, Belgorodskou, Brjanskou, Rostovskou a Kurskou oblastí.
Rusko záměrně klade podmínky, protože chce, aby diplomacie ztroskotala a válka pokračovala, tvrdí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyjádřil se tak dnes na síti X, kde informoval o svém hovoru se státním sekretářem Vatikánu Pietrem Parolinem. Kyjev je podle Zelenského připraven učinit kroky vedoucí k míru, Moskva ale podle něj vše komplikuje a protahuje. Ukrajinský prezident podle agentury Reuters vyzval Spojené státy a další spojence, aby vyvinuli tlak na Moskvu.
V Londýně uzavřeli případ bulharského gangu, který prováděl špionáž pro Rusko. Policie měla to štěstí, že nalezla nezašifrovaný telefon vůdce gangu a v něm jeho komunikaci s řídícím orgánem, kterým byl Jan Marsalek. Tento rakouský podnikatel částečně českého původu a původce největšího korporátního skandálu Německa posledních let, kolapsu firmy Wirecard, je od roku 2020 v Moskvě, kde zřejmě působí jako kontraktor na volné noze pro ruské zpravodajské služby FSB i GRU. Tři Bulhaři se přiznali už při vyšetřování, tři další nyní soud shledal vinnými.
Americký prezident Donald Trump v návaznosti na jednání mezi Washingtonem a Moskvou uvedl, že existuje velmi dobrá šance, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou skončí. Čtvrteční rozhovory Trump na sociální síti Truth Social označil za produktivní. Zároveň důrazně požádal ruského diktátora Vladimira Putina, aby ušetřil obklíčené ukrajinské vojáky v Kurské oblasti. Není jasné, zda Trump požádal Putina přímo, nebo zprostředkovaně.
Ruský prezident Vladimir Putin měl v noci schůzku s vyslancem Donalda Trumpa Stevem Witkoffem. Rusko a USA určí termín telefonátu mezi Trumpem a Putinem, jakmile Witkoff předá informace z Moskvy Washingtonu. Uvedl to Kreml s tím, že v rámci potenciálního příměří existují důvody k „opatrnému optimismu“.
Ruské vedení se obrátilo na důležité firmy, aby mu před jednáním s americkou stranou o možném příměří ve válce na Ukrajině sdělily, které západní sankce jsou pro ně nejcitelnější. Ve čtvrtek to napsala agentura Reuters s odvoláním na dva lidi z ruské podnikatelské sféry. Největší problémy ruským společnostem podle zástupců ruské obchodní sféry způsobuje znemožnění přístupu do systému mezinárodních plateb.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová se domnívá, že Rusko přistoupí na americký návrh příměří s Ukrajinou, ale sdělí své podmínky. Podle agentury Reuters to Kallasová řekla na okraj zasedání ministrů zahraničí zemí G7 v Kanadě. Spojené státy podle Kallasové účastníkům summitu sdělily, že se Rusko možná snaží hrát hru s cílem proces prodloužit a zamlžit, což Washington nechce.
Způsob, jakým se Spojené státy snaží vyjednat příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, je přinejmenším neobvyklý. Administrativa Donalda Trumpa soustavně a tvrdě tlačila na Kyjev, aby učinil ústupky, zatímco v Moskvě tomu pobaveně přihlíželi. V úterý došlo ale k průlomu. Ukrajinci akceptovali návrh na třicetidenní příměří. Naopak v Rusku se staví k návrhu zdrženlivě. Vladimir Putin sice příměří přijal, ale staví si řadu podmínek a tvrdí, že musí dojít k řešení „původních příčin“.
Po včerejšku existuje snad naděje na příměří, a když bude příměří, bude snad i mír! Jak krásně to zní a jak rád by tomu člověk věřil. Celou dobu války si normální člověk nic jiného nepřeje. Klidně ať si mu říkají chcimír, dezolát a ať si je obviňován, že podléhá ruským narativům nebo čemu. Je mu to jedno. Mír je základ všeho, bez míru nic nejde. Takže sláva: Ukrajina, která přece byla napadena, souhlasí a Rusko snad také. Putin jde však trochu dál a říká, že příměří nestačí, že je třeba trvalý mír – a k tomu je nutné „řešit příčiny“.
V průběhu rozhovorů mezi Ukrajinou a Spojenými státy, které se konaly v Saúdské Arábii začátkem tohoto týdne, se hlavním tématem jednání stala otázka území. Ukrajina však jasně vyjádřila, že územní ústupky nebudou součástí jakékoliv dohody a že otázka územních ztrát zůstává pro Kyjev tabu. Tuto informaci včera potvrdil vysoký ukrajinský představitel, který si přál zůstat v anonymitě, o situaci informuje Politico.
Ruský prezident Vladimir Putin podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského připravuje odmítavou reakci na návrh příměří, ale bojí se to říct přímo americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Zelenskyj to podle agentury Reuters uvedl ve čtvrtek večer s tím, že Rusko požaduje v rámci příměří podmínky, jejichž cílem je klid zbraní odložit nebo mu zabránit.
Světová média se neshodují v tom, jak se ruský prezident Vladimir Putin postavil k návrhu příměří na Ukrajině. Podle amerického listu The Wall Street Journal (WSJ) příměří zatím odmítl, naopak deník Ukrajinska pravda či britská BBC upozorňují, že Putin položil spoustu otázek a že příměří spojuje s vyřešením příčin, které k válce vedly.
Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů, měly by ale vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize, řekl ve čtvrtek podle státní agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Existuje podle něj řada otázek, například kdo bude dohlížet na dodržování příměří na 2000 kilometrů dlouhé frontové linii. Šéf Kremlu poděkoval svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi za jeho úsilí ukončit válku, kterou Rusko vede proti Ukrajině.
Podle politického poradce ruského prezidenta Jurije Ušakova je však přiměří bylo jen prostorem oddechu pro ukrajinskou armádu a Rusko má hledat trvalé řešení konfliktu. Reagoval tak na prohlášení ruského ministerstva zahraničí, že Rusko je připravené jednat s Američany o návrhu na příměří ve válce na Ukrajině už dnes, jak uvedla mluvčí ruského resortu zahraničí Marija Zacharovová.
Ruské ministerstvo zahraničí varovalo, že jakékoliv zapojení cizích vojáků přímo na Ukrajině bude považovat za přímé zapojení dané země do konfliktu s Ruskem. Varování se podle mluvčí ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové týká i budování základen. Uvedl to například deník Telegraph s odkazem na ruské ministerstvo zahraničí. Jedná se o reakci na jednání o vyslání mírových sil v rámci koalice ochotných, do které je zapojeno více jak 30 států.
Rusko předložilo Spojeným státům seznam požadavků, jimiž podmiňuje dohodu o ukončení války na Ukrajině a obnovení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem. Napsala to v noci na dnešek agentura Reuters s odvoláním na dva zdroje obeznámené s touto záležitostí. Zatím však podle ní není jasné, co přesně Moskva požaduje či zda je ochotna zahájit mírová jednání s Kyjevem ještě před souhlasem s jejími podmínkami.
