Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se ve čtvrtek na bruselském summitu jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Donalda Tuska Preben Aamann.
Rusko nesouhlasí se závěry mezinárodních vyšetřovatelů o příčinách katastrofy malajsijského letadla na lince MH17 nad východem Ukrajiny z roku 2014. V Moskvě to ve čtvrtek po skončení besedy s občany novinářům řekl ruský prezident Vladimir Putin. O vině Ruska podle něj nebyly předloženy žádné důkazy.
Americká vláda zvažuje zavedení sankcí proti Turecku, pokud se Ankara rozhodne dokončit nákup ruského protiraketového systému S-400. Napsala to ve středu agentura Bloomberg, která se odvolává na osoby obeznámené s rozhodováním Bílého domu. Turecko systém v hodnotě 2,5 miliardy dolarů už zakoupilo, dodávka má začít v červenci.
Nizozemská televize v úterý uveřejnila jména tří ruských důstojníků, kteří se v létě 2014 údajně podíleli na sestřelení malajsijského boeingu nad východní Ukrajinou.
Demonstrace v Moskvě a Hongkongu donutily státní moc, aby exemplárně ustoupila požadavkům veřejnosti. Jak Rusové, tak Číňané při protestech odsoudili, že se vláda nedrží zákonů své vlastní země. Tuzemské demonstrace „Milion chvilek pro demokracii“ byly svolány na základě stejného principu. Vláda je v podezření, že se chystá porušit právní řád, tedy základ, na kterém stojí každý civilizovaný stát už od dob starého Říma.
Hypotetickou možnost kybernetické války mezi Ruskem a Spojenými státy v pondělí v reakci na zprávy o hackerských útocích na ruské energetické sítě připustil kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. Reagoval na nedávný článek amerického listu The New York Times, podle něhož USA v posledním roce zvýšily počet počítačových útoků na energetický systém Ruska. Podle ruského ministerstva energetiky zatím úřady nemají informace o útocích tohoto druhu.
Za zradu a lež označil americký prezident Donald Trump poznámku listu The New York Times (NYT) o sílících počítačových útocích Spojených států na energetický systém Ruska.
Případ vraždy v ruské vsi Čemodanovka, ke které došlo během hromadné rvačky místních Rusů a Romů, přebírají federální vyšetřovatelé, a to na pokyn Alexandra Bastrykina, šéfa ruského Vyšetřovacího výboru, který je obdobou amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Oznámila to v sobotu ruská média. Policie mezitím vyslechla 174 účastníků rvačky a zadržela tři podezřelé.
Rusko se znepokojením reagovalo na plány Spojených států posílit vojenskou přítomnost v Polsku, o nichž ve středu v Bílém domě hovořili prezidenti USA a Polska Donald Trump a Andrzej Duda. Podle náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova Moskvě vadí hlavně zvažované vyslání amerických bezpilotních aparátů do blízkosti ruských hranic.
Ruský velvyslanec Alexander Zmejevskij sdělil prezidentu Miloši Zemanovi, že se Moskva drží stanoviska obsaženého v česko-ruské smlouvě o přátelských vztazích z roku 1993. Řekl to po vzájemné schůzce na Pražském hradě novinářům. Dokument odsuzuje okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 i následný pobyt sovětských vojsk na československém území.
Více než 400 lidí ve středu zadržela moskevská policie při nepovoleném pochodu, jehož účastníci vybízeli k potrestání viníků nespravedlivého stíhání investigativního novináře Ivana Golunova. Oznámil to server OVD-Info, specializující se na policejní zákroky. Sama policie zatím připustila více než 200 zatčených. Mezi zadrženými jsou i reportéři a opoziční politik Alexej Navalnyj, považovaný za hlavního oponenta Kremlu.
Ruský ministr vnitra Vladimir Kolokolcev dnes oznámil, že skončí stíhání investigativního novináře Ivana Golunova, obviněného z údajného obchodování s drogami. Golunov má být podle ministra ještě dnes propuštěn z domácího vězení, uvedla agentura Interfax.
Končí týden, jemuž v české politice právem dominovala otázka vracení dotací pro Agrofert do evropského (a potažmo českého) rozpočtu. Je pozoruhodné, jak ve chvíli, kdy se veřejnost seznamuje s tématem obtěžkaným složitými technikáliemi, se vedle něj do veřejného prostoru probojuje něco tak efemérního, jako byl pokus části ruské politické scény zahrnout účastníky okupace Československa v roce 1968 mezi válečné veterány.
Dramatická pětidílná minisérie Černobyl společnosti HBO má mít ruskou konkurenci, podle agentury RBK seriál o katastrofě na černobylské jaderné elektrárně z roku 1986 točí televize NTV s finanční podporou ruského ministerstva kultury. Podle scénáře, do něhož údajně RBK nahlédla, se ve filmu o černobylskou elektrárnu zajímá americká tajná služba CIA, jejíhož agenta hledá důstojník sovětské kontrarozvědky.
Rusko nemění postoj k vojenské okupaci někdejšího Československa z roku 1968. Návrh ruského zákona, který by uznal účastníky invaze za válečné veterány, je individuální iniciativou jednoho poslance. Podle slovenského ministerstva zahraničí to dnes šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov řekl svému slovenskému kolegovi Miroslavu Lajčákovi. Ten je spolu s premiérem Peterem Pellegrinim na oficiální návštěvě Ruska.
Ruský prezident Vladimir Putin dal ve čtvrtek najevo, že Rusko nechá za dva roky vypršet novou smlouvu o omezení strategických jaderných zbraní (START), neprojeví-li USA zájem o její prodloužení. Šéf Kremlu se tak podle médií vyjádřil při setkání s představiteli významných médií, které se konalo v Petrohradě na okraj mezinárodního ekonomického fóra. Putin rovněž doporučil Británii, aby ve vztazích s Moskvou „obrátila list“.
Slovensko může i nadále počítat s Ruskem jako spolehlivým dodavatelem energetických surovin, ujistil ve středu ruský premiér Dmitrij Medveděv svého slovenského kolegu Petera Pellegriniho, který je na oficiální návštěvě Ruska. Pellegrini podle slovenských medií řekl, že energetická bezpečnost Slovenska není ohrožena. Za přítomnosti obou premiérů byla podepsána také dohoda o dodávkách jaderného paliva pro atomové elektrárny na Slovensku.
Snahu některých ruských politiků přiznat postavení válečných veteránů účastníkům vojenské invaze do bývalého Československa v srpnu 1968 označila ve středu česká Sněmovna za „odporný pokus legitimizovat okupaci“. Výsledkem může být podle usnesení poslanců poškození vztahů mezi Českou republikou a Ruskou federací.
Nový ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je připraven obnovit jednání s Ruskem o ukončení války na východě země. Integrace Ukrajiny do NATO podle něj ale zůstává nadále prioritou. S odvoláním na prohlášení Zelenského po setkání s generálním tajemníkem aliance Jensem Stoltenbergem v Bruselu o tom dnes informovala agentura Reuters.
Heinz-Christian Strache se rozhodl podat trestní oznámení na všechny, kdo mohli mít něco společného s výrobou videa, kvůli kterému musel skončit jako rakouský vicekancléř i šéf protiimigračních svobodných (FPÖ). Po žalobách na právníka íránského původu Ramina Mirfakhraie, který se přihlásil k autorství videa, na mnichovského detektiva a tajemnou ženu, která se vydávala za neteř oligarchy, se rozhodl zažalovat i oba listy, které video zveřejnily a další konkrétní lidi. Informují o tom rakouská média.
Ruští vojáci, kteří se zúčastnili vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968, by se mohli dočkat uznání za veterány. S tímto statusem by získali různé sociální výhody či více peněz od státu. S návrhem zákona přichází ruský komunistický poslanec Jurij Sinělščikov. Problematické je ovšem odůvodnění onoho návrhu, protože Rusko by schválením návrhu legitimizovalo vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Odmítavě se k návrhu staví české ministerstvo zahraničí.
Příznivci ukrajinské krajní pravice v neděli v Charkově strhli pomník sovětského maršála Georgije Žukova. Učinili tak při protestu proti nově založené straně, jejíž čelní představitelé jsou někdejší spolupracovníci svrženého proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Stržení busty sovětského velitele z druhé světové války se odehrálo nedlouho po protestu před sportovním palácem, kde se konal ustavující sjezd strany Důvěřuj činům, již založili starosta města Charkova Hennadij Kernes.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nesouhlasí s rozhodnutím svého soudu, který vyhověl stížnosti firmy Golden Gastro Service, jejíž ostravský hotel odmítal ubytovat Rusy, pokud nepodepíšou nesouhlas s anexí Krymu, a dostal kvůli tomu za diskriminaci pokutu. Podle nálezu Ústavního soudu nešlo ale o nepřípustnou diskriminaci a důvody odmítnutí nebyly nenávistné ani svévolné. Rychetský v diskusním pořadu České televize v neděli řekl, že se za toto rozhodnutí ÚS hluboce stydí.
Ruskému disidentovi Alexeji Navalnému se zřejmě ani na desátý pokus nepodaří úředně zaregistrovat politickou stranu, aby se mohla zapojit do volebních procesů. Vyplývá to z páteční informace agentury Interfax. Ministerstvo spravedlnosti oznámilo oficiální registraci strany nazvané Rusko budoucnosti, což je název, o který usiloval i Navalnyj. Dvě politické strany se stejným názvem zákon nepřipouští, a tak má ministerstvo nový důvod zákazu.
Zvláštní vyšetřovatel FBI Robert Mueller, který řídil pátrání po ruském vlivu na americké prezidentské volby, ve středu prolomil dvouleté mlčení a poprvé veřejně promluvil o výsledcích svého šetření. Američanům prostřednictvím médií vzkázal, že vměšování do voleb „si zaslouží pozornost každého občana USA“.
Prezident Miloš Zeman jako již tradičně promluvil na Žofínském fóru o národních zájmech České republiky. Při této příležitosti bránil společnost Huawei, která by se podle něj měla podílet na digitalizaci ČR. Vyzýval rovněž ke zrušení sankcí proti Rusku, sankce totiž považuje za nefunkční. Podpořil taktéž myšlenku reformy Evropské unii a možné omezení pravomocí Evropské komise.
Ruské dezinformace, manipulace, fake news, hybridní válka, to jsou jedny z největších nebezpečí, kterým dnes čelí Západ. Ruští trollové dokázali zařídit brexit, dostat do Bílého domu Donalda Trumpa, zvolit Miloše Zemana. Neúspěšně se pokusili zasáhnout ve prospěch Marine Le Penové ve Francii. Toto je názor, který je rozšířený ve velké části společnosti. I když ruské snahy o ovlivňování politického dění v zemích Západu nepochybně existují, jejich reálný dopad je značně pochybný. I
Britská veřejnoprávní televize BBC přichází se zcela novým diskuzním pořadem, který bezesporu vyvolá velké ohlasy i kontroverzi. Jde totiž o show, kterou bude uvádět digitálně vytvořený ruský prezident Vladimir Putin. Animovaný 3D šéf Kremlu bude zpovídat reálné hosty. „Zapomeňte na globální politiku, se dvěma pilotními epizodami přichází brzy celosvětově známá show, která znamená konečné vítězství Vlada, pána svobodného světa,“ píše BBC v článku, ve kterém na nový pořad upozorňuje. Netrvalo dlouho a ruská televizní stanice RT se proti pořadu rázně ohradila.
Šéf rakouských svobodných (FPÖ) Heinz-Christian Strache si před rakouskými parlamentními volbami v roce 2017 domlouval s domnělou rodinou ruského oligarchy podporu výměnou za protislužby. Ukazuje to tajně natočené video, o němž v pátekk na svých webech informovaly německý deník Süddeutsche Zeitung a zpravodajský magazín Der Spiegel. Setkání bylo podle magazínu zjevně zorganizováno jako léčku na politiky FPÖ. Pro rakouskou pravicovou vládu to podle agentury DPA znamená dosud největší zátěžovou zkoušku.
Ruská ekonomika rostla v prvním čtvrtletí nejpomaleji od roku 2017 a zaostala za očekáváním. Hrubý domácí produkt (HDP) se meziročně zvýšil o 0,5 procenta, vyplývá z údajů ruského statistického úřadu zveřejněných v pátek. Ruské ministerstvo hospodářství přitom odhadovalo pro první tři měsíce roku růst o 0,8 procenta a centrální banka předpokládala růst v rozmezí jednoho a 1,5 procenta. V posledním kvartálu loňského roku ekonomika přidala 2,7 procenta.
