Okupace 1968

„Odporný pokus legitimizovat okupaci.“ Sněmovna odsoudila snahu prohlásit okupanty za veterány

Okupace 1968
„Odporný pokus legitimizovat okupaci.“ Sněmovna odsoudila snahu prohlásit okupanty za veterány

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Snahu některých ruských politiků přiznat postavení válečných veteránů účastníkům vojenské invaze do bývalého Československa v srpnu 1968 označila ve středu česká Sněmovna za „odporný pokus legitimizovat okupaci“. Výsledkem může být podle usnesení poslanců poškození vztahů mezi Českou republikou a Ruskou federací.

Dolní komora uvedla, že ji možné přijetí ruského zákona o vojenských veteránech „mimořádně znepokojilo“. „Zásadně odmítáme navrhované zdůvodnění novely, které konstatuje oprávněnost vstupu vojsk Varšavské smlouvy na území Československa ve středu 21. srpna 1968 v souvislosti s plněním úkolů při potlačení takzvaného pokusu o státní převrat v Československu,“ stojí v usnesení. Přijetí zákona by podle něj znamenalo vážné porušení smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českem a Ruskem z roku 1993.

Okupace Československa vojsky pěti zemí někdejší Varšavské smlouvy byla porušením mezinárodního práva, zdůraznila dolní komora. Ve schváleném usnesení se píše také o „brutální agresi“.

Sněmovna přijala po poměrně obsáhlé diskusi soubor několika návrhů, jak je předložili lidovec Marian Jurečka a předseda SPD Tomio Okamura. Odmítla snahu šéfa komunistů Vojtěcha Filipa přerušit jednání o návrhu ruského zákona do doby, než se k němu vyjádří zahraniční výbor.

Ruský návrh už kritizovalo české ministerstvo zahraničí i senátní zahraniční výbor. Odsoudil jej prezident Miloš Zeman, který si kvůli záležitosti předvolal na čtvrtek příštího týdne ruského velvyslance. Vojska pěti států Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou obsadila v srpnu 1968 Československo, aby potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému.

Dělali v Československu pořádek, řekl poslanec

Návrh na přiznání statusu válečných veteránů může být v dolní komoře ruského parlamentu znovu předložen. Ruskému listu Vzgljad to řekl Jurij Švytkin, poslanec za hlavní vládní stranu Jednotné Rusko a místopředseda branného výboru Státní dumy. Dolní komora přitom loni v lednu návrh předložený komunisty neschválila, a to díky přičinění Švytkina a jeho spolustraníků.

„Česko a Slovensko si může myslet své, ale tehdy (v roce 1968) se podařilo odvrátit státní převrat jako takový,“ řekl poslanec v reakci na protesty Prahy a Bratislavy proti navrhované novele veteránského zákona. „Vycházíme z toho, že v roce 1968 (naši) lidé plnili vojenskou povinnost,“ dodal.

Návrh na doplnění zákona, který předložili už v roce 2016 v ruském parlamentu tři komunističtí poslanci, neprošel loni prvním čtením kvůli tomu, že drtivá většina poslanců Jednotného Ruska, největší poslanecké frakce, se do hlasování nezapojila a nebylo dosaženo potřebného kvóra. Podle parlamentního zápisu tehdy nehlasoval ani Švytkin.

Nyní ale tvrdí, že v budoucnu může být ve Státní dumě návrh předložen znovu. „Možná s právními a technickými úpravami, musí být stanovena procedura,“ uvedl poslanec. List Vzgljad v této souvislosti píše, že zastupitelé z frakce Liběrálnědemokratické strany a strany Spravedlivé Rusko, kteří návrh komunistů podpořili, chtějí novelu schválit v co nejbližší době.

Ruští vojáci podle poslance Švytkina „dělali v Československu pořádek“ a riskovali své životy. „Lidé, kteří tyto úkoly plnili, musejí mít odpovídající status,“ konstatoval. Česká republika a Slovensko podle něj prosazují vůči Rusku nepřátelskou politiku a Moskva by svou reakci mohla dát najevo prostřednictvím diplomatických kanálů. „Jsou to samozřejmě mezinárodní vztahy, ale my se musíme orientovat na pocity našeho vlastního lidu,“ řekl poslanec.

V internetové anketě, kterou Vzgljad na svém serveru k článku připojil, schválilo intervenci téměř 80 procent hlasujících. Proti bylo přes 13 procent. Do hlasování se zapojilo kolem 13 000 lidí.

,