Signály o ruské vůli k dalším jednáním se Západem jsou důvodem k opatrnému optimismu, Moskva však zatím nijak nesnížila počet svých vojáků na hranici s Ukrajinou a má vše připraveno k okamžitému útoku. Novinářům to v úterý řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, který ve středu projedná další postup NATO s ministry obrany členských zemí.
Ruský prezident Vladimir Putin po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem přirovnal situaci ve východoukrajinských separatistických regionech ke „genocidě“. Zároveň vyzval k vyřešení tamního konfliktu mírovým pokrokem v Minsku a dodal, že si válku v Evropě nepřeje. Po úterním setkání s německým kancléřem Putin řekl, že je otevřen k diplomatickému jednání a hodlá stáhnout část vojenských jednotek.
Rusko údajně stahuje tanky z ukrajinských hranic. Tvrzení se opírá o video, které zveřejnilo moskevské ministerstvo obrany. Podle mluvčí ministerstva zahraničí byla západní propaganda zostuzena. Pohyb na hranicích měl ještě v noci zcela jinou interpretaci: podle televize CBS Rusko přesunulo část svého vojska do bojových pozic. Před zveřejněním zpráv z hranic se Ukrajina chystala na obranu země.
Obavy z válečného konfliktu, kterým hrozí Rusko na Ukrajině, dosahují v posledních dnech vrcholu z jejich naplnění. Objevují se tzv. úniky z amerických zpravodajských služeb s datem ruské invaze, naposledy prostřednictvím internetového deníku Politico a zpravodajství německého týdeníku Der Spiegel se uvádělo datum středa 16. února.
Právě probíhající týden může nabýt historického významu. Německý magazín Spiegel a sever Politico na základě úniků od amerických tajných služeb označily středu 16. února za nejpravděpodobnější den ruské invaze na Ukrajinu. Američtí představitelé mluví o bezprostřední hrozbě ruského útoku. Toto číslo Týdeníku Echo odchází do tiskárny v pondělí 14. února. Čtenáři tedy již vědí, jestli temné předpovědi se vyplnily.
Česká republika pravděpodobně vyšle na Ukrajinu další pomoc. Poté, co již této východoevropské zemi darovala munici, plánuje nyní pomoci humanitárně. Česko také částečně evakuovalo pracovníky ze svého konzulárního oddělení. Deníku Echo24 to řekl náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák (STAN). Ministerstvo zahraničí podle náměstka Dvořáka půjde na jednání bezpečnostní rady státu s návrhem na zintenzivnění podpory Ukrajině.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes na poradě s prezidentem Vladimirem Putinem navrhl pokračovat v jednáních se Západem, což prezident podpořil, uvedla agentura Interfax. Ministr obrany Sergej Šojgu Putinovi ohlásil, že část vojenských cvičení, do nichž se zapojila vojska všech vojenských okruhů, již skončila a další brzy skončí. Po Lavrovově vyjádření rubl a akcie na moskevské burze prudce posílily, uvedl Interfax.
Ukrajina by se mohla vzdát své snahy vstoupit do NATO, aby se vyhnula válce s Ruskem. Tato slova podle BBC pronesl ukrajinský velvyslanec v Londýně Vadym Prystaiko. Znamenalo by to, že Kyjev je vůči ruskému prezidentu Vladimíru Putinovi ochotný učinit významné ústupky. Po kritice však následně své výroky mírnil. Poslední dny se odehrávají ve znamení schůzek státníků k hrozícímu konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou.
Ministerstvo vnitra v pondělí ráno zahájilo desetidenní kontrolu, která bude v Kanceláři prezidenta republiky (KPR) prověřovat správu dokumentů a spisů. Kontrolu vnitra a NBÚ v prezidentské kanceláři doporučil začátkem února sněmovní bezpečnostní výbor. Úřady podle něj mají v souvislosti se skartováním tajné zprávy o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích prověřit, jak se od začátku loňského roku na Hradě dodržovaly požadavky na ochranu utajovaných informací.
Z Ukrajiny začali kvůli napjaté situaci odjíždět prominentní oligarchové. Jen za neděli bylo z Kyjeva vypraveno téměř 20 charterových letů. Oligarchové se vypravili na Západ, například do Vídně nebo Curychu. Informuje o tom server Ukrajinskaja Pravda. „Takové množství charterů nebylo za šest let pozorování (letového provozu),“ napsal deník. Někteří z oligarchů odletěli přímo vlastními soukromými letadly. Zemi opustili například Rinat Achmetov a Boris Kolesnikov.
Pentagon nemůže potvrdit informaci, že Rusko ve středu plánuje zahájit invazi na Ukrajinu, řekl mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby v nedělním rozhovoru pro televizi Fox News. Server Politico s odvoláním na tři oficiální zdroje z Washingtonu a Evropy napsal, že by ruská invaze mohla začít ve středu 16. února. Washington již dříve varoval, že Rusko může vpadnout na Ukrajinu "kdykoliv". Moskva ale odmítá, že by měla v úmyslu sousední zemi napadnout.
I po anexi Krymu pokračovaly německé firmy a to se souhlasem spolkových úřadů v exportu výrobků tzv. dvojího užití, tedy potenciálně využitelné pro civilní i zbrojařský sektor do Ruska. Podle nedělníku Welt am Sonntag se tak dělo ve velkém a navzdory sankcím vyhlášených Evropskou unií. Německý nedělník to tvrdí na základě do této doby nezveřejněného seznamu Spolkového ministerstva hospodářství, který má k dispozici.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si v sobotu před novináři postěžoval, že americká varování před nadcházejí ruskou invazí vyvolávají paniku, která zemi nepomáhá. Uvedla to agentura AFP. „Nejlepším přítelem našich nepřátel je panika v naší zemi, a tak veškeré informace, které vyvolávají jen paniku, nám nepomáhají,“ zdůraznil podle listu Ukrajinska pravda. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, označil hrozbu invaze v telefonátu s americkým protějškem Anthony Blinkenem za propagandu.
Ruské námořní plavidlo zahnalo americkou ponorku, která se pohybovala v ruských vodách Tichého oceánu. Ponorka ignorovala ruský rozkaz k vynoření, uvedla v sobotu agentura Interfax s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Washington se zatím k incidentu nevyjádřil. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou napjaté kvůli krizi kolem Ukrajiny.
Ruská invaze na Ukrajinu by mohla začít ve středu 16. února. Uvedl to ve své zprávě server Politico s odvoláním na tři oficiální zdroje z Washingtonu a Evropy. Spolupracovníci amerického prezidenta Joea Bidena veřejně konkrétní datum potvrdit nechtěli, pouze uvedli, že v rozporu s předchozími veřejnými spekulacemi a očekáváními by invaze mohla začít před před koncem olympijských her v Pekingu 20. února. Moskva popírá, že by měla v plánu na Ukrajinu zaútočit.
Více než tři desítky ruských plavidel zahájily cvičení v Černém moři, ohlásilo dnes ruské ministerstvo obrany. Do manévrů se podle něj zapojí také letectvo a pobřežní obrana, která má cvičit obranu Ruskem anektovaného ukrajinského poloostrova Krym. Nové rozsáhlé námořní cvičení, jehož součástí budou i ostré střelby, Rusko zahájilo v době stoupajícího napětí ve vztazích se Západem, který se obává ruské invaze na Ukrajinu.
Americké ministerstvo zahraničí dalo pokyn k odjezdu z Kyjeva diplomatům, kteří nezastávají kriticky důležité funkce, uvedlo dnes na twitteru velvyslanectví USA v Kyjevě. Agentura AP dříve uvedla, že se očekává evakuace velvyslanectví v reakci na zprávy západních tajných služeb, že se blíží ruská invaze na Ukrajinu. Moskva odmítá, že by útok na sousední zemi chystala. Nehledě na nadcházející snížení stavu diplomatického personálu základní tým zůstane na Ukrajině.
Odborníci a energetičtí analytici reagují na rozhovor ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) ohledně dodávek plynu do Evropy. Podobně jako politik považují za důležité dodávky zkapalněného plynu LNG, připouštějí však, že bez ruského plynu se Evropa zatím neobejde. „Rád říkám, že ruský prezident Vladimir Putin dal Evropě skvělý vánoční dárek, protože ukázal, že nejsme závislí na ruském plynu,“ řekl Lipavský.
Spojené státy v nadcházejících dnech pošlou do Polska dalších 3000 vojáků. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na čtyři nejmenované činitele. Informace z Washingtonu očividně souvisí s obavami z možné bezprostředně hrozící ruské agrese vůči Ukrajině. Zároveň americké letectvo přesouvá své letouny do Rumunska. Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes upozornil, že invaze ruských sil na Ukrajinu může začít kdykoli, a to i v době konání zimních olympijských her, které končí 20. února.
Británie, Nizozemsko, Japonsko a Lotyšsko v pátek následovaly USA a vyzvaly své občany, aby kvůli zhoršené bezpečnostní situaci urychleně odcestovali z Ukrajiny. Americký poradce pro národní bezpečnost upozornil americké občany, aby zemi opustili do 48 hodin. Necestovat do této země radí svým občanům Izrael. Česko zatím podobná doporučení nevydalo. Ministerstvo zahraničí USA ve čtvrtek večer vyzvalo americké občany, aby neprodleně opustili Ukrajinu a do země nejezdili.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu navrhl západním zemím, aby přispěly ke snížení napětí tím, že přestanou vyzbrojovat Ukrajinu. Kyjev a většina západních států v čele s USA naopak pokládají vojenskou pomoc Ukrajině, včetně dodávek zbraní a munice, za důležitou součást odstrašení Ruska od napadení sousední země. U ukrajinských hranic Moskva soustředila desítky tisíc vojáků. Šojgu si také postěžoval, že vzájemná spolupráce mezi Moskvou a Londýnem „je téměř na nule a brzy klesne pod tuto hranici“.
Ruská invaze na Ukrajinu může začít kdykoli, a to i v době průběhu nynějších zimních olympijských her. Na tiskové konferenci v australském Melbourne to prohlásil americký ministr zahraničí Antony Blinken. Uvedl také, že k ukrajinské hranici se stále přesouvají nové ruské síly. Spojené státy ve čtvrtek vyzvaly své občany, aby Ukrajinu neprodleně opustili a do země necestovali. USA budou také dále snižovat počet svých lidí na velvyslanectví v Kyjevě, prohlásil Blinken,
Ministerstvo zahraničí Spojených států ve čtvrtek vyzvalo americké občany, aby neprodleně opustili Ukrajinu a do země necestovali. Diplomacie argumentuje zvýšenou hrozbou ruského vojenského zásahu a onemocněním covid-19, uvedla agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ministerstva. Mezi Moskvou a Západem v posledních týdnech narůstá napětí kvůli hromadění ruských vojáků u ukrajinských hranic. Rusko odmítá, že by se chystalo sousední zemi napadnout.
Šéfka britské diplomacie Liz Trussová na začátku své nynější návštěvy Moskvy varovala svého ruského kolegu Sergeje Lavrova, že případný vpád ruských vojáků na Ukrajinu by nezůstal bez odezvy a měl by citelné následky. Ultimáta a výhrůžky Západu ale na Rusko nefungují, reagoval Lavrov. Vztahy mezi Moskvou a Londýnem lze normalizovat pouze prostřednictvím rovnocenného dialogu, řekl Lavrov na setkání s Trussovou podle agentury Ria Novosti.
Dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy na konci loňského roku ukázaly, že Rusko nemůže využívat plyn jako páku na manipulaci s Evropou. Myslí si to český ministr zahraničí Jan Lipavský, který to řekl v rozhovoru pro agenturu Reuters. Nedostatek plynu podle něj podpořil snahy o vybudování větší kapacity LNG na evropském pobřeží. „Rád říkám, že ruský prezident Vladimir Putin dal Evropě skvělý vánoční dárek, protože ukázal, že nejsme závislí na ruském plynu,“ řekl Lipavský.
Pokud Rusko nevyslyší nabídky Západu k diplomatickému řešení napětí kolem Ukrajiny, musí se připravit na tvrdé ekonomické sankce a posílení vojenské přítomnosti NATO ve východní Evropě. Po jednání s britským premiérem Borisem Johnsonem to ve čtvrtek řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Nárůst počtu ruských vojáků u ukrajinských hranic ohrožuje Evropu a zkracuje čas na případnou reakci. Johnson zdůraznil, že Británie vysílá do několika zemí ležících v blízkosti Ruska nové jednotky.
Rusko se nadále domnívá, že diplomacie může pomoci při deeskalaci krize kolem Ukrajiny, řekl ve středu stanici BBC ruský velvyslanec při EU Vladimir Čižov. Moskva podle něj nemá v plánu provést nikam invazi, varoval však, že je důležité nevyprovokovat Rusko ke změně názoru. Rusko opakovaně popírá, že by se chystalo vtrhnout na Ukrajinu, u jejích hranic však shromažďuje desetitisíce vojáků a vojenskou techniku.
Odmyslíme-li si občasné citáty a parafráze slov Vladimira Putina nebo jeho ministra zahraničí Sergeje Lavrova, ruský pohled v diskusích o současné krizi na rusko-ukrajinské hranici naprosto chybí. Proto jsme pořídili rozhovor se Sergejem Karaganovem, profesorem pro mezinárodní politiku v Moskvě. Karaganov sice nikdy nebyl zaměstnán ve vládní nebo politické funkci, přesto je díky svému propojení a vlivu na zahraničněpolitický establishment někdy nazýván „ruským Kissingerem“.
Krize ohledně Ukrajiny nepolevuje. Státníci pendlují mezi hlavními městy ve zběsilé snaze najít diplomatické řešení. Tento týden se o průlom pokusil francouzský prezident Emmanuel Macron. V pondělí jednal s Vladimirem Putinem, včera se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Pro Ukrajinu Macronovo diplomatické úsilí není zrovna dobrá zpráva. Macron má před volbami a vyjednání míru mezi Ukrajinou a Ruskem by byl příjemný bonus do volební kampaně.
Vyřešení současné krize kolem Ukrajiny může trvat ještě měsíce, varoval v úterý francouzský prezident Emmanuel Macron v Kyjevě po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle Macrona už ale existují konkrétní řešení, jak aktuální vyostřený spor mezi Ruskem a Západem vyřešit. Francouzský prezident zopakoval, že při pondělním jednání v Kremlu s ruským lídrem Vladimirem Putinem získal od ruského prezidenta ujištění, že Moskva k vyostření situace přispívat nebude.
