Rusky píšící nezávislé médium Meduza zveřejnilo záběry z dronů na město Buča, které ukazují těla ukrajinských civilistů, kteří byli zabiti během ruské okupace. Záběry pochází z období mezi 23. až 30. březnem a Meduza je získala od Bělorusa bojujícího na straně Ukrajiny. Médium, které pracuje z lotyšské Rigy, se tak snaží vyvrátit ruská tvrzení o tom, že za masakrem v Buči nestojí ruská armáda a že důkazní materiál je falešný.
Rusko tvrdí, že na Ukrajině nepoužívá rakety Točka-U. Je to však pravdivé tvrzení? klade si otázku stanice BBC na svém ruskojazyčném webu poté, co zásah nádraží v Kramatorsku touto raketou připravil o život nejméně 50 lidí. Ukrajina obvinila z ostřelování Rusko. Moskva trvá na tom, že Točku-U nepoužívá a že jde naopak o ukrajinskou raketu, která zabíjela. Jak je to ve skutečnosti? Už 5. března v Bělorusku zaznamenali přesun vypouštěcích zařízení raket Točka-U ruské armády k hranicím s Ukrajinou.
Svého času byl Američan Steven Seagal respektovaným filmovým akčním hrdinou, jeho nejslavnějším filmem je asi Přepadení v Pacifiku z roku 1992. Téměř dva metry vysoký herec, který se narodil před 70 lety 10. dubna 1952 v Lansingu (hlavní město státu Michigan), se prostřednictvím svých filmů výrazně zasloužil o popularizaci umění sebeobrany aikido. Jeho matka, zdravotní laborantka, měla irské a mongolské předky, otec, židovského původu, učil matematiku na střední škole.
Trvající válka na Ukrajině způsobuje už hmatatelné otřesy v ekonomice. Minulou sobotu vrcholila válka nervů mezi Ruskem a Západem zprávou, že Jamal, což je jeden ze tří plynovodů, jimiž do Evropy (přes Bělorusko a Polsko) proudí zemní plyn z Ruska, tuto strategickou surovinu přestal dodávat. V Echu budeme po rozhovorech s bezpečnostními či geopolitickými experty přinášet v příštích týdnech častěji i pohled lidí z českého průmyslu. Leon Jakimič (47) je majitelem sklářské firmy Lasvit v Novém Boru, dnes hlavní vývozce svítidel a skla z ČR..
Bitva o Donbas má definitivně rozhodnout o osudu Ukrajiny. Partyzánská válka končí, ke slovu se v příštích dnech dostanou těžké zbraně. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba řekl, že rozhodující bitva na východě země bude připomínat 2. světovou válku, zapojí se do ní tisíce tanků, obrněných vozidel a letadel. Z oblasti na poslední chvíli utíkají poslední civilisté. Ruská vojska se už několik dní stahují z okolí Kyjeva a přeskupují své pozice.
Jihovýchod Ukrajiny se stal obětí masivního ostřelování a taktiky spálené země ze strany ruských vojáků a vojáků separatistických republik na Donbase. Zatímco v Mariupolu stále probíhají boje, několika tisícům lidí nezbylo nic jiného než odejít ze zničeného města do Ruska. V jiné cestě jim bránily okupační síly. Příběhy několika Ukrajinců, kterým se podařilo z filtračních „humanitárních“ táborů v Rusku dostat, popsalo své zážitky pro CNN. Situace v Mariupolu je už několik týdnů kritická.
Nejvyšší představitelé EU navštívili místo masakru v Buče u Kyjeva. Místo masového hrobu navštívili před setkáním s prezidentem Volodymyrem Zelenským předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, slovenský premiér Eduard Heger a představitel EU pro zahraniční politiku Joseph Borrell. Premiér Heger označil Buču za "pomník ruského barbarství". „V Buči jsme viděli, jak tu zničili lidskost“, řekla na místě masového hrobu Ursula von der Leyenová.
Nejméně 700 lidí zemřelo kvůli ruskému ostřelování od začátku války v Černihivu. Oznámil to dnes starosta tohoto severoukrajinského města, podle kterého jsou mezi oběťmi civilisté i vojáci. Podle bilance OSN od počátku ruské invaze na Ukrajině zemřelo k dnešnímu ránu 1611 civilistů. Ukrajinská generální prokuratura rovněž ráno oznámila, že v zemi v důsledku ruské agrese zemřelo 167 dětí. Počty obětí ruské invaze na Ukrajinu sledujemOHCHR, který upozornil, že bilance budou ve skutečnosti zřejmě výrazně vyšší.
Rusko už nezakrývá, že záměrně vraždí civilní obyvatelstvo. Jeho chování se nijak neliší od teroristických organizací, uvedlo v pátek ministerstvo zahraničí na twitteru poté, co ruské rakety zasáhly vlakové nádraží v Kramatorsku na východě Ukrajiny, které využívají civilisté k evakuaci do bezpečnějších oblastí. Po útoku zemřelo 39 lidí a dalších 87 jich je zraněných, uvedl podle agentury Reuters gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko.
Na sociálních sítích se šíří záběry ruské lodi, která chtěla na své cestě dotankovat, narazila ale na odpor. Podle všeho u pobřeží Španělska se jí dostalo odmítnutí s tím, aby Rusové za to, co se děje na Ukrajině, „šli do pr...“. Klip připomíná momentku z počátku války, kdy se ukrajinští obránci jednoho z ostrovů podobně nekompromisním způsobem odmítli vzdát ruské válečné lodi. Ti pak byli dlouho považování za nezvěstné. „Ne, nemůžete si dotankovat. Zku... Rusové, kteří na Ukrajině zabíjí ženy, zabíjí děti, jděte do pr...,“ ozve se z vysílačky.
Ruské rakety zasáhly vlakové nádraží v Kramatorsku na východě Ukrajiny, které využívají civilisté k evakuaci do bezpečnějších oblastí, oznámila ukrajinská státní železniční společnost. Zemřelo 39 lidí, dalších více než 100 utrpělo zranění, uvedla agentura Reuters. Ta zároveň poznamenala, že tuto informaci nemohla zatím na místě ověřit. Gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko před oznámením železniční společnosti s odvoláním na policii a záchranáře řekl, že úder mohl zabít nebo zranit až desítky lidí.
Vůdce Čečenců Ramzan Kadyrov se v situaci, kdy se ruská invaze na Ukrajinu nevyvíjí zřejmě podle plánu, začal vymezovat proti Kremlu. Nejdříve se opřel do kremelského mluvčího Dmitrije Peskova za to, že údajně neprojevil jemu a jeho bojovníkům dostatečnou úctu, později zkritizoval i šéfa ruského vyjednávacího týmu Vladimira Medinského. Kadyrov, který se chlubil svou účastí v bojích, obvinil Peskova z toho, že selhal v rozpoznávání pravého vlastenectví.
Otřesné záběry z ukrajinské Buči, kde ruská armáda spáchala masakr na civilistech, donutily Západ zareagovat dalšími sankcemi. Ještě před pár týdny smělo Rusko využívat zmrazené devizové rezervy u amerických bank ke splácení dluhů věřitelům. Poté, co sankce tuto možnost přerušily, a režim Vladimira Putina musel uhradit závazky z dluhopisů v rublech, začali mu mnozí předvídat bankrot. Podle některých ekonomů se však odehrává spíše mediální hra. Rusové již v bankrotu jsou a Západ to ví, současná situace jim tak v podstatě nemůže ublížit.
Mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov ve středu během rozhovoru pro Sky News přiznal, že Rusko na Ukrajině „utrpělo značné ztráty“ a že je to „tragédie“. Moskva přitom zatím potvrdila jen 1351 padlých vojáků. "Máme značné ztráty na jednotkách. A je to pro nás obrovská tragédie, "pronesl Peskov při rozhovoru. O růstu ztrát ukrajinských sil dnes informovalo i ruské ministerstvo obrany. Podle Ukrajinců přišlo Rusko od začátku invaze o asi 18 900 vojáků.
Valné shromáždění OSN ve čtvrtek suspendovalo Rusko z Rady OSN pro lidská práva kvůli zprávám o „hrubém a systematickém porušování lidských práv“ při invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Návrh vedený USA podpořilo 93 zemí, 24 zemí hlasovalo proti a 58 zemí se zdrželo hlasování. Rezoluce přijatá návrhem Valného shromáždění vyjadřuje „vážné znepokojení nad pokračující lidskoprávní a humanitární krizí na Ukrajině“, zejména nad zprávami o porušování práv ze strany Ruska.
Pamatujete na Gerasimovovu doktrínu? To byl projev náčelníka ruských ozbrojených sil generála Gerasimova z roku 2013, který založil věhlas pojmu hybridní válka. Mark Galeotti, který projevu dal to jméno, se za to pak omluvil, protože Gerasimov ve skutečnosti neprezentoval novou ruskou doktrínu, ale naopak popisoval tu západní. Jenže teď britský institut vojenských studií RUSI vydal práci dvou výzkumníků, kteří popisují, že něco jako Gerasimovova doktrína v ruském vojenském myšlení skutečně vládne, a ukazují to na víc textech než na tom jednom projevu.
Spojené státy se domnívají, že budou schopné zjistit, které jednotky ruské armády se dopustily krutostí na civilním obyvatelstvu ve městě Buča na předměstí Kyjeva. Televizní stanici CNN to řekl nejmenovaný americký činitel. Identifikace těch ruských jednotek, které se na zabíjení v Buči podílely, je pro americké zpravodajské služby naprostou prioritou. Od okamžiku, kdy se zprávy o zločinech ruských vojáků v Buči objevily, zpravodajské služby shromažďují a analyzují informace a dostaly se do fáze, kdy zužují okruh podezřelých.
Kreml ve čtvrtek odsoudil nové americké sankce, které postihly i dvě dospělé dcery prezidenta Vladimira Putina. Mluvčí Dmitrij Peskov novinářům řekl, že je těžké pochopit, proč se Washington zaměřil na prezidentovy rodinné příslušníky. O Putinových dcerách se toho příliš neví a šéf Kremlu o nich vždy odmítal veřejně mluvit. „Ty sankce samotné považujeme za pokračování dalšího vzteklého uplatňování restrikcí. Další zákazy týkající se rodinných příslušníků hovoří samy za sebe," řekl Peskov.
Hrad čelí podezření, že předčasně skartoval mimo jiné utajované dokumenty například o aktivitách ruských ozbrojených sil u hranic s Ukrajinou nebo informace Severoatlantické aliance (NATO) k bezpečnostní situaci v Iráku. Vyplývá to z takzvaných Jednacích protokolů Pražského hradu, které získali reportéři Radiožurnálu a serveru iROZHLAS.cz podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Podle pravidel měly být dokumenty zničeny nejdříve v roce 2023. Skartacemi se už zabývá NBÚ.
Rusko od začátku invaze na Ukrajinu přišlo zhruba o 18 900 vojáků, uvedla ve čtvrtek ukrajinská armáda. Naopak ruské ministerstvo obrany informuje o růstu ztrát ukrajinských sil. Ukrajinský generální štáb také tvrdí, že Moskva dosud ztratila mimo jiné 698 tanků, 1891 bojových obrněných vozidel, 332 dělostřeleckých systémů, 108 salvových raketometů, 55 systémů protivzdušné obrany, 150 letadel, 135 vrtulníků, 1358 vozidel, 111 bezpilotních letounů, 76 cisteren a čtyři raketová odpalovací zařízení
Zaživa upálení lidé a znásilněné a zabité děti. Z Ukrajiny se na Západ nadále dostávají zprávy o brutálním chování ruských vojáků. Na východě Ukrajiny také pokračovalo ruské ostřelování městečka Popasna v Luhanské oblasti. Cílem jsou ukrajinské ozbrojené síly, sdělil ve čtvrtek ráno generální štáb ukrajinské armády. Ruská armáda podle něj chce obnovit ofenzivy na města Rubižne a Nižne, které se nacházejí severně a jižně od města Severodoněck v Luhanské oblasti.
Česko svou dodávkou těžké techniky Ukrajincům nezaujalo jen západní média. Jak deník Echo24 informoval, Česko se podle dosavadních informací stalo první zemí, která do Ruskem napadené země dodala v době konfliktu tanky. Tato informace proběhla i ruským mediálním prostorem a narazit jde i na velmi ostré komentáře, v kterých se opět skloňuje nacismus.
Jedním z oblíbených motivů ruského nacionalistického, ale i oficiálního diskurzu o Ukrajině je, že tento nepřirozený stát by si mohlo rozdělit Rusko, Maďarsko a Polsko. Když to minulý týden zmínil Sergej Karaganov v rozhovoru s Brunem Maçãesem, nebylo to nic nového. „Myslel bych si, že z části Ukrajiny by se mohl stát spřátelený stát s Ruskem, další části by se mohly rozdělit. Polsko si rádo vezme nazpět nějaké části na západě, Rumuni a Maďaři možná taky, protože maďarská menšina na Ukrajině byla utlačována stejně jako jiné menšiny.“
Nejméně 167 zabitých dětí a stovky dalších zraněných. Taková je bilance více než měsíc trvající ruské agrese na Ukrajině. Právě nejmladší členové ukrajinské populace jsou jednou z nejvíc trpících skupin. Zhruba šedesát procent ze všech ukrajinských dětí již bylo nuceno opustit své domovy, dva miliony dětí se dostaly za hranice Ukrajiny na Západ, dalších 2,5 milionu bylo nuceno se se svými rodinami přesunout jinam alespoň v rámci možností na Ukrajině, uvádí UNICEF.
Státy EU se ve středu napoprvé neshodly na nových sankcích proti Rusku, jejichž pátý balík v úterý navrhla Evropská komise, uvedl to diplomatický zdroj ČTK, podle něhož bude jednání velvyslanců členských zemí pokračovat ve čtvrtek. Některé země požadovaly vyjasnění podrobností navrženého embarga na dovoz ruského uhlí či zákazu kotvení ruských lodí v unijních přístavech. Komise by měla podle diplomatů mimo jiné upřesnit, zda se má zákaz týkat i stávajících kontraktů na nákup uhlí nebo pouze nových smluv.
V obléhaném ukrajinském Mariupolu začala fungovat mobilní krematoria, jimiž se ruské invazní síly snaží zakrýt stopy po svých zločinech spáchaných na místních civilistech, tvrdí mariupolská městská rada. Ta podle ukrajinských médií dále uvedla, že se do této činnosti zapojili „kolaboranti“ a lidé z takzvané Doněcké lidové republiky (DNR), tedy proruského separatistického regionu, jenž se nachází v těsné blízkosti přístavního města.
Pachatelé a ti, kteří vydávali povely při masakru civilistů v ukrajinském městě Buča, musí nést odpovědnost. Ve Spolkovém sněmu to ve středu prohlásil německý kancléř Olaf Scholz, podle něhož se krveprolití dopustili ruští vojáci. Řekl také, že Berlín vede tajné rozhovory s Kyjevem o případných budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Zabíjení civilistů je válečný zločin, zdůraznil Scholz a varoval, že je třeba se připravit na další podobné obrázky jako z Buče.
1400 vozidel vezlo vojáky a vybavení do Kyjeva, do cíle však nedorazili. Celý, 64 kilometrů dlouhý konvoj zůstal uvízlý na úzké silnici. Důvod? Znehybnila je skupina pouhých 30 specializovaných ukrajinských vojáků s drony a čtyřkolkami. Týden po začátku ruské invaze se na Ukrajinské hlavní město řítila silná ofenziva. 64 km aut, techniky a vojáků se snažilo dostat do Kyjeva, leč marně. Na svědomí to má pár ukrajinských speciálně vycvičených vojáku, kteří disponují pouze drony, čtyřkolkami, termokamerou a nočním viděním.
Generální štáb ukrajinské armády ve středu nevyloučil, že by ruské síly mohly k podpoře své další ofenzivy na Ukrajině použít území separatistické proruské republiky Podněstří. Ve svém pravidelném ranním hlášení ve středu štáb uvedl, že Rusko by z Podněstří mohlo podporovat útok do oblasti řeky Jižní Bug, tedy na sever od významného ukrajinského přístavu Oděsa. Gubernátor Kurské oblasti v Rusku ve středu uvedl, že tamní pohraniční stráž se stala terčem ostřelování.
Arťom Širobokov ze Samary se v roce 2017 stal prvním ruským občanem, který byl ve vlasti v nepřítomnosti odsouzen k pěti letům vězení za to, že se rozhodl bojovat v řadách ukrajinského dobrovolnického praporu Azov proti Rusku v Donbasu. Letos v únoru se znovu stal dobrovolníkem. Za Ukrajinu bojoval u Buče, kde padl do zajetí. Ještě před stažením ruských vojsk od Kyjeva hovořil v interview o válečných zločinech, které viděl, píše ruská redakce BBC na svém webu.
