Tag: Turecko

Články k tagu

51 lidí na svatbě v Turecku zabil asi 13letý chlapec

Sobotní pumový útok na svatbě v jižním Turecku připravil o život 51 lidí a 61 jich zranil, z toho 17 těžce. Prezident Recep Tayyip Erdogan dodal, že za smrtí desítek lidí stojí sebevražedný atentátník ve věku 12 až 14 let. „Teroristovi, který se vyhodil do povětří včera v Gaziantepu, bylo přibližně 12 až 14 let,“ řekl v televizi. K útoku se dosud žádné uskupení nepřihlásilo, Erdogan však již dříve usoudil, že ho „pravděpodobně“ má na svědomí radikální uskupení Islámský stát (IS).

Turci tlačí na německou rozvědku: Zasáhněte proti stoupencům Gülena

Turecká tajná služba (MIT) prý žádá německou rozvědku o pomoc v boji proti přívržencům duchovního Fethullaha Gülena. Ve svém nejnovějším čísle to píše německý týdeník Spiegel. Gülena, který žije v exilu v USA, Ankara obviňuje, že stál v pozadí neúspěšného červencového převratu proti tureckému prezidentovi Recepu Erdoganovi. Gülen toto tvrzení odmítá.

Před rozvodem s Ankarou: Chystá se přesun jaderných raket do Rumunska

Spojené státy americké se údajně chystají přesunout své jaderné zbraně z Turecka do Rumunska. Důvodem má být zhoršení vztahů mezi oběma zeměmi, které následovalo po nedávném pokusu o puč v Turecku. Informaci potvrdily serveru EurActiv.com dva na sobě nezávislé zdroje. Ani jedna ze zemí ovšem přesun prozatím nepotvrdila, Rumunsko dokonce informaci vyloučilo.

Merkelová při síle: Islám patří k Německu. Běženci nepřinesli terorismus

Uprchlíci do Německa nepřinesli islamistický terorismus, problém s těmito extremisty má země už mnoho let. Na předvolebním shromáždění své Křesťanskodemokratické unie (CDU) v severoněmeckém městě Neustrelitz to podle agentury Reuters řekla kancléřka Angela Merkelová. Podle ní také k Německu patří i islám, dokud je vyznáván v souladu s ústavou.

Berlín se probudil: Turecko vědomě spolupracuje s teroristy

Turecko podle německé vlády léta vědomě spolupracuje s islamistickými a teroristickými organizacemi na Blízkém východě. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan tuto činnost prý aktivně podporuje. Vyjádření německého ministerstva vnitra v reakci na dotaz parlamentní frakce Levice je první svého druhu a podle pozorovatelů může dále zhoršit již tak napjaté vztahy Berlína s Ankarou.

Varování Kurdů: Statisíce Turků utečou před Erdoganem do Německa

Pokud turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nezmění svůj tvrdý kurs proti všem, které považuje za protivníky, mohly by do Německa odejít statisíce Turků, je přesvědčen šéf sdružení německých Kurdů Ali Toprak. Řekl to v dnešním vydání deníku Die Welt. „Krátkodobě počítám s desítkami tisíc, ve střednědobém horizontu se stovkami tisíc lidí z Turecka, kteří budou hledat v Německu ochranu, pokud bude Erdoganův režim dále bojovat proti menšinám a demokratické opozici,“ uvedl Toprak.

Klaus: Turky bych do EU přijal, pokud by ji to rozbilo

Bývalý prezident ČR Václav Klaus opět zvířil vody další z řady svých kontroverzních výroků tentokrát na téma možného přijetí Turecka do EU. Zatímco před lety se při státní návštěvě země vyjadřoval ve smyslu, že by Turecko v unii znamenalo „zatřepání Evropou“, nyní by podle svých výroků v rozhovoru pro Týden Turecko přijal, protože si stejně přeje, aby „EU byla rozbita“.

Konec přístupových jednání s Tureckem, žádá rakouský kancléř

Rakouský kancléř Christian Kern vyzval Evropskou unii, aby ukončila přístupová jednání s Tureckem. Učinit by tak podle něj měla i kvůli rozsáhlým čistkám v armádě, státní správě a školství, které Ankara spustila po červencovém zmařeném pokusu o převrat. Kancléřův požadavek podpořili i ministři zahraničí a obrany alpské země.

Turci raději pláčou, než se smějí

Mráz vane toto léto z Istanbulu. Na českém knižním trhu je k mání kniha, která je okamžitě použitelná pro základní orientaci ani ne tak v turecké politice a historii jako v tamní každodennosti. Kniha polského novináře Witolda Szabłowského Vrah z města meruněk je o tom, jak Turci žijí, co si myslí, jak hledí na Západ, na islám, na genocidu Arménů (nechtějí o ní moc slyšet), na Atatürka, jehož dědictví je sice nedotknutelné, ale stále více se drolí, a proč tak milují (většinově) svého Tayyipa, tedy prezidenta Erdoğana. Nejjednodušší odpověď je, že je jedním z nich.

Pokus o puč je ranou pro turecké hospodářství

Ekonomika Turecka je silně závislá na kapitálu ze zahraničí. Pokus o převrat se zahraničním investorům zamlouvat nebude, zranitelnost země roste. O islámsko-konzervativní Straně svobody a rozvoje (AKP) si lze myslet cokoli. Skutečností nicméně je, že partaj, která je u moci bez přerušené od roku 2002, pomohla Turecku k nezvykle dlouhému období vnitřní stability a obdivuhodnému hospodářskému vzepětí, píše list Neue Zürcher Zeitung (NZZ).

Proč vlastně Turecko bombarduje Kurdy

Jako špatný vtip mohly mnohým znít zprávy z minulých týdnů, podle nichž turecká armáda začala bombardovat pozice kurdských povstalců, vzdorujících v Sýrii a Iráku jako jedna z mála schopných pozemních sil samozvanému Islámskému státu (ISIS). Hoax to bohužel nebyl. Máloco nyní ilustruje zapeklitou situaci na Blízkém východě výstižněji než vztah Turků a Kurdů.

Velmoc skrze silnou ruku

Jedenáct let stál v čele Turecka coby premiér, nyní se stal prvním přímo voleným prezidentem. Post v jeho rukou přestane znamenat figurku. Erdoganova vize „Nového Turecka“ znamená i nové pořádky, sdílení moci mezi ním a šéfem vlády. Toho fakticky vybere. Nynější problémy ekonomiky mu ale do karet příliš nehrají. Tlak na tureckou centrální banku, aby pomohla, tedy bude pokračovat a dost možná silněji. Erdogan chce být u moci nejméně ještě v roce 2023, kdy Turecko oslaví sto let od založení svého moderního státu.