K nebývalému cenzorskému skandálu došlo v úterý v Turecku. Skandál zřejmě ještě více vyhrotí vztahy mezi Berlínem a Ankarou. Německá veřejnoprávní stanice Deutsche Welle natáčela rozhovor s tureckým ministrem mládeže a sportu Akifem Kilicem pro talk show „Konfliktní zóna“. Ihned po skončení domluveného rozhovoru ale turecké úřady nahrávku nekompromisně zabavily, uvedla Deutsche Welle.
Turecká vláda je pod "velkým tlakem" svého lidu, aby přestala jednat o vstupu do Evropské unie. Na regionálním fóru ve slovinském městě Bled to dnes prohlásil turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Šéf turecké diplomacie zároveň varoval Evropu, že v důsledku ekonomické a migrační krize možná směřuje k nestabilitě a nárůstu extremismu.
Plzeňská Škoda Transportation dodá 14 bateriových tramvají pro turecké město Eskişehir. Hodnota zakázky přesahuje 26 milionů euro (přes 700 milionů Kč). Všechny plně nízkopodlažní vozy ForCity Classic dodá do Turecka do 19 měsíců, řekl předseda představenstva Škody Transportation Tomáš Ignačák.
Více než stovku bojovníků separatistické Strany kurdských pracujících (PKK) zabili či zranili během soboty turečtí vojáci. S odvoláním na tureckou armádu o tom informovala agentura Reuters, podle níž jde o jednu z nejvyšších bilancí obětí bojů mezi armádou a Kurdy během jediného dne.
Turecká armáda podnikla další vpád do pohraničních oblastí na severu Sýrie. V sobotu to oznámila agentura Reuters s tím, že nynější útok se odehrává v oblasti syrské obce Ar-Raj. Turecká agentura Dogan informovala o palbě tureckých houfnic na pozice radikální organizace Islámský stát (IS). Spojené státy mezitím ohlásily, že poprvé použily proti IS raketový systém nově umístěný na turecké hranici.
Turecké úřady propustily asi 8 000 příslušníků bezpečnostních útvarů a kolem 2 350 akademiků v rámci čistek, které následují po červencovém pokusu o státní převrat. Agentura Reuters s odvoláním na v pátek zveřejněný úřední věstník také uvedla, že stejný postih se dotkl i 3 300 pracovníků v justici.
Turecké úřady v úterý v souvislosti s červencovým pokusem o puč pozatýkaly další novináře. Mezi devítkou zadržených žurnalistů je podle agentury AFP také šéfredaktor anglické online verze jednoho z nejčtenějších deníků Hürriyet. Úřady viní zatčené novináře ze styků s duchovním Fethullahem Gülenem, kterého Ankara považuje za zosnovatele pokusu o státní převrat.
Turecko bude pokračovat s vojenskou operací v Sýrii až do té doby, než Islámský stát a kurdští bojovníci již nebudou pro zemi představovat žádnou bezpečnostní hrozbu. Prohlásil to dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Turecká ofenziva na severu Sýrie začala minulý týden, podle syrských opozičních aktivistů při ní zahynulo nejméně 35 civilistů, armáda to ale popírá.
Turecko nepustí německé poslance na svou leteckou základnu Inçirlik, dokud se německá vláda nedistancuje od rezoluce německého parlamentu, který začátkem června označil masakr Arménů osmanskou říší během první světové války za genocidu.
Turecké vládní síly v neděli ráno bombardovaly severní oblasti Sýrie, při útoku zahynulo nejméně 35 civilistů. Oznámili to opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v Sýrii sleduje z Británie a tvrdí, že má v terénu síť informátorů
V Turecku poprvé povolili policistkám, že mohou jako součást uniformy nosit na hlavě muslimský šátek. V oficiálním věstníku se mimo jiné uvádí, že policistky nově budou moci mít pod baretem nebo čepicí šátek v případě, že „bude stejné barvy jako uniforma a bez vzoru,“ uvedla agentura AFP.
Nizozemského ministra zahraničí Berta Koenderse rozhořčila zpráva, že turecký generální konzul rozesílá městům v Nizozemí instrukce, jak postupovat při protestech proti tureckému prezidentovi Recep Tayyip Erdoganovi. Podle něj nemají Turci právo zasahovat do chodu země, informuje RTL nieuws. Po Německu a Rakousku to je již třetí známý případ, kdy se Ankara snaží nepokrytě ovlivňovat vnitřní politiku těchto zemí
Rakouský politik za tamní Stranu zelených Peter Pilz obvinil turecké představitele ze systematické špionáže a sledování odpůrců vlády současného prezidenta Erdogana přímo v Rakousku. Někteří se před ním totiž mají schovávat právě u našich jižních sousedů, ale sledování se týká celé turecké komunity v Rakousku, která nesympatizuje se současným režimem v Ankaře, informuje server The Local.
Turecko pokračuje druhý den v ofenzivě v syrském pohraničí, kam dnes vjela další desítka tureckých tanků. Turecké ministerstvo zahraničí také uvedlo, že jeho šéf hovořil dnes telefonicky se svým americkým protějškem Johnem Kerrym, podle něhož se prý syrští Kurdové stahují na východ za řeku Eufrat.
Turecké speciální jednotky za pomoci vojenského letectva mezinárodní koalice v čele se Spojenými státy zahájily ofenzívu na syrské město Džarabulus, které je v držení radikálů takzvaného Islámského státu (IS). Uvedla to ve středu brzy ráno agentura Reuters s odvoláním na tureckou státní agenturu Anadolu.
Turecko odvolalo svého velvyslance v Rakousku ke konzultacím. Oznámil to dnes šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu. Rakouští politici jsou vůči Ankaře v poslední době kritičtí, někteří navrhují ukončení rozhovorů o budoucím vstupu Turecka do Evropské unie.
Sobotní pumový útok na svatbě v jižním Turecku připravil o život 51 lidí a 61 jich zranil, z toho 17 těžce. Prezident Recep Tayyip Erdogan dodal, že za smrtí desítek lidí stojí sebevražedný atentátník ve věku 12 až 14 let. „Teroristovi, který se vyhodil do povětří včera v Gaziantepu, bylo přibližně 12 až 14 let,“ řekl v televizi. K útoku se dosud žádné uskupení nepřihlásilo, Erdogan však již dříve usoudil, že ho „pravděpodobně“ má na svědomí radikální uskupení Islámský stát (IS).
Turecká tajná služba (MIT) prý žádá německou rozvědku o pomoc v boji proti přívržencům duchovního Fethullaha Gülena. Ve svém nejnovějším čísle to píše německý týdeník Spiegel. Gülena, který žije v exilu v USA, Ankara obviňuje, že stál v pozadí neúspěšného červencového převratu proti tureckému prezidentovi Recepu Erdoganovi. Gülen toto tvrzení odmítá.
Spojené státy americké se údajně chystají přesunout své jaderné zbraně z Turecka do Rumunska. Důvodem má být zhoršení vztahů mezi oběma zeměmi, které následovalo po nedávném pokusu o puč v Turecku. Informaci potvrdily serveru EurActiv.com dva na sobě nezávislé zdroje. Ani jedna ze zemí ovšem přesun prozatím nepotvrdila, Rumunsko dokonce informaci vyloučilo.
Uprchlíci do Německa nepřinesli islamistický terorismus, problém s těmito extremisty má země už mnoho let. Na předvolebním shromáždění své Křesťanskodemokratické unie (CDU) v severoněmeckém městě Neustrelitz to podle agentury Reuters řekla kancléřka Angela Merkelová. Podle ní také k Německu patří i islám, dokud je vyznáván v souladu s ústavou.
Turecko podle německé vlády léta vědomě spolupracuje s islamistickými a teroristickými organizacemi na Blízkém východě. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan tuto činnost prý aktivně podporuje. Vyjádření německého ministerstva vnitra v reakci na dotaz parlamentní frakce Levice je první svého druhu a podle pozorovatelů může dále zhoršit již tak napjaté vztahy Berlína s Ankarou.
Turecká prokuratura požaduje dva doživotní tresty vězení a 1900 let žaláře k tomu pro bývalého imáma Fethullaha Gülena. K tomuto kurióznímu požadavku vede žalobce celá série obvinění ze zosnování neúspěšného puče z poloviny července.
Přibližně 50 amerických raket nesoucích jaderné nálože ukrytých na turecké základně se může ztratit. Informuje o tom agentura AFP v odvolání na zprávu washingtonského think-tanku Stimson Center s tím, že po nepovedeném vojenském puči v zemi jsou rakety v ohrožení.
Pokud turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nezmění svůj tvrdý kurs proti všem, které považuje za protivníky, mohly by do Německa odejít statisíce Turků, je přesvědčen šéf sdružení německých Kurdů Ali Toprak. Řekl to v dnešním vydání deníku Die Welt. „Krátkodobě počítám s desítkami tisíc, ve střednědobém horizontu se stovkami tisíc lidí z Turecka, kteří budou hledat v Německu ochranu, pokud bude Erdoganův režim dále bojovat proti menšinám a demokratické opozici,“ uvedl Toprak.
Turecká média podporující prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana umístila na seznam údajných zahraničních pučistů i občanku Slovenska Sylvii Tiryakiovou. Ta odmítá, že by se podílela na zmařeném červencovém pokusu o převrat. Informoval o tom slovenský zpravodajský server sme.sk.
Bývalý prezident ČR Václav Klaus opět zvířil vody další z řady svých kontroverzních výroků tentokrát na téma možného přijetí Turecka do EU. Zatímco před lety se při státní návštěvě země vyjadřoval ve smyslu, že by Turecko v unii znamenalo „zatřepání Evropou“, nyní by podle svých výroků v rozhovoru pro Týden Turecko přijal, protože si stejně přeje, aby „EU byla rozbita“.
Turecko nebude moci dodržet migrační dohodu s EU, pokud unie nesplní ujednání stran bezvízového styku pro turecké občany. Řekl to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v rozhovoru pro francouzský deník Le Monde. Erdogan v něm také znovu obvinil Západ z nedostatku empatie vůči Turecku po červencovém pokusu o puč, který si vyžádal na 270 obětí.
Rakousko znovu zesílilo svou kritiku poměrů v Turecku, když pohrozilo zablokováním přístupových rozhovorů Turecka s Evropskou unií. Ministr zahraničí Sebastian Kurz v rozhovoru pro list Kurier řekl, že je proti otevření nových kapitol v jednání mezi Bruselem a Ankarou.
Statisíce lidí v Istanbulu dorazily na demonstraci, kterou pod heslem Shromáždění demokratů a mučedníků svolal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Na akci přijeli i zástupci dvou opoziční stran. Podle agentury Anadolu je to první společná masová demonstrace těchto dvou formací s vládní stranou AKP.
