Andrej Babiš si svou návštěvou konzervativní konference v Maďarsku z minulého týdne zavařil v europarlamentu. Liberální frakce ALDE, které je ANO členem, chce jeho návštěvu řešit na výročním sjezdu frakce. Informaci, že ve frakci stoupá s chováním Babiše nespokojenost, potvrdila serveru Euractiv místopředsedkyně europarlamentu Dita Charanzová.
Rozhodnutí, zda bude KDU-ČSL kandidovat v příštím roce do Evropského parlamentu (EP) samostatně, nebo v koalici Spolu, by mělo padnout nejpozději do konce září. Po sobotní nominační konferenci strany to novinářům řekl její předseda a vicepremiér Marian Jurečka. Vládní lidovci jsou členy koalice Spolu, kterou tvoří s ODS a TOP 09. Premiér a předseda ODS Petr Fiala řekl minulou sobotu na ideové konferenci své strany, že rozhodnutí o případné společné kandidatuře do EP ještě nepadlo.
Europoslanci dnes o rok prodloužili opatření na podporu obchodu s Ukrajinou. Velkou převahou hlasů schválili další pozastavení dovozních cel na ukrajinský vývoz zemědělských produktů. Chtějí tak pomoci zemi napadené Ruskem, protože válka Ukrajině brání v obchodování se zbytkem světa. Platnost nynějších opatření skončí 5. června. Opatření se dotkne potravinářských produktů i ovoce a zeleniny, na rozdíl od dosavadních pravidel nezahrnuje průmyslové produkty.
Volby do Evropského parlamentu, které proběhnou příští rok, představují pro koalici Spolu poměrně zásadní výzvu. Na společné kandidátce ODS, TOP 09 a KDU-ČSL by se totiž případně ocitli politici s někdy dost protichůdnými názory. Že má Spolu zaděláno na poměrně složitý politický problém, ukazují i hlasování. Jeho europoslanci se totiž často rozhádají na všemožných tématech, hlavně na kulturních válkách.
Volby do Evropského parlamentu jsou ještě hodně daleko, zda půjdeme v rámci koalice Spolu nebo jednotlivě ještě není jasné. Shodli se na tom představitelé koalice Spolu. Lidovci budou mít své primárky už v květnu, ODS a TOP 09 až na podzim. Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) nicméně vyjádřil skeptický postoj k potenciální kandidatuře na půdorysu koalice spolu. Naopak europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil by byl pro, aby se koaliční strany pokusily kandidovat společně.
Evropští poslanci dnes schválili ukončení vydávání bezplatných emisních povolenek v průmyslu do roku 2034 a zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027. Odhlasovali také zavedení takzvaného uhlíkového cla na hranicích při dovozu železa, hliníku, hnojiv nebo elektřiny z třetích zemí. Opatření mají přiblížit EU k cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o alespoň 55 procent. K jejich konečnému vstupu v platnost je ještě potřeba závěrečný souhlas členských zemí unie.
Zajímavý souboj, který může ovlivnit českou politickou scénu na léta dopředu, běží poslední týdny v zákulisí. A už ani ne tak v zákulisí, postupně se spory o to, zda mají tři strany vládního uskupení Spolu kandidovat společně do evropských voleb, přelévají i do veřejného prostoru. Ten spor lze ve zkratce vyjádřit i jako dilema, jestli pro udržení pochodové formace obětovat ideové rozdíly, nebo ty rozdíly naopak chápat jako hodnotu.
Koalice Spolu si nechává vypracovat analýzu, jestli má cenu příští rok ve volbách do Evropského parlamentu kandidovat pod jednou hlavičkou. Špičky ODS, KDU-ČSL a TOP 09 ji minulý týden zadali týmu lidoveckého europoslance Tomáše Zdechovského. Ve Spolu se začíná poměrně intenzivně řešit, zda nebude výhodnější mandáty ve Štrasburku obhajovat samostatně. Případnou spolupráci totiž komplikují nejen rozdílné názory, ale také určité tenze mezi jednotlivými osobnostmi.
Ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová nevyloučila kandidaturu příští rok ve volbách do Evropského parlamentu. Téma Evropské unie je podle ní spjato s mladými lidmi. Zatím nemá jasno, na čí kandidátce by figurovala. Řekla to dnes novinářům po setkání s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě. Nerudová v lednu skončila třetí v prvním kole volby hlavy státu.
Evropská unie by měla v roce 2030 produkovat 42,5 procenta celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Shodli se na tom dnes nad ránem zástupci členských států a Evropského parlamentu, jejichž dohoda zvýšila dosavadní závazek z 32 procent. Závazek se týká unie jako celku, řada členských zemí včetně Česka má národní cíle výrazně níže.
Problematická emisní norma Euro 7 se přepracovat musí, může to ale být práce nejméně na rok. Uvedli to europoslanci oslovení deníkem Echo24. Podobně hovoří i ministr dopravy Martin Kupka a premiér Petr Fiala (oba ODS). Kupkův resort pro Echo24 uvedl, že práce na změnách ve spolupráci s dalšími evropskými zeměmi pokračuje. Podle zákulisních informací to vypadá, že EU ze své pozice ustoupí a norma se změní.
Rozhovory o členství Ukrajiny v Evropské unii by mohly začít už letos, uvedla dnes na návštěvě Ukrajiny předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Postavení kandidátské země získala Ukrajina loni v létě, čtyři měsíce po zahájení ruské invaze. Proces vstupu do Evropské unie trvá obvykle několik let.
Evropský parlament byl včera posledním článkem v řetězu, na jehož konci bude zákaz spalovacích motorů v autech registrovaných po EU od roku 2035. Končí proces, jehož akutní fáze začala loni v létě během francouzského předsednictví a dotažena do detailů byla během předsednictví českého. Zajímavý, ovšem nikoli světodějný, je jistý posun v atmosféře během tohoto kolečka. I ze západu Evropy se už tu a tam ozývají hlasy proti vnucené elektromobilitě, k několika manažerům automobilek se před třemi dny přidal například předseda frakce evropských lidovců v Evropském parlamentu Manfred Weber.
Den, na který se dlouho čekalo. Europoslanci v úterý ve Štrasburku dají zřejmě definitivní zelenou ambicióznímu plánu na zákaz výroby aut se spalovacími motory od roku 2035 v celé Evropské unii. Od tohoto data se mají vyrábět už pouze osobní auta a dodávky s nulovými emisemi, což má prakticky znemožnit koupit si v EU nové auto poháněné benzinem a naftou.
Ukrajina bojuje s nejvíce protievropským režimem moderního světa a svým nasazením brání i evropské hodnoty, upozornil dnes v Evropském parlamentu (EP) ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Prezident země, která se už skoro rok brání ozbrojené agresi sousedního Ruska, vystoupením před europoslanci zahájil svou dnešní návštěvu Bruselu. Čeká jej ještě setkání s šéfy států a vlád na jejich mimořádném summitu. V europarlamentu prezident také poděkoval za pomoc, kterou Kyjevu evropské země poskytují.
Nyní již odvolaná místopředsedkyně Europarlamentu Eva Kailiová, která je spolu s dalšími lidmi ve vazbě kvůli úplatkářské aféře Katargate, hlasovala pro uvolnění vízového režimu pro Katar ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), ačkoliv nebyla jeho členkou. Píše o tom server Euroactiv.fr. Bylo to ve stejné době, kdy Kailiová vystoupila na plenárním zasedání a prohlásila, že Katar je „průkopníkem v oblasti pracovních práv.“
Skandály na půdě Evropského parlamentu (EP) se maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi nelíbí natolik, že volá po zrušení tohoto legislativního orgánu Evropské unie (EU). Důvěryhodnost EP je podle něj po aféře Katargate zpochybněna. Napsal to na svém twitteru. "Protikorupční záruky Evropského parlamentu zcela selhaly. Pokud chceme obnovit důvěru veřejnosti, je čas zrušit Evropský parlament," napsal Orbán na twitteru a rovnou navrhl i řešení celého problému.
Bývalá místopředsedkyně Evropského parlamentu Eva Kailiová, která čelí obvinění z korupce, zůstane nadále ve vazbě. Rozhodl o tom soud v Bruselu, který jí prodloužil vazbu o měsíc. Podle agentury Reuters se Kailiová může do 24 hodin odvolat. Řecká politička je podezřelá v případu týkajícím se úplatků ze strany Kataru pro evropské činitele. Vinu popírá. Právníci Kailiové žádali soud o propuštění a nabízeli, že pohyb 44leté ženy mimo vazební věznici by mohl být monitorován elektronickým náramkem.
V Bruselu se minulý týden odehrála velká policejní razie, a to přímo v nejvyšších patrech evropské socialistické politiky. Zadrženo bylo několik pracovníků Evropského parlamentu. Ve vazbě skončila místopředsedkyně Eva Kailiová z řecké socialistické strany PASOK. Stejně jako její přítel, asistent italského europoslance. V byte Kailiové našla policie při razii pytle plné bankovek v hodnotě několika set tisíc eur. Prokuratura je obvinila z účasti ve zločinecké organizaci, praní špinavých peněz a korupce, aniž je jmenovala.
Podezření proti významným evropským představitelům je třeba důsledně prověřit, korupci nelze tolerovat. Uvedl to v sobotu předseda ČSSD Michal Šmarda. Belgická policie v pátek zadržela v souvislosti s podezřením z korupce několik lidí v Evropském parlamentu (EP). Většina zadržených a vyšetřovaných má blízko k Pokrokovému spojenectví socialistů a demokratů (S&D), což je druhá největší frakce v EP. Jediná česká členka frakce S&D je Radka Maxová, která zatím na dotaz nereagovala.
Policie v Bruselu v pátek provedla 16 razií v rámci vyšetřování podezření z praní špinavých peněz a korupce, do kterého je zapojen Evropský parlament a nejmenovaná země Perského zálivu. Agentuře AP to sdělila federální prokuratura, podle které byli zatčeni čtyři lidé. V pátek večer belgický list Le Soir napsal, že další zadrženou v tomto případě je místopředsedkyně EP, Řekyně Eva Kailisová. Policie ji nyní vyslýchá.
Europoslanci dnes schválili rezoluci, ve které označují Rusko za stát podporující terorismus kvůli záměrným útokům ruské armády na civilní cíle na Ukrajině. Vyzvali také unijní orgány, aby zařadily na seznam teroristických organizací některé jednotky bojující na ruské straně na Ukrajině, například soukromou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu. Parlament by také chtěl vytvořit systém válečných reparací hrazený z prostředků zabavených ruskému státu. Pro rezoluci se vyslovilo téměř 500 poslanců, europarlament má 705 křesel.
Evropský parlament má příští týden znovu hlasovat o zavedení tří nových daní, které naplánovala Evropská komise v souvislosti se svou zelenou politikou. Daně už představila v předešlém roce, nyní se věc dostala opět do europarlamentu a případné zavedení daní musí ještě projít dalším procesem, včetně schválení na Radě. Představitelé polské vládní koalice se proti zavádění dalších unijních daní dlouhodobě stavějí a burcují k rozhodnému vetu.
Česko-slovenskou hranici kvůli přílivu nelegálních migrantů střeží už několik měsíců čeští policisté i vojáci. Na hranice byl jako člen armádních aktivních záloh povolán i europoslanec z KDU-ČSL Tomáš Zdechovský, který po návratu poskytl redakci rozhovor. Během nasazení se setkal i s Afghánci, kteří se vydávali za Syřany.Během každé služby ztotožňovali desítky lidí.
Němečtí europoslanci napříč politickým spektrem vyzvali Evropský parlament, aby přijal konkrétní úsporná opatření s ohledem na energetickou krizi. Podle německého magazínu Spiegel navrhli, aby se přes zimu vyprázdnilo sídlo parlamentu ve francouzském Štrasburku. Zákonodárci se mají scházet jen v Bruselu. „Až do jara bychom se měli setkávat pouze v Bruselu,“ řekl politik CDU Peter Liese.
Evropský parlament v úterý učinil jeden z posledních kroků na cestě EU k zavedení jednotného nabíjecího řešení pro chytré telefony, tablety a další přenosná zařízení. Europoslanci podle očekávání schválili finální verzi směrnice, podle níž budou muset výrobci od podzimu 2024 používat výhradně standard USB-CNávrh se týká také laptopů, na které se však sjednocení nabíječek začne vztahovat až na konci roku 2026..
Politická skupina Zelení/Evropská svobodná aliance, která funguje v Evropském parlamentu, vydala sérii malovaných plakátů, které vyzývají například k ochraně ekosystému a investic do obnovitelných zdrojů energií.
Poslanci Evropského parlamentu v týdnu rozhodli o tom, že Maďarsko již nelze kvůli údajnému trvalému porušování evropských hodnot ze strany vlády premiéra Viktora Orbána považovat za plnohodnotnou demokracii, stalo se prý "volební autokracií".
Maďarští poslanci přijali usnesení, podle kterého by měly být zrušeny přímé volby do Evropského parlamentu a parlamenty jednotlivých zemí by měly mít práva veta ohledně nových právních předpisů přijatých Evropskou unií. Většinu v maďarském zákonodárném sboru má národně-konzervativní strana Fidesz premiéra Viktora Orbána.
Malé vítězství v sérii porážek. Tak včera trefně komentoval rozhodnutí Evropského parlamentu ponechat jádro a plyn mezi zelenými, finančně zvýhodňovanými zdroji europoslanec Alexandr Vondra. Většinou 75 hlasů se nakonec podařilo odrazit útok zelených, radikální levice, ale i některých zástupců křesťanských demokratů z frakce EPP nebo tria českých Pirátů, kteří se na poslední chvíli snažili vyřadit atom a plyn z finančně preferovaných zdrojů, jež má v evropském kádrování název taxonomie.
