Manželky a matky ruských vojáků nasazených v bojích na Ukrajině se v sobotu u sídla ministerstva obrany dožadovaly jejich demobilizace a schůzky s ministrem obrany Andrejem Belousovem. Informoval o tom internetový portál televize Nastojaščeje vremja. Akce se konala na druhé výročí částečné mobilizace, kterou v reakci na neúspěchy na bojišti vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin.
Ukrajinská armáda přišla o velmi důležitou zbraň, další americký salvový raketomet HIMARS. Rusové jej zničili v Šapošnikově v Sumské oblasti s pomocí systému protiraketové obrany Iskander. Informovalo o tom v neděli ruské ministerstvo obrany, píše agentura TASS. Ruské ministerstvo obrany rovněž ze zničení zbraně americké výroby zveřejnilo záběry.
Ukrajinským silám se pravděpodobně za pomoci dronů podařilo v posledních dnech zaútočit na až tři sklady munice a zbraní ruské federace. Zasaženy byly sklady v Tichorecku, kde se nachází jeden z největších skladů v Rusku a sklad v Tverském regionu, kde má zásoby ruské dělostřelectvo. Informuje například server Newsweek.
Ruský útok na ukrajinský Kryvyj Rih si v noci na sobotu vyžádal tři oběti, včetně jednoho dítěte, uvedl server The Kyiv Independent. Agentura TASS zase s odvoláním na ruské ministerstvo obrany napsala, že Rusko nad svým územím zničilo přes 100 dronů.
Ruské vojenské velení očekávalo ukrajinský vpád do Kurské oblasti a měsíce pracovalo na plánech, jak mu zabránit. Vyplývá to ze souboru dokumentů, které ukrajinští vojáci nalezli v opuštěných ruských pozicích v tomto regionu, píše britský The Guardian. Podotýká, že pravost dokumentů nebylo možné nezávisle potvrdit, ale že nesou znaky typické pro komunikaci uvnitř ruské armády.
Ruská protiofenzíva proti ukrajinským jednotkám v Kurské oblasti na západě Ruska byla zastavena, řekl agentuře AFP mluvčí regionálního velitelství ukrajinských sil. Ukrajinské síly podnikly překvapivý útok do Kurské oblasti na počátku srpna, ruské síly proti nim zhruba před týdnem zahájily protiofenzívu, která však dosud podle médií přinesla jen dílčí výsledky.
Ukrajinské dronové útoky v Tverské oblasti v Rusku zřejmě v noci na středu zasáhly jeden z největších ruských muničních skladů, nacházející se nedaleko 11tisícového města Toropec. Na sociálních sítích se objevují videa ukazující kolosální výbuch a rozsáhlý požár. Obyvatelům v blízkosti místa požáru byla nařízena částečná evakuace, žádné lidské oběti nejsou známy.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval k rozšíření Rady bezpečnosti OSN, zrušení práva veta jediného státu a pozastavení členství všech členů, kteří vedou „nezákonnou válku“, jako je ruská invaze na Ukrajinu. Informuje o tom agentura Reuters. Stubb, který stojí v čele zahraniční politiky severské země, prohlásil, že se připojí k výzvám k reformě, které zazní příští týden na Valném shromáždění OSN v New Yorku.
Ruské úřady oznámily částečnou evakuaci města Toropec v Tverské oblasti. Ukrajinský dronový útok tam zničil muniční sklad se střelami Iskander, Točka-U, řízenými leteckými bombami a dělostřeleckou municí, řekl několika ukrajinským a mezinárodním médiím nejmenovaný zdroj z ukrajinské tajné služby SBU. Regionální činitelé informují pouze o útoku ukrajinských bezpilotních letounů a o požáru.
Počet Ukrajinců a Rusů zabitých nebo zraněných ve dva a půl roku trvající válce dosáhl odhadem jednoho milionu, napsal dnes list The Wall Street Journal (WSJ). Vysoké ztráty na obou stranách způsobují problémy na bojišti, ale vyvolávají také demografické obavy. Obě země se podle deníku už před konfliktem potýkaly s úbytkem populace a další ztráta obyvatel na ně bude mít z dlouhodobého hlediska devastující vliv. V odhadech WSJ přitom není zahrnut počet civilních obětí.
Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec se obrátil na OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) kvůli fotografii na sociálních sítích, na níž je podle něj vidět neozbrojený ukrajinský válečný zajatec, kterého pravděpodobně zabili Rusové mečem. Veřejný ochránce lidských práv označil takové jednání za válečný zločin a porušení Ženevské úmluvy o zacházení s válečnými zajatci. Moskva se k případu zatím nevyjádřila.
Větru a dešti poručit nelze. Sporné je také to, jak významný vliv má člověk na změnu klimatu. Fakt je, že mnoho míst země zasáhly ničivé povodně, které jsou rozsahem škod a lidského neštěstí stejně devastující jako ty z července roku 1997 nebo ze srpna 2002. Na společnost se v posledních letech valí zkoušek osudu víc než dost, paralyzující byla pandemie čínského viru, obrovské znejistění přišlo s ruskou agresí vůči Ukrajině a s ní ekonomické potíže spojené se zvyšováním cen elektřiny, plynu, které provázela hrozivá inflace a pokles reálných mezd.
Podezřelý, kterého v neděli zadržela americká policie při vyšetřování možného pokusu o vraždu exprezidenta Donalda Trumpa, vyjadřoval na internetu podporu Ukrajině a tuto zemi po napadení Ruskem v roce 2022 navštívil. S odvoláním na policejní zdroje a digitální stopu muže o tom v noci na dnešek informovala některá americká média. Uvádějí také, že muž měl před více než 20 lety opakovaně problémy se zákonem.
V době, kdy Západ teoretizuje nad Putinovou červenou linií, která by mohla vtáhnout západní státy do přímého konfliktu s Ruskem, se ruský prezident Vladimir Putin rozhodl pro další posílení ruské armády. V pondělí podepsal nový dekret týkající se personálního stavu ozbrojených sil Ruské federace. Podle dekretu bude od 1. prosince 2024 počet vojenského personálu činit 1 500 000, přičemž celkový počet členů ozbrojených sil bude 2 389 130.
Uprostřed velké vody nám samozřejmě spíš uniknou důležité zprávy o rusko-ukrajinské válce. Včera server Euractiv přinesl hlášení o nové iniciativě polského ministra zahraničí. Radosław Sikorski by zbytek EU rád získal pro návrh koordinovaně odepřít ukrajinským občanům mužského pohlaví a v mobilizačním věku sociální podporu. Konkrétně mluvil o sociálním pojištění, jež Polsko Ukrajincům v odvedeneckém věku už neproplácí. Kdyby se od Polska zbytek EU inspiroval, víc Ukrajinců by se volky nevolky vrátilo domů.
Ruská vojska dnes odpoledne zasáhla vícepodlažní dům v Charkově na východě Ukrajiny, na místě je 25 zraněných, včetně tří dětí, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ve výškové budově v důsledku zásahu vypukl požár, napsal na telegramu. Podle starosty města Ihora Terechova počet zraněných civilistů stoupl na 33.
Situace na východě Ukrajiny je kritická. Podle BBC tak hovoří ukrajinští důstojníci z frontové linie nedaleko Pokrovsku. Podle nich to vypadá, že ruská vojenská strategie nyní spočívá v obklíčení města, které je klíčovým dopravním uzlem v regionu. Ukrajinské jednotky se nyní snaží podle svých slov dělat vše proto, aby obklíčení zabránily.
Severoatlantická aliance "povede přímou válku s Ruskem", umožní-li Západ Ukrajině útočit svými dalekonosnými zbraněmi na ruské území. V pátek na jednání Rady bezpečnosti OSN to prohlásil ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja. Podle něj by spojenci Kyjeva neměli zapomínat, že Rusko je jadernou mocností, a měli by "myslet na následky". Výhrůžky Moskvy přišly v době, kdy se očekává jednání o ukrajinských raketách v Bílém domě.
Do vlasti se vrátilo z ruského zajetí 49 Ukrajinců a Ukrajinek, vojáků i civilistů, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec podle médií uvedl, že zdravotní stav osvobozených krajanů je velmi vážný, mnozí v ruském zajetí zhubli o desítky kilogramů. Ruské úřady se dosud nevyjádřily, ruská média předpokládají, že do Ruska se vrátilo z ukrajinského zajetí 49 ruských vojáků.
Pokud Západ povolí Ukrajině útočit dalekonosnými zbraněmi na cíle hluboko na ruském území, bude to znamenat, že země Severoatlantické aliance jsou ve válce s Ruskem. Dnes to podle agentury TASS řekl ruský prezident Vladimir Putin. Kyjev už měsíce naléhá zejména na Spojené státy, aby zrušily omezení týkající se použití amerických zbraní poskytnutých Ukrajincům.
Takzvaný plán vítězství, který chce ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ještě tento měsíc představit americkému prezidentovi Joeu Bidenovi, počítá s posílením Ukrajiny a natolik silným "psychologickým" dopadem na Rusko, že se Moskva rozhodne válku ukončit diplomatickou cestou. Zelenskyj to podle agentury Reuters uvedl na summitu Krymské platformy v Kyjevě.
Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana se Ruskem okupovaný poloostrov Krym musí dle mezinárodního práva vrátit Ukrajině. Turecko podle něj plně podporuje teritoriální integritu Ukrajiny. Uvedl to při videoprojevu na čtvrtém summitu Krymské platformy, který uspořádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s vůdcem Krymských Tatarů Mustafou Abdulcemil Kirimogluem. Informuje turecká agentura Anadolu.
Rusko podniká v Kurské oblasti protiofenzívu. Zprávu ruské státní agentury TASS o znovudobytí asi deseti obcí potvrzují někteří ruští vojenští blogeři. O protiofenzívě píše i ukrajinský server Ukrinform, ten upozorňuje, že v oblasti, odkud je útok veden, se může nacházet až 35 000 ruských vojáků. Ukrajinské síly vstoupily do Kurské oblasti začátkem srpna mimo jiné s cílem vytvořit nárazníkovou zónu a zaměstnat část ruských jednotek soustředěných do té doby na ofenzivu na východě Ukrajiny.
Americký prezident Joe Biden uvedl, že Spojené státy pracují na zrušení restrikcí ohledně použití dalekonosných zbraní, které by Ukrajina mohla použít proti cílům v ruském týlu. K odstranění omezení Bidena vyzvali také republikáni, uvedly agentury. „Pracujeme na tom,“ odpověděl podle agentury AFP americký prezident na otázku, jak naloží s naléhavou žádostí svého ukrajinského protějšku Volodymyra Zelenského ohledně zrušení restrikcí.
Spojené státy budou tento týden jednat o možnosti, že by Ukrajina použila zbraně dlouhého doletu k úderům na cíle hluboko v Rusku, uvedl v úterý podle serveru Newsweek ministr zahraničí Antony Blinken na tiskovém brífinku spolu s britským protějškem Davidem Lammym během návštěvy Londýna. Na konferenci Blinken rovněž oznámil, Rusko od Íránu obdrželo balistické rakety a v následujících týdnech je použije proti Ukrajině.
Rusko od Íránu obdrželo balistické rakety a v následujících týdnech je použije proti Ukrajině. Podle agentury Reuters to prohlásil šéf americké diplomacie Antony Blinken, který na návštěvě Londýna jednal se svým britským protějškem Davidem Lammym o situaci na Ukrajině. Ministři oznámili, že tento týden společně navštíví Kyjev, aby tak společně potvrdili svůj závazek vůči válkou zasažené zemi.
Při jednom z dronových útoků mířících dnes v noci na Moskvu zemřela žena a další člověk byl zraněn. V oblasti města Ramenskoje vzplála část rezidenční budovy, informovaly ruské úřady. Ruská protivzdušná obrana podle nich zlikvidovala nejméně 15 ukrajinských dronů útočících na metropoli a z preventivních důvodů byl omezen provoz na moskevských letištích, informovala agentura Reuters. Ukrajinské úřady naproti tomu hlásí sestřelení neupřesněného množství ruských dronů nad Kyjevem.
Německý kancléř Olaf Scholz (SPD) pracuje na utajovaném mírovém plánu, který by měl přivést Ukrajinu a Rusko k jednacímu stolu. Plán, který je nazýván jako "jakýsi Minsk 3", počítá i s postoupením části ukrajinského území ruskému agresorovi. Scholz se chce zapsat do dějin jako "kancléř míru" a ignoruje varování, že Kyjev nepřistoupí na územní ústupky, píše italský deník La Repubblica. Scholzova utajovaná mírová iniciativa vyvolala kritiku v Německu, ale i podporu z Ukrajiny a Ruska. Podle CDU Scholz propadá ruské propagandě a dezinformacím.
Na Ukrajině bojují jednotky, které mají nacistické označení a které se tak patrně i chovají, řekl dnes slovenský premiér Robert Fico, aniž uvedl bližší podrobnosti. Ve válce na Ukrajině, která se přes dva roky brání ruské vojenské invazi, označuje Rusko za neonacisty členy ukrajinského pluku Azov. Ukrajina tvrdí, že se uskupení reformovalo a oprostilo od svého radikálního nacionalistického původu. Fico v souvislosti s ukrajinsko-ruským konfliktem už v minulosti opakovaně kritizoval Kyjev i západní země.
Německý kancléř Olaf Scholz chce na dalším mírovém summitu o válce na Ukrajině i zástupce Ruska. O přípravě dalšího mírového jednání jednal před pár dny s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. V rozhovoru s televizí ZDF kancléř řekl, že na summitu musí být i ruská strana. Shoduje se na tom i s prezidentem Zelenským. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a německý kancléř Olaf Scholz jednali v pátek ve Frankfurtu nad Mohanem o dalších krocích potřebných k dosažení míru na Ukrajině.
