Velitel ukrajinské 414. brigády zvané „Maďarští ptáci“ zveřejnil na síti Telegram video údajně zachycující mrtvoly ruských a severokorejských vojáků. Video údajně pochází z ruské Kurské oblasti a má jít o jeden z důkazů zapojení Severokorejců do bojů na straně Moskvy.
Ukrajinské úřady odložily podpis dohody se Spojenými státy o těžbě a zpracování vzácných nerostů, zřejmě aby mohla být připsána jako úspěch nastupujícímu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, informoval deník The New York Times. Trump zahájí své druhé prezidentské období 20. ledna 2025.
Kash Patel, který je kandidátem zvoleného prezidenta Donalda Trumpa do čela FBI, požaduje vyšetření toho, co se stalo s americkými dolary převedenými Volodymyru Zelenskému a Ukrajině. Případ se týká peněz, které USA dávají Ukrajině od začátku války jako příspěvek na zbraně a vojenský materiál.
Generální tajemník NATO Mark Rutte na příští středu do Bruselu svolal schůzku představitelů několika zemí a lídrů EU, aby společně probrali případné příměří ve válce na Ukrajině. Informoval o tom Polský rozhlas. Setkání se zúčastní zástupci Ukrajiny, Francie, Německa, Itálie, Británie a Polska. Očekává se, že jednání se budou týkat budoucích bezpečnostních záruk pro Ukrajinu ze strany jejích partnerů a možného rozmístění příslušníků evropských mírových sil na Ukrajině v případě příměří .
Kreml ocenil výrok příštího amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně ukrajinských úderů americkými raketami hlouběji na ruské území. Budoucí šéf Bílého domu tyto útoky kritizoval, označil je za něco, co válku eskaluje. Zcela se to shoduje s postojem Moskvy, řekl podle agentur novinářům mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Rusko v pátek ráno použilo 93 raket a střel a skoro 200 dronů k jednomu z dosud největších útoků na ukrajinskou energetiku, informoval ukrajinský rezident Volodymyr Zelenskyj. Po celé zemi kvůli tomu ještě dopoledne platil letecký poplach. Podle nejmenovaného zdroje agentury Reuters z energetického sektoru se ruská armáda zaměřila na elektrické stanice a plynárenské objekty.
Ruské síly jsou 1,5 kilometru od ukrajinského strategického města Pokrovsk v Doněcké oblasti. V posledních dnech postupují na jih od města, které je důležitým železničním a silničním uzlem. S odvoláním na prominentního proruského blogera Jurije Podoljaku to napsala agentura Reuters.
V mezičase od Trumpova vítězství k jeho inauguraci jako by se geopolitika dala do pohybu. Rusko-ukrajinská válka, která má na situaci ve střední Evropě bezprostřední vliv, směřuje k jednáním. Najednou se i z tradičních médií dovídáme o špatném postavení ukrajinské armády nebo o nízké popularitě Volodymyra Zelenského v zemi.
Zvolený americký prezident Donald Trump v rozhovoru s časopisem Time, který jej jmenoval osobností roku, kritizoval ukrajinské nasazení amerických raket k úderům v ruském vnitrozemí. Zároveň však konflikt na Ukrajině označil za strašný a uvedl, že pokud chce s někým vyjednávat, nemůže ho opustit.
Nedávný telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl podle německého kancléře Olafa Scholze sice frustrující, hodlá ho ale zopakovat, řekl Scholz pro stanici RTL. Scholz Putinovi, který před téměř třemi lety nařídil invazi na Ukrajinu, zavolal v polovině listopadu. Vysloužil si za to ostrou kritiku doma i v zahraničí.
Ruský prezident Vladimir Putin telefonoval s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, se kterým hovořil o Ukrajině. Informoval o tom podle ruské státní tiskové agentury TASS Kreml, který zároveň postoj Kyjeva označil za destruktivní. Podle Kremlu politika Kyjeva vylučuje možnost mírového urovnání konfliktu. Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už třetím rokem.
Příští americký prezident Donald Trump zopakoval do očí ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že stále trvá na okamžitém příměří a vyjednávání o míru ve válce s Ruskem. S odkazem na zdroje obeznámené s jejich sobotní pařížskou schůzkou o tom informuje agentura Reuters.
Na Ukrajině vznikl nový průzkum, který ukazuje pozitivní ukrajinský pohled na Donalda Trumpa a naopak upadající oblibu Joa Bidena či Olafa Scholze. Trump se těší podpoře Ukrajinců ze 44,6 procenta, zatímco Biden je oblíbený u 55 procent tamního obyvatelstva. Je to velká změna, jelikož Trump se na Ukrajině v roce 2023 těšil oblibě pouhých 10 procent a Biden si držel solidních 78 procent.
Rusko postoupilo ve svém válečném tažení u devíti ukrajinských obcí, napsali v noci na dnešek na telegramu analytici projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě. Šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin mezitím prohlásil, že Rusko je blízko dosažení svých cílů ve speciální vojenské operaci, jak Moskva nazývá svou rozsáhlou vojenskou agresi vůči Ukrajině.
Vojenská policie převzala předběžné závěry inspekce ministerstva obrany. Ta dostala od ministryně Jany Černochové (ODS) za úkol prošetřit společné aktivity spolku Skupina D pořádajícího sbírku na drony pro Ukrajinu a některých útvarů armády, včetně 601. skupiny speciálních sil.
Český premiér Petr Fiala varoval před nebezpečím politiky ústupků ve válce na Ukrajině a zdůraznil, že jakýkoliv návrh příměří musí být přijat Ukrajinou. Jinak by mohlo dojít k situaci, kterou přirovnal k historické Mnichovské dohodě z roku 1938, kdy západní mocnosti umožnily nacistickému Německu anektovat části tehdejšího Československa.
Ukrajina je pro diplomatické mírové řešení válečného konfliktu i pro rozmístění zahraničních vojáků, dokud se země nestane právoplatným členem EU. „Ukrajina chce ukončit tuto válku více než kdokoli jiný. Diplomatické řešení by zachránilo mnoho životů,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během setkání s německým šéfem opozice Friedrichem Merzem.
Téměř už tři roky probíhající válka na Ukrajině rozhýbala západní země k debatě o financování zbrojního průmyslu. Evropská unie si uvědomila, že čelí novým bezpečnostním výzvám a měla by přistoupit k zásadní změně v přístupu k obraně. Nově jmenovaný evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius odhalil ambiciózní plány na navýšení obranného rozpočtu EU.
Ukrajina by se měla připravovat na to, že jí Spojené státy budou po střídání prezidentů poskytovat méně vojenské pomoci, naznačil v rozhovoru s televizí NBC News zvolený americký prezident Donald Trump. V prohlášení pak dodal, že boje na Ukrajině by se měly okamžitě zastavit a mělo by začít vyjednávání o míru. Podle Trumpa se Kyjev chce po letech ruské agrese s Moskvou dohodnout.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zemřelo 43 000 ukrajinských vojáků. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X. Dodal, že v 370 000 případech potřebovali zranění ukrajinští vojáci ošetření. Upozornil, že toto číslo zahrnuje také lehká a opakovaná zranění vojáků. Zhruba polovina zraněných ukrajinských vojáků se podle něj později vrací zpět do služby.
Ukrajinci se v posledních týdnech v Doněcku dostali do tak tíživé situace, že Rusové mohou obsadit pět klíčových měst v podstatě nejednou. Podle agentury Unian o tom nyní hovořil Jehor Firsov ze 109. praporu ukrajinských ozbrojených sil. Podle něj je v Doněcké oblasti 4-5 nejžhavějších míst a to Toreck, Časiv Jar, Kurachovo, Pokrovsk a Myrnohrad, které mohou padnout do ruských rukou.
Do české sbírky na drony pro Ukrajinu už lidé přispěli částkou přes 203 milionů korun. Stojí za ní Skupina D, jejíž tváří jsou herec Ondřej Vetchý, plukovník Otakar Foltýn, investor Jan Veverka nebo náčelník generálního štábu armády Karel Řehka. Soukromý projekt ale budí řadu otázek, které znepokojují i ministryni obrany Janu Černochovou (ODS), jejíž inspekce činnost spolku od léta prošetřuje kvůli společným cvičením s vojáky speciálních sil.
Bílý dům má připravovat na poslední chvíli strategii na podporu Ukrajiny, která zahrnuje rozsáhlou vojenskou pomoc a nové sankce proti Rusku. Podle informací od mluvčího Rady národní bezpečnosti (NSC) zahrnuje tento plán dodávky stovek tisíc dělostřeleckých granátů, tisíců raket a stovek obrněných vozidel, které mají být dodány do poloviny ledna, píše britský The Guardian. Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan jednal ve čtvrtek s vedoucím kanceláře ukrajinského prezidenta Andrijem Jermakem více než hodinu
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se dočkal na jednání OBSE otočených zad řady představitelů včetně českého ministra zahraničí Jana Lipavského. Na následující tiskové konferenci hájil ruskou agresi na Ukrajině tím, že Kreml neměl na výběr. „Nechceme na nikoho útočit. Jsou to Spojené státy, kdo nás teď napadl pomocí ukrajinských rukou a vede proti nám válku skrze jednotky ukrajinských neonacistů,“ uvedl Lavrov ve čtvrtek. Už jeho samotné vystoupení na jednání OBSE vyvolalo silnou kritiku.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se dočkal na jednání OBSE otočených zad řady představitelů včetně českého ministra zahraničí Jana Lipavského. Na následující tiskové konferenci hájil ruskou agresi na Ukrajině tím, že Kreml neměl na výběr. „Nechceme na nikoho útočit. Jsou to Spojené státy, kdo nás teď napadl pomocí ukrajinských rukou a vede proti nám válku skrze jednotky ukrajinských neonacistů,“ uvedl Lavrov ve čtvrtek. Už jeho samotné vystoupení na jednání OBSE vyvolalo silnou kritiku.
Moskva nechce válku se Spojenými státy, ale použije veškeré prostředky na obranu svých zájmů a nepřipustí porážku Ruska ve válce proti Ukrajině. Uvedl to šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v rozhovoru poskytnutém bývalému moderátorovi americké televize Fox News Tuckerovi Carlsonovi.
Kanada ve čtvrtek po čtyřech letech zakázala další střelné zbraně, jedná se o celkem 324 typů. Ty podle ministra pro veřejnou bezpečnost Dominica LeBlanca patří na bojiště, ne do rukou lovců nebo sportovních střelců. Ottawa také oznámila, že spolupracuje s vládou v Kyjevě a zjišťuje, jak by mohla nově zakázané zbraně Ukrajině darovat a podpořit tak její boj proti ruské invazi.
„Za pár roků je Německo v pr...“ A dále: „Jejich vláda nemá šajn. Nejvyšší čas pro nové volby,“ poznamenal ředitel letecké společnosti Ryanair Michael O’Leary. Ty se po rozpadu vlády budou konat v únoru. O’Leary reagoval na zvyšování poplatků za kontrolu na letišti (od časů korony stoupl v Německu o 118 procent) a hlavně na leteckou daň.
Další evropský politik mluví o možnosti vyslání vojáků na Ukrajinu. Poté, co v minulých týdnech o tématu mluvil francouzský prezident Emmanuel Macron s britským premiérem Keirem Starmerem a poté, co tuto možnost nevyloučila nová představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová, se nyní podobně vyjádřila i německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil během svého projevu na jednání OBSE šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova za válečného zločince. Šéf ruské diplomacie poté během své řeči hovořil o nacistickém režimu v Kyjevě. Jednání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě se účastní i český ministr zahraničí Jan Lipavský. Ten ale během projevu Lavrova společně se zástupcem Ukrajiny, Polska a pobaltských zemí opustil sál.
