Nasadíme zbraně, jaké nemají ve světě obdoby, chlubil se Putin
Budeme mít zbraňové systémy, které nemají ve světě obdoby. Takto se chlubil ruský prezident Vladimir Putin při tradičním setkání se absolventy vojenských škol v Kremlu.
Budeme mít zbraňové systémy, které nemají ve světě obdoby. Takto se chlubil ruský prezident Vladimir Putin při tradičním setkání se absolventy vojenských škol v Kremlu.
Německo je od začátku ruské invaze na Ukrajinu pod palbou kritiky, protože prý zdržuje dodávky těžké techniky a další vojenské pomoci pro ukrajinskou armádu. Na tuto kritiku zareagovala tamní vláda v úterý zveřejněním seznamu, který poskytuje ucelený pohled na velké množství vybavení, které Německo již zaslalo nebo hodlá odeslat jako pomoc Ukrajině.
V poslední baště obránců Mariupolu, ocelárnách Azovstal, odolávali dlouho přesile ruského agresora, vyčerpání prostředků i sil je donutilo se vzdát. Nyní je až dva a půl tisíce obránců nejen z pluku Azov v ruském zajetí a jejich další osud je nejistý. Někteří mohou doufat ve výměnu zajatců, jiné však může čekat soud.
Ruský prezident Vladimir Putin má strach, že "jiskra demokracie" přeskočí do jeho země, řekl dnes německý kancléř Olaf Scholz v rozhovoru pro list Muenchner Merkur. Putin se podle něj snaží rozdělit Evropu a vrátit se k politice vlivových zón. "V tom neuspěje," prohlásil kancléř. Scholz reagoval na dotaz, zda Putin přijme fakt, že se Ukrajina přiblíží vstupu do Evropské unie.
Ruský rubl v pondělí vůči dolaru vystoupil na nejvyšší hodnotu za téměř sedm let. Podporuje ho zejména blížící se konec měsíce, kdy budou firmy platit daně, uvedla agentura Reuters. Růst kurzu rublu je do značné míry stále jen umělý, protože jeho vývoj ovlivňují kroky ruské centrální banky a zejména administrativní zásahy, které po začátku války na Ukrajině nařídil Kreml. Kurz vystoupil až na 55,44 rublu za dolar, což byla nejvyšší hodnota od července 2015.
Ruská blokáda vývozu ukrajinského obilí je válečný zločin, za který ponese Moskva následky. Před zasedáním ministrů zahraničí zemí Evropské unie, které bude věnováno mimo jiné potravinové krizi hrozící v důsledku ruské invaze, to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Aktuálně projednávanou kandidaturu Ukrajiny do evropského bloku podle něj zatím neodmítl žádný členský stát. Ruská armáda blokuje ukrajinské přístavy v Černém moři, kde podle Kyjeva zůstávají desítky milionů tun obilí.
Litevci rozzuřili Kreml. Zasáhli totiž proti přepravě zboží do ruské Kaliningradské oblasti. Rusko to označuje za bezprecedentní a nezákonné. Litva o víkendu zakázala převážet do nejzápadnější ruské enklávy na březích Baltu po železnici zboží, na které se vztahují sankce Evropské unie. Rusko hrozí odvetnými opatřeními. Ruské ministerstvo zahraničí si předvolalo litevskou chargé d´affaires v Moskvě, aby protestovalo a pohrozilo odvetnými opatřeními, pokud omezení nebude zrušeno.
Na začátku března svět zažil bezprecedentní obsazení jaderné elektrárny cizí armádou. Jadernou elektrárnu v Záporoží obsadily ruské síly během nočního útoku. O tom, co se děje na místě, které je nyní pod kontrolou ruských sil, nyní informoval deník Wall Street Journal. Ve své reportáži píše o paranoie ruských okupantů a snaze potřít ukrajinský odpor 11 000 zaměstnanců, kteří se přes výslechy a pravidelné ponižující kontroly snaží zůstat loajální Kyjevu.
Ruská elita řešila na „zchudlém“ petrohradském ekonomickém fóru hospodářskou realitu příštích let. A ačkoliv ruský vůdce Vladimir Putin opět vyvolával dojem, že se Rusko se sankcemi vypořádalo, někteří ruští odborníci už tak shovívaví nebyli. Podle analytiků hraje Rusku do karet kromě vysokých cen energií také to, že si na západní sankce zvykalo už od roku 2014 po anexi Krymu. Dopady sankcí se tak zřejmě v řadě ohledů teprve projeví.
Ruská invaze na Ukrajinu dokazuje, že tu stále panuje „věk průmyslové války“. Masivní spotřeba vojenské techniky, vozidel a munice vyžaduje rozsáhlou průmyslovou základnu bojujících zemí. Kromě technického vybavení a zásobování armády potravinami je náročnou disciplínou také zásobování municí. Míru spotřeby, vybavení a dostatku střeliva během válečného konfliktu může udržet pouze rozsáhlá a kvalifikovaná průmyslová základna. To může být varováním pro západní země,
Nový šéf britské armády vzkázal vojákům, že musí být připraveni čelit Rusku na bojišti. Ruská invaze na Ukrajinu podle něj ukázala, že vojsko musí být schopno vést pozemní války. Generál Patrick Sanders to podle stanice BBC uvedl v interní zprávě ze 16. června adresované armádním příslušníkům. Podle zdroje BBC z resortu obrany není vyznění zprávy nijak překvapivé, neboť všechny armády světa cvičí na boj. Změnily se však hrozby, kterým země nyní čelí.
Bojové jednotky obou stran jsou zapojeny do intenzivních bojů v Donbasu a pravděpodobně se potýkají s kolísavou morálkou, konstatuje britský resort obrany. Ukrajinské ozbrojené síly podle něj v posledních týdnech pravděpodobně zaznamenaly dezerce, nicméně obzvláště problematická velice pravděpodobně zůstává morálka mezi ruskými vojáky. "Nadále se objevují případy, kdy celé ruské jednotky odmítají plnit rozkazy a dochází k ozbrojeným střetům mezi důstojníky a jejich vojáky," píše britské ministerstvo obrany,
I když evropské země tvrdí, že už pár měsíců plní zásobníky zemního plynu na zimu, omezení dodávek ruského plynu donutilo Evropu naopak sáhnout do těxhto rezerv v zásobnících už teď, píše agentura Bloomberg. Ta s odkazem na data sdružení Gas Infrastructure Europe informovala, že zásoby plynu v jednotlivých evropských státech poklesly poprvé od poloviny dubna, kdy se vlády normálně předzásobují. Letos však vše změnila válka na Ukrajině, sankce světa vůči Rusku a následná odveta Kremlu. Bloomberg konkrétní státy neuvádí.
V současnosti Ukrajina neuvažuje o obnovení mírových jednání s Ruskem. Za nejbližší termín případných jednání označil ukrajinský vyjednávač David Arachimija srpen, a to pouze v případě ukrajinských úspěchů na bojišti. Případná ukrajinská pozice by se poté nelišila od těch diskutovaných v minulosti v Istanbulu. Uvedl to pro Hlas Ameriky. Ukrajina se nyní soustředí na boje ve východní části svého území. Podle Arachimiji plánuje na nejbližší týdny ofenzívu na východní frontě.
ČR plánuje masivně investovat do obrany země. Vláda Petra Fialy v roce 2025 podle nového zjištění ČT hodlá na zajištění bezpečnosti vydat 155 miliard korun, což je o 66 miliard více než letos. Znamenalo by to splnění závazků vůči Severoatlantické alianci (NATO), podle jejíchž úmluv by každý členský stát měl na obranu vydávat 2 procenta svého HDP. „Všichni vidí, co se odehrává nedaleko od nás. Válka na Ukrajině. Je potřeba, aby Evropa byla silnější, obranyschopnější,“ řekl ČT premiér Fiala.
Po dodávkách těžké techniky z počátku války na Ukrajině evropským státům dochází zásoby. Kyjev, který se nachází v obtížné situaci a zoufale potřebuje další zbraně, stupňuje tlak na větší dodávky ze strany evropských spojenců, ale nenechává nic náhodě. Podle informací serveru Africa Inteligence, který se specializuje na strategické obchody na africkém kontinetu, nedávno na evropském zbrojařském veletrhu Eurostatory jednal Kyjev o dodávkách obrněných vozidel s nigerijskou firmou Proforce.
Ruská média v pátek večer zveřejnila záběry, která podle nich zachycují Američany Alexandra Druekeho a Andyho Huynha, zajaté ruskými vojáky v bojích na Ukrajině, uvedla agentura Reuters. Krátký rozhovor se sedmadvacetiletým Huynehem zveřejnil list Izvestija, prokremelská televize RT zase ukázala snímky muže, kterého identifikovala jako devětatřicetiletého Druekeho. Britský web The Telegraph tento týden napsal, že dva bývalí příslušníci amerických ozbrojených sil padli do ruského zajetí.
Britský premiér Boris Johnson se během své páteční překvapivé návštěvy Kyjeva vyjádřil také k situaci na bojišti, kde Ukrajinci už čtvrtý měsíc čelí vpádu ruské armády. Z Ukrajiny nepřišel už několik týdnů tak nadějný pohled na vývoj na frontě, jaký poskytl Johnson. Zmínil vysoké ztráty ukrajinských sil, ale zároveň uvedl, že chápe proč ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskj odmítá vyjednávat a uzavřít s Moskou kompromis. Ruská armáda podle něj sama sebe dostala pod kolosální tlak a má těžké ztráty.
Chmurné předpovědi, které Ruské federaci načrtly západní země, se nenaplnily. Rusko odolává bezprecedentním sankcím, které se naopak obrátily proti Západu. V projevu na ekonomickém fóru v Petrohradě to v pátek řekl ruský prezident Vladimir Putin. Míra inflace v některých zemích Evropské unie podle něj přesáhla 20 procent a EU jako celek bude chudší o více než 400 miliard USD (9,4 bilionu Kč) právě v důsledku sankcí, které zavedla proti Rusku.
Česká republika ve spolupráci se skupinou ČEZ získala část kapacity v připravovaném terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku. Dnes to uvedl na twitteru ministr průmyslu a obchodu (MPO) Jozef Síkela (za STAN). Deník N napsal, že ČEZ uspěl v tendru na pronájem kapacity dvou plovoucích LNG terminálů. Tento krok nám pomůže zajistit dostatek plynu pro naše občany i firmy a snížit energetickou závislost na Rusku," napsal Síkela.
Ukrajinské síly v pátek raketami Harpoon zasáhly v Černém moři u Hadího ostrova ruský remorkér, který převážel zbraně, munici a vojáky, uvedl na sociálních sítích gubernátor Oděské oblasti Maksym Marčenko. Podle gubernátora jde o plavidlo Vasilij Bech. Zásah plavidla potvrdily na facebooku také ukrajinské námořní síly, v době války ale nelze zprávy o vzájemně způsobených ztrátách nezávisle ověřit. Ruská strana se ke zprávě zatím nevyjádřila.
Rusko nenapadlo Ukrajinu, pohled Západu už Moskvu vůbec nezajímá, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru britské stanici BBC na okraj ekonomického fóra v Petrohradu. Opět obhajoval rozsudek smrti vynesený v Doněcku nad britskými občany sloužícími v ukrajinských ozbrojených silách a jako „lži“ popíral zprávy OSN o možných válečných zločinech spáchaných ruskými vojáky. Ve stejný den naopak obvinil ukrajinské síly, že používají nejrůznější drogy, které jim „umožňují necítit strach“.
Válka na Ukrajině vstoupila do nové, snad ještě krvavější fáze. Konec války je v nedohlednu. V této atmosféře se ozývá čím dál víc hlasů na Západě vyzývajících Ukrajince k nějakému vyjednávání s ruským agresorem. Francouzský prezident Emmanuel Macron mluvil o potřebě neponížit Putina, legenda světové politiky a bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger zmínil nutnost ukrajinských územních ústupků, deník NYT vyzval Ukrajince ke kompromisu. O tom, zda by Ukrajina měla na tyto požadavky přistoupit, debatovali v Salonu Pavel Havlíček, Petr Drulák a Radomyr Mokryk.
Kerčský most, spojující Ruskem okupovaný poloostrov Krym s pevninským Ruskem, je cílem ukrajinské armády číslo jedna. Podle serveru The Odessa Journal to uvedl ukrajinský generál Dmitrij Marčenko. Potřebuje ale západní zbraně. Vojenská rozvědka mezitím oznámila, že získala dokument s technickými parametry mostu. „Není to tajemství ani pro jejich, ani pro naši armádu. Ani pro jejich civilisty, ani pro naše civilisty. To bude cíl číslo jedna, který je třeba porazit,“ řekl Marčenko.
Vrcholní představitelé Francie, Německa, Itálie a Rumunska dnes při návštěvě v Kyjevě podpořili, aby Ukrajina rychle získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii, informují světové agentury. Podle agentury Reuters francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že čtveřice podpořila myšlenku udělit Ukrajině "okamžitý" status kandidáta na členství v evropské sedmadvacítce. Jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj reagoval se slovy, že Ukrajina je připravena pracovat na tom, aby se stala plnohodnotným členem EU.
V bojích na Ukrajině denně průměrně umírá 200 až 500 ukrajinských obránců a mnoho dalších je raněno, sdělil zpravodajskému webu Axios Davyd Arachamija, který vedl ukrajinskou delegaci na jednání s ruskou stranou o situaci na Ukrajině. Zabito nebo raněno je podle něj až 1000 vojáků denně. Na začátku tohoto měsíce ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že každý den umírá 60 až 100 ukrajinských obránců.
Spojené státy poskytnou Ukrajině další zbrojní pomoc v hodnotě miliardy dolarů, řekl dnes americký prezident Joe Biden svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému v telefonickém rozhovoru. Dodávka zbraní má podle šéfa Bílého domu podpořit ukrajinské síly na Donbase, kam se nyní soustředí ruská agrese. Agentura AP píše, že jde o dosud nejrozsáhlejší balík americké zbrojní pomoci od začátku války.
Všechny strany by měly zodpovědným způsobem pracovat na vyřešení situace na Ukrajině, řekl čínský prezident Si Ťin-pching svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, s nímž dnes hovořil po telefonu. Čínský lídr dal zároveň najevo ochotu Pekingu s vyřešením situace pomoci. Podle agentury Reuters to uvedla čínská státní televize CCTV. Ruská strana zatím rozhovor nekomentovala. Čína odmítla odsoudit ruskou invazi na Ukrajinu a vyzvala k diplomatickému urovnání konfliktu.
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom znovu snížila maximální objem dodávek plynovodem Nord Stream 1 do Německa, a to na 67 milionů krychlových metrů denně. Opatření bude platit od čtvrtečního rána a firma ho opět zdůvodnila prodlevami při opravě zařízení. Nord Stream 1 je hlavní trasou pro export ruského plynu do Evropské unie, obvykle je schopen přepravovat 167 milionů krychlových metrů plynu denně. Zpráva o opětovném omezení přepravní kapacity vedla k dalšímu růstu cen plynu v Evropě.
Severoatlantická aliance poskytne Ukrajině další zbraně včetně těžké techniky, prohlásil před dnešním jednáním aliančních ministrů obrany generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Aliance je podle něj připravena podporovat Ukrajince dlouhodobě. Ruská reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Ministerstvo zahraničí uvedlo, že západní země nesou na „probíhající tragédii velkou část viny“. Další dodávky zbraní podle vyjádření úřadu povedou k prodlužování bojů a novým obětem mezi civilisty.