Na Ukrajině proti sobě bojují Wagnerovci a Mozartovci. Nejedná se o válku příznivců známých skladatelů, ale o boje mezi soukromými vojenskými skupinami, jedna z nich ve válce podporuje Rusko, druhá Ukrajinu. Nyní skupiny působí na stejném místě poblíž Bachmutu.
Americký deník The New York Times (NYT) uvádí, že ověřil pravost videí, která podle Ruska ukazují popravu asi deseti ruských válečných zajatců Ukrajinci v obci Makijivka v Luhanské oblasti. Deník ale podotkl, že stále není jasné, jakým způsobem a z jakého důvodu byli ruští vojáci zabiti. Ukrajinská armáda už dříve uvedla, že videa prověřuje.
Polsko přijme nabídku Německa, které mu chce poskytnout své systémy protivzdušné obrany Patriot. Na twitteru to v pondělí napsal polský vicepremiér a ministr obrany Mariusz Blaszczak. Chce, aby mobilní raketové systémy byly rozmístěny u hranic s Ukrajinou. Ta chystané opatření uvítala.
Ukrajinská vláda plánuje evakuaci Chersonu a Mykolajivu kvůli přicházející zimě. Boje v obou jihoukrajinských městech vážně poničily klíčovou energetickou infrastrukturu a ukrajinské úřady vyjádřily obavu z humanitární krize, kterou by klesající teploty mohly způsobit. Pomoc s evakuací nabídne v následujících dnech vláda těm, kteří mají zájem odejít dobrovolně, informoval dnes list The New York Times.
Zbraně, které západní země dodávají Ukrajině čelící ruské agresi, mohou skončit v rukou zločineckých skupin nebo teroristů operujících v Británii. V rozhovoru s listem The Sunday Times na to upozornil šéf Národního kriminálního úřadu (NCA) Graeme Biggar. Bezpečnostní činitelé v Evropě sledují, zda se na černém trhu neobjevily kulomety, pistole nebo granáty.
Ruská armáda pokračuje v ostřelování ukrajinských pozic dělostřeleckou palbou, na východě země podnikla jen za neděli téměř 400 takových úderů. Ve svém pravidelném večerním projevu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Nejtvrdší boje se nadále odehrávají v Doněcké oblasti. Ačkoli dnes (v neděli) bylo vzhledem k horšícímu se počasí zaznamenáno méně ruských útoků, jejich počet zůstává stále extrémně vysoký,“ prohlásil Zelenskyj. „V Luhanské oblasti se pomalu posouváme kupředu,“ dodal.
Areálem Ruskem okupované ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny dnes a v sobotu večer otřásly silné exploze, uvedla dnes Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Odborníci agentury, kteří jsou v zařízení přítomni, ohlásili poškození, které ovšem neohrožuje jadernou bezpečnost. Moskva a Kyjev se z ostřelování objektu viní navzájem.
Ve Spojených státech, které ve velkém dotují obranu Ukrajiny, sílí debata, aby se napadená země otevřela mírovým rozhovorům s Ruskem, píše AFP. Podle amerického listu The Washington Post představitelé Bílého domu soukromě vybízejí Kyjev, aby ukázal ochotu jednat s Moskvou a upustil od odmítavého postoje. Nejvyšší představitel Pentagonu, šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley nedává Kyjevu moc vysoké šance, že by získal zpět všechny okupované oblasti. Jeho slova poté mírnil mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby, který tvrdil, že USA se nesnaží Kyjev nutit vzdát se svého území. Kyjev ústupky Rusku odmítá a prosazuje vlastní mírový plán.
Nedávné stahování ruských jednotek z jihoukrajinského Chersonu se uskutečnilo relativně spořádaně v porovnání s jinými velkými ústupy, které Rusko muselo od začátku invaze na Ukrajinu učinit. Napsalo to v neděli britské ministerstvo obrany s odvoláním na informace vojenské rozvědky. Podle analytiků amerického Institutu pro studium války (ISW) nyní Rusko stažené jednotky z jihu nasazuje v Doněcké a Luhanské oblasti a ve východní části Záporožské oblasti. Ruské jednotky tam posilují i nově mobilizovaní ruští vojáci.
Enormní množství zásob munice i techniky proudící na Ukrajinu si už začíná vybírat daň i na zásobách Spojených států. Udržet přísun munice i zbraní bude přitom pro Ukrajinu i Západ jedna ze stěžejních výzev, zejména proto, že se zřejmě ukrajinská armáda bude snažit udržet Rusko pod tlakem i v zimních měsících. Podle analytiků by totiž opak vedl k tomu, že by ruská armáda dostala nerušenou šanci zkonsolidovat síly i vycvičit desítky či stovky tisíc nových vojáků.
Ruské úřady se připravují na druhou vlnu mobilizace a další odvody mužů na válečnou frontu na Ukrajině. Kremelští představitelé rozvíjí skryté mobilizační snahy přes to, že probíhá podzimní cyklus odvodů a ruský diktátor Vladimir Putin oficiálně ukončil částečnou mobilizaci k 31. říjnu. Informuje o tom americký Institut pro studium války (ISW). „Nebýt Wagnerovců, tak je mobilizace mnohem větší.
Moskva a Teherán dosáhly dohody o výrobě bezpilotních letounů na ruském území, aby po měsících vytrvalého bombardování civilních míst ještě více posílily své válečné úsilí na Ukrajině. S odkazem na americké tajné služby to uvedl list The Washington Post, podle Pentagonu měla být dohoda uskutečněna již na začátku listopadu. USA poprvé odhalily íránské plány „darovat“ Rusku stovky bezpilotních letounů Shahed-136 začátkem tohoto roku a ke konci srpna bylo do Ruska odesláno 1000 bezpilotních letounů, které byly shozeny nad civilní cíle na Ukrajině
Rusko na Ukrajině páchá zvěrstva, nejde jen o přehmaty, řekl v sobotu americký ministr obrany Lloyd Austin. Na bezpečnostní konferenci v Kanadě také varoval, že pokud se nepodaří zajistit Ukrajině budoucnost, mohlo by to vést ke „světu tyranie“. Agentura Reuters jeho slova označila za jednu z jeho nejtvrdších kritik na adresu Moskvy od února, kdy Rusko rozpoutalo válku proti Ukrajině. Putinovu invazi Austin označil za nejhorší bezpečnostní krizi od konce druhé světové války.
Britský premiér Rishi Sunak dnes neohlášeně přicestoval do Kyjeva, kde se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Hovořili spolu hovořili o globální bezpečnostní situaci i o vzájemných vztazích, napsal na Zelenskyj na telegramu, kde zveřejnil i video britské návštěvy. Sunak oznámil, že Británie Ukrajině poskytne balík protivzdušné obrany za 50 milionů liber. "Británie ví, co znamená bojovat za svobodu. Jsme s vámi až do konce," napsal na twitteru Sunak.
Ve východoukrajinské obci Makijivka v Luhanské oblasti bylo zastřeleno 10 ruských vojáků, kteří se vzdali ukrajinské jednotce. Ruský voják předstíral kapitulaci, ale vzápětí se pustil do střelby. Následně propukla brutální přestřelka, která skončila likvidací ruské jednotky a zraněním několika ukrajinských bojovníků. Ruské ministerstvo obrany mluví o brutální vraždě, německý deník Bild naopak naznačuje, že se Rusové vzdávali jen na oko. Předstíraná kapitulace také patří k válečným zločinům.
Iniciativa Ukrajiny na bojišti se podle Zdeňka Petráše z brněnské Univerzity obrany snižuje, a to kvůli únavě vojsk a nedostatku zbraní a munice. Petráš to napsal v analýze pro ČTK. Ukrajina v posledních měsících přešla v několika oblastech do protiofenzívy, ruskou armádu místy vytlačila o desítky kilometrů zpět. Na druhé straně podle něj ale ukrajinská armáda několikrát prokázala schopnost rychle přeskupit své jednotky do míst, kde to protivník neočekával a kde se projevilo jeho slabé místo.
Ruská armáda pokračuje v dělostřeleckých a raketových útocích na okolí jihoukrajinského města Nikopol, které leží na severním břehu řeky Dněpr. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na šéfa místní vojenské správy Jevhena Jevtušenka ráno uvedl, že celkem tři obce v okolí byly v noci zasaženy přibližně šedesátkrát. Lidé podle prvotních informací zraněni nebyli, poničeny však podle něj byly rodinné i činžovní domy a automobily. Místa dopadů nyní prověřují specialisté, dodal Jevtušenko.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že Ukrajina popravila deset ruských válečných zajatců. Odkazovalo se přitom na video sdílené ruskými účty na sociálních sítích, které smrt zajatců ukazuje. Ukrajina se k záběrům nevyjádřila, autenticitu videa se podle ruskojazyčného serveru BBC zatím nepodařilo ověřit. „Tato brutální vražda ruských vojáků není ani prvním, ani jediným válečným zločinem,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany. Bez dalších důkazů uvedlo, že takové činy konají ukrajinští vojáci běžně.
Když ruští vojenští pohlaváři v televizním přenosu oznamovali, že stahují jednotky z jihoukrajinského Chersonu, jeden člověk u toho chyběl – prezident Vladimir Putin. V době, kdy velitel ruských vojsk na Ukrajině Sergej Surovikin a ministr obrany Sergej Šojgu 9. listopadu v toporně působícím vystoupení mluvili o důvodech ústupu, byl ruský diktátor Putin na návštěvě neurologické kliniky v Moskvě, kde sledoval, jak lékaři operují mozek. Uvedla to agentura AP.
Ruská armáda v noci na pátek vypálila více než 40 raket na jihoukrajinský Nikopol, informoval šéf Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko. Zasáhly několik obytných domů včetně výškových, elektrické vedení, automobily a hospodářské objekty. Žádné oběti nejsou hlášeny. Nikopolský okres Rusové ostřelovali i v noci na čtvrtek, kdy tam podle Rezničenka dopadlo 70 raket. Nejvíce zasažený bylo samotný Nikopol, kde rakety poničily 20 obytných domů, vysokou školu nebo plynovod.
Jedna výzva končí, dalších několik má Ukrajina před sebou. Díky triumfálnímu vyhnání Rusů z Chersonu získala bránící se země příznivou výchozí pozici před přicházející zimou. Dosud bezprecedentní povzbuzení morálky ve vlastních řadách i v řadách spojenců i zisk zjevně až poloviny svého území zpět. Příliš oddechu si však podle analytiků obránci nemohou dovolit. A stěžejní výzvy je čekají i jinde, než na bojišti.
Spojeným státům docházejí vysoce moderní zbraňové systémy a munice, které by mohly dodávat Ukrajině. S odvoláním na americké představitele obeznámené se situací o tom dnes informovala zpravodajská stanice CNN. Již dříve na to upozorňovyli někteří analitici. Nápor na zbrojní zásoby a schopnost amerického průmyslu dostát poptávce patří ke klíčovým problémům, s nimiž se potýká administrativa prezidenta Joea Bidena.
Spojeným státům zřejmě dochází s horlivostí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského trpělivost. V minulých dnech se objevily již tři zprávy, které zásadně usměrňovaly jeho vyjádření ohledně střely, která zasáhla polské území. Nyní uvedla CNN, že poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan zavolal do kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského po jeho prohlášení, že v Polsku spadla ruská raketa a nabádal vedení Ukrajiny k opatrnějším prohlášením.
Soud v nizozemském Haagu dnes v nepřítomnosti odsoudil na doživotí dva Rusy a jednoho ukrajinského občana, které shledal vinnými z vraždy všech 298 cestujících a členů posádky letu MH17. Čtvrtého obžalovaného, ruského občana, zprostil viny pro nedostatek důkazů. Dopravní letadlo společnosti Malaysia Airlines bylo podle soudu v létě 2014 sestřeleno raketou ruské výroby odpálenou z pole na separatisty ovládaném východu Ukrajiny, který v té době kontrovalo Rusko. Informovala o tom agentura Reuters.
Polsko dalo dnes najevo, že je ochotné umožnit ukrajinským expertům přístup na místo, kam v úterý dopadla raketa. Pracuje tam tým polských a amerických vyšetřovatelů, uvedl dnes v televizi TVN24 poradce polského prezidenta Andrzeje Dudy Jakub Kumoch. Při explozi na východě Polska zemřeli dva lidé. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes trochu zmírnil svůj dřívější jednoznačný postoj, že raketa, která dopadla do Polska, byla ruská.
Ukrajinský průmysl dostal ruskou invazí těžkou ránu, velké podniky byly zničeny. Poválečná obnova potrvá roky, řekl dnes podle agentury Unian ukrajinský premiér Denys Šmyhal v projevu na Kyjevském mezinárodním ekonomickém fóru. Premiér se domnívá, že obnova se zaplatí ze zmrazených ruských aktiv po světě. "Čeká nás velký úkol, udržet ekonomiku v chodu během války, obnovit ekonomiku, vybudovat ji lepší, než byla předtím. Opravdu, je to období ztrát, ale také období příležitostí," řekl premiér.
Ještě že již nežijeme v éře tištěných deníků. Například čtenáři MF DNES se ve středu ráno dočetli, že „ruské rakety dopadly do Polska a zabíjely“, podobně jako věrní předplatitelé Daily Telegraph, britských Timesů a jistě i dalších publikací. Naštěstí je to dnes již jen relikt, jehož dopady přežívají v otravném zvyku jistých zahraničních zpravodajů ČT ukazovat divákům titulní stránky novin jako dokumentaci toho, co se v zemi děje. Jenže éra instantních informací má zase svá rizika.
Dopad rakety na polské území obnažil informační šum, který se kolem války na Ukrajině v určitých momentech odehrává. Tentokrát ruské propagandistické mašině nahrály na smeč někteří západní představitelé a možná i samotní ukrajinští obránci. Po řadě silných vyjádření ze sociálních sítí i ze strany některých západních politiků se dá říct pouze to, že situace stále není zcela jasná.
„Strana říkala, že Oceánie nikdy nebyla v alianci s Eurasií. On, Winston Smith, věděl, že Oceánie byla v alianci s Eurasií před pouhými čtyřmi roky.“ S koncem studené války se zdálo, že této fantazii George Orwella jsme unikli, že svět směřuje ke globalizaci. Jenže v posledních letech se již zcela otevřeně mluví o konci globalizace. V dokumentech vlád se mluví o geopolitickém soupeření, v odborných kruzích o ekonomickém „decouplingu“. Zdá se, že vize budoucnosti, jaké šíří frekventanti Světového ekonomického fóra v Davosujsou slepým ramenem vývoje.
Šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley ve středu uvedl, že se po incidentu v Polsku chtěl telefonicky spojit se svým ruským protějškem Valerijem Gerasimovem, pokus byl ale neúspěšný. Milley tyto snahy blíže nespecifikoval, ale nemožnost navázat spojení v době, kdy se objevily otázky, zda Rusko zasáhlo členský stát NATO, vyvolává obavy ohledně toho, zda by ve chvíli krize fungovala komunikace na vysoké úrovni mezi USA a Ruskem, píše agentura AP.
