Ruská vojska na některých úsecích fronty ztrojnásobila intenzitu svých bojových akcí a podnikají až 80 útoků denně proti ukrajinským obráncům, uvedl náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj. Na tuto situaci upozornil velitele sil Severoatlantické aliance v Evropě, amerického generála Christophera Cavoliho. " Díky hrdinství a mistrovství našich vojáků držíme obranu," uvedl ukrajinský generál.
Ruská vojska se patrně budou stahovat ze západního břehu Dněpru v Chersonské oblasti, řekl podle listu Kommersant zástupce ruských okupačních úřadů v regionu Kirill Stremousov. Na západním břehu Dněpru přitom leží také samotné středisko oblasti Cherson, jedno z největších měst, které se podařilo ruským vojskům od začátku invaze na Ukrajinu obsadit, připomněl list. Na sociálních sítích se dnes objevila videa a fotografie bývalé chersonské oblastní správy bez ruské vlajky, která nad ní dříve vlála.
Ukrajinské síly ztrpčují ruským vojskům pobyt na pravém břehu Dněpru. Šest raket HIMARS dopadlo ve středu odpoledne na pontonový most, který Rusové postavili vedle Antonivského mostu. Dokládají to záběry z kanálů OSINT na sociálních sítích. Provizorní most obstarával spojení ruských jednotek v obleženém Chersonu s týlem na východním břehu řeky. Bez něj se situace ruských jednotek v obklíčeném Chersonu ještě zhorší.
„Na válečné frontě u Bachmutu se velmi dobře daří českému ‚Švejkovu praporu‘,“ tvrdí ruský oligarcha a šéf Wagnerovců Jevgenij Prigožin. Náborová centra pro nájemné vojáky jsou po celé Evropě, včetně České republiky, Francie, Velké Británie či Polska. Nejvíce členů Wagnerovy skupiny pochází z bývalých sovětských zemí, napsal zakladatel soukromé žoldnéřské skupiny na Telegramu. „Češi bojují skvěle a jsou páteří Wagnerovy skupiny,“ zdůraznil Prigožin.
Ruský prezident Vladimir Putin na úvod středeční porady s nejbližšími spolupracovníky z bezpečnostní rady prohlásil, že Rusko je i v případě, že by vystoupilo z dohody umožňující vývoz ukrajinského obilí, připraveno dodat do nejchudších zemí světa „celý objem obilí“, jaký byl dodán z „území Ukrajiny“. Uvedl také, že Rusko nebude bránit vývozu ukrajinského obilí do Turecka. V době, kdy Rusko po ukrajinském útoku na základnu v Sevastopolu pozastavilo platnost uhelné dohody, opustilo Ukrajinu 15 lodí pod patronátem OSN a Turecka.
Ruská válka na Ukrajině se bezděčně projevuje napříč Evropou a možné politické dopady budí značné obavy. Tak jako v případě Moldavska, kde vláda ostře otočila „kormidlo“ směrem na Západ. Podle zprávy ukrajinské rozvědky, do níž nahlédl americký The Washington Post, se tomu však Kreml rozhodl učinit přítrž, v médiích se mluví o přípravách převratu. Echo24 o tom hovoří s Pavlem Havlíčkem.
Bujení paralelního dovozu zakázaného zboží potvrzují zřejmě další čísla. Pračky, ledničky či dokonce elektrické odsávačky mateřského mléka jdou na dračku v zemích sousedících či přátelských k Rusku. A míří sem z trhu Evropské unie. Není to poprvé, co čísla ukazují na porušování unijních sankcí proti Kremlu. Jejich obcházení bylo už například v srpnu jedním z možných vysvětlení, proč Rusové tak rekordně převádí peníze do zahraničí.
Ruské okupační úřady chtějí v ukrajinské Chersonské oblasti evakuovat obyvatele z 15 kilometrů širokých pásů území podél obou břehů řeky Dněpr. Týkat se to má 75.000 lidí, uvedl dnes podle agentury RIA Novosti Ruskem dosazený gubernátor Vladimir Saldo. Ukrajinská armáda v Chersonské oblasti útočí na ruské pozice na pravém břehu řeky a ruské okupační úřady v minulých dnech evakuovaly civilisty z tohoto břehu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pravidelně komunikuje se západním státníky, které burcuje k vojenské pomoci Ukrajině. Server NBC News nyní přišel s informací, že během červnového telefonátu s americkým prezidentem Joe Bidenem, zřejmě tlačil příliš. Podle serveru během telefonátu americký prezident na Volodymyra Zelenského zvýšil hlas a řekl mu, že by měl projevit trochu více vděčnosti za americkou pomoc válkou zmítané Ukrajině.
Rusko se zatím nerozhodlo, zda opraví dvě poškozená plynovodní potrubí Nord Stream, sdělil v úterý podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Mluvčí zároveň zopakoval obvinění, s nímž Moskva přišla o víkendu, že za poškozením potrubí ze září stojí Británie a že britští odborníci se zapojili také do sobotního útoku na ruské lodě v Sevastopolu na nelegálně anektovaném poloostrově Krym. Londýn obě ruská tvrzení už o víkendu popřel.
Po třech měsících se opět rozjela hra o ukrajinské obilí, kvůli které hrozí hladovění milionů lidí i další světový růst cen potravin. Podle odborníků u dohody Rusko vydrželo pouze do doby, kdy z ní mohlo diplomaticky i finančně těžit, hledání záminky pro její ukončení však bylo delší dobu patrné. Rychlá alternativní cesta, jak velkou část zásadních dodávek pšenice či kukuřice z Ukrajiny na světové trhy dostat přitom není. Jedno řešení situace se však nabízí.
Rusko pozastavuje plavbu v bezpečném koridoru v Černém moři, oznámilo v pondělí ruské ministerstvo obrany. Koridor byl dohodnut letos v létě v rámci dohody umožňující vývoz obilí a dalších zemědělských plodin z ukrajinských černomořských přístavů zablokovaných po ruské invazi na Ukrajinu. Moskva tvrdí, že plavba je nepřípustná, protože koridor využil Kyjev k bojové akci proti Rusku. Plavba má být zablokována až do objasnění sobotního útoku dronů proti ruské Černomořské flotile v Sevastopolu
Ruské vrtulníky se čím dál častěji objevují nad ukrajinským bojištěm. Jde o jednu z mála možností Rusů, jak poskytnout pozemním jednotkám leteckou podporu. S rostoucím nasazením se zvyšují také ztráty. Konec jednoho ze strojů Mi-8 zachytila nezvykle detailní videonahrávka z Doněcké oblasti. Ještě v pondělí dopoledne si na sestřel vrtulníku dělaly nárok obě strany. Odborníci a pozorovatelé se pak přiklonili k variantě, že Ukrajinci sestřelili ruský stroj.
Aktuální zprávy z fronty na Ukrajině vyvolávají naděje ohledně blížící se porážky ruských vojsk, ovšem ani po jejich vytlačení by krize spojená s válkou zdaleka nebyla u konce. V komentáři pro bruselský web Politico to napsal český premiér Petr Fiala. Západ se podle něj musí ve věci angažovat roky, ve snaze odvrátit vznik „permanentní hrozby“ na hranici Evropy.„Zničí-li Rusko Ukrajinu, jsme to my, střední a východní Evropa, kdo je hned za ní a čeká, že bude dalším terčem útoku,“ napsal Fiala.
Ruské síly dnes opět podnikly rozsáhlé útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Série výbuchů se dnes v ranních hodinách ozvala v ukrajinském Kyjevě, kde bylo podle starosty Vitalije Klička zasaženo zařízení dodávající elektrickou energii 350.000 domácnostem. Útoky jsou hlášeny z mnoha míst napříč celou zemí, včetně Charkova, Záporoží či Kryvého Rihu. V ukrajinské metropoli se dnes uskuteční společné jednání ministrů české a ukrajinské vlády.
Ruský prezident Vladimir Putin válku proti Ukrajině v roce 2023 nezastaví. Americký institut pro studium války (ISW) ve své analýze počítá s tím, že Putin bude v zimě sledovat vliv války na situaci v Evropě, a na základě toho rozhodne, zda na Ukrajinu na jaře vyšle odvedené vojáky, anebo se rozhodne jinak. ISW soudí, že Putin válku nezastaví a bude se snažit boje prodloužit, aby udržel okupovaná území a vytvořil tlak, který bude Západ nutit ukončit podporu Kyjevu.
Po původně úspěšné dohodě se do hry vrací vyděračský potenciál, který v sobě skrývá ukrajinské obilí. Ruský prezident Vladimir Putin po své prvotní hře, která hrozila hladověním milionů lidí, ustoupil pod patronátem Turecka k vypuštění lodí z ukrajinských přístavů. Nyní se však nebezpečně blíží konec této dohody a Kreml začíná světu opět hrát na nervy. Situaci Rusko navíc dále eskalovalo o víkendu, kdy v reakci na útoky proti Černomořské flotile dohodu rovnou pozastavilo.
Rusové přiznávají další problémy způsobené poničením Kerčského mostu, který spojoval ruskou pevninu s okupovaným Krymem. Ruské federální i lokální úřady vyhlásily od půlnoci na čtvrtek tvrdé omezení pro zboží, které je možné převážet pomocí trajektů. Ostatní se mají na Krym vypravit přes okupovaná území Ukrajiny. Tvrdý dopad situace ukazují i oficiální čísla. Podle Státní dopravní agentury Rosavtodor proudilo před poničením mostu na Krym až 1 500 kamionů každý den.
V krymském přístavu Sevastopol došlo k útoku na ruskou Černomořskou flotilu. Na internetu se objevuje řada videí a snímků, které mají ukazovat jeho průběh, velká část z nich je ale neověřitelná nebo rovnou falešná. Ani jedna z válčících stran nevydává mnoho informací, odborníci ale mluví o mimořádné vojenské operaci, která v současné válce neměla zatím obdoby. Za oběť jí dokonce možná padla vlajková loď flotily Admiral Makarov. Podle serveru navalnews.com ukrajinský útok znamená „zahájení nové éry námořní války pomocí bezpilotních hladinových plavidel, použitých jako sebevražedné drony“.
Německo jako nejbohatší země v Evropě a jeden z největších světových vývozců zbraní by pro obranu evropských hodnot mohlo udělat mnohem více, prohlásil polský premiér Mateusz Morawiecki v rozhovoru pro německý list Bild a polský deník Fakt. Podle Morawieckého jsou v podpoře Ruskem napadené Ukrajiny nejdůvěryhodnější země východního křídla NATO. „Cítí hrozbu přímo od Putina, takže si nebezpečí velmi dobře uvědomují,“ řekl polský premiér v Berlíně po mezinárodní konferenci o obnově Ukrajiny.
Jedna z velkých výhod ruské armády se na jižní frontě války na Ukrajině pravděpodobně vypařila, uvádí deník The New York Times (NYT). Ukrajinská armáda totiž prý na jihu země dosáhla dělostřelecké převahy, což znamená, že dokáží zasazovat Rusům větší škody než naopak. Pomohla k tomu údajně kvalitnější západní munice a přesně naváděné raketové dělostřelectvo, například známé HIMARS.
Zprávy z bojiště na jižní frontě jsou spíše sporadické, Ukrajině se však v posledních týdnech daří blížit ke strategicky zásadnímu městu Cherson a Rusové otevřeně přiznávají, že situace pro ně není lehká. Zatímco někteří čekají ruské stažení z města kvůli bezvýchodnosti situace, zaznívají i hlasy, že se Rusové rozhodli nedat město bez boje a ponechat v něm zabarikádovanou alespoň část posádky. Pokud by skutečně došlo na boj v ulicích, na ukrajinskou armádu čeká velmi těžký úkol, se kterým zatím nemá příliš zkušeností.
Ukrajina se chystá na osvobození prvního velkého města, které Rusové v počátku války ovládli. Náčelník hlavního ukrajinského zpravodajského ředitelství ministerstva obrany Kyrylo Budanov má za to, že osvobozující operace potrvá do konce listopadu. V rozhovoru pro server The Warzone řekl, že ve městě zbyli nejschopnější ruští vojáci.
Rusko pozastavuje účast na dohodě o vývozu obilí z Ukrajiny dnes poté, co Ukrajinci zaútočili v Sevastopolu pomocí dronů proti lodím Černomořské flotily a civilním lodím, které se měly účastnit zabezpečení obilného koridoru. Oznámilo to v sobotu ministerstvo obrany Ruské federace. Ukrajina v reakci na Moskvu vyzvala svět, aby apeloval na Rusko, aby "zastavilo hladové hry."
Částečná mobilizace v Rusku týkající se operace na Ukrajině byla dokončena, ohlásil v pátek ruský ministr obrany Sergej Šojgu prezidentovi Vladimiru Putinovi. Ten 21. září tuto mobilizaci nařídil po sérii neúspěchů a ztrát ruských vojsk ve válce proti Ukrajině. Mobilizaci podle médií provázely zmatky, nedostatky a přehmaty, což nakonec připustily i úřady.
Lidé by si měli přát co nejrychlejší ukončení války na Ukrajině i kvůli tomu, aby nebyla používaná jako výmluva. Ve špičkách české i mezinárodní politiky ale odvážní lidé, kteří by byli schopni válku ukončit nebo k tomu přispět, chybí. Na pátečním setkání, které v areálu Pražského hradu organizoval Český svaz bojovníků za svobodu (ČSBS), to řekl bývalý prezident českého státu Václav Klaus. Akce se zúčastnili rovněž europoslanci Ivan David (SPD) a Kateřina Konečná (KSČM), poslanec české Poslanecké sněmovny Jiří Kobza (SPD) a ústavní právník Václav Pavlíček. Klaus také vyjádřil obavu, že změna prezidenta republiky po volbách by také mohla znamenat konec setkávání svobodně myslících a jednajících Čechů na Pražském hradě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil dnes prezidentským dekretem Praze titul Město-zachránce. Jeho prezidentská kancelář, která o tom informovala na svém webu, uvedla, že hlavní město České republiky titul obdrželo "za projevený humanismus, milosrdenství a solidaritu s ukrajinským lidem, všestrannou pomoc občanům Ukrajiny, kteří byli nuceni opustit zemi kvůli ruské agresi".
Rusové dokončili evakuaci civilistů z okupovaného Chersonu na jimi kontrolovaná území, uvedl šéf ruské správy okupovaného Krymu Sergej Aksjonov.
Ukrajinské ztráty jsou sedmkrát až osmkrát vyšší než ruské, tvrdil ve čtvrtek ruský prezident Vladimir Putin v debatním klubu Valdaj. Prohlásil zároveň, že Rusko nehodlá zasadit Ukrajině jaderný úder. „Nepotřebujeme to udělat. Nemělo by to žádný smysl, ani politický, ani vojenský,“ řekl.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek opět kritizoval politiku Západu jako krvavou a špinavou, popírající svrchovanost států a národů a snažící se přivlastnit si veškeré zdroje a bohatství lidstva. Vytkl Západu mimo jiné „podněcování války na Ukrajině“, kterou ale rozpoutal šéf ruského státu svým rozkazem ke vpádu ruských vojsk do sousední země 24. února.
