Západní státy by mohly dodat první prapor německých tanků Leopard 2 na Ukrajinu v březnu či dubnu letošního roku. Ve Varšavě to ve středu řekl německý ministr obrany Boris Pistorius. Podle agentury Reuters dodal, že tento prapor by měl sestávat zhruba z 31 tanků. „Mohli bychom dodat alespoň jeden prapor v prvních čtyřech měsících letošního roku, možná ve třech měsících, a pak musíme postupovat co nejrychleji,“ řekl Pistorius.
Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj dnes podnikl nečekanou cestu do Británie. Již se stihl sejít s britským premiérem Rishi Sunakem, Navštívil také Westminster, kde před oběma komorami britského parlamentu přednesl projev ve kterém děkoval Británii za podporu od úplného začátku konfliktu a za dodávky zbraní. Poděkoval za dodávky tanků i výcvik ukrajinských vojáků, a zároveň žádal o další nezbytné zbraně, zvláště o letadla.
Rok 2022 byl velmi silným rokem pro světové producenty energií: ropné a plynárenské firmy jako British Petroleum, Shell nebo ExxonMobil zaznamenaly rekordní miliardové výdělky. British Petroleum za poslední rok zdvojnásobila zisk na 27,7 miliard dolarů, což je rekord za 114 let fungování společnosti.
Ruská agrese na Ukrajině skončí koncem roku 2023 a evropské státy budou donuceny spolupracovat s Ruskou federací ve všech sférách, domnívá se čečenský vůdce Ramzan Kadyrov. Zároveň vyzval k uspořádání referenda o nezávislosti polského Slezska. „Boj proti satanismu by měl pokračovat v celé Evropě, především v Polsku,“ napsal Kadyrov na sociální síti Telegram. Podle čečenského diktátora Ramzana Kadyrova „zvláštní vojenská operace“ skončí do konce roku 2023.
Krátce po vypuknutí války na Ukrajině, byla šance na uzavření příměří. Obě strany tomu byly nakloněny a došlo k výraznému pokroku v pohledech na konflikt. Uvedl to bývalý premiér Izraele Naftali Bennett v prvním velkém rozhovoru po konci ve funkci. Během popisu jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, v rozhovoru s pravicovým novinářem a komikem Hanochem Daumem, popsal některá jednání, která dle něj vypadala nadějně.
Kreml nařídil modernizaci protileteckých krytů po celém Rusku, a to kvůli rostoucím obavám, že by se země mohla stát cílem útoků kvůli válce, kterou Rusové rozpoutali na Ukrajině. Podle listu The Moscow Times je stav mnoha ruských krytů a bunkrů v zoufalém stavu, neboť se jedná o zakonzervované pozůstatky sovětské éry. Kontroly a opravy podle listu začaly po invazi na Ukrajinu v únoru loňského roku a podle nejmenovaného zdroje budou pokračovat i letos.
Ruské invazní síly se na různých místech přeskupují a hlavní úsilí soustředí na útočné operace u Kupjansku, Lymanu, Bachmutu, Avdijivky a Novopavlivky na východě Ukrajiny, uvedl v úterý ve své ranní operační svodce ukrajinský generální štáb. Ten zároveň hlásí za uplynulý den odražení ruských útoků u desítky obcí v Luhanské a Doněcké oblasti, včetně Bachmutu. Ruská armáda se podle ukrajinských zdrojů pokusí okolo 15. února o ofenzivu. Chce zaútočit, než na Ukrajinu dorazí západní tanky.
Rusku chybí munice a manévrovací jednotky, za týden se mu podařilo na Ukrajině postoupit jen o několik set metrů. Uvedlo to britské ministerstvo obrany, které podotýká, že ruští velitelé budou pravděpodobně i nadále vyžadovat rozsáhlé pokroky. Zůstává ale nepravděpodobné, že by v nadcházejících týdnech vybudovali potřebné sály k podstatnému ovlivnění výsledku války. Je zřejmé, že se Rusko od začátku roku snaží znovu zahájit útočné operace proti Ukrajincům.
Z pětihodinového rozhovoru s bývalým premiérem Izraele Naftalim Bennettem, který zájemce může s titulky v angličtině zhlédnout na YouTube, se do našich médií zatím dostal jeden pozoruhodný střípek. Týká se rusko-ukrajinské války, února a března loňského roku. Prezident Volodymyr Zelenskyj Bennetta vzápětí po ruské invazi požádal o zprostředkování dialogu s Vladimirem Putinem. Bennett teď vypráví o tajné návštěvě v Kremlu (letěli tam přes Kazachstán, nad Černým mořem by je někdo zaregistroval), která se konala zhruba deset dní po vypuknutí bojů.
Ruští vojáci ovládli část Bachmutu, kontrolují hlavní zásobovací trasy a situace je „objektivně těžká“, řekl televizi Nastojaščeje vremja velitel jedné z ukrajinských jednotek, bránící toto město v Donbasu na východě země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že Ukrajina bude bránit Bachmut tak dlouho, jak jen to půjde. Počty ukrajinských padlých přži obraně města jsou zřejmě značné, dokumentují to nové hroby zachycené na nahrávce.
Rusko ve východní části Donbasu shromažďuje další vojenské jednotky pro očekávanou ofenzívu, která může být zaměřená na Luhanskou oblast, informoval britský deník The Guardian. Guvernér Luhanska Serhij Hajdaj v rozhovoru pro zpravodajský portál Vot Tak uvedl, že stále více ruských vojáků míří k Luhanské oblasti poté, co se objevily zprávy o tom, že Moskva v minulých měsících do oblasti přesouvala tanky a personál. „ Pravděpodobně minimum, které potřebují, je 10 dní na shromáždění posil,“ řekl Hajdaj.
Kritici tvrdí, že nová legislativa, která trestá dezertéry a porušovatele pravidel, je v konfliktu s lidskými právy a demotivuje vojenský personál. V reakci na nová zpřísňující opatření podepsalo více než 25 000 Ukrajinců petici. Prezident Volodymyr Zelenskyj i přesto ve čtvrtek odmítl vetovat nový zákon, který zpřísňuje tresty vojákům, píše web Politico. „Klíčem k bojové schopnosti vojenských jednotek a nakonec k vítězství Ukrajiny je dodržování vojenské disciplíny,“ ohradil se Zelenskyj ve své písemné odpovědi na petici.
Bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen společně s ukrajinským náčelníkem generálního štábu Andrijem Jermakem vymysleli „Kyjevský bezpečnostní pakt,“ který by poskytl Ukrajině bezpečnostní záruky pro dobu, kdy by ještě nebyla členem EU, případně Severoatlantické aliance. Rasmussen propaguje iniciativu několik týdnů a to i s jistým úspěchem, píše německý deník Handelsblatt. Příští týden se bývalý šéf NATO chystá do kancléřství, ve snaze přimět Berlín, aby s bezpečnostní smlouvou s Kyjevem souhlasil. O návrhu "Kyjevského bezpečnostního paktu“ jsme podrobně psali zde.
Zástupci vlád členských zemí Evropské unie se dnes dohodli na cenových stropech na ropné produkty z Ruska. Informovalo o tom švédské předsednictví EU. U nafty bude podle diplomatů cenový strop činit 100 dolarů za barel a u topných olejů 45 dolarů za barel, uvedla agentura Reuters. Opatření by mělo vstoupit v platnost v neděli.
EU bude dodávat na Ukrajinu dva gigawatty elektřiny, které země potřebuje, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Mělo by to být potvrzení solidarity, kterou EU chce projevit ukrajinským obráncům. „Ukrajina v minulosti dodávala elektřinu do Evropské unie, ale teď se situace změnila a elektřinu potřebuje Ukrajina,“ prohlásila předsedkyně EK na kyjevském summitu Ukrajina-EU. Informuje o tom ukrajinská agentura Unian. Kromě toho EU oznámila další balíček protiruských sankcí, který cílí na komponenty pro vojenské drony.
Zvolený český prezident Petr Pavel se domnívá, že jediným omezením zbrojních dodávek Ukrajině by mělo být, že se Kyjevu nebudou posílat jaderné zbraně. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že ukrajinská armáda může ruské invazní síly porazit. Podle agentury Bloomberg to Pavel dnes řekl v rozhovoru s Bloomberg TV v Praze.
Kreml dnes odmítl zprávy o tajném americkém návrhu na mírové řešení mezi Ruskem a Ukrajinou a označil je za nepravdivé, napsala agentura TASS. Zprávu švýcarského listu Neue Zürcher Zeitung, podle kterého Washington v polovině ledna nabídl Moskvě pětinu ukrajinského území, odmítly dříve i Spojené státy. NZZ ve čtvrtek uvedl, že šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns se v lednu tajně vydal do Moskvy a Kyjeva, kde jménem Bílého domu představil mírový plán.
Počet mrtvých a zraněných ruských vojáků na Ukrajině se blíží 200 000. Odhadují to američtí a další západní činitelé, napsal list The New York Times (NYT). Ačkoliv odhady ztrát podle nich mohou být nepřesné, už tak vysokou bilanci v posledních měsících navýšily i tvrdé boje u východoukrajinských měst Bachmut a Soledar. Moskva po podzimním neúspěchu na frontě zoufale touží po velkém úspěchu a Bachmut považuje za klíč k ovládnutí Donbasu, píše NYT.
Ukrajinská armáda dostane od Spojených států rakety GLSDB, které s dosahem přes 150 km dokáží zasáhnout cíle na dvojnásobnou vzdálenost oproti dosavadním raketám GMLRS. Kyjev tak bude moci mířit hluboko za frontovou linií, čímž by mohlo dojít ke změně v průběhu války. Informovala o tom agentura Reuters.
Americký prezident Joe Biden měl vyslat šéfa CIA Williama Burnse na tajnou misi do Kyjeva a Moskvy, aby prozkoumal „ochotu obou stran jednat“. Nabídkou Kyjevu měl být „mír za území“, kdy by Rusko mohlo získat pětinu území Ukrajiny za ukončení války. Obě strany však návrh odmítly.
Státy Severoatlantické aliance by měly uvažovat o dodávkách stíhaček Ukrajině, řekl stanici Deutsche Welle (DW) nově zvolený český prezident Petr Pavel. Podpora Kyjeva je podle něj v našem vlastním zájmu. „Měli bychom Ukrajině poskytnout jakoukoliv pomoc, která jim umožní vyhrát konflikt, obnovit svou suverenitu a územní celistvost. Měly by to být stíhačky? Myslím, že bychom o tom měli velice seriózním způsobem uvažovat,“ řekl Pavel v rozhovoru zveřejněném ve středu.
Sportovním světem začala rezonovat otázka, zda Mezinárodní olympijský výbor (MOV) povolí účast ruským a běloruským sportovcům na olympijských hrách v Paříži v roce 2024. Na MOV se kvůli zvažování kontroverzního kroku začala hrnout kritika ze všech stran. Výbor se ale hájí tím, že sportovcům by byla účast umožněna pouze za dodržení určitých podmínek. Kritika přichází z Ukrajiny i Česka, bojkot her připouští Lotyšsko. Rusko na navrhované podmínky odmítá přistoupit.
Pamatujete, jak se v kritických týdnech před prvním kolem zasekla kampaň Danuše Nerudové? Na paškál se znovu či konečně dostaly problémy na její bývalé univerzitě a ona na to nebyla schopna pořádně reagovat. Nejdřív se zapírala před novináři a pak v její komunikaci hodně zněl motiv, že to byla nespravedlnost, která ji postihla, protože je žena. Někomu vadí, že bychom měli první prezidentku, k muži by se ve veřejném prostoru takto nikdo nechoval – tak to působilo.
Ukrajinské jednotky za uplynulý den odrazily ruské útoky u osmi obcí. I přes velké ztráty Rusové nepřestávají útočit na východě země, uvedl ukrajinský generální štáb v ranním přehledu situace na bojišti. O intenzitě bojů svědčí, že ukrajinské velení odhadlo ruské ztráty za 24 hodin na 920 vojáků. Od vypuknutí války před více než 11 měsíci Rusko přišlo o 128 420 vojáků a tisíce tanků a dalších zbraní, tvrdí Kyjev. Podobná vyjádření stran válečného konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
V posledních týdnech se mluví o plánované ruské ofenzivě a blížícím se klíčovém momentu války. Ukrajina se pečlivě připravuje na možný útok mobilizovaných Rusů a nedávno přesvědčila spojence k dodávkám západních tanků.
Spojené arabské emiráty se staly centrem ukrajinských proruských politiků a bývalých opozičníků. Kyjev je rovnou nazývá kolaboranty. Blyštivé mrakodrapy a luxus Dubaje si užívá mimo jiné bývalá premiérka, šéfka opoziční strany Vlast a „strůjkyně ukrajinské korupce“ Julija Tymošenková, proruští lidovečtí poslanci Suto Mamojan, Vadym Stoliar a Natalia Korolevská, kteří se do Dubaje údajně přestěhovali natrvalo. S investigativní reportáží přišel deník Ukrajinska Pravda.
Až tři miliony rublů (asi 940.000 Kč) slibuje gubernátor sibiřského regionu vojínům za zničení či ukořistění tanků Leopard či Abrams, které západní spojenci přislíbili Ukrajině. Až ale tanky jednou dorazí a bude možné se s nimi střetnout, stále bude platit, že „jednorázová výplata se týká jen ruských občanů se zaregistrovaným bydlištěm v Zabajkalském kraji“, píše list Kommersant.
Bývalý britský premiér Boris Johnson prohlásil, že mu ruský prezident Vladimir Putin během telefonátu před invazí na Ukrajinu vyhrožoval raketovým úderem. Johnson uvedl, že tato poznámka zazněla poté, co Putina během „velmi dlouhého“ hovoru loni v únoru varoval, že válka bude „naprostou katastrofou“. Informovala o tom BBC s odkazem na svůj dokument, ve kterém zkoumá kontakty šéfa Kremlu s ostatními světovými lídry.
Poté, co se Spojené státy a další západní země rozhodly dodat Ukrajině moderní tanky, nevidí Moskva smysl v jednání s Kyjevem nebo jeho západními „loutkovodiči“. V rozhovoru s agenturou RIA Novosti to řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Nikdo na Západě podle něho nepřišel se seriózní iniciativou týkající se řešení ukrajinské krize.
Íránské strategické objekty zasáhly v sobotu útoky dronů. Íránská protivzdušná obrana v sobotu pozdě večer údajně zneškodnila tři bezpilotní letouny poblíž zbrojovky v centrálně položeném městě Isfahán. Uvedla to dnes agentura AP s odvoláním na státní média a íránské ministerstvo obrany. Média několik hodin předtím informovala o hlasitém výbuchu. Izrael nechtěl útok komentovat, poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak ho označil za účet za válku.
