Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) přemýšlí o zvýšení důchodového věku. S tím však dlouhodobě nesouhlasí ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). „Dokud tady bude ČSSD, věk odchodu do důchodu se zvyšovat nebude,“ slibuje. Její ministerstvo má svůj návrh důchodové reformy představit v září.
Vládní navyšování důchodů na příští rok ještě není hotovou věcí. Návrh sice prošel sněmovnou po dvouhodinové rozpravě, přesto se k předloze dolní komora znovu vrátí. Důvodem je, že Senát návrh na zvýšení důchodů vrátil s tím, že vládní návrh není spravedlivý. V září tak budou poslanci rozhodovat, zda přijmou pozměňovací návrh ODS, podle kterého by dostal každý senior tisíc korun měsíčně navíc, pokud je už v penzi 25 let. Projednání navíc musí poslanci stihnout do konce září, kdy má předloha nabýt účinnosti.
Odstraňte nespravedlnost a přidejte o tisíc korun víc všem důchodcům, kteří jsou v penzi už 25 let. S takovým návrhem přišel senátor Miloš Vystrčil (ODS), ke kterému se přidali i senátoři ze sociální demokracie. Horní komora tak chce napravit nedávnou křivdu, kterou podle nich udělala vláda Andreje Babiše.
Předseda vlády Andrej Babiš se při každé příležitosti chválí, jak seniorům zvyšuje každoročně penze o 900 korun. V oblibě má také tvrzení, že přidává důchodcům nejvíce ze všech vlád v minulosti. Sněmovna má dnes v plánu probrat další přidání, které by seniorům připadlo od příštího roku. Reálně však důchodci dostávají průměrnou penzi 38 procent průměrného platu. Za vlády Miroslava Kalouska na ministerstvu financí však důchodci dostávali 42 procent průměrného platu.
Kromě slovních přestřelek a vulgarit se poslanci při vyslovování o nedůvěře vládě přeli také o důchody.
Krize v oblasti sociálních služeb nadále přetrvává, i když se ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dohodly na dofinancování. Kraje požadovaly po vládě dvě miliardy korun, které nutně potřebují k udržení provozu jednotlivých zařízení. Maláčová s Schillerovou poskytly pouze jednu miliardu s tím, že zbytek bude záviset na čerpání financí z evropských fondů. Podle krajů se však problém nevyřešil a nadále hrozí odchod až deseti tisíc pracovníků.
Podfinancovaný sektor sociálních služeb je v kritickém stavu. Mohou za to vládní škrty, které nedovolí krajům získat z rozpočtu více než 15 miliard. Na potřeby související s provozem a platy však potřebují zařízení minimálně další dvě miliardy. Další peníze odmítá poskytnou ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která problém vidí u ministerstva práce a sociálních věcí. Šéfka resortu Jana Maláčová (ČSSD) slibuje, že se potřebné dvě miliardy ušetří v rámci všech ministerstev. Pokud se peníze nenajdou, hrozí propuštění 10 tisíc pracovníků.
S blížícími se volbami šlape PR tým hnutí ANO na plné obrátky. Andrej Babiš jasně ukázal, na kterou cílovou skupinu se zaměřuje. Příkladem může být tradiční Babišovo nedělní hlášení, které vyšlo ve dvou verzích. Většina facebookových uživatelů si sice mohla v neděli přečíst status „Čau lidi. Natvrdo a bez keců“, pro uživatele starší šedesáti let ale vznikl status speciální. Příspěvek se na stránce ale nezobrazuje, pouze přes zacílenou reklamu či odkaz.
Zhruba 190.000 seniorek a seniorů musí měsíčně vystačit s důchodem pod 10.000 korun. Kolem 60.000 lidí pak nemá starobní penzi ani 8000 korun. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), které sněmovnímu sociálnímu výboru poskytla zastupující náměstkyně ministerstva práce pro pojistné systémy a dávky Kateřina Jirková. Hranice příjmové chudoby pro samotného člověka loni v ČR činila 11.963 korun, letos bude o něco vyšší.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová si pochvaluje činnost důchodové komise, kterou sama založila. Podle ní je expertní skupina více než čtyř desítek členů jednotná. S tvrzením ministryně však nesouhlasí kritici komise, kterým vadí absence snahy o zásadní důchodovou reformu, kterou Česká republika potřebuje. Pokud se současný penzijní systém nezmění, může se dostat po roce 2030 do značného deficitu.
Měl to být příjemný výlet do Turecka, místo toho se Michaela S. stala svědkem praktik, které jí připomněly jednání tzv. šmejdů vůči důvěřivým seniorům. Přestože se na první pohled zájezd CK Nikal jevil jako velice výhodný, stál pro jednoho 4 990 korun, realita byla jiná. Účastníci museli navštívit několik předváděcích akcí. Své svědectví poskytla mladá žena pro Echo24. Ředitel cestovní kanceláře Roman Piskač odmítl, že by společnost měla z předváděček provize či že by někdo byl do nákupů nucen. „Převážná většina klientů je s daným zájezdem spokojena a nemá žádné výhrady k návštěvám tradičních řemeslných výroben,“ dodal pro Echo24.
Vstup do třetího důchodového pilíře by měl být povinný pro všechny občany od osmnácti let. Změna ve spoření by však počítala i s tím, že by každý mohl kdykoliv vystoupit. Tak vypadá jedna z variant zvažovaných změn v současném systému penzijního pojištění, kterou bude v červnu probírat důchodová komise. Ta má za úkol pouze dílčí úpravy penzí, i když se vláda zavázala k tomu, že důchodovou reformu připraví komise tvořená odborníky.
Vláda hnutí ANO a ČSSD se rozhodla zákonem danou valorizaci důchodů, která se bude pro rok 2020 pohybovat kolem 700 korun měsíčně, doplatit do slibovaných průměrně 900 korun měsíčně zvláštním příspěvkem. Základ, ze kterého se penze vypočítávají, kabinet navyšovat nebude, zásluhovost tak zůstane na stejné úrovni, řekla po jednání vlády ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Vláda Andreje Babiše rozzuřila část rodičů do běla. Navýšení rodičovského příspěvku o 80 tisíc korun pouze pro nově narozené děti v nich nepřestává vyvolávat negativní emoce. Na hlavy politiků se už čtvrtý den valí vlna kritiky od veřejnosti, která považuje rozhodnutí sociální demokracie a hnutí ANO za nespravedlivé. Naštvaní rodiče dokonce podepisují petice, které zatím mají dohromady na 40 tisíc podpisů.
Nezodpovědný krok, který levicová vláda může nahradit vyššími daněmi. Tak vypadá současná shoda koaličních partnerů mezi hnutím ANO a sociální demokracií, kteří chtějí navýšit penze a také rodičovský příspěvek. Vláda Andreje Babiše neuvedla, odkud peníze pro obě skupiny obyvatel vezme. Zvýšení rodičovského příspěvku spolu s důchody zatíží rozpočet na příští rok minimálně 11 miliardami korun. Navýšení ovšem čeká také rozpočty na další roky, protože se jedná o mandatorní výdaje, které nařizuje zákon.
Na stůl se vrací záměr osvobození restaurací a některých dalších provozoven od autorských poplatků, pokud v nich hraje rozhlasový nebo televizní přijímač. Vláda bude v pondělí o novele jednat. Omezení okruhu plátců předpokládají hned dvě novely, a to skupiny poslanců vládního ANO a poslanců opozičního hnutí SPD Tomia Okamury. Stejnou senátní snahu dolní komora začátkem února ve vládní novele autorského zákona zamítla. Ochranný svaz autorský (OSA) považuje novelu za nesmysl, jelikož není v souladu s mezinárodním právem. Novely nejprve posoudí vláda. Rozhodne o nich parlament.
Česko zásadní důchodovou reformu nepotřebuje a neumí ji ani pořádně připravit. Potřeba je průběžné přizpůsobování systému penzí měnící se společnosti. Je o tom přesvědčena ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). V pátek to řekla v Praze na sjezdu úřednických odborů. Propočty resortů práce a financí i Národní rozpočtové rady ukazují, že bez reformních změn ale nebude penzijní soustava do budoucna udržitelná.
Přidal jsem důchodcům více, než poslední pravicová vláda. Tak předseda vlády Andrej Babiš s oblibou prezentuje navýšení důchodů seniorům, kteří letos od státu dostali o 900 korun více. Na příští rok počítá Babiš s dalším navyšováním, i když přiznává, že by na to v současném rozpočtu nebyly prostředky. Za vlády Miroslava Kalouska na ministerstvu financí přitom průměrná penze dosahovala úrovně skoro 44 procent průměrné mzdy. Letos za vlády Andreje Babiše však průměrný důchod dosahuje jen 38 procent.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) odstartovala existenci nové důchodové komise složenou z politiků a odborníků. Sociálnědemokratická politička zopakovala, že komise bude primárně řešit nízké penze u žen a dřívější odchod do důchodu pro vybrané profese. Opozice a odborníci však varují, že speciální skupina by se spíše měla zaměřit na příjmovou stránku a hledat zdroje financování. Stát totiž na důchody loni vydal spolu s dávkami celkem 457,5 miliardy korun.
Ministerstvo práce navrhne pro příští rok zvýšení starobních důchodů v průměru o 900 korun. S návrhem však ministryně Jana Maláčová (ČSSD) přichází v době, kdy ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) požaduje po ostatních ministrech miliardové škrty. Ty mají nejvíce dopadnout na ministerstvo dopravy. Rezortu, který čelí značné kritice za pomalou výstavbu dálnic, tedy hrozí, že nebude mít potřebné finance na nové investice či dokončení rozestavěných projektů. S návrhem na další průměrné zvýšení důchodů o 900 korun přišel před pár týdny premiér sám Andrej Babiš (ANO).
Každým rokem stoupá počet japonských seniorů, kteří páchají drobné zločiny a následně se nechávají zavřít do vězení. Tímto zvláštním trendem se snaží bojovat s vlastní samotou či obtížnou finanční situací, informuje BBC. Pro mnohé důchodce je pobyt za mřížemi mnohem levnější, méně stresující a bez rizik a nejistot než „tam venku“. Pro státní kasu to přitom znamená nemalé výdaje.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová navrhla při představení komise dvě základní priority. Prvním krokem má být řešení nízkých důchodů u žen. Druhou prioritou je jednání o dřívějším odchodu do důchodu u fyzicky náročných profesí. Komise až v dalších tématech přiznává hledání dalších finančních zdrojů pro celý penzijní systém. Odborníci poukazují, že by to měl být primární důvod pro důchodovou reformu. Celá poradní skupina bude mít 47 členů a sejde se poprvé na konci února.
Systém penzí by se mohl beze změn po nástupu silné generace 70. let, takzvaných Husákových dětí do důchodu propadnout do výrazného deficitu. Při zastavení důchodového věku na 65 letech by schodek mohl v roce 2060 činit 3,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V dnešních částkách by tak výdaje převýšily příjmy asi o 172 miliard korun. Vyplývá to z pojistně-matematické zprávy o důchodovém pojištění, kterou vydalo ministerstvo práce.
Vláda Andreje Babiše odkládá důležité reformy a posouvá jejich realizaci na konec volebního období. Naposledy premiér Babiš připustil, že se daňová reforma uskuteční nejdříve za rok. Se zrušením superhrubé mzdy, kterou Babiš považuje za podvod, počítá vláda až v roce 2021. Menšinový koaliční kabinet Andreje Babiše v současné době neplánuje snížení daní. Změna nenastane ani za rok, protože podle Babiše bude rozpočet „napjatý, takže spíš 2021“. Reformní kroky v oblasti daní však Babiš slibuje dlouhodobě.
Za způsobení nehod dvou osobních vlaků na Mladoboleslavsku v pondělí poslal soud seniora Jaromíra Baldu na čtyři roky do vězení a nařídil mu ambulantní psychiatrické léčení. Jedenasedmdesátiletý Balda předloni pokácel dva stromy na železniční koleje, navíc šířil výhrůžné letáky. Chtěl tak u lidí vyvolat strach z muslimských migrantů.
Předseda vlády Andrej Babiš hodlá příští rok zvýšit penze o dalších 900 korun. Přitom v minulém roce jeho vláda odsouhlasila skokové přidání o stejnou částku. Do dvou let pak Babiš plánuje, aby byla průměrná penze patnáct tisíc korun. Otázkou zůstává, kde Babiš vezme na přidání důchodů peníze. Na letošní rok přiteklo na penze rekordních 472,5 milirady korun. „Hlavním zdrojem jsou odvody sociálního pojištění a díky nim i letos je důchodový účet přebytkový,“ řekl Babiš v rozhovoru pro sobotní deník Právo.
Ministryně práce a sociálních věcí uvažuje nad tím, že by dosud dobrovolný třetí pilíř mohl být povinný. Počítá s tím jeden z návrhů, které probere důchodová komise. Ta bude tvořena jak politiky ze všech sněmovních stran, tak odboráři, zaměstnavateli a členy seniorských organizací. Maláčová chce také zvýšit důchody ženám a vyřešit předčasné penze u fyzicky náročných zaměstnání. Experti však varují, že tyto dvě změny nepředstavují žádnou reformu. Podle propočtů není současná penzijní soustava bez reformních kroků udržitelná.
Francouzka Jeanne Calmentová, která drží rekord coby nejdéle žijící člověk historie, byla nejspíše podvodnicí, dožila se „pouhých“ 99 let, namísto 122. Myslí si to ruský matematik Nikolaj Zak, ke svému závěru dospěl na základě studia nesrovnalostí v biografiích, rozhovorech, které Calmentová poskytla, fotografiích a dalších záznamech. Upozorňuje na to server Deutsche Welle.
