Velmi neuspokojivý konec Vrbětic
Někteří čelní politici i orgány jako BIS zprávu pojednali jako zásadní průlom – jako by se konečně pravda ukázala... nebo něco v tom duchu. Přitom pravdou je téměř opak.
Někteří čelní politici i orgány jako BIS zprávu pojednali jako zásadní průlom – jako by se konečně pravda ukázala... nebo něco v tom duchu. Přitom pravdou je téměř opak.
Sérii výbuchů a dalších incidentů v Evropě, včetně explozí v muničním areálu v českých Vrběticích z roku 2014, pomáhali koordinovat ruští špioni, manželé Šapošnikovovi, kteří na přelomu tisíciletí získali s pomocí podvrhů a zkreslených údajů české občanství. Napomohl tomu údajně tehdejší ministr vnitra Stanislav Gross (zemřel v roce 2015). Napsal to s odkazem na české vyšetřování server The Insider v obsáhlém materiálu popisujícím aktivity manželského páru.
Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) odložili případ výbuchů skladů v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku, při kterém v roce 2014 zemřeli dva lidé. Policisté považují za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Chtěli zabránit dodání munice do oblastí, kde provádělo Rusko vojenské operace. Protože se podezřelí pohybují v Rusku, které odmítlo s českou policií spolupracovat, nemohli kriminalisté zahájit jejich trestní stíhání.
Ruční granáty pro českou armádu budou vyráběny v areálu státního podniku Vojenského technického ústavu (VTÚ) ve Vrběticích na Zlínsku, uvedlo ministerstvo obrany. Se zakázkou ve středu seznámí vládu ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Starostové obcí z okolí Vrbětic na Zlínsku ani Zlínský kraj o tom ale předem nevěděli, řekl hejtman kraje Radim Holiš (ANO). Uvedl, že k výrobě granátů chtějí získat oficiální informace.
Policie už v letošním roce nestihne obvinit dva agenty ruské vojenské rozvědky GRU z útoku na muniční sklad ve Vrběticích na Zlínsku. Zůstávají tak zatím stále pouze podezřelými. Ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiří Mazánek pro Echo24 řekl, že česká policie musí před zahájením trestního stíhání počkat na dokončení výměny informací se zahraničními partnery. Útvar na kauze spolupracuje také s britskou jednotkou vyšetřující útok v Salisbury.
Česká Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) a britská Metropolitní policie založili společný vyšetřovací tým, který bude mít zas úkol prošetřit jednak českou kauzu výbuchu v areálu Vrbětice a jednak otravu dvojitého britského agenta Sergeje Skripala. Oba incidenty spojuje podezření na zapojení ruské tajné služby GRU a jejích agentů. Policie o tom informovala na svých stránkách.
Kauza kolem odměny pro europoslance Stanislava Polčáka za pomoc při odškodnění obcí u Vrbětic je od podzimních voleb už několikátým škraloupem na do té doby poměrně bezproblémové pověsti Starostů. Předcházela jí kauza Farský nebo Michalik. Všichni tři muži sice své pochybení odmítli, nakonec se ale svých funkcí vzdali. Také Polčák ve čtvrtek oznámil rezignaci na post místopředsedy hnutí. Zůstane mu ale funkce jednoho z volebních manažerů pro komunální volby?
Europoslanec a advokát Stanislav Polčák rezignoval na funkci místopředsedy vládního hnutí Starostové a nezávislí (STAN). Informoval o tom dnes v tiskové zprávě STAN. Polčák reagoval na informace o své odměně za prosazení zákona o odškodnění pro obce za výbuch muničních skladů ve Vrběticích. Tvrzení, že je odměna provizí za prosazení zákona, je podle něj nepravdivá a poškozuje hnutí STAN. Server Seznam Zprávy v pondělí uvedl, že Polčák měl od čtyř obcí dostat celkem 7,75 milionu korun za právní pomoc.
Ministerstvo vnitra v pondělí ráno zahájilo desetidenní kontrolu, která bude v Kanceláři prezidenta republiky (KPR) prověřovat správu dokumentů a spisů. Kontrolu vnitra a NBÚ v prezidentské kanceláři doporučil začátkem února sněmovní bezpečnostní výbor. Úřady podle něj mají v souvislosti se skartováním tajné zprávy o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích prověřit, jak se od začátku loňského roku na Hradě dodržovaly požadavky na ochranu utajovaných informací.
Hrad potvrdil, že skartoval tajnou zprávou o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku. Podle prohlášení Kanceláře prezidenta republiky (KPR) se s ní neseznámil nikdo nepovolaný a ochrana utajovaných informací nebyla ohrožena. Dokument podle Hradu dorazil od BIS v rozporu s platnou legislativou a v hrubém nepořádku. To kontrarozvědka rozhodně odmítla. Prezidentské kanceláři byl dokument předán řádně, ta ho převzala bez výhrad, sdělil ČTK mluvčí BIS Ladislav Šticha.
I pokud by zpráva k Vrběticím na Hradě byla skartována omylem, mohl být porušen zákon. V nedělním pořadu Partie Tezerie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekla předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Policie to podle ní musí vyšetřit. Podle bývalého šéfa dolní komory Radka Vondráčka (ANO) je překvapivé, že se na veřejnosti objevují informace z vnitřního chodu prezidentské kanceláře. S odkazem na tři nejmenované zdroje o tom v sobotu informovaly ČRo – Radiožurnál a Respekt.cz.
Policie prověřuje, zda prezidentská kancelář skartovala tajnou zprávu o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku. S odkazem na tři nejmenované zdroje to tvrdí Český rozhlas – Radiožurnál a server Respekt.cz. Detektivové podle nich na skartaci dokumentu narazili při prověřování, zda se s tajnou zprávou na Hradě neseznamovali lidé bez bezpečnostní prověrky. Policie informaci médií nekomentovala.
V souvislosti s vyšetřováním výbuchů ve Vrběticích požádala Česká republika o právní pomoc Ruskou federaci. České orgány činné v trestním řízení dál podezírají pracovníky ruské vojenské zpravodajské služby, že v muničních skladech na Zlínsku umístili nástražné zařízení, které iniciovalo explozi. Krajské státní zastupitelství v Brně ve středu v tiskové zprávě podepsané dozorovým státním zástupcem Martinem Malůšem uvedlo, že nemůže odhadnout, jak dlouho bude prověřování trestní věci pokračovat.
Původní vyšetřovatelé výbuchů ve Vrběticích pochybili, připustil v rozhovoru pro Radiožurnál šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek. Vyšetřovatelé si podle něj v roce 2018 nevšimli podobnosti dvou lidí s agenty ruské vojenské rozvědky GRU, kteří byli podezřelí z pokusu otravy Sergeje Skripala v Británii. Všiml si toho při prověrce spisu nový vyšetřovatel, který kauzu dostal v roce 2019. V lednu 2020 policisté stanovili spojení agentů s výbuchem jako jedinou vyšetřovací verzi.
Náměstek ministra zahraničí Martin Smolek v pondělí předal ruskému velvyslanci v ČR Alexandru Zmejevskému diplomatickou nótu, která uplatňuje mezinárodněprávní odpovědnost Ruska za jeho zapojení do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích a požaduje plnou náhradu škod způsobených explozí. Nótou Česko vyzývá Rusko k jednání v této záležitosti. Sdělilo to ministerstvo zahraničí. Moskva přirovnala českou žádost o kompenzaci za Vrbětice k vyděračství.
Hlavní postavou českého internetu se minulý týden stal někdejší poslanec TOP 09 Dominik Feri, protože Deník N a Alarm publikovaly výpovědi několika mladých žen, které prý sexuálně obtěžoval, často dost hrubě, dvě výpovědi popisují něco přinejmenším hodně podobného znásilnění. Názorů se objevilo hodně. Vlastně neobjevilo. Názory se objevily plus minus dva, mnoho a mnohokrát byly ovšem opakovány.
Česko mají do pondělní půlnoci opustit pracovníci ruského velvyslanectví, které vyhostilo v souvislosti s kauzou výbuchů muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku. Výjezdní příkaz obdrželo 123 ruských občanů, kteří mají do půlnoci z pondělí na úterý opustit ČR. Třicet z nich má diplomatický pas a zbytek služební, uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Eva Davidová. Zatím jich odletěla méně než polovina. Někteří odjíždí z ČR auty.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) neuspěl ani na oficiálním summitu Evropské unie s žádostí o vyhoštění ruských diplomatů u ostatních států. Přitom od tohoto setkání si premiér i ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) slibovali, že se zde žádost projedná a evropské státy tak ukáží, jak stojí za Českou republikou. Místo toho se ale ozývá kritika, že Babišova vláda doplatila na svou nerozhodnost a také na to, že stát po zjištění o útoku ve Vrběticích dostatečně neinformoval své partnery.
Další vyhošťování ruských diplomatů ze zemí EU, o které Praha usilovala v reakci na případ Vrbětice, nebude na programu pondělního summitu. Uvedl to diplomatický zdroj, podle kterého se v unijních kruzích o žádné podobně viditelné akci na podporu Česka nejedná. Mimo jiné proto, že česká žádost nebyla správně načasována. Podle bruselského webu Politico vytkla nedávno německá kancléřka Angela Merkelová českému premiéru Andreji Babišovi fakt, že Praha před vypovězením pracovníků ruské ambasády nekoordinovala svou akci s unijními spojenci.
Česká vláda propásla podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) první moment překvapení bezprostředně po zveřejnění informací o zapojení příslušníků ruské vojenské rozvědky GRU do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Proto nenastala taková mezinárodní odezva a vyhošťování ruských diplomatů jako při otravě Sergeje Skripala v anglickém Salisbury roku 2018. „Hamáček chtěl být geroj, který přiveze medicínu. Těm cimrmanovským povídačkám nevěřím,“ řekl Vondra v nedělní Partii na Primě.
Šíříte dezinformace, napsal prezidentovi Miloši Zemanovi v otevřeném dopise syn jednoho ze dvou zaměstnanců firmy Imex Group, kteří zahynuli v říjnu 2014 při explozi muničního skladu ve Vrběticích. Právník Ondřej Havránek zároveň prezidenta vyzval, aby nepravdy šířit přestal. Ze dvou explozí muničních skladů ve Vrběticích jsou podle českých bezpečnostních složek podezřelí agenti ruské vojenské rozvědky GRU. Zeman v minulosti ale prohlásil, že existuje víc vyšetřovacích verzí.
Prezident Miloš Zeman byl překvapený, když s ním přijeli premiér Andrej Babiš (ANO) s ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD) řešit kauzu Vrbětice a vyhoštění ruských diplomatů. Zprávu totiž BIS na Pražský hrad sice doručila s desetidenním předstihem, k prezidentovi se však dostat nestihla. Tvrdí to s odkazem na několik zdrojů obeznámených se situací Deník N. Prezident Miloš Zeman se po vypuknutí kauzy na týden odmlčel, k situaci se pak vyjádřil na CNN Prima News, kde tvrdil, že se o zprávě dozvěděl až 17. dubna.
Proč se na ruský seznam „nikoli přátelských“ zemí dostaly jen USA a Česko, se zamýšlí ruský list Vedomosti. Odpověď vidí v tom, že rozhodování Kremlu v českém případu ovlivnily emoce, a současně logika velela zdržet se zařazení dalších států na seznam. I státy, vůči kterým má Moskva nejvíce výhrad, s Ruskem čile obchodují. Byl zveřejněn seznam zemí, uskutečňujících „nikoli přátelské“ činy vůči Ruské federaci, píše list. Vzhledem k tomu, že jeho zveřejnění bylo předem ohlášeno, veřejnost měla čas předložit své varianty registru „nepřátelských států“.
Nepřátelskými kroky Prahy a Washingtonu v pondělí podle ruské tiskové agentury TASS objasnil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zařazení Česka a Spojených států na seznam „nikoli přátelských“ států. Za „hanbu“ přitom označil, jak Česko „rozmazává“ sedm let starý příběh výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích, a kritizoval „zmatené“ vyšetřování tohoto incidentu spojené s předkládáním stále „nových verzí“.
Třísté výročí blahořečení Jana Nepomuckého se do zdejší veřejné debaty zapsalo především sporem o přelet stíhaček nad pražským Karlovým mostem. Jeden si může myslet svoje o politice pražského arcibiskupa Dominika Duky a jeho provazování zájmů „trůnu a oltáře“, a stejně mu to „vítězství“, které na sváteční den zajistilo nebe bez gripenů, může připadat značně malicherné. Ke sváteční příležitosti si připravil projev také prezident Miloš Zeman.
Prezident Miloš Zeman trvá na svém předchozím výroku, že by nechal do voleb dovládnout v demisi vládu premiéra Andreje Babiše (ANO), pokud by jí Sněmovna začátkem června vyslovila nedůvěru. Frekvenci 1 řekl, že to pokládá za nejlogičtější řešení. Opozici doporučil, aby se soustředila na volební kampaň a program a krátce před říjnovými sněmovními volbami nedělala podobné „vylomeniny“.
Nové skutečnosti, které se na veřejnosti objevily kolem kauzy Vrbětice a cesty ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy, jsou podle něj pouhé podružnosti, které neměly vliv na výsledek. „Já si stojím za každým krokem, který jsem udělal a mám svědomí čisté,“ řekl Hamáček v neděli v pořadu Partie na CNN Prima News. Opozice mu jeho argumentaci nevěří. Hamáček podal na novináře ze serveru Seznam Zprávy v pátek trestní oznámení.
Ruská vláda schválila seznam nepřátelských zemí, přičemž do něj zařadila jen Českou republiku a Spojené státy. Zároveň stanovila maximální počet lidí v Rusku, kteří pro tyto země smějí pracovat. V případě ČR jde o 19 osob, zatímco pro USA nesmí pracovat nikdo. Příslušné nařízení bylo dnes zveřejněno na oficiálním internetovém portálu právních informací. České ministerstvo zahraničí považuje tento postup za další krok k eskalaci vztahů nejen s ČR, ale i EU. Navíc je podle české strany ruský krok zcela v rozporu s Vídeňskou úmluvou.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) neuspěl u svých evropských partnerů s žádostí o vyhoštění ruských diplomatů. O víkendu přitom ještě před jednáním prezidentů a premiérů Evropské unie tvrdil, že v rámci solidarity požádá, aby státy zvážily vyhoštění alespoň jednoho diplomata. To se dosud nestalo. Někdejší ministr zahraničí, velvyslanec a v současné době europoslanec Alexandr Vondra (ODS) to považuje za selhání Babišovy vlády a také velké diplomatické fiasko.
Sílu informace o útoku ruských tajných služeb na muniční sklad ve Vrběticích se téměř dokonale podařilo rozmělnit, marginalizovat, karikovat do irelevantního sporu, jestli je „Honza“ Hamáček vlastizrádce, když nebyl schopen vysvětlit motivy své cesty do Moskvy.